Letoun C-295M ve vzdušných silách Armády ČR

Přes kontroverze, které projekt C-295M pro Armádu ČR dodnes provázejí, převažují pozitiva nad negativy. Platí to i ve srovnání s možností pořídit konkurenční stroje C-27J Spartan.

Díky specifikacím nakonec Armáda ČR získala patrně nejlépe vybavené C-295M ze všech tehdejších uživatelů (například polské letouny byly pořizovány pouze s minimální výbavou) a mezi nejmodernější se řadí i v dnešní době. O spokojenosti uživatele svědčí i to, že Armáda ČR plánuje pořízení dalších dvou letounů Casa počátkem příštího desetiletí.

Přepravní kapacita

Přestože je C-295M menší letoun než C-27J, je v důležitých parametrech přepravní kapacity paradoxně lepší než Spartan. Jde například o schopnost přepravy až 71 osob, byť v užších a méně komfortních sedadlech instalovaných podélně ke směru letu ve třech řadách – v případě C-27J je deklarována schopnost přepravy maximálně 62 cestujících.

Podobné je to i v případě standardních nákladových NATO palet NATO 463L o rozměrech 88×108 palců (cca 224×274 cm), které představují svým způsobem základní jednotku v plánování přepravy materiálu. Díky delšímu trupu lze do C-295M umístit celkem pět těchto palet, z nichž jedna je nesena na sklopné rampě, zatímco C-27J pojme pouze tři palety 463L a jednu paletu menších rozměrů na rampu.

Letové výkony

V otázce letových výkonů lze za lepší označit letoun C-27J Spartan. V porovnání s C-295M dosahuje o zhruba 100 km/h vyšší cestovní rychlost a znatelně vyšší je i jeho dolet. Na druhou stranu jeho výkonnější motory mají deklarovanou spotřebu paliva kolem 900 kg na hodinu letu, zatímco C-295M spotřebuje jen asi 570 kg za hodinu letu.

Úspora paliva se projeví paradoxně zejména při kratších letech a v situacích, kdy není potřeba využít maximální přepravní kapacitu. Nutno dodat, že takových letů je v rámci Vzdušných sil Armády ČR velká část a C-295M díky tomu vykazuje podstatně lepší efektivitu provozu, než by zřejmě dosahoval C-27J.

Operační nasazení

Asi největším důkazem nových schopností získaných se zavedením letounů C-295M do výzbroje AČR je jejich zapojení do mezinárodní mírové pozorovatelské mise MFO (Multinational Force and Observers) na Sinajském poloostrově v Egyptě. Vždy jeden letoun a zhruba 16 příslušníků letových posádek a pozemního personálu tam nepřetržitě působí již od listopadu 2013.

V misi, která dohlíží na dodržování příměří mezi Egyptem a Izraelem a kterou zajišťuje téměř 2000 osob z 12 zemí, představuje český letoun C-295M klíčovou přepravní kapacitu.

V oblasti se zhoršenou bezpečnostní situací a v extrémních klimatických podmínkách zajišťuje přepravu osob a materiálu mezi jednotlivými základnami mise a poskytuje také platformu pro pravidelné pozorovací lety mezinárodních pozorovatelů. Po celou dobu přitom vykazuje velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost.

Přistání a vzlet C-295M z travnaté ploše

Využití letounů a spokojenost uživatele

C-295M dnes představuje pro Armádu ČR klíčový prvek v kategorii letecké přepravy. Letoun je velice dobře hodnocen jak ze strany jeho provozovatele, tedy personálu vzdušných sil, tak i „zákazníků" - objednavatelů jednotlivých letů z různých složek rezortu obrany a státního sektoru obecně.

Vzdušné síly v současnosti plánují využívat celou flotilu čtyř letounů v rozsahu 1400 letových hodin ročně, což je hodnota odpovídající personálním možnostem armády a vycházející také ze systému předepsané technické údržby.

I přes počáteční problémy se z pohledu operačního provozu letouny C-295M v Armádě ČR osvědčily a v současnosti plnohodnotně plní požadavky na moderní taktický transportní letoun pro střední tratě. Z hlediska volby typu a charakteru úkolů zajišťovaných Armádou ČR lze předpokládat, že v praxi existuje jen minimum úkolů, které není možné splnit s letounem C-295M, ale které dokáže splnit letoun C-27J.

