Letoun C-295M ve vzdušných silách Armády ČR
-
16. 5. 2017
-
86 komentářů
-
Jan Grohmann
V květnu 2009 podepsalo Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) smlouvu na dodávku čtyř transportních letounů CASA C-295M. První objednaný letoun přistál na letecké základně Praha-Kbely 10. ledna 2010. Armáda ČR užívá Casy již přes sedm let, což je dostatečná doba pro zhodnocení, zda se jedná o úspěšný či neúspěšný vyzbrojovací projekt. Tímto článkem startujeme seriál o nasazení a provozu transportních letounů C-295M ve Vzdušných silách Armády ČR.
Přes kontroverze, které projekt C-295M pro Armádu ČR dodnes provázejí, převažují pozitiva nad negativy. Platí to i ve srovnání s možností pořídit konkurenční stroje C-27J Spartan.
Díky specifikacím nakonec Armáda ČR získala patrně nejlépe vybavené C-295M ze všech tehdejších uživatelů (například polské letouny byly pořizovány pouze s minimální výbavou) a mezi nejmodernější se řadí i v dnešní době. O spokojenosti uživatele svědčí i to, že Armáda ČR plánuje pořízení dalších dvou letounů Casa počátkem příštího desetiletí.
Přepravní kapacita
Přestože je C-295M menší letoun než C-27J, je v důležitých parametrech přepravní kapacity paradoxně lepší než Spartan. Jde například o schopnost přepravy až 71 osob, byť v užších a méně komfortních sedadlech instalovaných podélně ke směru letu ve třech řadách – v případě C-27J je deklarována schopnost přepravy maximálně 62 cestujících.
Podobné je to i v případě standardních nákladových NATO palet NATO 463L o rozměrech 88×108 palců (cca 224×274 cm), které představují svým způsobem základní jednotku v plánování přepravy materiálu. Díky delšímu trupu lze do C-295M umístit celkem pět těchto palet, z nichž jedna je nesena na sklopné rampě, zatímco C-27J pojme pouze tři palety 463L a jednu paletu menších rozměrů na rampu.
Letové výkony
V otázce letových výkonů lze za lepší označit letoun C-27J Spartan. V porovnání s C-295M dosahuje o zhruba 100 km/h vyšší cestovní rychlost a znatelně vyšší je i jeho dolet. Na druhou stranu jeho výkonnější motory mají deklarovanou spotřebu paliva kolem 900 kg na hodinu letu, zatímco C-295M spotřebuje jen asi 570 kg za hodinu letu.
Úspora paliva se projeví paradoxně zejména při kratších letech a v situacích, kdy není potřeba využít maximální přepravní kapacitu. Nutno dodat, že takových letů je v rámci Vzdušných sil Armády ČR velká část a C-295M díky tomu vykazuje podstatně lepší efektivitu provozu, než by zřejmě dosahoval C-27J.
Operační nasazení
Asi největším důkazem nových schopností získaných se zavedením letounů C-295M do výzbroje AČR je jejich zapojení do mezinárodní mírové pozorovatelské mise MFO (Multinational Force and Observers) na Sinajském poloostrově v Egyptě. Vždy jeden letoun a zhruba 16 příslušníků letových posádek a pozemního personálu tam nepřetržitě působí již od listopadu 2013.
V misi, která dohlíží na dodržování příměří mezi Egyptem a Izraelem a kterou zajišťuje téměř 2000 osob z 12 zemí, představuje český letoun C-295M klíčovou přepravní kapacitu.
V oblasti se zhoršenou bezpečnostní situací a v extrémních klimatických podmínkách zajišťuje přepravu osob a materiálu mezi jednotlivými základnami mise a poskytuje také platformu pro pravidelné pozorovací lety mezinárodních pozorovatelů. Po celou dobu přitom vykazuje velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost.
