Nakoupí polská armáda Tatry?
-
22. 1. 2014
-
17 komentářů
-
Jan Grohmann
Polská armáda poptává 27 těžkých vyprošťovacích a odtahových vozidel a tři obrněné tahače valníků. Jedním z hlavních adeptů jsou vozidla od firmy Szczęśniak . Pro našince je především zajímavé, že vozidla firmy Szczęśniak využívají podvozků a kabin české Tatry. Mezi nejznámější produkty firmy Szczęśniak patří těžké vyprošťovací a odtahové vozidlo MAMUT.
Těžká vyprošťovací a nákladní auta pro polskou armádu
Polský Inspektorát pro vyzbrojování (Inspektorat Uzbrojenia) poptává těžká kolová odtahová vozidla. Stroje musí mít schopnost odtáhnout (nadzvednout) vozidla až do hmotnosti 26 tun - nákladní auta, kolové obrněné transportéry/bojová vozidla pěchoty Rosomak nebo samohybná děla Dana.
Požaduje se stroj v konfiguraci 8×8 s pohonem všech kol a s obrněnou kabinou chránící čtyřčlennou posádku před střelami 7,62 mm × 39 (Level 2 STANAG 4569). Stejná ochrana je požadována pro palivové nádrže vozidla. Součástí vozidla musí být také hydraulický jeřáb s dosahem sedm metrů a nosností 8 tun.
Szczęśniak
Armáda našeho severního souseda poptává také tři tahače valníků v konfiguraci 8×8. Hmotností limit vozidla, valníku a nákladu je požadován minimálně 120 tun. Tahače valníků poslouží pro převoz tanků a další těžké obrněné techniky.
Dodávky odtahových vozidel se očekávají mezi roky 2014 až 2018 a tahačů mezi roky 2014 až 2015. Podání nabídek pro oba typy vozidel je možný do 18. února.
Firma TATRA TRUCKS a Szczęśniak připraveni
Polská soutěž dokazuje zajímavý trend z poslední doby. Firmy z celého světa využívají čím dál častěji unikátní tarovácké podvozky jako základ pro specializované konstrukce. Zmiňme firmu Avibras v Brazílii, český obrněný transportér VEGA, izraelský Wildcat, francouzský TITUS nebo slovenský TATRAPAN.
Podobnou konstrukcí je i nové polské vozidlo MAMUT od firmy Szczęśniak. Není těžké domyslet, že Szczęśniak bude za svůj výrobek v polské armádě intenzivně lobovat . Nákup vojenské techniky domácí armádou je základní požadavek, aby výrobek uspěl i na zahraničních trzích.
Těžké odtahové a vyprošťovací vozidlo MAMUT je postaveno na podvozku T 815 – 7Z0R9T 44 440 8×8.1R. Stroj pohání dieselový motor Deutz TCD 2015 o výkonu 440 kW, který přenáší sílu na kola přes automatickou sedmistupňovou převodovku Allison 4800 SP.
„Speciální vyprošťovací vozidlo je schopno postarat se o všechny současné a budoucí kolové taktické prostředky. Vyprostit je, zbudovat cestu do nedostupných míst a s pomocí vysoce mobilního přívěsu pro transport zcela nepojízdných kolových vozidlových systémů a jejich variant je dopravit na vybrané místo,“ dočteme se na stránkách Tatry.
Szczęśniak nabízí polské armádě i tahač valníku postaveném na základě Tatry T 815 – 7Z0N9T 44 440 8x8.1R. / Szczęśniak
Součástí 44 tun vážicího vozidla MAMUT je také tažné zařízení - vidlice o nosnosti 16 tun. Pro vyprošťování vozidel je k dispozici naviják s tažnou sílou 24 tun a 100 metrů dlouh é lan o . Sekunduje mu také dvoutunový naviják s délkou lana 240 metrů.
Firma Szczęśniak nabízí také tahač valníku, opět na tatrováckém podvozku. Podvozek, motor i převodovka jsou stejného typu, jako v případě odtahového vozidla MAMUT. S maximální celkovou hmotností 122 tun tahač splňuje podmínky polské armády. Maximální hmotností limit vozidla je 44 tun a valníku 78 tun.
