POLEMIKA: Mýtus o kanonenfutru
-
19. 3. 2019
-
48 komentářů
-
Tomáš Foldyna
Než budeme pokračovat v cyklu směřujícímu k vyzbrojování armády, uděláme malé slohové cvičení. Pro méně vycvičené vojáky se často používá označení “kanonenfutr”. Někdy se zachází až do extrému a za kanonenfutr je považován každý neprofesionál. Tento názor má však daleko od reality.
Hůře vs. lépe vycvičený kanonenfutr
Paradoxem je, že stejní lidé ‒ včetně nejmenovaného generála ‒ připouštějí, že v kritické situaci budeme chvatně cvičit a nasazovat předtím nijak netrénované odvedence. Vskutku zajímavý myšlenkový pochod. Lépe a déle cvičený kanonenfutr vadí, ale hůře a narychlo vycvičený kanonenfutr najednou nevadí.
Zpět k tématu. Pravda je taková, že takzvaným „kanonenfutrem“ se stávají vojáci bez ohledu na výcvik, kteří jsou nasazeni úplně nekompetentně nebo ještě hůře, za účelem jejich obětování. Pošle-li někdo rotu pěšáků na zteč přes otevřené pole proti nedostatečně umlčené obraně do intenzivní kulometné, dělostřelecké a minometné palby, budou tito pravděpodobně zmasakrováni bez ohledu na profesionalitu. Zaujmou-li pěšáci na rozkaz obranu tak spěšně, že se ani nestihnou pořádně zakopat a dostane se jim nemilé pozornosti intenzivní dělostřelecké palby protivníka, pak je přežití více otázkou prostého štěstí než typu armádního kontraktu.
Existuje tisíce situací, kdy vycvičenost JE rozhodující pro přežití a splnění úkolu. Boj je psychologicky extrémní situace. Čím hůře je voják vycvičen, čím menší má zkušenosti, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že podlehne panice nebo zůstane paralyzován, nebude schopen zvládnout ani běžné činnosti a stává se snadnou obětí zkušeného protivníka. Buďme upřímní. Kdo z nás ví ‒ dokud to nezažil ‒ jak by se zachoval v reálné bojové situaci. Každý, kdo neuteče, si zaslouží obdiv.
Na druhé straně je mnoho jiných situací a odborností, kde i „zelenější“ voják (rozuměj „zelenáč“) vykoná dobrou službu.
Cvičení Aktivní zálohy
Svéráz obsluhy zbraní
Obsluha mnoha zbraňových systémů nemůže být svěřena kanonenfutrům už z principu ‒ až na extrémní případy úplně šíleného nasazení. Analyzujme to podrobněji.
Z abstraktnějšího technického pohledu lze mnoho zbraňových systémů považovat za „stroj“ nebo „zařízení“. Na rozdíl od pušky mnoho válečných strojů nemusíme držet v třesoucí se ruce, snažit se navzdory okolnostem správně zamířit, vystřelit a trefit pohyblivý cíl. Naše civilizace žije se stroji již celé generace a je úplně běžné, že se dnešní člověk naučí rychle ovládat i složitější stroje. Přibývá sice elektroniky, ale díky bouřlivému vývoji i v civilní sféře dochází k přirozené změně dovedností lidí.
Proto některé hi-tech činnosti minulosti (zadat parametry „do počítače“, ovládat zařízení pomocí menu, pracovat s komunikačními prostředky) spadly do kategorie úplně běžných dovedností průměrné populace. Tak jako v roce 1938 bylo v ČSR poměrně málo nositelů oprávnění „voditelé vozidla“ (a většina lidí to uměla s koňmi), dnes dokáže řídit automobil majoritní část populace a koně málokdo.
Kde teze o „stroji“ neplatí tak úplně, jsou zbraňové systémy v první linii. Například tank. Základy ovládání se naučí průměrně šikovná skupina lidí. Můžeme takovou posádku poslat do boje? Můžeme, ale má velkou šanci stát se snadným terčem. Při boji v tanku jde o sekundy ba desetiny sekund, decimetry pozice vozidla, sehranost posádky až na úroveň podvědomého tušení, co chce ten druhý, rychlé rozpoznání cílů, pochopení a využití taktické situace, terénu, počasí atd. Na druhé straně stojí živý protivník ať už v tanku nebo ovládající protitankovou zbraň a čeká na svou příležitost. Zde nestačí jen „ovládat stroj“, ale je nutné naučit posádku bojovat. To trvá dlouho. Poměr ztrát může klidně přesáhnout 10:1 ve prospěch zkušené jednotky.
Jedna z možností jak zvýšit šance zelenějších jednotek na přežití je dát jim vycvičeného velitele roty a zástupce, ještě lépe pak několik zkušenějších velitelů tanků a samozřejmě přizpůsobit taktiku nasazení.
Na rozdíl od předcházejícího příkladu se ale mnoho zbraňových systémů obvykle nenachází v první linii. Například samohybné kanony, raketomety a další. Zjednodušeně řečeno, posádky musí umět zbraňový systém přesunout, na určeném místě dostat včas systém z pochodové do palebné pozice, v případě potřeby také připravit palebné postavení, správně určit pozici, na základě palebné úlohy nastavit správně parametry střelby, vést střelbu a zavádět opravy, zajistit přísun munice aby „stroj“ fungoval a posílal projektily na určené cíle. Psychologický rozdíl proti civilnímu stroji je ten, že vojáci jsou ve větším stresu a mají oprávněné obavy z protibaterijiní palby a letectva protivníka. Jinak řečeno mají stále špatný pocit, že na ně něco přiletí a oni proti tomu nebudou moci nic udělat.
Obsluha samohybné houfnice CAESAR 8×8 na podvozku TATRA
Dosáhne-li dělostřelecká jednotka určité úrovně ovládání „stroje“, je na rozdíl od posádky tanku použitelná. Požadavek na „umění bojovat“ je daleko menší. Zda bude tato jednotka zničena protibaterijní palbou, nebo rozprášena na přesunu leteckým útokem, závisí na mnoha okolnostech, ne tak docela na její vycvičenosti.
