Luftwaffe: Nejsilnější z našich sousedů

Slavná historie

Německé letectvo se stalo známým už za 1. Světové války. V té se němečtí letci střetávali na obloze zejména s Francouzi a jejich spojenci. Mezi hlavní úkoly letectva v té době patřil vzdušný boj, sestřelování vzducholodí, průzkum a nakonec i shazování bomb na pozemní cíle. Bojové letouny byly v té době z dnešního pohledu značně nedokonalé, nicméně se jednalo o vůbec první velké nasazení letecké techniky ve vojenství.

Ve 2. Světové válce bylo proto jasné, že letectvo bude mít ještě větší význam. Vedle stíhačů pro vybojování vzdušné nadvlády získávaly na významu zejména bombardéry různých kategorií. Svou roli již hráli také transportní letouny a v podstatě od této doby můžeme složky letectva rozdělovat na taktické, útočné, strategické, transportní apod.

Německo nicméně válku prohrálo a bylo rozděleno na západní a východní. Každé přitom mělo po dobu studené války na svém území velké počty letecké techniky. Vždyť právě Německo zabíralo velké území, přes které by se snažily dostat armády v případě vypuknutí horkého konfliktu.

Foto: Dvou-místná verze stíhače Eurofighter Typhoon / Kogo, Wikipedia

Situace se samozřejmě změnila po pádu Berlínské zdi a opětovném spojení západního a východního Německa do jedné země. Donedávna tak po boku sloužily letouny východní i západní provenience. Nyní však již ve výzbroji zůstávají takřka výhradně jen letouny západní výroby a navíc se zavádějí nové.

Taktické letectvo: Eurofighter Typhoon a F-4 Phantom II

Pro taktické účely air-policingu a případně vybojování vzdušné nadvlády slouží v Luftwaffe moderní nadzvukové stíhací letouny Eurofighter Typhoon. Němci mají objednáno celkem 140 těchto letounů, z čehož mají již zařazených ve výzbroji 55. Vedle vzdušného boje však mohou Typhoony sloužit také k útokům na pozemní cíle a průzkum, nicméně tyto úlohy v německém letectvu plní zejména letouny Tornado. Přesto právě podporu pozemních vojsk bude jedna eskadra Typhoonů zajišťovat.

 Foto: Dvojice stíhačů F-4 s přídavnými nádržemi / Fallin, USAF

Druhým letounem schopným uskutečňovat air-policing a vzdušný boj je již starší, nicméně stále funkční a užitečný McDonnell Douglas F-4 Phantom II. Ten je zařazen v současné době v počtu 45 kusů a v budoucnu by měl být nahrazen právě Typhoonem. Ostatně o kvalitách F-4 Phantomů II nejlépe vypovídá jejich mnohanásobné nasazení v rámci ochrany vzdušného prostoru Pobaltí.

Nesmrtelná Tornada

Letounem dlouhodobě zařazeným ve výzbroji Luftwaffe jsou útočná Panavia Tornada. Ta vznikla ještě za dob studené války a primárně byla určena k útokům na pozemní cíle při letu v malé výšce vysokou rychlostí. Zásluhou robustnosti a kvality však tyto letouny vydržely v mnoha letectvech dodnes a byla úspěšně nasazena v mnoha konfliktech. Tornado pojme dvě osoby (pilota a operátora zbraňových systémů) a specifické je měnitelnou geometrií křídel.

Němci mají ve výzbroji zařazeny dvě verze tohoto letounu. Prvním z nich je ECR (Electronic Combat/ Reconnaissance) určená k elektronickému boji a průzkumu. Tato verze byla vyvinuta především k misím typu SEAD (Suppression of Enemy Air Defenses), tedy potlačení nepřátelské vzdušné ochrany) a účelům bezpečného průzkumu.

Foto: Tornado nad Nevadskou pouští  / Wikipedia

Druhou verzí letounu Tornado zařazeném v německém letectvu je IDS (interdictor/strike) určená k útokům na pozemní cíle. Zajímavé však je, že rozdíly mezi oběma verzemi se postupně smazávají. Cílem je totiž zjednodušit probíhající modernizace a v případě konfliktu mít možnost určit u většího množství letounů účel, na který budou nasazeny.

Smutnou zprávou pro Tornada je však plánovaná redukce jejich počtů. V současné době má Luftwaffe k dispozici 32 letounů verze ECR a 145 letounů IDS. Do budoucna se však již počítám pouze s celkem 85 letouny, takže 92 (více než polovina) má být vyřazena v rámci úsporných opatření a převedena do rezerv na náhradní díly.

Transportní letectvo inovuje

Také transportní letectvo má v Luftwaffe velmi dobré zastoupení. Kapitolou samou pro sebe je takzvaná VIP doprava, v rámci které jsou poskytovány dopravní služby politikům ale také vojákům v případě potřeby. K tomuto účelu jsou zařazeny 4 Global Express 5000 od Bombardieru. Stejně tak v počtu 2 kusů jsou k dispozici dopravní letouny Airbus A319CJ (mimochodem stejný typ má také české letectvo) a Airbus A340.

 Foto: Nový evropský transportní čtyřmotorový turbovrtulový letoun s dlouhým doletem / Markutsch, Wikipedia

Páteří transportního letectva jsou však letouny Transall C-160 vyvinuté francouzsko-německým konsorciem. Němci mají ve výzbroji celkem 80 těchto dvoumotorových vrtulových transportních letounů, které jsou schopny vedle běžné dopravy materiálů a osob uskutečňovat vzdušné výsadky a shazování zásob přímo za letu.

Právě C-160 má doplnit a částečně nahradit moderní a zcela nový Airbus A400M, který je však oproti předchozímu letounu podstatně výkonnější. Do výzbroje má být proto zařazen v počtu 40 letounů a podle toho bude snížen počet „C-stošedesátek“ na rovných 60.

 Foto: Airbus A310MRTT připraven k tankování / Mottl, Wikipedia

A nakonec posledním typem letounu zařazeným v německém letectvu je Airbus A310. Jeden jediný kus slouží ke strategické dopravě, nicméně 4 provedení A310MRTT slouží přímo jako vzdušné tankery k doplňování paliva za letu. Toto je mimochodem na současném nebi při boji velká výhoda, jelikož dolety letounů jsou velmi omezené. Od toho se odvíjí doba jedné mise například při útoku nebo zajišťování bezletové zóny.

Na závěr snad už jen konstatovat, že Německo má suverénně početně i bojově nejsilnější letectvo nejen z našich sousedů ale v rámci celé Evropy. Dokáže plnit rozličné cíle od ochrany vzdušného prostoru, elektronického boje, útoků na různě chráněné pozemní cíle až po dálkovou dopravu. Velkou měrou se pak může zásluhou vlastních vzdušných tankerů zapojovat i vést vlastní bojové mise na velké vzdálenosti od domovských základen.