Související články
Vojenské speciály TATRA na výstavě IDEX 2013
Společnost TATRA, specialista na vozidla pro nejtěžší terénní podmínky, upevňuje své pozice na ...
-
16.02.2013
-
4 komentářů
-
Tisková zpráva
Modernizace vozidel TATRA T-815 8x8 LT
Nákladní automobily značky TATRA neodmyslitelně patří k Armádě ČR. Kromě nejnovějších vozidel TATRA ...
-
30.05.2013
-
18 komentářů
-
Jan Grohmann
Slovenský nosič kontejnerů TATRAPAN 8x8 Container Carrier
Slovenská armáda dokončila počáteční testy nového obrněného nosiče kontejnerů TATRAPAN 8×8 Container ...
-
03.12.2013
-
8 komentářů
-
Jan Grohmann
Úspěchy vozů TATRA v Brazílii
Automobilka TATRA TRUCKS úspěšně pokračuje ve spolupráci s brazilským výrobcem raketové techniky a ...
-
09.01.2014
-
2 komentářů
-
Jan Grohmann
Lukas: Těšínsko zdaleka nebylo územím, které by si ČSR bezdůvodně přivlastnila. Od roku 1327 do 1918 bylo součástí Zemí Koruny české a z jejích hranic se při vzniku ČSR vycházelo. ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas:
Těšínsko zdaleka nebylo územím, které by si ČSR bezdůvodně přivlastnila. Od roku 1327 do 1918 bylo součástí Zemí Koruny české a z jejích hranic se při vzniku ČSR vycházelo. Přesto na zákrok Francie Beneš couvnul a Těšínsko nevzal celé (bez Bialska). Stále si ale myslím, že jádro sporu mezi ČSR a tehdejším Polskem nebylo Těšínsko, ale tehdejší česká orientace na Rusko a naopak tehdejší polská orientace na Německo. Jinak v roce 1938 údajně Beneš nabídl tehdejšímu Polsku Těšínsko výměnou za neutralitu a rovněž údajně byla hrozící válka i s Polskem poslední kapkou, proč Beneš po Mnichovu kapituloval. V každém případě je hitlerova strategie učebnicovým příkladem, jak může slabší (Německo) rozhádat a postupně nečekanou drzostí porazit několik států (ČSR, Polsko, Francie), které by společně daly dohromady neporazitelnou koalici a tehdejší Německo by za pár dní porazily, jen kdyby tušily, jak bude Evropa vypadat v roce 1940. Takto "drzé" vítězství mohl zařídit jenom amatér Hitler, profesionálové v německém generálním štábu ani náhodou ve vítězství v roce 1938 nevěřili, protože uvažovali konvenčně.Skrýt celý příspěvekJakub - ja tylko zwróciłem uwagę że zupełnie inny "charakter" miał konflikt między Polską a Czechosłowacja, niż np. ewentualny udział w rozbiorze Ukrainy... Polska akceptowała ...Zobrazit celý příspěvek
Jakub - ja tylko zwróciłem uwagę że zupełnie inny "charakter" miał konflikt między Polską a Czechosłowacja, niż np. ewentualny udział w rozbiorze Ukrainy...
Polska akceptowała i szanowala istnienie państwa Czechosłowacja...
Nie zgadzała sie natomiast z przebiegiem granicy.
To jest istota różnicy - czym innym siperac sie o granicy, a czym innym zupelnie nie akceptować istnienia państwa. Przykładowo 1919-20 z Rosją nie waliczyliśmy o granice lecz o niepodległość, która nie była akceptowana przez sowietów. Podobnie w 1939 - tu też nie chodziło o Gdańsk, czy Ślązk, lecz o brak akceptacji dla istnienia państwa polskiego
Inną sprawą że w 1938 mogło to tak wyglądać... (Jakbyśmy faktycznie dybali na niepodległość Czechosłowacji)
Cóż mogę powiedzieć "okazja czyni złodzieja" - jest takie przysłowie...