Záložní jednotky uvedeného typu jsou nepochybně posilou pro armádu. Je vždy lepší mít třeba šest dělostřeleckých praporů z toho jeden profesionální a pět záložních, než mít jen tento jeden profesionální a nic víc. Tyto záložní prapory budou nepochybně dosahovat horších výsledků než 100% profesionálové, to ale nemusí být problém. Potřebují-li vojska dělostřeleckou podporu v čase T, k čemu jim je mít ji v čase T-2 minuty? Existují také technické limity (například maximální trvalá rychlost střelby, rychlost přesunu), přes které se nemůže dostat ani profesionální obsluha.
Existuje další do oči bijící faktor, který napomáhá využití záložníků. V posádkách zbraňových systémů a jednotkách okolo mají vojáci různé funkce, které vyžadují různou úroveň vojenského výcviku. Například řidič. Kdo pracuje jako civilní řidiče nákladního automobilu v těžších terénech, ten tuto úlohu musí po jistém zaškolení zvládnout na dobré úrovni. A to raději nebudu spekulovat o tom, kolik má naježděno „amatér“ s 10 až 15 letou praxí civilního řidiče na plný úvazek v porovnání s vojenským profesionálem, sloužícím sotva třetí rok. Podobně můžeme diskutovat o dalších specializacích a pomocných funkcích.
Systém tvorby jednotek můžeme nastavit tak, aby v záložní dělostřelecké nebo minometné rotě byla vždy skupinka (jádro) schopných profesionálů, kteří „zelenáčům“ ukáží, kde mají vybudovat postavení, kam mají řidiči správně najet, kontrolovat nastavené parametry střelby, komunikovat s dělostřeleckým pozorovatelem a nadřízenými stupni, ukazovat kudy se přesouvat, kdy utíkat a kdy neutíkat, jak se utábořit na noc, kontrolovat jejich činnost, napravovat nedostatky, lidově řečeno nakopávat zadky tak, aby se se záložníci postupně zdokonalovali.
Obsluha RBS-70 NG
Stejná zbraň nevyžaduje stejného vojáka
Na rozdíl od výše uvedeného příkladu je běžné, že na obsluhy téměř identických systémů budou odlišné požadavky jen na základě místa nasazení.
Vezměme si například střelce z ruční protiletadlové řízené střely (PLŘS). Střelec u roty/praporu se bude pohybovat s jednotkou v přímo v boji. Musí skoro stejně jako jeho spolubojovníci běhat, plížit se, zakopávat se, ukrývat a v nejhorším případě použít nějakou osobní zbraň na sebeobranu. Může se tedy teoreticky stát kanonenfutrem spolu se svými spolubojovníky.
Naproti tomu střelec ze stejné PLŘS, který bude chránit nějaký objekt v hlubokém týlu, nebude zdaleka v takovém bezprostředním ohrožení, jako jeho méně šťastnější protějšek. Vystačí s mnohem horší fyzickou kondicí a fakticky nepotřebuje ovládat pěší taktiku. Také situace ve vzduchu bude zpravidla méně turbulentní. Bude o něco menší tlak na okamžité rozpoznání cíle a na jeho zaměření i pod palbou. Vidíme, že se tento střelec nemůže stát kanonenfutrem i když bude podstatně méně vycvičeným vojákem, než ten první.
Podobnou analogii můžeme identifikovat třeba u ženistů. Pro ženijní jednotky, které podporují čelní jednotky pod palbou, hraje vojenský výcvik velkou roli.
Na druhé straně jsou ženijních jednotky, které opravují komunikace v týlu, odstraňují následky leteckých útoků, pomáhají vysvobozovat oběti, zajišťují zdroje pitné vody a další práce. Jaký vojenský výcvik potřebují?
Paradoxem moderních armád je, že zdaleka ne každý voják běhá s útočnou puškou v první linii. Jak vtipně poznamenal jeden z diskutujících na Armádních novinách, nejrozšířenějších profesí v armádě není střelec, ale řidič nákladního vozidla. Nemusíme to brát doslova, přesto však na jednoho střelce připadá minimálně několik (ne)vojáků v logistice, opravárenských a dalších službách, ve výrobě a.j., kteří jsou nezbytní pro fungování armádního organismu. Tyto stovky a tisíce odvedenců rozhodně nelze zahrnout do kolonky kanonenfutr.
O nasazení robotů a autonomních prostředků mluví aktualizovaný výhled na obranu do roku 2035 Armády ČR.
„Roboti“ nastupují. Možná pomalu, ale jistě
Slovo „roboti“ je v uvozovkách, protože zde zahrneme všechno, co se ovládá dálkově a ještě lépe, co má jistý stupeň autonomie. Momentálně je ve výzbroji většiny armád poměrně malý počet bezpilotních prostředků a ještě méně pozemních bezosádkových prostředků. To se ale může brzy dramaticky změnit.
Představme si vojáka, který ovládá dron, vzdálený třeba jen 20 kilometrů, nebo nějakému autonomnějšímu prostředku jen zadává oblast ničení a případně odsouhlasuje cíle. Nebo jiného vojáka, který dálkově ovládá nějaké poloautonomní vozidlo s kanonem 30mm na pásech, resp. jen dálkově ovládanou statickou věž s kulometem.
Jak se takoví vojáci mohou stát kanonenfutrem? Nijak. Leda že by někoho napadlo postavit řídící stanoviště ve formě městečka kontejnerů na širém poli s celým lesem antén.
Díky bouřlivému vývoji bude podobných obsluh jen přibývat. Lze pochopit, že pro skvěle vycvičeného profesionála je naprosto frustrující a dehonestující myšlenka, že jej pomocí nějaké dálkově ovládané nebo částečně autonomní platformy vyřadí z boje někdo úplně nepoužitelný z tradičního vojenského pohledu.
To se ale není historicky nic nového. Rozšíření střelných zbraní zřejmě znamenalo podobnou frustraci pro vojáky skvěle vycvičené v boji s chladnými zbraněmi.
Závěr
Musíme si uvědomit, že jak Česko tak Slovensko jsou průmyslové země. Již dávní předkové vynalezli zbraně, které lze použít mimo přímou viditelnost. Po generacích technické revoluce neexistuje žádná překážka takové zbraně vyrobit, dokonce poměrně levně a v dostatečném množství.
Nezanedbáme-li trestuhodně vyzbrojování a alespoň nějaký výcvik (ano, v současné době zanedbáváme a úplně trestuhodně…), neexistuje žádný rozumný důvod, proč bychom měli nasazovat vojáky jako nějaký kanonenfutr. Dokonce i málo vycvičené vojáky je možno nasadit do boje gramotně a se snahou minimalizovat ztráty.