Přistání a vzlet C-295M z travnaté ploše
Využití letounů a spokojenost uživatele
C-295M dnes představuje pro Armádu ČR klíčový prvek v kategorii letecké přepravy. Letoun je velice dobře hodnocen jak ze strany jeho provozovatele, tedy personálu vzdušných sil, tak i „zákazníků" - objednavatelů jednotlivých letů z různých složek rezortu obrany a státního sektoru obecně.
Vzdušné síly v současnosti plánují využívat celou flotilu čtyř letounů v rozsahu 1400 letových hodin ročně, což je hodnota odpovídající personálním možnostem armády a vycházející také ze systému předepsané technické údržby.
I přes počáteční problémy se z pohledu operačního provozu letouny C-295M v Armádě ČR osvědčily a v současnosti plnohodnotně plní požadavky na moderní taktický transportní letoun pro střední tratě. Z hlediska volby typu a charakteru úkolů zajišťovaných Armádou ČR lze předpokládat, že v praxi existuje jen minimum úkolů, které není možné splnit s letounem C-295M, ale které dokáže splnit letoun C-27J.
Z dostupných informací navíc vyplývá, že někteří uživatelé letounů C-27J i řadu let po jejich zavedení do výzbroje řeší rovněž nemalé technické problémy. Z hlediska operačního provozu (tedy bez hodnocení finančních aspektů akvizice) tedy v případě letounu C-295M převažují pozitiva nad negativy.
Pozitiva letounu C-295M pro AČR:
+ Umožnil rychlé nahrazení starých ruských letounů An-26;
+ Díky moderní avionice umožnil splnit všechny mezinárodní letecké normy platné pro prostředí civilního leteckého provozu;
+ Umožnil snížení počtu členů letových posádek a snížil pracovní zátěž pilotů;
+ Podstatně navýšil přepravní schopnosti vojenského dopravního letectva;
+ Podstatně rozšířil i další operační schopnosti, zejména v oblasti taktického létání v bojových podmínkách;
+ Po překonání počátečních technických problémů, daných částečně i unikátní „českou" konfigurací avioniky a systému vlastní ochrany vykazuje požadovanou a velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost, a to včetně dlouhodobého působení v extrémních klimatických podmínkách;
+ Díky vysokému počtu provozovatelů C-295M je možné sdílet provozní zkušenosti získané i mimo AČR. V tomto ohledu je rozhodující zejména intenzivní spolupráce s Polskem, které buduje i vlastní opravárenské kapacity pro typ C-295;
+ V porovnání s letouny An-26 (ale i s konkurenčním C-27J) vykazuje C-295M výrazně nižší spotřebu paliva.
Negativa letounu C-295M pro AČR:
+ Chybějící pomocná energetická jednotka APU (Auxiliary Power Unit). Jde o konstrukční řešení, které bohužel nebylo možné ze strany zákazníka nijak ovlivnit. Palubní elektrické systémy či třeba klimatizace/vytápění nemohou být při stání letounu na zemi napájeny z vlastního nezávislého zdroje, což představuje komplikaci zejména na letištích s nedostatečnou infrastrukturou. Energii lze v takovém případě dodávat pouze spuštěním jednoho z motorů, na jeho chod ovšem musejí kvůli bezpečnostním postupům stanoveným výrobcem neustále dohlížet dva členové posádky. Toto řešení je pro vojenský letoun značně nepraktické;
+ Neschopnost splnit některé deklarované výkonové parametry. Maximální operační výška, udávaná výrobcem v hodnotě 30 000 ft (9144 m), se v praxi ukazuje jako téměř nedosažitelná. Letoun C-295M do této výšky vystoupá jen zcela prázdný a jen s omezenou zásobou paliva. Při standardních přepravních letech je schopen reálně využívat jen letovou hladinu kolem 20 000 ft (6096 m), což je v zásadě shodná výška, v níž létal i An-26. Parametr operační výšky je důležitý zejména s ohledem na možnosti vyhýbat se oblastem s nepříznivými meteorologickými podmínkami či s vysokou hustotou letového provozu.