Była "okazja" do władze skorzystały
Kto wie co by było gdybyście poszli na konfrontacje - i walkę z Niemcami
A muszę przyznać - militarnie szanse mieliście...Skrýt celý příspěvekLukas: Jak píšeš o tom, aby sme rozdělovali anektování celého státu (československa) a "vymáhání ztracených provincií", kdyby každej jako vy bral to, že tahle oblast kdysi patřila ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas: Jak píšeš o tom, aby sme rozdělovali anektování celého státu (československa) a "vymáhání ztracených provincií", kdyby každej jako vy bral to, že tahle oblast kdysi patřila našemu státu, tak by to znamenalo že nám dlužíte celé Slezko ;) :DSkrýt celý příspěvek
Tak, szczególnie po 11.11. 1918 wpółpraca Polsko-Niemiecka, czy Polsko-Austryjacka była bardzo "realna"... Bardzo... Piłsudski był przede wszystkim pragmatykiem - i nie ...Zobrazit celý příspěvek
Tak, szczególnie po 11.11. 1918 wpółpraca Polsko-Niemiecka, czy Polsko-Austryjacka była bardzo "realna"...
Bardzo...
Piłsudski był przede wszystkim pragmatykiem - i nie zamierzał wiązać się z nikim...
Ani z Niemcami, ani z Francuzami, ani tym bardziej z Rosją...
Więc pisanie o "sprzecznych" sojuszach jest nieprawdziwe...
Ciężko mówić o współpracy gdy w 23-31.01.1919 sasiad zajmuje teren który w 5. XI 1918 został nam przyznany.
O tym jak wspomagaliście "sojusznika" w 1920 wspominać nie będę...
Widocznei faktycznie "wybawiciel" był atrakcyjny...
P.S. Ciężko nie trzymać z Węgrami - oni nigdy nie zawiedli...Skrýt celý příspěvekLukas: Připomínáš genezi konfliktu 1918. Když to zjednoduším, tak spor o Těšínsko nebyl hlavním důvodem neporozumění mezi ČSR a tehdejším Polskem. Polsko se do roku 1918 ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas:
Připomínáš genezi konfliktu 1918. Když to zjednoduším, tak spor o Těšínsko nebyl hlavním důvodem neporozumění mezi ČSR a tehdejším Polskem. Polsko se do roku 1918 rozkládalo na území Ruska, Rakouska a Německa. Pokud se chtělo osvobodit, muselo si zvolit proti komu vlastně bojovat. Dominantním se ukázal Pilsudski, který Polsko hodlal obnovit dohodou a spojenectvím s Německem a Rakouskem a bojem proti Rusku. Naproti tomu nepřítelem ČSR bylo výhradně Rakousko-Uhersko a Rusko bylo tradičně považováno za slovanského „zachránce ze spárů Rakušanů“. Není proto nelogické, že tehdejší reprezentace Polska se nehodlala „přátelit“ s tehdejší ČSR, která byla pro-rusky orientovaná, zatímco Pilsudski spíš pro-německy a pro-maďarsky. Ta pro-německá orientace vydržela tehdejšímu Polsku až do roku 1939.Skrýt celý příspěvekRozpad Ukrainy leży wyłącznie w interesie Rosji... Rosja od ponad 20 lat podkopuje Ukrainę - przy wykożystaniu Rosjan mieszkajacych na Ukrainie oraz ludzi związanych z Rosją (od ...Zobrazit celý příspěvek
Rozpad Ukrainy leży wyłącznie w interesie Rosji...
Rosja od ponad 20 lat podkopuje Ukrainę - przy wykożystaniu Rosjan mieszkajacych na Ukrainie oraz ludzi związanych z Rosją (od oligarchów robiących interesy po byłych funkcjonariuszy służb bezpieczeństwa ZSRR )
Już pare lat temu Aleksander Dugin "wieszyczył" rozpad Ukrainy...
To nie był przypadek...