Pojem kanonenfutr by měl v dnešní době zůstat v paměti již jen jako mýtus dob minulých.
Poznámka: Jsem rád, že převážná většina čtenářů pochopila zásadní rozdíl mezi poskytnutím rozhovoru pro nějaké médium, třeba Parlamentní Listy a psaním pro ně.
Související články
Účinná palebná podpora – hlavní úkol dělostřelectva
Ve dnech 15. – 19. dubna se ve Výcvikovém táboře Jince konal nácvik střelby a řízení palby s bojovou ...
-
18.07.2013
-
3 komentářů
-
13. db. kpt. Michal Abrhám
Experimentální přesun mechanizovaného praporu AČR
Přesun je nedílnou součástí vojenského umění. Schopnost přesunout vojska měla nejednou významný ...
-
21.03.2018
-
54 komentářů
-
Tomáš Foldyna, Jan Grohmann
ÚVAHA: Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?
Dříve, než se pustíme do případných úvah o vyzbrojení české armády, je potřeba definovat možné ...
-
04.12.2018
-
86 komentářů
-
Tomáš Foldyna
Armáda ČR: 18 000 vojáků a 38 000 záložníků
Jak jsme ukázali v úvaze „Na jakou válku se má Armáda ČR připravit?“, armáda musí být ...
-
02.03.2019
-
218 komentářů
-
Tomáš Foldyna
Tak nejak si predstavuji sestreleni MH 17 - polovycviceny pologramota vystrelil.
Jinak pro Der Sturmer jsem nepsal, jenom poskytl rozhovor.Tak nejak si predstavuji sestreleni MH 17 - polovycviceny pologramota vystrelil.
Jinak pro Der Sturmer jsem nepsal, jenom poskytl rozhovor.Ve Francii maji az 3 stupne zaloh : 1. na stejne urovni vycviku a naroku jako profesionalni vojak - obdoba nasich AZ. 2. vojakuje se mene, fyzicke naroky mensi, vhodne pro strazni ...Zobrazit celý příspěvek
Ve Francii maji az 3 stupne zaloh : 1. na stejne urovni vycviku a naroku jako profesionalni vojak - obdoba nasich AZ. 2. vojakuje se mene, fyzicke naroky mensi, vhodne pro strazni sluzbu a teritorialni obranu - asi podobne je Narodni garda v USA, kde vidime i nadsene strejdy s pupkem a brylate :) 3. nevojakuji vubec, ale je to dejme tomu sedlak co ma vykonny traktor a v pripade potreby se dava i se svym strojem k dispozici. Je treba si uvedomit ze pri tvrdosijnem zachovani jednostupnovych AZ u nas, nikdy nedosahneme vysokych poctu - byt s nizsi bojovou hodnotou. A ty vysoke pocty budeme sakra potrebovat, az bude konflikt nizke intenzity, asymetricky, dlouhodoby, neco jako izraelske pomery. A k tomu vyvoj smeruje. V zapadni Evrope ke guerilove valce, u nas (doufejme) k obcasnym udalostem, ale nutne vysoke bdelosti. Umite si predstavit jen 100 chytrych nepratel, kteri nebudou primitivne pichat nozi nebo narazet autem na namesti - ale treba po skupinkach polezou do rozvoden a zalozi pozary, vylezou na sloupy VN a budou z praku strilet kulicky do izolatoru, projdou se v zacpe na D1 kolem aut a budou podrezavat v nich lidi, vejdou s ukradenou cisternou do Zelivky... Plosne nasazeni desitek tisic domobrancu bude nutne a vyssi stupne (AZ, vojaci, policiste) mohou delat velitele. Probuh nepripravujte se pani lampasaci zas na minulou valku, jak je vasim zvykem... A mimochodem, ten II. stupen by mohl byt i velmi levny, mohli by zajemci mit vlastni vyzbroj a vystroj, s nejakymi predepsanymi zakladnimi standardy.Skrýt celý příspěvek
Kanonenfuterem v současné době rozumíme jednotky armád satelitů USA které se účastní jeho agresí proti třetím zemím. Má to tři vysledovatelné důvody, za prvé tzv. zmezinárodnění ...Zobrazit celý příspěvek
Kanonenfuterem v současné době rozumíme jednotky armád satelitů USA které se účastní jeho agresí proti třetím zemím. Má to tři vysledovatelné důvody, za prvé tzv. zmezinárodnění konfliktu pro zdání, že hlavní padouch za nic nemůže, za druhé bytostní dobrodruzi všech zemí si mohou zahrát na amerického pěšáka, Američan rád dodá - samozřejmě - za úplatu - sofistikované "nejlepší zbraně na světě", a za třetí Páté kolony ve vládách závislých zemí mají v USA záruku své neodvolatelnosti, důvod k jalovým diskusím o agresivitě druhých a tím i smysl své existence v programovaném kolaborantství.Skrýt celý příspěvek
chalupab Nechci vás trolit či tu házet ramena jako TF_HU, ale docela by mě zajímala reálnost tohoto bodu cituji: - "Pokud dojde ke KONVENČNÍ VÁLCE – nelze očekávat, že se do ...Zobrazit celý příspěvek
chalupab
Nechci vás trolit či tu házet ramena jako TF_HU, ale docela by mě zajímala reálnost tohoto bodu cituji:
- "Pokud dojde ke KONVENČNÍ VÁLCE – nelze očekávat, že se do České kotliny povalí tankové svazy a armády, fronty tak, jak tomu bylo za druhé světové války – investovat a připravovat AČR na tuto válku je zcestné.
Ale likvidace tzv. „zelených mužíčků“ – nepřátelské bodové výsadky, významně ohrožující kritickou a významnou státní infrastrukturu je jistě na místě = investice do super rychlé brigády (vrtulníky/systém dvou typů na stejném logistickém základě/ a lehká obrněná, rychlá vozidla s dlouhým dojezdem bez větších nároků na týlové zabezpečení) VÝDAJE JSOU ZCELA NA MÍSTĚ."
Popravdě nechápu, proč by jsme se zrovna měli bát "zelených mužíčků", ČR je poměrně homogenní stát, tak akce, kterých jsme byli svědky na Krymu jsou u nás utopie. A za další pokud by došlo k ohrožování státní infrastruktury v podobě "zelených mužíků" tak "zelení mužíci" musí mít za zády pravidelnou armádu či zásobování, aby jejich akce byla udržitelná a smysluplná... Jediný stát, který je schopen tuto akci na území ČR provést a mohl by mít plus mínus relativní podporu je Polsko na území Těšínska. Jiný státní celek nemá šanci akci "zelených mužíků" na území ČR provést.
