Letoun C-295M ve vzdušných silách Armády ČR
- 16. 5. 2017
- 86 komentářů
- Jan Grohmann
V květnu 2009 podepsalo Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) smlouvu na dodávku čtyř transportních letounů CASA C-295M. První objednaný letoun přistál na letecké základně Praha-Kbely 10. ledna 2010. Armáda ČR užívá Casy již přes sedm let, což je dostatečná doba pro zhodnocení, zda se jedná o úspěšný či neúspěšný vyzbrojovací projekt. Tímto článkem startujeme seriál o nasazení a provozu transportních letounů C-295M ve Vzdušných silách Armády ČR.
Přes kontroverze, které projekt C-295M pro Armádu ČR dodnes provázejí, převažují pozitiva nad negativy. Platí to i ve srovnání s možností pořídit konkurenční stroje C-27J Spartan.
Díky specifikacím nakonec Armáda ČR získala patrně nejlépe vybavené C-295M ze všech tehdejších uživatelů (například polské letouny byly pořizovány pouze s minimální výbavou) a mezi nejmodernější se řadí i v dnešní době. O spokojenosti uživatele svědčí i to, že Armáda ČR plánuje pořízení dalších dvou letounů Casa počátkem příštího desetiletí.
Přepravní kapacita
Přestože je C-295M menší letoun než C-27J, je v důležitých parametrech přepravní kapacity paradoxně lepší než Spartan. Jde například o schopnost přepravy až 71 osob, byť v užších a méně komfortních sedadlech instalovaných podélně ke směru letu ve třech řadách – v případě C-27J je deklarována schopnost přepravy maximálně 62 cestujících.
Podobné je to i v případě standardních nákladových NATO palet NATO 463L o rozměrech 88×108 palců (cca 224×274 cm), které představují svým způsobem základní jednotku v plánování přepravy materiálu. Díky delšímu trupu lze do C-295M umístit celkem pět těchto palet, z nichž jedna je nesena na sklopné rampě, zatímco C-27J pojme pouze tři palety 463L a jednu paletu menších rozměrů na rampu.
Letové výkony
V otázce letových výkonů lze za lepší označit letoun C-27J Spartan. V porovnání s C-295M dosahuje o zhruba 100 km/h vyšší cestovní rychlost a znatelně vyšší je i jeho dolet. Na druhou stranu jeho výkonnější motory mají deklarovanou spotřebu paliva kolem 900 kg na hodinu letu, zatímco C-295M spotřebuje jen asi 570 kg za hodinu letu.
Úspora paliva se projeví paradoxně zejména při kratších letech a v situacích, kdy není potřeba využít maximální přepravní kapacitu. Nutno dodat, že takových letů je v rámci Vzdušných sil Armády ČR velká část a C-295M díky tomu vykazuje podstatně lepší efektivitu provozu, než by zřejmě dosahoval C-27J.
Operační nasazení
Asi největším důkazem nových schopností získaných se zavedením letounů C-295M do výzbroje AČR je jejich zapojení do mezinárodní mírové pozorovatelské mise MFO (Multinational Force and Observers) na Sinajském poloostrově v Egyptě. Vždy jeden letoun a zhruba 16 příslušníků letových posádek a pozemního personálu tam nepřetržitě působí již od listopadu 2013.
V misi, která dohlíží na dodržování příměří mezi Egyptem a Izraelem a kterou zajišťuje téměř 2000 osob z 12 zemí, představuje český letoun C-295M klíčovou přepravní kapacitu.
V oblasti se zhoršenou bezpečnostní situací a v extrémních klimatických podmínkách zajišťuje přepravu osob a materiálu mezi jednotlivými základnami mise a poskytuje také platformu pro pravidelné pozorovací lety mezinárodních pozorovatelů. Po celou dobu přitom vykazuje velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost.
Přistání a vzlet C-295M z travnaté ploše
Využití letounů a spokojenost uživatele
C-295M dnes představuje pro Armádu ČR klíčový prvek v kategorii letecké přepravy. Letoun je velice dobře hodnocen jak ze strany jeho provozovatele, tedy personálu vzdušných sil, tak i „zákazníků" - objednavatelů jednotlivých letů z různých složek rezortu obrany a státního sektoru obecně.
Vzdušné síly v současnosti plánují využívat celou flotilu čtyř letounů v rozsahu 1400 letových hodin ročně, což je hodnota odpovídající personálním možnostem armády a vycházející také ze systému předepsané technické údržby.
I přes počáteční problémy se z pohledu operačního provozu letouny C-295M v Armádě ČR osvědčily a v současnosti plnohodnotně plní požadavky na moderní taktický transportní letoun pro střední tratě. Z hlediska volby typu a charakteru úkolů zajišťovaných Armádou ČR lze předpokládat, že v praxi existuje jen minimum úkolů, které není možné splnit s letounem C-295M, ale které dokáže splnit letoun C-27J.
