Mír pomocí raket: Američané vyvíjí střelu pro HIMARS s doletem 1000 kilometrů
- 3. 4. 2023
- 31 komentářů
- Jan Grohmann
Americká armáda (US Army) v rámci programu LRMF (Long Range Maneuverable Fires) hodlá získat vylepšené střely PrSM (Precision Strike Missile) s doletem 1000 kilometrů. Transport a odpálení střel zajistí raketomety M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System). Půjde o klíčovou vojenskou schopnost pro evropské i indo-pacifické bojiště.
Nově oznámená verze PrSM je označována jako PrSM Increment 4 (Inc 4) nebo LRMF – půjde o výkonnější verzi původní střely PrSM Increment 1 (Inc 1) s dostřelem minimálně 499 kilometrů. PrSM Inc 4 bude kompatibilní s kolovými raketomety HIMARS nebo s modernizovanými pásovými M270A2 MLRS (Multiple Launch Rocket System).
O takto výkonnou střelu nepochybně projeví zájem zahraniční uživatelé raketometů HIMARS / MLRS, jako je Polsko, Ukrajina, Rumunsko nebo pobaltské státy. Podmínkou je však souhlas Američanů k vývozu (což není politicky snadné, natož automatické).
Prakticky všechny zmíněné státy mohou s dostřelem 1000 kilometrů zasáhnout cíle kolem nebo přímo v Moskvě. Jde o žádanou vojenskou schopnost skloňovanou vojenskými veliteli a analytiky zejména v Polsku a Ukrajině. Důvodem nabytí této schopnosti je odstrašit Rusko od používaní vojenských prostředků proti zemím ležícím na západ od jeho hranic.
„Jestřábí téze“ je následující: Bez výkonných raketových zbraní schopných ohrozit klíčové cíle v hloubi Ruska se Moskva nikdy nevzdá vojenských prostředků k dosahování svých politických cílů ve střední a východní Evropě. Jen princip „oko za oko, zub za zub“ odradí Moskvu před raketovými údery proti Ukrajině nebo potenciálními údery na další země v regionu. Naopak slabost (například snaha ustoupit a domluvit se) Moskvu povzbuzuje jen k další agresi. Za rok, pět let...
Není ale vůbec jisté, zda Američané takto výkonné střely s dolem 1000 kilometrů „jen tak“ poskytnou svým spojencům. Mohou totiž zvrátit vojenskou rovnováhu v regionu. Pravda, na naší stranu, ale Američané (nebo jakákoliv jiná velmoc / stát) si neustále udržují kontrolu nad eskalací – vojenské schopnosti neposkytují spojencům na základě jejich potřeb, ale svých. Proto také Ukrajina zatím nemá střelu MGM-140 ATACMS (Army TACtical Missile System). Naopak Polsko, Rumunsko a Pobaltí ji získá.
Každopádně bez anulování ruské vojenské hrozby není možné v našem regionu ustavit dlouhodobý mír, stabilitu a ve výsledku ani prosperitu. To si myslí například šéf ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. A jak vidíme na příkladu Polska a jeho masivních nákupů amerických a jihokorejských raketometů, podobně uvažuje i náš severní soused.
US Army brzy zavede robotické HIMARSy označované AMDL (Autonomous Multi-Domain Launcher).
Ostatně před pár dny japonský twitterový účet @mason_8718 oznámil dohodu o transferu technologií jihokorejské balistické rakety KTSSM-II (Korean Tactical Surface-to-Surface Missile II) do Polska. Výsledná polonizovaná KTSSM-II se na konci této dekády začne vyrábět v Polsku.
„Původní plán vývoje [polonizované KTSSM-II] byl do roku 2034, ale sériová výroba začne v roce 2030 na základě důrazného požadavku polské vlády. Polsko získá licenci na lokální výrobu a technologie,“ píše @mason_8718.
Polsko skutečně již dříve oznámilo zájem o nákup střel KTSSM-II i lokalizaci výroby jihokorejských balistických raket. KTSSM-II má dolet 290 kilometrů a přesnost v cíli dva metry (CEP). Je tedy svými schopnostmi srovnatelná s americkou ATACMS.