C-295M Vzdušných sil Armády ČR
Globální pozice C-295 v ozbrojených silách
Právě díky programu C-295 je Airbus Defence & Space jedním z nejúspěšnějších výrobců v segmentu taktických transportních letounů. Letoun C-295 se stal globálním lídrem ve své hmotnostní kategorii. Spolu s menším letounem CN-235 stroje řady C-295 tvoří až 6 % z celé světové flotily vojenských transportních letounů a strojů zvláštního určení.
Budoucnost C-295M v AČR
Vzhledem k aktuální misi na Sinaji, která bude pokračovat minimálně další dva roky a stále rostoucím požadavkům na leteckou přepravu se ovšem ukazuje, že stávající čtyři letouny C-295M nemohou stoprocentně pokrýt všechny úkoly. Je pravděpodobné, že armáda v budoucnosti zřejmě bude muset přistoupit i k pořízení větších transportních letounů, nicméně zajištění dostatečného objemu finančních prostředků, výběr vhodného typu, jeho pořízení a zavedení do výzbroje bude zřejmě proces na řadu let.
Jako rychlejší a přitom také velice efektivní řešení navýšení přepravních kapacit se proto jeví pořízení dalších, pravděpodobně dvou, letounů C-295M. Ministerstvo obrany už s touto variantou ve svých rozvojových plánech počítá s tím, že dva C-295M by mohly být dodány po roce 2021.
Pokud se tak skutečně stane, získá Armáda ČR letouny v novější verzi označované výrobcem jako C-295W, která je mimo jiné vybavena křídlem opatřeným takzvanými winglety, tedy aerodynamickými plochami zlepšujícími letové výkony a efektivitu provozu.
Související články
České bitevníky L-159 ALCA pro Argentinu a Irák?
Aero Vodochody vede jednání o prodeji lehkých bitevních letadel L-159 ALCA do Argentiny a Iráku. V ...
-
08.04.2017
-
92 komentářů
-
Jan Grohmann
Stále populárnější Barak-8. Zvolí jej i Česká republika?
Izraelsko-indický protiletadlový raketový systém středního dosahu Barak-8 má další uživatele. ...
-
24.04.2017
-
14 komentářů
-
Pavel Vinkler
Jim Mattis: České speciální síly bojují velmi udatně
V úterý 2. května se ve Washingtonu sešel český ministr obrany Martin Stropnický se svým americkým ...
-
11.05.2017
-
38 komentářů
-
Jan Grohmann
Display piloti L-159 ALCA zahájili sezónu ve Strakonicích
Akrobatické prvky, míjení letounů při čelních průletech, přelety maximální a minimální rychlostí či ...