Osobně vnímám obavy ze "zelených mužíků" jen jako politický bod bez hlubší myšlenky. Nebo jestli mi něco uniká budu rád za objasnění.Skrýt celý příspěvekCo Slovensko na Břeclavsku a Hodonínsku ? :-¨))
Co Slovensko na Břeclavsku a Hodonínsku ? :-¨))
Nechci zbytečně ničit tohle vlákno, ale pokud Slováci na Břeclavsku a Hodonínsku dojíždějí za prací a za krádežemi, tak je to diametrálně odlišná situace oproti Těšínsku či dokonce ...Zobrazit celý příspěvek
Nechci zbytečně ničit tohle vlákno, ale pokud Slováci na Břeclavsku a Hodonínsku dojíždějí za prací a za krádežemi, tak je to diametrálně odlišná situace oproti Těšínsku či dokonce Krymu.Skrýt celý příspěvek
Pravda, znam par dustojniku, kteri myslenim zamrzli v predrevolucni dobe... ...ale z ceho autor usuzuje, ze vojaky by nekdo nasadil uplne nekompetentne a nebo by je jen tak ...Zobrazit celý příspěvek
Pravda, znam par dustojniku, kteri myslenim zamrzli v predrevolucni dobe...
...ale z ceho autor usuzuje, ze vojaky by nekdo nasadil uplne nekompetentne a nebo by je jen tak objetoval?
...tusi autor jak vypada prvni linie, co do sirky a hloubky? Tusi, kde se muze nachazet delostrelecka jednotka?
Tusi autor, ze treba u nas MANPADs opoustime? Ze zakladni zbrani vojskove PVO bude RBS? Ktery je komplexnejsi...ze takovy SHORAD je uz napojen na ASVŘP?
To jen k predstave, ze vojak v tylu muze byt nejaky nymand a nepotrebuje vycvik.Skrýt celý příspěvekad "Tusi autor, ze treba u nas MANPADs opoustime?" Možná se pletu, ale výraz AČR v článku vůbec není a úvaha autora je poněkud obecnější, než aby se soustředila jen na AČR. Jestli ...Zobrazit celý příspěvek
ad "Tusi autor, ze treba u nas MANPADs opoustime?" Možná se pletu, ale výraz AČR v článku vůbec není a úvaha autora je poněkud obecnější, než aby se soustředila jen na AČR. Jestli MANPADs opouští AČR (dost možná ke škodě věci), ještě to zdaleka neznamená, že tento typ zbraně celý svět přestane kvůli nám vyrábět či používat.Skrýt celý příspěvek
Uznavam...clanek se primarne netyka ACR, ale pouzite analogie k tomu ctenare vedou.
Priklad nepotrebne znalosti taktiky u PLRS je stejne i tak dosti mylny.Uznavam...clanek se primarne netyka ACR, ale pouzite analogie k tomu ctenare vedou.
Priklad nepotrebne znalosti taktiky u PLRS je stejne i tak dosti mylny.
To že RBS je připojen do ASVŘP neznamená, že i na úrovni ASVŘP nebude profesionál, zkuste se podívat do dob nedávno minulých, do jaké míry byly u systémů PVO PV a PVOS vojáci ...Zobrazit celý příspěvek
To že RBS je připojen do ASVŘP neznamená, že i na úrovni ASVŘP nebude profesionál, zkuste se podívat do dob nedávno minulých, do jaké míry byly u systémů PVO PV a PVOS vojáci základní služby a do jaké míry profesionálové. Zatím máme stále štěstí, že jsou u nás stále lidé i v civilní sféře se základním technickým vzděláním a dokážou lecos zastat, nejsme arabové.
Asi každý z nás v domácnosti zastane spoustu prací, které spadají do jiných oborů než je původní vzdělání, není proto důvod si nemyslet, že práci profíků vojáci s kratším výcvikem nedokážou zastat.Skrýt celý příspěvekTo jste me nepochopil. Ja netvrdim, ze obsluhu systemu nezvladne clovek bez vojenskeho vycviku. Ja jen tvrdim, ze to nelze tak zjednodusovat. Abyste nekomu mohl velet, musi ten ...Zobrazit celý příspěvek
To jste me nepochopil. Ja netvrdim, ze obsluhu systemu nezvladne clovek bez vojenskeho vycviku. Ja jen tvrdim, ze to nelze tak zjednodusovat. Abyste nekomu mohl velet, musi ten podrizeny byt vycvicen...aby vedel jak ma reagovat. Velet a ridit...neznamena jen rvat "pal, nepal". Clovek krom osluhy by mel znat i taktiku pouziti, nasazeni...coz nejaky vycvik a cas zabere. Takze ja rozporuju to, ze to muze delat "kdokoli"...Skrýt celý příspěvek
Chápu kam míříte, ale počítejte s tím, že taktika použití je již na tom stupni kde byli dříve profíci, alespoň v sestavě PVO systémů. A praktické dovednosti se dnes dají dobře ...Zobrazit celý příspěvek
Chápu kam míříte, ale počítejte s tím, že taktika použití je již na tom stupni kde byli dříve profíci, alespoň v sestavě PVO systémů. A praktické dovednosti se dnes dají dobře nacvičit na simulátorech zbraňových systémů, ty k RBS jsou kvalitní. I tam jsme o kus dále než před 30 lety. A digitalizace systémů bych se také moc neobával, každý prcek dnes umí zacházet dobře s inteligentním mobilem a paří na počítači nejrůznější hry pomalu se blížící simulaci reálného válečného prostředí.Skrýt celý příspěvek
Dívejte, opakuji...já netvrdím, že to nezvládne nějaké dítě. Já jen říkám, že obsluha zbraně je jedna věc, znalost zásad použití, taktiky je druhá...a orientace v systému velení a ...Zobrazit celý příspěvek
Dívejte, opakuji...já netvrdím, že to nezvládne nějaké dítě. Já jen říkám, že obsluha zbraně je jedna věc, znalost zásad použití, taktiky je druhá...a orientace v systému velení a řízení je věc další. To znamená, že prostě toho člověka musíte vycvičit, nelze tam posadit totálního civila.