Z dostupných informací navíc vyplývá, že někteří uživatelé letounů C-27J i řadu let po jejich zavedení do výzbroje řeší rovněž nemalé technické problémy. Z hlediska operačního provozu (tedy bez hodnocení finančních aspektů akvizice) tedy v případě letounu C-295M převažují pozitiva nad negativy.

Pozitiva letounu C-295M pro AČR:
+ Umožnil rychlé nahrazení starých ruských letounů An-26;
+ Díky moderní avionice umožnil splnit všechny mezinárodní letecké normy platné pro prostředí civilního leteckého provozu;
+ Umožnil snížení počtu členů letových posádek a snížil pracovní zátěž pilotů;
+ Podstatně navýšil přepravní schopnosti vojenského dopravního letectva;
+ Podstatně rozšířil i další operační schopnosti, zejména v oblasti taktického létání v bojových podmínkách;
+ Po překonání počátečních technických problémů, daných částečně i unikátní „českou" konfigurací avioniky a systému vlastní ochrany vykazuje požadovanou a velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost, a to včetně dlouhodobého působení v extrémních klimatických podmínkách;
+ Díky vysokému počtu provozovatelů C-295M je možné sdílet provozní zkušenosti získané i mimo AČR. V tomto ohledu je rozhodující zejména intenzivní spolupráce s Polskem, které buduje i vlastní opravárenské kapacity pro typ C-295;
+ V porovnání s letouny An-26 (ale i s konkurenčním C-27J) vykazuje C-295M výrazně nižší spotřebu paliva.

Negativa letounu C-295M pro AČR:
+ Chybějící pomocná energetická jednotka APU (Auxiliary Power Unit). Jde o konstrukční řešení, které bohužel nebylo možné ze strany zákazníka nijak ovlivnit. Palubní elektrické systémy či třeba klimatizace/vytápění nemohou být při stání letounu na zemi napájeny z vlastního nezávislého zdroje, což představuje komplikaci zejména na letištích s nedostatečnou infrastrukturou. Energii lze v takovém případě dodávat pouze spuštěním jednoho z motorů, na jeho chod ovšem musejí kvůli bezpečnostním postupům stanoveným výrobcem neustále dohlížet dva členové posádky. Toto řešení je pro vojenský letoun značně nepraktické;
 + Neschopnost splnit některé deklarované výkonové parametry. Maximální operační výška, udávaná výrobcem v hodnotě 30 000 ft (9144 m), se v praxi ukazuje jako téměř nedosažitelná. Letoun C-295M do této výšky vystoupá jen zcela prázdný a jen s omezenou zásobou paliva. Při standardních přepravních letech je schopen reálně využívat jen letovou hladinu kolem 20 000 ft (6096 m), což je v zásadě shodná výška, v níž létal i An-26. Parametr operační výšky je důležitý zejména s ohledem na možnosti vyhýbat se oblastem s nepříznivými meteorologickými podmínkami či s vysokou hustotou letového provozu.

C-295M Vzdušných sil Armády ČR

Globální pozice C-295 v ozbrojených silách

Právě díky programu C-295 je Airbus Defence & Space jedním z nejúspěšnějších výrobců v segmentu taktických transportních letounů. Letoun C-295 se stal globálním lídrem ve své hmotnostní kategorii. Spolu s menším letounem CN-235 stroje řady C-295 tvoří až 6 % z celé světové flotily vojenských transportních letounů a strojů zvláštního určení.

Budoucnost C-295M v AČR

Vzhledem k aktuální misi na Sinaji, která bude pokračovat minimálně další dva roky a stále rostoucím požadavkům na leteckou přepravu se ovšem ukazuje, že stávající čtyři letouny C-295M nemohou stoprocentně pokrýt všechny úkoly. Je pravděpodobné, že armáda v budoucnosti zřejmě bude muset přistoupit i k pořízení větších transportních letounů, nicméně zajištění dostatečného objemu finančních prostředků, výběr vhodného typu, jeho pořízení a zavedení do výzbroje bude zřejmě proces na řadu let.

Jako rychlejší a přitom také velice efektivní řešení navýšení přepravních kapacit se proto jeví pořízení dalších, pravděpodobně dvou, letounů C-295M. Ministerstvo obrany už s touto variantou ve svých rozvojových plánech počítá s tím, že dva C-295M by mohly být dodány po roce 2021.

Pokud se tak skutečně stane, získá Armáda ČR letouny v novější verzi označované výrobcem jako C-295W, která je mimo jiné vybavena křídlem opatřeným takzvanými winglety, tedy aerodynamickými plochami zlepšujícími letové výkony a efektivitu provozu.