-
16.05.2017
-
2 komentářů
-
kapitánka Jana Samcová, 25. plrb
Rase, cokoliv pronajaté může být v případě většího průšvihu snadno nedostupné. Takže ano, pronajímejme si A-400, ale pokud ho rovnou nechceme koupit (haha), tak bych jednoznačně ...Zobrazit celý příspěvek
Rase, cokoliv pronajaté může být v případě většího průšvihu snadno nedostupné. Takže ano, pronajímejme si A-400, ale pokud ho rovnou nechceme koupit (haha), tak bych jednoznačně byl pro vlastní letadla, která budou schopná přepravit alespoň ty Pandury. Koneckonců, pokud by došlo k průšvihu, že by nám Němci nebyli schopni či ochotni poskytnout Airbusy, asi bychom nepotřebovali někam letecky přesouvat nová BVP, neb by se buď chystala obrana území ČR nebo bychom byli s Německem na kordy ;-)Skrýt celý příspěvek
Marcus, souhlas. Jak se MO *momentálně* dívá na KC-390, nevím, a asi je to jedno, protože než bude reálná šance je koupit, bude jiná vláda (a možná i jiná, než ta vzešlá z ...Zobrazit celý příspěvek
Marcus, souhlas. Jak se MO *momentálně* dívá na KC-390, nevím, a asi je to jedno, protože než bude reálná šance je koupit, bude jiná vláda (a možná i jiná, než ta vzešlá z letošních voleb). Každopádně argument, že nekupujeme historické letadlo od zlých Američanů ale moderní od hodných Brazilců, navíc do jisté míry české, mi přijde jako natolik "příznivá" informace pro voliče, že bych se divil, kdyby ji jakákoliv strana nechtěla využít... ale uvidíme, třeba zase přijde krize a nebude ani na kerosin pro stávající flotilu :-/
petres, 43. vpr má šestičlenná družstva, s čímž se asi hýbat nebude. Spíš v něm převládá myšlenka, že není nutné mít celé družstvo na jednom vozidle, jako je tomu nyní. Koneckonců šest chlapů s fidlátky je i na dlouhý Defender docela dost... Ono by se jich 6 teoreticky dokázalo směstnat i do Flyeru 60 (s jednou sedačko vzadu, podobně jako měly krátké Defendry 601. skss), ale moc pohodlné by to nebylo. Čili buď celé družstvo na Fl 70 (tam by to neměl být problém, kapacita je 7 lidí bez využití sedaček na zadní plošině), nebo dva Fl 60 na jedno družstvo, což je ale drobet overkill. Pak jsou ještě dvě méně pravděpodobné možnosti – mít tři auta na dvě družstva nebo mít jedno auto a jednu čtyřkolku.
Jaká je šance, že 43. vpr dostane jiná auta pro aeromobilní výsadek, než jaká bude provozovat zbytek AČR, skutečně nevím. Každopádně logické by to rozhodně bylo. Ale není to otázka nejbližších pěti let, ty budou téměř jistě ještě ve znamení Defendrů. Jedině, že by se Kajmany předělaly pro běžné používání a výsadkářům se místo nich koupilo něco nového. Ale dost o tom pochybuju...Skrýt celý příspěvekPokud by to bylo na mě, tak C-295M je docela v pohodě a pár strojů na víc by bylo asi ideální volba. Pokud jde o střední stroje, tak 2-3 KC-390 by asi byly vhodné, ale otázkou je, ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud by to bylo na mě, tak C-295M je docela v pohodě a pár strojů na víc by bylo asi ideální volba. Pokud jde o střední stroje, tak 2-3 KC-390 by asi byly vhodné, ale otázkou je, zda je opravdu potřebujeme. Využití by se pro ně našlo, i Němci mají Herculesy, a cena nás nezruinuje. Fakt že se podílíme na výrobě není až tak důležitý. Přeci jen se podílíme na kde čem možném. Dokonce i na A-400M se podílejí české podniky, jako subdodavatelé subdodavatelů (jen drobnosti). Osobně bych střední stroje oželel ve prospěch pronájmu A-400M a jejich společném provozu s dalšími evropskými státy.