Každopádně vybudování podobné schopnosti nebude rozhodně zadarmo. Deset nebo sto střel Rusko neodstraší. Pro důvěryhodné ostrašení je nutné zavést stovky, ideálně tisíce raket dlouhého doletu. To nebude rozhodně zadarmo. Samozřejmě mezi zbraně dlouhého doletu patří i ze vzduchu odpalované střely, jako Polskem nakupované AGM-158 JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile). Také Jižní Korea vyvíjí vlastní leteckou střelu s plochou dráhou letu Sky Dragon s doletem 500 kilometrů. Sky Dragon je určena zejména pro letoun KF-21 nebo potenciálně i FA-50 (tedy opět šance pro Polsko získat výkonnou munici dlouhého dosahu).
Vizualizace odpalu PrSM Inc 1 z raketometu HIMARS; větší foto / Raythehon
Zpět k PrsM Inc 4 / LRMF. Vývoj dvou konkurenčních návrhů PrsM Inc 4 s doletem 1000 kilometrů zajistí Lockheed Martin a tým Raytheon Technologies / Northrop Grumman.
Lockheed Martin již v omezené sérii vyrábí PrsM Inc 1 jako náhradu střel ATACMS. V minulém fiskálním roce 2022 US Army objednala v rámci počáteční předsériové výroby (LRIP) 88 střel PrSM Inc 1. V běžícím fiskálním roce 2023 se počítá s nákupem 120 střel.
Před lety ohlášenou PrsM Inc 1 s doletem nejméně 499 kilometrů (uvádí se až 650 nebo 700 kilometrů) lze odpálit z raketometů HIMARS (pojme dvě střely) a MLRS (čtyři střely).
Zajímavost: US Army a námořní pěchota (USMC) brzy zavedou bezosádkovou verzí raketometu HIMARS označovanou jako AMDL (Autonomous Multi-Domain Launcher). Mariňáci také zavádí lehké robotické raketomety NMESIS (Navy Marine Expeditionary Ship Interdiction System) kombinující robotickou verzi JLTV (Joint Light Tactical Vehicle) a střely NSM (Naval Strike Missile) s doletem 185 kilometrů. Mezi roky 2022 a 2025 Mariňáci nakoupí 108 raketometů NMESIS.
Robotický raketový systém americké námořní pěchoty NMESIS; větší foto / USMC
PrSM Inc 1 měří na délku 4,2 metry, váží 1200 kilogramů a maximální rychlost letu je Mach 5. Střela se navádí na cíl pomocí inerciální a proti rušení odolné satelitní navigace. Během letu umí přijímat aktualizované informace o poloze cíle z pozemních stanic. A co je klíčové, PrSM Inc 1 má být levnější než ATACMS.
V rámci navazujícího vývoje PrSM Inc 2 hodlá armáda PrSM osadit více-režimovým senzorem se schopnosti vyhledávat a zaměřovat pohybující se hladinové, ale i pozemní cíle (například kolony). Protilodní PrSM Inc 2 je označována jako LBASM (Land-Based Anti-Ship Missile) a je zejména určena pro potřeby USMC v Tichomoří. Třetí verze PrSM Inc 3 pak obdrží vylepšenou bojovou hlavici se submunicí – mělo by jít o obdobu protitankové munice Brilliant vyvíjené pro ATACMS.
PrSM Inc 4, která může být připravena dříve než PrSM Inc 3, má být zcela nová střela s novým pohonným systémem. Půjde zřejmě o náporový motor typu ramjet – ten využívá místo lopatkového kompresoru speciálně tvarovaný vzduchový kanál. Střelu je nutné nejdříve urychlit pomocí raketového motoru a až při dostatečné rychlosti začne ramjet pracovat (dojde k dostatečné kompresi nasávaného vzduchu).