FR wie że Europa patrzy na ręce - więc chce wchłonąć Ukraine kawałkami... (Bo to wywoła mniej kontrowersji w Europie - cóz to nie 1 państwo gdzie są ruchy na rzecz podziału - w Wielkiej Brytani - Szkoci, w Hiszpanii Katalińczycy itd)
Rosja chetnie podizelilaby Ukrainę na dwa państwa... Zachodnia Ukraina robiłaby za zasłonę dla rosyjskich poczyniań na wschodzie...
Cóż... rosyjskie dążenia do "zjednoczenia" ziemi "ruskich" mają kilkaset lat tradycji...Skrýt celý příspěvekPravdou je, že Ukrajina je takovej kvazistát jehož jednotlivé části území si může nárokovat hned několik států. Bývalá polská území, zakarpatsko, Krim. Ono je ovšem důležité, ...Zobrazit celý příspěvek
Pravdou je, že Ukrajina je takovej kvazistát jehož jednotlivé části území si může nárokovat hned několik států. Bývalá polská území, zakarpatsko, Krim.
Ono je ovšem důležité, co si přeje většina sátů západní Evropy a Rusko a ty rozhodně chtějí Ukrajinu stabilní, tak jak je. Nevím co by se tam muselo stát, aby jednotlivé části dostali možnost nějakého referenda o nezávislosti či přičlenění k jiné zemi.
To si dovedu představit jen při totální samodestrukci. A již zmíněný mocnosti udělaj nejdříve vše proto, aby k tomu nedošlo.Skrýt celý příspěvekMyšlenka že Polsko zbrojí v reakci na krizi na Ukrajině je zajímavá. Každý stát znervózní když se v jeho okolí něco takového děje. Ale nesedí mi to v tom že Poláci začali mnohem ...Zobrazit celý příspěvek
Myšlenka že Polsko zbrojí v reakci na krizi na Ukrajině je zajímavá. Každý stát znervózní když se v jeho okolí něco takového děje. Ale nesedí mi to v tom že Poláci začali mnohem dřív zbrojit než Urajina propadla do krize. Sice chápu že analytici mohli lecos předvídat ale to co se děje zrovna teď na Ukrajině je přece jenom docela překvapení.Skrýt celý příspěvek
to: Muž, co zírá na kozy Když se podíváš na mapu Evropy z roku 1938, tak úzký výběžek Německa mezi Polskem a ČSR se dal snadno přetnout vstřícným útokem z Polska a ČSR. Na ...Zobrazit celý příspěvek
to: Muž, co zírá na kozy
Když se podíváš na mapu Evropy z roku 1938, tak úzký výběžek Německa mezi Polskem a ČSR se dal snadno přetnout vstřícným útokem z Polska a ČSR. Na začátku toho výběžku leží Berlín. Německo nepochybně nemělo sílu v roce 1938 odolat spojené armádě ČSR a Polska.Skrýt celý příspěvekJura99 Odróżnij konflikt graniczny od chęci zaanektowania państwa... Tak konflikt taki był - ale nikt nie myślal o "zniszczeniu" Czechosłowacji - lecz o odzyskaniu utraconych ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99 Odróżnij konflikt graniczny od chęci zaanektowania państwa...
Tak konflikt taki był - ale nikt nie myślal o "zniszczeniu" Czechosłowacji - lecz o odzyskaniu utraconych prowincji...
Przypominasz sobie moze geneze konfliktu co? - Rok 1918 - kto niełatnie postapił i zajał te "sporne" tereny?
Kto w 1920 utudniał dostarczenie pomocy militarnej walczącej z bolszewikami Polsce...
Tak więc nie róbmy z siebie świętych...
Z resztą - wiesz poszukaj informacji o traktatach między Polską a Czechosłowacją w sprawie granic z 1947 i 1958
Na sugestie że Polska chętnie wzielaby udział "w projekcie" którego celem są zdobycze terytorialne kosztem sąsiadów można odpowiedzieć krótko - BZDURA!