Jak bylo zmíněno, A400M zvládá přepravit Pumu a dodám že i britský Ajax (tedy i ASCOD 42) o CV90 a Lynxu se snad ani nemusíme bavit (ty se v pohodě vlezou).Skrýt celý příspěvekJen pro úplnost doplním, že expertní posudek pro Ministerstvo obrany k pořízení C-295M z roku 2008 uvádí: "Pořízení čtyř letounů CASA C-295 M není pro obnovu transportního ...Zobrazit celý příspěvek
Jen pro úplnost doplním, že expertní posudek pro Ministerstvo obrany k pořízení C-295M z roku 2008 uvádí:
"Pořízení čtyř letounů CASA C-295 M není pro obnovu transportního letectva AČR z hlediska operačního a operačně - taktického konečné řešení, neboť tyto letouny svým doletem a přepravní kapacitou plnohodnotně neřeší skutečné požadavky AČR na operační a taktickou přepravu a na udržitelnost vlastních vojsk v prostorech nasazení (vyplývá z politicko-vojenských ambicí ČR). Chybějící požadovanou přepravní kapacitu je nutné řešit pořízením dalších dvou letounů s vyšší přepravní kapacitou."Skrýt celý příspěvekDo letectva moc nedělám, ale: 1) Asi se tady všichni shodnou že v době, kdy armáda C-295M koupila je sama asi nechtěla. Chtěla něco jiného a C-295M protlačili politici navzdory ...Zobrazit celý příspěvek
Do letectva moc nedělám, ale:
1) Asi se tady všichni shodnou že v době, kdy armáda C-295M koupila je sama asi nechtěla. Chtěla něco jiného a C-295M protlačili politici navzdory odborníkům i armádě.
2) Teď už s tím asi nikdo nic bohužel neudělá a nakonec se C-295M ukázal jako lepší stroj než se čekalo. Tím neříkám že je C-295M nějak super, jen prostě není asi tak zlý jak se všichni báli.
3) O tom že je potřeba současné C-295M doplnit dalšími letadly se asi tady většina taky shodne. Jestli to budou další C-295M nebo něco většího je asi jedno, ale prostě další jsou potřeba.
4) Může mi prosím někdo znalý letadel říci jak je to s KC-390? Co je s ním? Jednu dobu se o něm mluvilo a teď už je zase pase? Proč jako? Už jen údajnými parametry a tím že se na něm podílejí i české firmy je to zajímavý stroj, ne?Skrýt celý příspěvekvzhledem k tomu, že AČR má poměrně aktivní zastoupení v zahraničních misích (ať už OSN nebo NATO), tak je potřeba takového letounu namístě.
vzhledem k tomu, že AČR má poměrně aktivní zastoupení v zahraničních misích (ať už OSN nebo NATO), tak je potřeba takového letounu namístě.
Spíš my šlo o to, že při plánování přepravní kapacity AČR je vždy trochu navíc, kdy je potřeba druhé letadlo a vzhledem k tomu, že neuskutečňujeme nějaké větší přesuny techniky ...Zobrazit celý příspěvek
Spíš my šlo o to, že při plánování přepravní kapacity AČR je vždy trochu navíc, kdy je potřeba druhé letadlo a vzhledem k tomu, že neuskutečňujeme nějaké větší přesuny techniky vzduchem, jsou to zbytečné náklady navíc (přijde mi to nedomyšlené).Skrýt celý příspěvek
skelet souhlasím s tím, že i Puma byla vyvíjena s ohledem na přepravu vzduchem konkrétně A-400.Je to tak, že u Pumy je úroveň v několika úrovních. Verze váží tuším 29,4 tuny, ...Zobrazit celý příspěvek
skelet
souhlasím s tím, že i Puma byla vyvíjena s ohledem na přepravu vzduchem konkrétně A-400.Je to tak, že u Pumy je úroveň v několika úrovních. Verze váží tuším 29,4 tuny, 31,45 tun a 43 tun. První dvě jsou přepravitelné jedním A-400. V nejvyšší úrovni značené tuším C, jsou 3 Pumy přepravitelné 4 A-400.Skrýt celý příspěvekPetres: nejtěžším BVP ve výběru je Puma, která je vyvíjena s ohledem na přepravu v letounu A400. V nejtěžší konfiguraci ji pochopitelně A400 neunese, ale s tím se počítalo už během ...Zobrazit celý příspěvek
Petres: nejtěžším BVP ve výběru je Puma, která je vyvíjena s ohledem na přepravu v letounu A400. V nejtěžší konfiguraci ji pochopitelně A400 neunese, ale s tím se počítalo už během vývoje. Ten přídavný pancíř měla na místo donést jiná A400. A podobně se to dá řešit i u Pandurů.