Ostatně použití rajmetu potvrzuje i vizualizace firma Lockheed Martin (viz úvodní fotka) a použití ramjetu nepřímo potvrdil v srpnu minulého roku mluvčí US Army pro zbraně dlouhého dosahu LRPF (Long-Range Precision Fires).
Odpal střely PrSM Inc 1 (2021); větší foto / US Army
Oba týmy mají rozsáhlé zkušenosti s náporovými motory. Společnosti Raytheon a Northrop Grumman byly vybrány pro vývoj hypersonické útočné střely vzduch-země HACM (Hypersonic Attack Cruise Missile) pro americké letectvo. HACM vstoupí do služby kolem roku 2027. Lockheed Martin rovněž testovala demonstrátor HACM s proudovým motorem. Zakázku ale nezískala.
Ostatně ramjet není sci-fi technologií. Norská společnost Nammo již vyvinula a otestovala dělostřelecký granát Ramjet 155 Extended Range ráže 155 mm s motorem ramjet. Granát má dostřel přes 70 kilometrů (z hlavně délky 39 ráží, například M777).
Také PrSM Inc 4 (podobně jako PrSM Inc 2) získá více-režimový senzor a tedy schopnost zasahovat pohybující se cíle. Na vzdálenost 1000 kilometrů – samozřejmě s podmínkou špičkového, prakticky real-time satelitního průzkumu (na tom se již pracuje) – bude moci střela zasahovat například kolony armádních vozidel nebo jedoucí vlaky, ale i hladinové cíle.
Další informace o PrSM Inc 4 prakticky nejsou. Oficiálně byl oznámen jen požadovaný dolet 1000 kilometrů. V každém případě US Army v rámci programu LRPF, jedním ze šesti základních modernizačních programů, hodlá masivně zavádět zbraně dlouhého dosahu. V případě PrSM Inc 4 / LRMF půjde o zbraňový systém revolučně kombinující velmi malou logistickou stopu, relativně malé vlastní rozměry (vynikající maskovací schopnosti), velkou taktickou i strategickou mobilitu, možnost fungovat 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, ve dne, v noci, za každého počasí a se schopností na 1000 kilometrů ničit statické i pohyblivé cíle.
Zdroj: Naval News, Breaking Defense
Související články
První test americké taktické rakety PrSM s doletem 700 km
Společnost Lockheed Martin informovala o prvním ostrém testu nové taktické rakety země-země PrSM ...
- 12.12.2019
- 18 komentářů
- Jan Grohmann
PREMIUM Raketové šílenství: Polsko kupuje 500 raketometů HIMARS
Polsko nakoupí 486 raketometů M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) pro 27 raketových ...
- 30.05.2022
- 71 komentářů
- Jan Grohmann
Nasazení raketometů HIMARS na Ukrajině
Z Ukrajiny začínají dennodenně přicházet zprávy o úspěšných úderech ukrajinské armády na klíčové ...
- 28.06.2022
- 36 komentářů
- Jan Grohmann
PREMIUM Ukrajinu neomezuje málo HIMARSů, ale nedostatek munice
Z Ukrajiny neustále zaznívá volání po větším počtu amerických kolových raketometů HIMARS. Stovka ...
- 01.08.2022
- 1 komentářů
- Jan Buchar
Ruskou vojenskou hrozbu je bezpodmínečně nutné všemi dostupnými prostředky eliminovat. Zakomplexovaní diktátoři, ke kterým samozřejmě patří i Vladimír Putin, rozumí pouze hrubé ...Zobrazit celý příspěvek
Ruskou vojenskou hrozbu je bezpodmínečně nutné všemi dostupnými prostředky eliminovat. Zakomplexovaní diktátoři, ke kterým samozřejmě patří i Vladimír Putin, rozumí pouze hrubé síle.Skrýt celý příspěvek
Nebylo by konstrukčně jednodušší a rychlejší, kdyby MGM-140 podvěsili pod F-15 a dolet by tím boostli o tu část, kdy ji letadlo vynese vysoko do atmosféry. Něco jako MiG-31 s ...Zobrazit celý příspěvek
Nebylo by konstrukčně jednodušší a rychlejší, kdyby MGM-140 podvěsili pod F-15 a dolet by tím boostli o tu část, kdy ji letadlo vynese vysoko do atmosféry. Něco jako MiG-31 s Kinžálem?Skrýt celý příspěvek
Kinžál je hypersonická zbraň. Snáší vysoké teploty a bude mechanicky mimořádně odolná. Nicméně asi by to šlo udělat tak, že by MGM-140 letěl po kvazibalistické dráze pomalejc ...Zobrazit celý příspěvek
Kinžál je hypersonická zbraň. Snáší vysoké teploty a bude mechanicky mimořádně odolná. Nicméně asi by to šlo udělat tak, že by MGM-140 letěl po kvazibalistické dráze pomalejc podobně jako Rampage s tím, že to doletí dál a unese víc.