V praxi mám možnost vidět jak je proces tvorby bojového rozkazu složitý i pro samotné VZP, ne tak pro někoho nepolíbeného službou.Skrýt celý příspěvek
Naprostý souhlas s autorem, je hodně velký počet funkcí, které dokáží zastat i lidé mdlého rozumu po základním výcviku a patřičném kurzu. Musíme se podívat i na to kdo takové ...Zobrazit celý příspěvek
Naprostý souhlas s autorem, je hodně velký počet funkcí, které dokáží zastat i lidé mdlého rozumu po základním výcviku a patřičném kurzu.
Musíme se podívat i na to kdo takové lidi bude dnes připravovat. Budou to schopní vojáci ošlehaní bojem a misemi, ne parta prochlastaných socialistických důstojníků.
Za 30 let od převratu se v armádě udělal obrovský kus práce (což ovšem neplatí pro politiky v resortu MO) a zdokonoalily se výcvikové metody a materiál, tak že samotný výcvik se stává efektivnějším.
Názory generálů bych nebral moc vážně, většinou mívají postoje podobné tomu co zrovna napadne vykutálenou politickou reprezentaci, to oni z nich generály udělali. Je jich málo, kteří se nebojí otevřít si hubu, aby si neuškodili kariérně.Skrýt celý příspěvekZkuste definovat ty funkce, dekuji...
Zkuste definovat ty funkce, dekuji...
Skoro všechny základní funkce logistiky od řízení vozidel, zapojení do strážních a manipulačních skupin. A klidně i obsluha odpalováku RBS 70, pamatuji si dobře VZS u ...Zobrazit celý příspěvek
Skoro všechny základní funkce logistiky od řízení vozidel, zapojení do strážních a manipulačních skupin. A klidně i obsluha odpalováku RBS 70, pamatuji si dobře VZS u protitankových rot obsluhovali účinně i Maljutky a Konkurs a sám SAAB také tvrdí, že není problém, aby RBS obsluhoval někdo není profík na 100%. Ostatně i základní obsluhu pod dohledem techniků u švédských Gripenů také původně tvořili jejich vojáci základní služby. A tak se dá jít napříč i ostatními druhy vojsk, jde jen o to, aby měli přímo u sebe na úrovni osádka, družstvo někoho kdo jim "profesionálně" bude velet a řídit je. Podívejte se na obsluhu té houfnice Ceasar v článku, kolik lidí musím mít v tomto týmu větší IQ než toho podavače munice?Skrýt celý příspěvek
...jasne, ale i ten ZVS mel dvouletou sluzbu, osmnactimesicni atd.
...jasne, ale i ten ZVS mel dvouletou sluzbu, osmnactimesicni atd.
Ano měl, vím o čem mluvím, nejvíce se cvičilo v přijímači a odborném kurzu, po zbytek vojny v 90. letech moc výcviku neprobíhalo. Tak vojáci byli znechuceni, že tam musí trávit ...Zobrazit celý příspěvek
Ano měl, vím o čem mluvím, nejvíce se cvičilo v přijímači a odborném kurzu, po zbytek vojny v 90. letech moc výcviku neprobíhalo. Tak vojáci byli znechuceni, že tam musí trávit celý rok. I to se přece zlepšilo díky propracovanému systému výcviku a přípravy.Skrýt celý příspěvek
flanker.jirka Tak se musím pochlubit,že jsem si na začátku 80,let poctivě odkroutil dva roky. Zimní,letní vyvedení na Doupově,mezi tím praporní nebo i větší cvičení ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka
Tak se musím pochlubit,že jsem si na začátku 80,let poctivě odkroutil dva roky.
Zimní,letní vyvedení na Doupově,mezi tím praporní nebo i větší cvičení tamtéž,pravidelný výcvik v terénu,denní a noční střelby.Atd.
Jen málokdy jsme se nudili.Určitě záleželo na útvaru a době.Skrýt celý příspěvek
Zvyšovat výdaje na obranu? Ano či ne? Za mne ANO s tím, že zvyšování výdajů jen pro samotné zvyšování je v podstatě okrádání občana, daňového poplatníka. 2% HDP jako závazek (a ...Zobrazit celý příspěvek
Zvyšovat výdaje na obranu? Ano či ne?
Za mne ANO s tím, že zvyšování výdajů jen pro samotné zvyšování je v podstatě okrádání občana, daňového poplatníka.
2% HDP jako závazek (a je nutné vzít v úvahu i to, že závazek byl podepsán v nějaké době a doba se značně změnila – a to je ostatně i můj pohled na řadu jiných, v podstatě přežitých smluv i v rámci EU) je dle mého názoru překonaná a věcně nesmyslná mantra.
Jistě - uznávám, že je to jakýs-takýs poměřovací etalon pro všechny země které se chtějí kolektivně bránit, nicméně vydat 2% HDP na zbrojení nijak nevypovídá o schopnosti té které země a její armády čelit jak krizovým situacím obecně, tak to nic nevypovídá o reálných vojenských schopností. Těch schopností, které Washingtonská smlouva definuje v pověstných článcích 3 a 5 – tedy schopnosti bránit vlastní státní teritorium (tedy i zapojením se do krizových nebojových situací) tak i schopnosti ÚČELNĚ a SYSTÉMOVĚ doplnit vojenské schopnosti ke kolektivní obraně.
V diskusích o výdajích na obranu se v podstatě vůbec nezmiňuje důležitá skutečnost – totiž to, že z oněch 2 % HDP má být 20 % využito na budování těch sil, které mají sloužit ke kolektivní obraně. S tím lze souhlasit – bohužel ani vojenské velení NATO nemá k dispozici koordinační a konečné slovo v tom, co která země zajistí pro potřeby kolektivní obrany …což mne z vojenského pohledu poněkud konsternuje. Otázkou také, je kolik z těchto 20 % lze vykázat na budování sil kybernetické obrany.