Z dostupných informací navíc vyplývá, že někteří uživatelé letounů C-27J i řadu let po jejich zavedení do výzbroje řeší rovněž nemalé technické problémy. Z hlediska operačního provozu (tedy bez hodnocení finančních aspektů akvizice) tedy v případě letounu C-295M převažují pozitiva nad negativy.
Pozitiva letounu C-295M pro AČR:
+ Umožnil rychlé nahrazení starých ruských letounů An-26;
+ Díky moderní avionice umožnil splnit všechny mezinárodní letecké normy platné pro prostředí civilního leteckého provozu;
+ Umožnil snížení počtu členů letových posádek a snížil pracovní zátěž pilotů;
+ Podstatně navýšil přepravní schopnosti vojenského dopravního letectva;
+ Podstatně rozšířil i další operační schopnosti, zejména v oblasti taktického létání v bojových podmínkách;
+ Po překonání počátečních technických problémů, daných částečně i unikátní „českou" konfigurací avioniky a systému vlastní ochrany vykazuje požadovanou a velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost, a to včetně dlouhodobého působení v extrémních klimatických podmínkách;
+ Díky vysokému počtu provozovatelů C-295M je možné sdílet provozní zkušenosti získané i mimo AČR. V tomto ohledu je rozhodující zejména intenzivní spolupráce s Polskem, které buduje i vlastní opravárenské kapacity pro typ C-295;
+ V porovnání s letouny An-26 (ale i s konkurenčním C-27J) vykazuje C-295M výrazně nižší spotřebu paliva.
Negativa letounu C-295M pro AČR:
+ Chybějící pomocná energetická jednotka APU (Auxiliary Power Unit). Jde o konstrukční řešení, které bohužel nebylo možné ze strany zákazníka nijak ovlivnit. Palubní elektrické systémy či třeba klimatizace/vytápění nemohou být při stání letounu na zemi napájeny z vlastního nezávislého zdroje, což představuje komplikaci zejména na letištích s nedostatečnou infrastrukturou. Energii lze v takovém případě dodávat pouze spuštěním jednoho z motorů, na jeho chod ovšem musejí kvůli bezpečnostním postupům stanoveným výrobcem neustále dohlížet dva členové posádky. Toto řešení je pro vojenský letoun značně nepraktické;
+ Neschopnost splnit některé deklarované výkonové parametry. Maximální operační výška, udávaná výrobcem v hodnotě 30 000 ft (9144 m), se v praxi ukazuje jako téměř nedosažitelná. Letoun C-295M do této výšky vystoupá jen zcela prázdný a jen s omezenou zásobou paliva. Při standardních přepravních letech je schopen reálně využívat jen letovou hladinu kolem 20 000 ft (6096 m), což je v zásadě shodná výška, v níž létal i An-26. Parametr operační výšky je důležitý zejména s ohledem na možnosti vyhýbat se oblastem s nepříznivými meteorologickými podmínkami či s vysokou hustotou letového provozu.
C-295M Vzdušných sil Armády ČR
Globální pozice C-295 v ozbrojených silách
Právě díky programu C-295 je Airbus Defence & Space jedním z nejúspěšnějších výrobců v segmentu taktických transportních letounů. Letoun C-295 se stal globálním lídrem ve své hmotnostní kategorii. Spolu s menším letounem CN-235 stroje řady C-295 tvoří až 6 % z celé světové flotily vojenských transportních letounů a strojů zvláštního určení.
Budoucnost C-295M v AČR
Vzhledem k aktuální misi na Sinaji, která bude pokračovat minimálně další dva roky a stále rostoucím požadavkům na leteckou přepravu se ovšem ukazuje, že stávající čtyři letouny C-295M nemohou stoprocentně pokrýt všechny úkoly. Je pravděpodobné, že armáda v budoucnosti zřejmě bude muset přistoupit i k pořízení větších transportních letounů, nicméně zajištění dostatečného objemu finančních prostředků, výběr vhodného typu, jeho pořízení a zavedení do výzbroje bude zřejmě proces na řadu let.
Jako rychlejší a přitom také velice efektivní řešení navýšení přepravních kapacit se proto jeví pořízení dalších, pravděpodobně dvou, letounů C-295M. Ministerstvo obrany už s touto variantou ve svých rozvojových plánech počítá s tím, že dva C-295M by mohly být dodány po roce 2021.
Pokud se tak skutečně stane, získá Armáda ČR letouny v novější verzi označované výrobcem jako C-295W, která je mimo jiné vybavena křídlem opatřeným takzvanými winglety, tedy aerodynamickými plochami zlepšujícími letové výkony a efektivitu provozu.