Důvod proč to nechtějí vidím ale jinde. Rozdělí závislost z A-G na G-G. Pro A-G mají aktuálně JASSM. Sice pomalejší, ale umí letět ještě dál, za stejné prachy a je nebezpečnější.Skrýt celý příspěvek
Jsem zvědav jestli v horizontu 5 let začne nějaký podnik v Čr nebo na Slovensku s výrobou raket s aspoň dosahem 100 km dnešní doba k tomu přímo vybízí když už se u nás vyvijí ...Zobrazit celý příspěvek
Jsem zvědav jestli v horizontu 5 let začne nějaký podnik v Čr nebo na Slovensku s výrobou raket s aspoň dosahem 100 km dnešní doba k tomu přímo vybízí když už se u nás vyvijí vesmírné motory-český vrabčákSkrýt celý příspěvek
Takové rakety potřebují navigaci a integraci do systému XY. To je drahé, taková vyšší dívčí a je třeba mít know how. Pokud se to nedělá ve velkém se sítí odběratelů tak je to ...Zobrazit celý příspěvek
Takové rakety potřebují navigaci a integraci do systému XY. To je drahé, taková vyšší dívčí a je třeba mít know how. Pokud se to nedělá ve velkém se sítí odběratelů tak je to ekonomická sebevražda. Neřízené 122 mm rakety by možná smysl mít mohly, ale vyrábí je (snad ještě pořád) na Slovensku, takže je to opět nesmysl.Skrýt celý příspěvek
Tou sebevraždou bych si nebyl moc jistý jak už tu zaznělo na HIMARS bude dlouhá čekací lhuta a nějaka konkurence neuškodí
Tou sebevraždou bych si nebyl moc jistý jak už tu zaznělo na HIMARS bude dlouhá čekací lhuta a nějaka konkurence neuškodí
Konkurence je už nyní a je zatraceně tvrdá. Ani mnohem větší molochy si na kvalitní raketomety netroufnou. Navíc vážně pochybuji, že by Himars (pokud by byl zájem) byl později, než ...Zobrazit celý příspěvek
Konkurence je už nyní a je zatraceně tvrdá. Ani mnohem větší molochy si na kvalitní raketomety netroufnou. Navíc vážně pochybuji, že by Himars (pokud by byl zájem) byl později, než nás kočkopes, který by musel někdo vymyslet, otestovat, sehnat lidi, postavit halu, rozjet linku,... Jelikož jsme malí, moře nemáme a vetší rakety jsme nikdy nevyráběli, tak nemáme ani raketovou střelnici. Na testy a na cvičení by jsme sami bez podpory museli testovat a cvičit někde externě.