Mimochodem, vůbec se nediskutuje skutečnost, že s ohledem na celkovou změnu bezpečnostních hrozeb bude nutno v horizontu několika málo let uvažovat o masivním zvýšení nákladů na tuto KYBERNETICKOU OBRANU
Další nejasností je, že alespoň pokud vím, vedení NATO nemá (nebo má) jasno v tom co lze do oněch 2 % zahrnout – jsou to náklady na rekonstrukci dopravní infrastruktury (mosty) tak, aby snesli přejezd až 70-ti tunové techniky? Jsou to náklady na znovuvybudování Civilní ochrany a obrany? Mohou to být i náklady vynaložené na zvýšení kapacit národních IZS? Je to i část nákladů vynaložených na zvýšení fyzické zdatnosti obyvatelstva? Jsou to náklady spojené se zvyšováním energetické, potravinové, kybernetické… bezpečnosti a SOBĚSTAČNOSTI? Mohou to být částečně i náklady na obnovu kapacit domácího obranného průmyslu? ……
To je jen malá část toho, co by mělo být předmětem reformy a reorganizace NATO – zjevně není ochota takovou diskusi vůbec zahájit.
K samotným výdajům a hrozbám:
- Pokud dojde k válečnému konfliktu s použitím JADERNÝCH ZBRANÍ – budou jakékoliv „výdaje“ vytaveny na radioaktivní sklo
- Pokud budou použity NEJADERNÉ ZBRANĚ HROMADNÉHO NIČENÍ – otázka zní – máme vybudovanou Civilní ochranu a obranu, silné proti -chemické a proti-bakteriologické kapacity, včetně nemocnic a polních nemocnic a možnosti izolovat (a pohřbívat) lidi nakažené vysoce nebezpečnou chorobou? Odpověď zní NEMÁME, nemocnice v Těchoníně je jen jakousi úplně nejzákladnější pojistkou. VÝDAJE JSOU ZCELA NA MÍSTĚ.
- Pokud dojde ke KONVENČNÍ VÁLCE – nelze očekávat, že se do České kotliny povalí tankové svazy a armády, fronty tak, jak tomu bylo za druhé světové války – investovat a připravovat AČR na tuto válku je zcestné.
Ale likvidace tzv. „zelených mužíčků“ – nepřátelské bodové výsadky, významně ohrožující kritickou a významnou státní infrastrukturu je jistě na místě = investice do super rychlé brigády (vrtulníky/systém dvou typů na stejném logistickém základě/ a lehká obrněná, rychlá vozidla s dlouhým dojezdem bez větších nároků na týlové zabezpečení) VÝDAJE JSOU ZCELA NA MÍSTĚ.
- Zaútočí na nás NAŠI SOUSEDÉ? - vysoce nepravděpodobné, nicméně naše schopnost chránit si vlastní hranici, tedy tu takzvanou „zelenou“ je tristní – chybí lidi včetně jízdních hlídek na koních, dostatečných kynologických schopností, technologií atp……
- TERORISMUS a Občanské nepokoje (dopady na veřejný pořádek v důsledku teroristických útoků, útoků nejadernou zbraní, Black-outů – VÝDAJE JSOU ZCELA NA MÍSTĚ, zvláště pokud hlídky PČR v době zvýšené pohotovosti musí doprovázet vojáci, pokud při událostech jako byli například „Vrbětice“ musí iniciativu nakonec převzít AČR
- KRIZOVÉ SITUACE (živené pohromy, průmyslové havárie…) – efektivnější systémové (kompetenční), koordinační zapojení AČR včetně poskytnutí vlastních kapacit do IZS – VÝDAJE JSOU ZCELA NA MÍSTĚ.
Otázkou je rozhodnutí politické reprezentace, zda například znovuvybudovat armádní síly „územní obrany“, nebo masivněji podpořit systém IZS zejména pokud de o lidi a ženijní techniku
- OBRANA A OCHRANA KYBERNETICKÉHO PROSTORU - VÝDAJE JSOU ZCELA JEDNOZNAČNĚ NA MÍSTĚ.
- Branné a bezpečnostní kapacity - pokud jde o výchovu a vzdělávání? Osobně bych Policejní akademii zrušil a veškeré potřebné znalosti a dovednosti pro příslušníky IZS (mimo například právního vzdělání – které poskytuje civilní školství) poskytoval pouze péčí University obrany.
- Kompletně chybí systém středoškolského vzdělávání v oblasti obrany a bezpečnosti, který by systémově o koordinovaně vázal jednak na potřeby státu v různých oblastech výkonu práce a jednak by vytvářel personální zázemí pro další studium na Universitě obrany a profesionální kariéry jak u AČR, tak u IZS, tak i ve státním i soukromém sektoru (soukromé bezp. služby atp.)
K tomu je podle mého názoru nutné změnit i služební zákon a pokud jde o armádu – umožnit profesionálním vojákům celoživotní kariéru místo (ne)obnovování, (ne)prodlužování 4-letých kontraktů
- Chybí systém CIVILNÍ OBRANY A OCHRANY (příprava pedagogů, kteří budou umět tuto problematiku učit, chybí příslušný povinný předmět ve školách, chybí do budoucna „prezenční příprava mobilizovatelných občanů na krizové situace“ v délce 3-6 měsíců – viz Švýcarsko, například… Cíl: Český republika může mít v celkem krátkém časovém úseku, za rozumný peníz k dispo
Už je to moc dlouhé, vím ….. :-)
Zmíním ještě VĚDU, VÝZKUM A VÝVOJ v oblasti obrany a bezpečnosti. Vycházím z toho, že:
- je již téměř po „zvonění“ pokud jde o záchranu exkluzivního „know-how“ těch, kteří u toho kdysi byli a uměli!
- Pokud hovoříme o INOVACÍCH a PROEXPORTNÍ POLITICE A AKTIVITÁCH, pak kde jinde se tvoří základ synergií vědeckotechnického pokroku než v oblasti vojenství!!
- Současné investice státu – i s ohledem na předešlé konstatování - do této oblasti jsou i v tomto případě tristní. A raději nebudu odkazovat na příklad Izraele (mám celkem dobře prostudováno)
- Investice do oblastí, které by měli spočívat pouze v zajišťování vybavenosti sboru cca 26 tisíc osob v uniformách nemá v podstatě žádný ekonomický efekt – vybavit 2 miliony lidí k obraně vlasti, to už ale může být zajímavý business – a chvályhodný, úctyhodný!!!
Je nutné podporovat aktivity zaměřené do oblasti zejména UMĚLÉ INTELIGENCE, ROBOTIKY a další vědeckotechnických oblastí s výhledem na 21. a další století Skrýt celý příspěvekS tím lze souhlasit – bohužel ani vojenské velení NATO nemá k dispozici koordinační a konečné slovo v tom, co která země zajistí pro potřeby kolektivní obrany …což mne z vojenského ...Zobrazit celý příspěvek
S tím lze souhlasit – bohužel ani vojenské velení NATO nemá k dispozici koordinační a konečné slovo v tom, co která země zajistí pro potřeby kolektivní obrany …což mne z vojenského pohledu poněkud konsternuje. Otázkou také, je kolik z těchto 20 % lze vykázat na budování sil kybernetické obrany.