Podstatné je, že AČR od doby svého vzniku neopustila snahu získat letouny kategorie C-130, pouze se to nikdy nepodařilo prosadit u politiků.Skrýt celý příspěvekJako takový zas C-295M nevidím jako problematický, pokud bychom disponovaly dostatkem o třídu větších transportních letounů. Jak už tady někdo napsal, u Slovenska je C-27J Spartan ...Zobrazit celý příspěvek
Jako takový zas C-295M nevidím jako problematický, pokud bychom disponovaly dostatkem o třídu větších transportních letounů. Jak už tady někdo napsal, u Slovenska je C-27J Spartan je jasná volba, asi těžko někdy budou pořizovat letoun vyšší kategorie. U AČR je C-295M ospravedlnitelný nákupem i většího typu a rozdělením misí podle parametrů.
Zaráží mne jedna věc v dlouhodobém plánování leteckých přepravních kapacit.
Koupí se C-295M, nevejdou se do ní standardní vozidla AČR s vy jímkou LR 100 ST a jiným, větším typem letounu AČR nedisponuje.
Pořídí se KBVP Pandur II s určitou balistickou odolností a od ní odvozenou vahou, s tím , že je přepravitelné C-130 Hercules. OK. Následně se zjistí, že ta balistická odolnost je nevyhovující, namontuje se dodatečná balistická ochrana čili zvedne se hmotnost i nad nosnost poslední verze C-130J-30, ale po několika letech úvah o typu KC-390 (s dostatečnou nosností 23,5 t) se dovídáme od ministra obrany, že v tomto AČR preferuje ověřené řešení (C-130) a ne vzdálený KC-390.
Teď lze ještě očekávat, že pokud se uzavře smlouva s Němci o sdílení přepravní kapacity jejich A-400 (mimochodem netušíte někdo, měla by to být kapacita navíc nebo náhrada oněch KC-390/C-130 anebo náhrada té smlouvy s ukrajinskou firmou na An-124 Ruslan?) koupí se o pár tun těžší pásová BVP (což jsem pro co největší odolnost) než je nosnost 37 t A-400.
Nějak v tom nevidím koncepci a logiku.
Zvedavec díky za zajímavé informace.
Ono asi bohužel 43.vpr bude mít stejnou techniku, co se týká lehkých 4x4 vozidel (ale nevím, třeba převáží vůle více rozvinout schopnost nasazení ze vzduchu i techniky) jako zbytek AČR. Pokud by tomu tak nebylo, tam by se nabízely typy nejenom Flyer 72, ale i menší verze 60 nebo Polaris DAGOR, které jsou v základu cca 4-místné (ale to je o velikosti výsadkových družstev, 6 do jednoho vozidla nebo po 4 do dvou u 8-členného družstva čili i o nákladech).Skrýt celý příspěvekS tím kolidováním článku se soudem jsou někteří jedinci úsměvní. K tomu by se asi měl vyjádřit pan Grohmann. Ale myslím, že ten článek je tu jednoduše proto, že redakce pouze ...Zobrazit celý příspěvek
S tím kolidováním článku se soudem jsou někteří jedinci úsměvní. K tomu by se asi měl vyjádřit pan Grohmann. Ale myslím, že ten článek je tu jednoduše proto, že redakce pouze využívá zájmu o letadlo a dění kolem něj.
Je neskutečný, kolik se tu na fóru najde masážistů, kteří budou dokola opakovat stejný nesmysli, jak tu všici kradnů. A to, i kdyby byli doslova umláceni argumenty. Raději vyrukují s absurdním obviněním AN, jako by ten článek na tomto webu mohl něco ovlivnit.Skrýt celý příspěvekniko Naša policajná letke je priam komédia pri pohľade na stav v armáde. Jediným rozumným riešením je presun tých 4 ks nových strojov do armády a zabezpečenie vozenie papalášov ...Zobrazit celý příspěvek
niko
Naša policajná letke je priam komédia pri pohľade na stav v armáde. Jediným rozumným riešením je presun tých 4 ks nových strojov do armády a zabezpečenie vozenie papalášov pomocou nej.