Ale tím to nekončí. Odpalovací zařízení je nezbytné mít adekvátně vybavené na používání naváděných střel a k tomu vycvičenou posádku. Proto se kupují celé balíčky, kde je možné nasypat celou škálu raket. Když už se vycvičí obsluha a pořídí drahé odpalovací zařízení, tak se využívá naplno. A jsme zase zpátky. Proč to celé absolvovat nákladněji, zdlouhavěji, méně dokonale, když si lze pořídit krom Himarsu třeba korejské nebo izraelské řešení? Dokonce by možná i ti Turci prošli. Tihle všichni mají vyspělou raketovou technologii o jaké se nám ani nesní.Skrýt celý příspěvekTo už mají větší zkušenosti Ukrajinci (Neptun, Stugna je sice PTŘS, ale to taky neumíme) než my. Sice to není ATACMS, ale nezačínalo by se od nuly. To know-how by museli pustit ...Zobrazit celý příspěvek
To už mají větší zkušenosti Ukrajinci (Neptun, Stugna je sice PTŘS, ale to taky neumíme) než my. Sice to není ATACMS, ale nezačínalo by se od nuly. To know-how by museli pustit Polsku nebo CSG group. A to mi to přijde taky jako spekulace.
Jen mimo otázka, nevíte zda Konkurs se vyrábí u nás?Skrýt celý příspěvek
trochu mimo temy - Holandsko kupuje 20ks raketometov PULS (ako Dansko (8 ks) a udajne je nakup zvazovany aj v Nemecku). PULS je evolucia raketometu Lynx ...Zobrazit celý příspěvek
trochu mimo temy - Holandsko kupuje 20ks raketometov PULS (ako Dansko (8 ks) a udajne je nakup zvazovany aj v Nemecku). PULS je evolucia raketometu Lynx (https://en.wikipedia.org/wiki/...
Dovody? Oproti druhemu zvazovanemu riesenu v podobe HIMARS podporuje viac striel, municia je lacnejsie a hlavne skor dostupna (kedze o HIMARS je tearaz pochopitelne obrovsky zaujem). A v buducnosti sa pocita aj s municiou vyrabanou v Europe (https://www.thedefensepost.com... Skrýt celý příspěvekzdroj - https://www.defensie.nl/actuee... a este dalsie planovane nakupy Holandska okrem ...Zobrazit celý příspěvek
zdroj - https://www.defensie.nl/actuee...
a este dalsie planovane nakupy Holandska okrem tych 20 raketometov
AGM-158B JASSM-ER Cruise Missiles
Frigate-Launched BGM-109 Tomahawks
Submarine-Launched BGM-109 TomahawksSkrýt celý příspěveka este k tej moznej municii napr: EXTRA (4ks pripravene k strelbe) - 306mm kaliber, 150 km dostrel, CEP 10m, 120kg hlavica Predator Hawk (2 ks pripravene k strelbe) - 370mm ...Zobrazit celý příspěvek
a este k tej moznej municii napr:
EXTRA (4ks pripravene k strelbe) - 306mm kaliber, 150 km dostrel, CEP 10m, 120kg hlavica
Predator Hawk (2 ks pripravene k strelbe) - 370mm kaliber, 400 km dostrel, CEP 10m 140 kg hlavicaSkrýt celý příspěvekKromě PredatorHawku tuhle paletu dokáže střílet i tahleta 15let stará věc z Kazachstánu: http://www.military-today.com/... Inteligence MLRS systému je v raketách, ...Zobrazit celý příspěvek
Kromě PredatorHawku tuhle paletu dokáže střílet i tahleta 15let stará věc z Kazachstánu: http://www.military-today.com/...
Inteligence MLRS systému je v raketách, odpalovač dokáže "spíchnout" kdekdo.Skrýt celý příspěvek
Myslim ze nebude dlouho trvat a diky prenosu technologii by mohl zacit i vyzkum a stavba podobnych raket i ve statech byvale stredni a vychodni evropy. Alespon v to doufam. A proc ...Zobrazit celý příspěvek
Myslim ze nebude dlouho trvat a diky prenosu technologii by mohl zacit i vyzkum a stavba podobnych raket i ve statech byvale stredni a vychodni evropy. Alespon v to doufam. A proc ne treba s pomoci te Jizni Koree. Zbrane budu cim dal drazsi a ochota prodavat vse mensi a mensi. A souhlas s clankem ze russ rozumi jen sile nicemu jinemu. Bude to potreba. Je jedno jak to na UA skonci rus se za nejakou dobu otrepe a zkusi to znova a treba jinde. Klid a najivita definitivne skoncila at si rika kdo chce co chce.Skrýt celý příspěvek
Len taká zaujímavosť. Slovensko malo , po delení armády ČSFR do roku 2000 6 sovietskych rakiet OTR-23 Oka s nosičmi (dostrel 500km) . "Armáda SR získala šesť rakiet s ...Zobrazit celý příspěvek
Len taká zaujímavosť. Slovensko malo , po delení armády ČSFR do roku 2000 6 sovietskych rakiet OTR-23 Oka s nosičmi (dostrel 500km) .