...nevím jak jste k tomu došel, ale NATO k tomuto nástroje má.
Další nejasností je, že alespoň pokud vím, vedení NATO nemá (nebo má) jasno v tom co lze do oněch 2 % zahrnout – jsou to náklady na rekonstrukci dopravní infrastruktury (mosty) tak, aby snesli přejezd až 70-ti tunové techniky?
...i k tomuto existuje v NATO metodika.
add CBRN popíráte celý druh vojska. Pochopil bych otázku velikosti a dostatečnosti.
add hlídky na "zelené" hranici. Pletete hrušky a jabka, ochrana hranic jde úplně za někým jiným.
add evidentně jste si vůbec neanalyzoval množství studijních oborů zaměřených na různé formy bezpečnosti. bezpečnost není to samé co obrana...
add špatně chápete a vnímáte pojmy a definice, například pojmy obrana a ochrana. Je třeba vycházet z doktrinálního pojetí a pak též z rozložení odpovědností za jednotlivé oblasti.Skrýt celý příspěvekMyslíte doktrinální pojetí konce poloviny dvacátého století - dle mého názoru a s ohledem nástupu informační civilizace přežitého? Jste přesvědčen o tom, že zakonzerované metodiky ...Zobrazit celý příspěvek
Myslíte doktrinální pojetí konce poloviny dvacátého století - dle mého názoru a s ohledem nástupu informační civilizace přežitého?
Jste přesvědčen o tom, že zakonzerované metodiky jsou odpovídající potřebám doby ?¨
Rád si od Vás vyslechnu jaké nástroje má NATO pro stanovení jistých specializací které by v synergickém použití dali nejlepší výsledek.
Co já vím, tak velení NATO nemá možnost ovlivňovat zájmy jednotlivých vlád, politiků a jejich loutkovodičů na to, co se bude vyvíjet či vyrábět v jednotlivých aliančních zemích) z čeho se posypou prachy do stranických pokladniček) a proto na rozdíl od cca 70 zbrojních technologií - systémů v USA jich má Evropa hodně přes 170! Co to znamená pro kompatibilitu a logistiku snad nemusím vysvětlovat. Ale jak říkám - prosím uveďte jaké nástroje má NATO k tomu aby ovlivnilo typ a specializaci národních sil pro společnou kolektivní obranu.
Ä pokud to z mého příspěvku nevyplynulo jasně, omlouvám se - pak 80% z oněch 2% HDP má jít pouze a především na budování sil k ochrané vlastního teritoria!!!
A ujišťuji Vás, že si nepletu ani hrozby, ani adekvátní schopnosti, ani obranu a ochranu (bezpečnost) ani hrušky z jablky. Země s deseti miliony obyvatel by melé mít pouze jedno silové ministerstvo - kde by se bez resortismu řešili společné a koordinovaně otázky obrany a bezpečnosti občanů - protož v jsitém smyslu to jedno jest a hlavně je to placené pouze z jedné kapsy a pokud jde o Ministerstvo vnitra (pravdy) to by se mělo starat o volby, radnice a provoz státu ....a možná by mohlo zmizet úplně ze světa, kdyby tyto jeho kompetence převzalo ministerstvo pro místní rozvoj - například...k diskusiSkrýt celý příspěvekDivejte, ja nerikam, ze vsechny oblasti NATO jsou stoprocentni. To neni zadna organizace. Ale vy jste v NATO nikdy nebyl, ze? Fakt jste exposlanec a exporadce? O jakem ...Zobrazit celý příspěvek
Divejte, ja nerikam, ze vsechny oblasti NATO jsou stoprocentni. To neni zadna organizace. Ale vy jste v NATO nikdy nebyl, ze? Fakt jste exposlanec a exporadce?
O jakem doktrinalnim pojeti hovorite? Mate pocit, ze NATO ignoruje informacni vek, informacni prostredi? Z ceho vychazite, co by dle vas melo NATO v tomto udelat?
O jakych zakonzervovanych metodikach mluvite? Muzete byt konkretni, nebo jen mlatite prazdnou slamu?
Vy asi netusite jak NATO generuje sily, ze? A ze tento proces prochazi neustalym vyvojem, reagujici na zmeny v prostredi...
Cilem a obsahem smlouvy o NATO je vojenska spoluprace, kolektivni obrana. NATO nema kompetence k tomu aby nekomu narizovala co ma nebo nebo nema narodni prumysl vyrabet. To si pletete s kompetencemi EU, kde je to jednim z temat u spolecne obrany.
Ten nastroj, kterym NATO ovlivnuje system schopnosti je vystavba a priprava jednotek pro NATO. Touto cestou NATO rika jae jednotky, jake schopnosti pozaduje, a rozhoduje kdo takove schopnosti do spolecneho bazenu doplni. Ten proces je trochu slozitejsi na popisovani v diskuzi.
Financovani NATO je neco jineho nez budovani vlastni armady. Vami zminovana 2% hdp, ktera maji mirit do obrany jsou doporucenim. Existuje I jakesi doporuceni jak by melo vypadat rozlozeni techto nakladu, vyzkum, inovace, mandatorni vydaje, provoz atd. Chapu to tak, ze je to doporuceni, protoze klicove je plneni zavazku, jako je ucast v operacich, a tvorba sil (jednotek).Skrýt celý příspěvekTF_HU /Fakt jste exposlanec a exporadce?/ Podle toho co jsem zaslechl nechybělo mnoho a pan Chalupa mohly být váš nepřímý nadřízený, tedy ministr obrany. Potom se ovšem znelíbil ...Zobrazit celý příspěvek
TF_HU
/Fakt jste exposlanec a exporadce?/
Podle toho co jsem zaslechl nechybělo mnoho a pan Chalupa mohly být váš nepřímý nadřízený, tedy ministr obrany. Potom se ovšem znelíbil řediteli jejich firmo-strany a byl odejit.Skrýt celý příspěvek
Vážený pane exposlače a exporadče. Teď jsem pochopil, kde se v bývalé ministryni Šlechtové bralo to sebevědomí se kterým neváhala urážet generály a ostatní vojáky, viz např. její ...Zobrazit celý příspěvek
Vážený pane exposlače a exporadče. Teď jsem pochopil, kde se v bývalé ministryni Šlechtové bralo to sebevědomí se kterým neváhala urážet generály a ostatní vojáky, viz např. její hlášky o srovnávání velikosti koulí nebo o tom, že vojáci nevědí jaký vrtulník potřebuji apod. Vy jste ji totiž dělal poradce. Je moc fajn, že vás oba vymetli.