Související články
České bitevníky L-159 ALCA pro Argentinu a Irák?
Aero Vodochody vede jednání o prodeji lehkých bitevních letadel L-159 ALCA do Argentiny a Iráku. V ...
- 08.04.2017
- 92 komentářů
- Jan Grohmann
Stále populárnější Barak-8. Zvolí jej i Česká republika?
Izraelsko-indický protiletadlový raketový systém středního dosahu Barak-8 má další uživatele. ...
- 24.04.2017
- 14 komentářů
- Pavel Vinkler
Jim Mattis: České speciální síly bojují velmi udatně
V úterý 2. května se ve Washingtonu sešel český ministr obrany Martin Stropnický se svým americkým ...
- 11.05.2017
- 38 komentářů
- Jan Grohmann
Display piloti L-159 ALCA zahájili sezónu ve Strakonicích
Akrobatické prvky, míjení letounů při čelních průletech, přelety maximální a minimální rychlostí či ...
- 16.05.2017
- 2 komentářů
- kapitánka Jana Samcová, 25. plrb
atmon: o třetí A319 bylo uvažováno co by kompenzace neexistence C-130. Jak-40 se přeci jen používá pro jiné lety, než pro jaký je vhodný A319
atmon: o třetí A319 bylo uvažováno co by kompenzace neexistence C-130. Jak-40 se přeci jen používá pro jiné lety, než pro jaký je vhodný A319
Psát o An-26 jako o "starém ruském letounu" je IMHO divné. Antonov sice byl Rus, ale letoun byl produktem průmyslu SSSR, vyráběný na Ukrajině. Takže starý sovětský či starý ...Zobrazit celý příspěvek
Psát o An-26 jako o "starém ruském letounu" je IMHO divné.
Antonov sice byl Rus, ale letoun byl produktem průmyslu SSSR, vyráběný na Ukrajině. Takže starý sovětský či starý ukrajinský letoun.Skrýt celý příspěvekMimo mísu a realitu náhrada za L-410 a popřípadě náhrada v delším časovém horizontu za MI-17 a MI-171Š by nebyl k zahození OV 22. :))
Nic proti L-410NG..Mimo mísu a realitu náhrada za L-410 a popřípadě náhrada v delším časovém horizontu za MI-17 a MI-171Š by nebyl k zahození OV 22. :))
Nic proti L-410NG..POkud si dobře pamatuju, tak nová dvojice C-295 by měla ve službě nahradit dvojici Jaků-40, kterým končí životnost a mají +-podobné výkony.
POkud si dobře pamatuju, tak nová dvojice C-295 by měla ve službě nahradit dvojici Jaků-40, kterým končí životnost a mají +-podobné výkony.
Moc pěkně napsaný článek, v zásadě souhlasím s jeho výhody. Jsou v něm ale bílá místa, která náhled na CASY poněkud rozmlžují: 1. Srovnávání s C-27J už dál nemá velký smysl. ...Zobrazit celý příspěvek
Moc pěkně napsaný článek, v zásadě souhlasím s jeho výhody. Jsou v něm ale bílá místa, která náhled na CASY poněkud rozmlžují:
1. Srovnávání s C-27J už dál nemá velký smysl. Tenhle vlak prostě ujel, je třeba se soustředit na co nejefektivnější provozování letounů CASA do konce jejich životnosti.
2. Uvedené kapacity letounu jsou natolik hraniční, že jsou spíše teoretické - podobě jako s oním maximálním dostupem. Realisticky ubrat 1/4 - 1/3. Překladem budiž realistický a udávaný počet výsadkářů na padákový seskok na palubě...
3. Na stát naší velikosti a vojensko-politických ambicí máme letounů této kategorie cca o 1/3 méně. Což se přímo projevuje v jejich opotřebení. Na stáří letounů máme nejolétanější motory na CASÁch v NATO, což nádherně ilustruje, jak jsme jejich počet podstřelili. A do toho jsme se ještě zavázali jedním letounem CASA na misi OSN (druhý je v pohotovosti). Se čtyřmi letouny celkem... Proto návrh na dokoupení dalších dvou měl přijít před 5 lety a ne teď, už je za 5 minut dvanáct.
4. Letoun C-295M je poměrně dobrý na přepravu osob, včetně výsadků, ještě přijatelný na přepravu materiálu, ale v zásadě nepoužitelný na přepravu vozidel. Tohle musí vyřešit nákup 2-3 středních dopravních letounů kategorie C-130 Hercules či KC-390 Embraer. Žádná vyšší dívčí...
Teprve potom bude dávat dopravní letectvo jako celek smysl. Byť i tak je třeba přemýšlet nad obměnou L-410... Třeba klidně L-410NGSkrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...