Ale vieme, že u nás sa nerieši nezmyselný kaliňákov nákup nepotrebných lietadiel ... ale Kiska, že na nich "veľa lieta" ... i keď inak nemá kto ...Skrýt celý příspěvekasfd: Ten udaj mam mam zo stranky Comluxu odkial sme tie ACJ nakupovali. Podobne udaje +- 11.000 km mas ale aj na stranke Airbusu a v podstate plny google. Jedna sa o maximal ...Zobrazit celý příspěvek
asfd: Ten udaj mam mam zo stranky Comluxu odkial sme tie ACJ nakupovali. Podobne udaje +- 11.000 km mas ale aj na stranke Airbusu a v podstate plny google. Jedna sa o maximal Range. Inak slovenske ACJ su trochu odlisne od ceskych. Chyba im multymissionalita. Preto typujem, ze maju fix zabudovane väcsie nadrze. Prave toto sluboval Kalinak u druheho ACJ zmenit.Skrýt celý příspěvek
niko > ten dolet 11 000 km mas odkial. Nie je to nahodou s pridavnymi nadrzami ? Napr. podla tohto ...Zobrazit celý příspěvek
niko > ten dolet 11 000 km mas odkial. Nie je to nahodou s pridavnymi nadrzami ?
Napr. podla tohto http://technet.idnes.cz/armada...
ma ten airbus standartny dolet 8 500 km.
Ma moznost vopchat este do nakladneho priestoru pridavne nadrze. Zdvihne sa dolet ale potom uz neodvezie zadne cargo.Skrýt celý příspěvekAd Kazd) "Mise v Egyptě skončí dřív než budou dodány nové CASY. Konkrétně co nemůže armáda s flotilou 4 CASY a 7(?)x L410 plnit ?" 4 letouny C-295M CASA máme cca 5+ let. Za tu ...Zobrazit celý příspěvek
Ad Kazd)
"Mise v Egyptě skončí dřív než budou dodány nové CASY. Konkrétně co nemůže armáda s flotilou 4 CASY a 7(?)x L410 plnit ?"
4 letouny C-295M CASA máme cca 5+ let. Za tu dobu mají více než o 1/3 vyšší nálet než CASY jiných spojenců v NATO. Můžeme se bavit o tom, proč jsou přetěžovány, ale ne o tom ZDA jsou přetěžovány....
V tuto chvíli více než 2x C-295M CASA dohromady, pro případ nenadálé potřeby, AČR nedá. I to je podle mne argument, aby stát naší velikosti a vojensko-politických ambicí, nebyl jak nahý v trní....Skrýt celý příspěvekJura99: Toto je jedina mudra vec, ktoru si tu dnes napisal. Ano. Slovenska vladna letka ma nalet cca. 250 letovych hodin rocne na stroj. V lepsom pripade. A teda je fakt ...Zobrazit celý příspěvek
Jura99: Toto je jedina mudra vec, ktoru si tu dnes napisal. Ano. Slovenska vladna letka ma nalet cca. 250 letovych hodin rocne na stroj. V lepsom pripade. A teda je fakt rozumnejsie bud si zaplatit linkovy stroj, alebo zvysit vyuzivanie lietadiel. Napriklad diskutovanou prerabkou jedneho ACJ 319 na "autobus" pre vojakov atd. Je tiez otazne, ci nakup dvoch Airbusov bol skutocne potrebny. Ci napr nestacil len jeden a dva mensie Fokkre atd.
V kazdom pripade to nesuvisi s opotrebovanim lietadiel. To je ako som pisal velmi male. Skor so zlou organizaciou.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...