Jak psal TF_HU mícháte hrušky s jabkama a vůbec netušíte jak funguje NATO, Ozbrojené síly ČR, bezpečnostní a záchranné sbory, havarijní služby.
Ale až tady bude zase nějaký nový ministr obrany a přijde z nápadem budovat vojenskou jízdu a jednotky pohraničních psovodů, budu vědět odkud vítr vane. Doufám, že se toho nedožiju a hlavně bych to nepřál ČR ani její armádě.Skrýt celý příspěvekpane anonyme, jak a čím byste tzv. "zelenou", celkem neprůjezdnou hranici chránil Vy? Vojáky prosekávajícími se krok za krokem mačetami hustým lesním porostem, nebo drony, které= ...Zobrazit celý příspěvek
pane anonyme, jak a čím byste tzv. "zelenou", celkem neprůjezdnou hranici chránil Vy? Vojáky prosekávajícími se krok za krokem mačetami hustým lesním porostem, nebo drony, které= přes koruny stromů neuvidí co se děje dole u země?Skrýt celý příspěvek
Tusite, ze ochrana hranic jde za Minesterstvem vnitra? Zvlaste pak...proc hlidat hranici uvnitr volneho prostoru? Btw, technologie na dronech vidi i skrze koruny stromu. Nemluve ...Zobrazit celý příspěvek
Tusite, ze ochrana hranic jde za Minesterstvem vnitra? Zvlaste pak...proc hlidat hranici uvnitr volneho prostoru?
Btw, technologie na dronech vidi i skrze koruny stromu. Nemluve o jinych, doplnujicich technickych prostredcich.Skrýt celý příspěvekPane Chalupo od doby vynálezu termovizních přístrojů nepředstavují koruny stromů až takovou překážku. Vaše fascinace někdejšími vojsky ministerstva vnitra je zjevná a opravdu ...Zobrazit celý příspěvek
Pane Chalupo od doby vynálezu termovizních přístrojů nepředstavují koruny stromů až takovou překážku.
Vaše fascinace někdejšími vojsky ministerstva vnitra je zjevná a opravdu doufám že vaše plány zůstanou navždy jen ve vaší hlavě.
Jinak sem opravdu rád že jste ve svých prohlášeních vynechal hospodské řeči o tom že příslušníci AČR jsou ve většině jen úředníci v uniformě. Které jste neměl jak vysvětlit a obhájit.Skrýt celý příspěvek
k bodu Zaútočí na nás NAŠI SOUSEDÉ - pro 1. republiku byl hlavní nepřítel Maďarsko - cca do roku 1933, kdy se kancléřem stal AH. Myslím, že v roce 1910 vyšla kniha (nepřesný ...Zobrazit celý příspěvek
k bodu Zaútočí na nás NAŠI SOUSEDÉ - pro 1. republiku byl hlavní nepřítel Maďarsko - cca do roku 1933, kdy se kancléřem stal AH.
Myslím, že v roce 1910 vyšla kniha (nepřesný název) "Proč nebude v Evropě další válka".
Ano, v současné době nám od sousedů nic nehrozí. Co bude za 5 - 10 let nevíme a je potřeba počítat i s konfliktem se sousedními zeměmi. Každá rozumná země musí mít plán pro případ, že půjde vše do kopru. Tvrdit, že nám v dlouhém časovém horizontu nic nehrozí je nerozumné.Skrýt celý příspěvekNebojte. Ja vas navedu, rika se tomu vojensko-politicka ambice a informaci najdete i v definici operacniho prostredi pro ACR. Tedy, pamatuje se na obe varianty podoby vojenskeho ...Zobrazit celý příspěvek
Nebojte.
Ja vas navedu, rika se tomu vojensko-politicka ambice a informaci najdete i v definici operacniho prostredi pro ACR. Tedy, pamatuje se na obe varianty podoby vojenskeho nasazeni.Skrýt celý příspěvek
Tady treba k tem nastrojum a financovani.
https://www.nato.int/cps/en/na...Tady treba k tem nastrojum a financovani.
https://www.nato.int/cps/en/na...
Kanonenfuter ma v podstate dva významy: vojensky a politicky. Ten vojensky rozobera članok. V realite je asi doležitejši politicky obsah toho slova. Podla mna aj v dnešnej dobe, ...Zobrazit celý příspěvek
Kanonenfuter ma v podstate dva významy: vojensky a politicky. Ten vojensky rozobera članok.
V realite je asi doležitejši politicky obsah toho slova. Podla mna aj v dnešnej dobe, rovnako ked tento pojem vznikol, je vyrazne percentov mužov odhodlanych branit svoju krajinu voči votrelcovi a v pripade poskytnutia zbrane aj niečo preto na bojisku urobit. O učinnosti takeho konania možeme mat množstvo nazorov, ale ten zakladny predpoklad uspechu - motivacia bojovat aj s rizikom smrti je možny najst aj u itečkara s tromi dioptriami, len ho treba zaradit na spravne miesto. O tychto patriotoch-amateroch vraviet ako o potrave pre kanony je nespravne.
Bolo by zaujimave zistit realne čisla, kolko bojaschopnych mužov v dnešnej populacii by naozaj bolo ochotnych stat sa tým "dobrym kanonenfutrom" z vlastenectva a kolki z nich len z donutenia.Skrýt celý příspěvekNemám iluze. Značná část vojáků bojuje proto, že jim nic jiného nezbývá. Mohou si vybrat mezi vojnou a zastřelením. Navíc by to odnesla rodina. Za Velké vlastenecké války prý NKVD ...Zobrazit celý příspěvek
Nemám iluze. Značná část vojáků bojuje proto, že jim nic jiného nezbývá. Mohou si vybrat mezi vojnou a zastřelením. Navíc by to odnesla rodina. Za Velké vlastenecké války prý NKVD zastřelila milion rudoarmějců a dalších několik milionů dezertovalo.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...