"Armáda SR získala šesť rakiet s príslušenstvom, ako dedičstvo po čs. armáde. Rakety boli vo výzbroji 5. raketového pluku v Martine. Po počiatočnom zdržanlivom postoji vlády SR a diplomatickom tlaku USA sa podpísalo memorandum, podľa ktorého sa systém SS-23 mal zničiť na náklady USA. Išlo o sumu 16 miliónov korún. Rakety sa rozobrali v opravárenských podnikoch v Trenčíne a v Novákoch. Slovenská armáda takto stratila svoju jedinú útočnú zbraň s dosahom na celú strednú Európu. Stroje boli demontované v roku 2000."
Ak by sme si zachovali túto spôsobilosť, dnes by sme ju s veľkou pravdepodobnosťou posunuli na Ukrajinu :)Skrýt celý příspěvekSi si isty tym dosahom ? Co si pamatam, tak max 400km, skor menej trochu.
Si si isty tym dosahom ? Co si pamatam, tak max 400km, skor menej trochu.
Co jsem se dival na Wikipedii, tak ohledne dosahu se dohadovali SSSR a USA, podle velikosti motoru a vahy naloze to zrejme skutecne bylo 500km, ale u varianty s jadernou hlavici. S ...Zobrazit celý příspěvek
Co jsem se dival na Wikipedii, tak ohledne dosahu se dohadovali SSSR a USA, podle velikosti motoru a vahy naloze to zrejme skutecne bylo 500km, ale u varianty s jadernou hlavici. S konvencni hlavici 400km a s kazetovou jeste mene. Presnost mela 30-150m, nevim proc tak velky rozsah. Pokud spis 30m, tak by byla pouzitelna i dnes, pokud spis 150m, tak moc ne.Skrýt celý příspěvek
nebude to rozmedzie presnosti znamenat to, ze ta dopadova zona nie je kruznica ale elipsa?
nebude to rozmedzie presnosti znamenat to, ze ta dopadova zona nie je kruznica ale elipsa?
Mozna ano, ale nevim ze by se to podobne uvadelo. Jeste me napadlo, ze to muze byt rozdil mezi typy hlavic. Lepsi presnost konvencni a mensi jaderna a kazetova.
Mozna ano, ale nevim ze by se to podobne uvadelo. Jeste me napadlo, ze to muze byt rozdil mezi typy hlavic. Lepsi presnost konvencni a mensi jaderna a kazetova.
Ja som stal pri ich vykuchanych zelenych pokryvenych tubusoch (lezali vonku pred nejakou halou) v Novakoch, ked sme tam mali celoslovenske cvicenie RCHBO v lete 2000 ... Nas ...Zobrazit celý příspěvek
Ja som stal pri ich vykuchanych zelenych pokryvenych tubusoch (lezali vonku pred nejakou halou) v Novakoch, ked sme tam mali celoslovenske cvicenie RCHBO v lete 2000 ... Nas velitel nam ich ukazoval, ze nejake nejake S23 to boli , vtedy mi to bolo total jedno, dnes je to skoda, ze ich nemozeme poslat na Ukrainu.Skrýt celý příspěvek
Tak jak je vidno, tak padla dohoda, že raketové dělostřelectvo má max.dostřel 500km. Určitě to někdo z Vás ví, ale myslím, že to bylo součástí "Startu". Proto Iskander a Himars ...Zobrazit celý příspěvek
Tak jak je vidno, tak padla dohoda, že raketové dělostřelectvo má max.dostřel 500km. Určitě to někdo z Vás ví, ale myslím, že to bylo součástí "Startu". Proto Iskander a Himars měli oficiálně to pětikilo...Skrýt celý příspěvek
Tak to jsem zvědavý, zda bude mít stejný průměr jako PrSM, protože ta má při daném průměru hlavici jen 100 kg, což teda není právě hitparáda. JASSM má hlavici 450 kg. Délka rakety ...Zobrazit celý příspěvek
Tak to jsem zvědavý, zda bude mít stejný průměr jako PrSM, protože ta má při daném průměru hlavici jen 100 kg, což teda není právě hitparáda. JASSM má hlavici 450 kg. Délka rakety je víceméně omezena samotným Himarsem.Skrýt celý příspěvek
Na strategická ropná, plynová a elektrická zařízení by to mohlo stačit.