Nikt w PL tego nie chce... Jesteśmy zadowoleni z granic podobnyny do tych z czasów pierwszych Piastów...
Po co nam Ukraina? - żeby mieć dluższą granice z Rosją? (I w dodatku nacjonalistow ukraińskich na karku? )Skrýt celý příspěvekPánové, pokud budete pokračovat v diskuzi, poprosím Vás o precizní pojmenování vyníků dané situace. Jakmile začneme používat zjednodušující pojmenování jako Češi, Poláci, Česká ...Zobrazit celý příspěvek
Pánové, pokud budete pokračovat v diskuzi, poprosím Vás o precizní pojmenování vyníků dané situace. Jakmile začneme používat zjednodušující pojmenování jako Češi, Poláci, Česká republika, Polsko napadáme tak chtě nechtě vše, co daný pojem obsahuje. Jediným výsledkem pak bude emocemi podbarvená slovní přestřelka.
Poláci a Češi dnes žijící, jistě nemají nic společného se situací v roce 1938 nebo 1945.
Tedy, ne , "Poláci se aktivně účastnili", ale "členové tehdejší polské vlády v čele s .... se aktivné účastnili."Skrýt celý příspěvekLukas: v případě anarchie nebo dokonce rozštěpení Ukrajiny na dva nebo více států, si dovedu dobře představit, že minimálně bývalá Halič by i sama požádala o sloučení s Polskem, ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas:
v případě anarchie nebo dokonce rozštěpení Ukrajiny na dva nebo více států, si dovedu dobře představit, že minimálně bývalá Halič by i sama požádala o sloučení s Polskem, byla by to jejich nejrychlejší cesta do EU. Poláci možná nejsou tak expanzivní jako Němci, ale není pravda, že by je cizí území nikdy nezajímalo. Vždyť i po válce, v roce 1945, reálně hrozil vojenský konflikt s ČSR na Ostravsku, kde obě strany soustředily svoje tankové armády (Poláci byli tehdy silnější) a zarazit to museli Rusové. A každý ví, že v roce 1938-39 se Poláci aktivně účastnili likvidace ČSR, jakoby si nedokázali spočítat, že příští na řadě budou oni a naopak pokud by s ČSR spolupracovali, tak obě armády by v roce 1938 za pár dní byly v Berlíně.Skrýt celý příspěvekTak, my Polacy nie możemy się doczekać by podzielić Ukraine - i odebrać Lwów czy Kijów... Naprawdę to jest to czego każdy Polak chce i co nam politycy obiecują... Polska nie ...Zobrazit celý příspěvek
Tak, my Polacy nie możemy się doczekać by podzielić Ukraine - i odebrać Lwów czy Kijów...
Naprawdę to jest to czego każdy Polak chce i co nam politycy obiecują...
Polska nie jest zainteresowana ekspansja w żadną strone...
Takie pomysły to prezenuje Łukaszenka kreując nas jako zagrożenie dla Białorusi i Białorusinów...
Problem jest jeden - my nie mamy "tradycji" ekspansywnych... Nasze najwieksze zdobycze to był zawsze wynik traktatów dyplomatycznych - unii...
W dodatku my wiemy co to jest rozbiór państwa...
Sorry - ale nikt u nas nie będzie nawet nie pomyśłi o przyłożeniu ręki do podziału Ukainy...
Lekcja z historii okresu między I a II Wojną Światową - odrobiona....
A KWZT powinniśmy już dawno kupić
W końcu te 111 AHS wz.77 Dana, 75 WR 40 Langusta, czy NDR trzeba mieć czym holowac w razie awarii...Skrýt celý příspěvekPoláci mohutně posilují konvenční armádu. Současné dění na Ukrajině by dávalo tušit, že se může Ukrajina dělit a Polsko ještě v roce 1939 sahalo hluboko na Ukrajinu.
Poláci mohutně posilují konvenční armádu. Současné dění na Ukrajině by dávalo tušit, že se může Ukrajina dělit a Polsko ještě v roce 1939 sahalo hluboko na Ukrajinu.
Načítám diskuzi...