Na strategická ropná, plynová a elektrická zařízení by to mohlo stačit.
I výhybky na nádraží a menší most může mít s pouhými 100 kg tritolu dost problémy. A to se bavíme o jednom kuse střely, která cíl zasáhne.
I výhybky na nádraží a menší most může mít s pouhými 100 kg tritolu dost problémy. A to se bavíme o jednom kuse střely, která cíl zasáhne.
No nazdar,to přes tu vyhýbku budou muset jezdit ostře sledované vlaky.
No nazdar,to přes tu vyhýbku budou muset jezdit ostře sledované vlaky.
Poškodit zásadně infrastrukturu rozvodu elektřiny je poměrně dost náročné a vyžaduje to spoustu střel. To nikdo nezaplatí. Důležité citlivé body jsou chráněny PVO. MBM s ...Zobrazit celý příspěvek
Poškodit zásadně infrastrukturu rozvodu elektřiny je poměrně dost náročné a vyžaduje to spoustu střel. To nikdo nezaplatí. Důležité citlivé body jsou chráněny PVO. MBM s plnotučnými hlavicemi se nevyrábí jen tak s plezíru. Když to projde skrze PVO, tak ať alespoň jedna udělá paseku.
Rusistánu se dodnes nepodařilo přes všechny ty drony, rakety, křižující střely všeho druhu a bomby, zcela zničit rozvodnou síť. A to jsou často půltunové šlehy, které vymažou velké plochy.Skrýt celý příspěvek
Tak i podle článku to vypadá, že to nebude sloužit k ničení odolných cílů, ale spíše likvidovat zásobovací trasy a uzly v hloubi nepřátelského území. Samozřejmě za předpokladu ...Zobrazit celý příspěvek
Tak i podle článku to vypadá, že to nebude sloužit k ničení odolných cílů, ale spíše likvidovat zásobovací trasy a uzly v hloubi nepřátelského území. Samozřejmě za předpokladu správného a detailního průzkumu.Skrýt celý příspěvek
Na zásobovací uzly a trasy je 100 kg ořezávátko. Nevím přesně k čemu by to bylo, ale s tím, že exportovat to kvůli doletu nejde, tak se jedná o plus minus čistě US zbraň. Osobně ...Zobrazit celý příspěvek
Na zásobovací uzly a trasy je 100 kg ořezávátko. Nevím přesně k čemu by to bylo, ale s tím, že exportovat to kvůli doletu nejde, tak se jedná o plus minus čistě US zbraň. Osobně vidím důvod pro výrobu v tom, že to je malé a lehké a lze je transportovat letecky poměrně jednoduše. Pokud by je měly americké jednotky například v Japonsku, tak na dostřel je téměř nekonečné množství čínských cílů. Určitě se najde dost vhodných "elektronických" cílů.
Taky ale může jít o úplně něco jiného. Lobby L-M, jehož ARRW je fail a o kšeft přišel, tak rychle hledá jinou možnost, kde najde uplatnění drahého vývoje neúspěšného projektu. Navíc se může blejsknout a získat další prachy na know how pro další zbraně z programu Conventional Prompt Strike.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...