Letoun C-295M ve vzdušných silách Armády ČR
-
16. 5. 2017
-
86 komentářů
-
Jan Grohmann
V květnu 2009 podepsalo Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) smlouvu na dodávku čtyř transportních letounů CASA C-295M. První objednaný letoun přistál na letecké základně Praha-Kbely 10. ledna 2010. Armáda ČR užívá Casy již přes sedm let, což je dostatečná doba pro zhodnocení, zda se jedná o úspěšný či neúspěšný vyzbrojovací projekt. Tímto článkem startujeme seriál o nasazení a provozu transportních letounů C-295M ve Vzdušných silách Armády ČR.
Přes kontroverze, které projekt C-295M pro Armádu ČR dodnes provázejí, převažují pozitiva nad negativy. Platí to i ve srovnání s možností pořídit konkurenční stroje C-27J Spartan.
Díky specifikacím nakonec Armáda ČR získala patrně nejlépe vybavené C-295M ze všech tehdejších uživatelů (například polské letouny byly pořizovány pouze s minimální výbavou) a mezi nejmodernější se řadí i v dnešní době. O spokojenosti uživatele svědčí i to, že Armáda ČR plánuje pořízení dalších dvou letounů Casa počátkem příštího desetiletí.
Přepravní kapacita
Přestože je C-295M menší letoun než C-27J, je v důležitých parametrech přepravní kapacity paradoxně lepší než Spartan. Jde například o schopnost přepravy až 71 osob, byť v užších a méně komfortních sedadlech instalovaných podélně ke směru letu ve třech řadách – v případě C-27J je deklarována schopnost přepravy maximálně 62 cestujících.
Podobné je to i v případě standardních nákladových NATO palet NATO 463L o rozměrech 88×108 palců (cca 224×274 cm), které představují svým způsobem základní jednotku v plánování přepravy materiálu. Díky delšímu trupu lze do C-295M umístit celkem pět těchto palet, z nichž jedna je nesena na sklopné rampě, zatímco C-27J pojme pouze tři palety 463L a jednu paletu menších rozměrů na rampu.
Letové výkony
V otázce letových výkonů lze za lepší označit letoun C-27J Spartan. V porovnání s C-295M dosahuje o zhruba 100 km/h vyšší cestovní rychlost a znatelně vyšší je i jeho dolet. Na druhou stranu jeho výkonnější motory mají deklarovanou spotřebu paliva kolem 900 kg na hodinu letu, zatímco C-295M spotřebuje jen asi 570 kg za hodinu letu.
Úspora paliva se projeví paradoxně zejména při kratších letech a v situacích, kdy není potřeba využít maximální přepravní kapacitu. Nutno dodat, že takových letů je v rámci Vzdušných sil Armády ČR velká část a C-295M díky tomu vykazuje podstatně lepší efektivitu provozu, než by zřejmě dosahoval C-27J.
Operační nasazení
Asi největším důkazem nových schopností získaných se zavedením letounů C-295M do výzbroje AČR je jejich zapojení do mezinárodní mírové pozorovatelské mise MFO (Multinational Force and Observers) na Sinajském poloostrově v Egyptě. Vždy jeden letoun a zhruba 16 příslušníků letových posádek a pozemního personálu tam nepřetržitě působí již od listopadu 2013.
V misi, která dohlíží na dodržování příměří mezi Egyptem a Izraelem a kterou zajišťuje téměř 2000 osob z 12 zemí, představuje český letoun C-295M klíčovou přepravní kapacitu.
V oblasti se zhoršenou bezpečnostní situací a v extrémních klimatických podmínkách zajišťuje přepravu osob a materiálu mezi jednotlivými základnami mise a poskytuje také platformu pro pravidelné pozorovací lety mezinárodních pozorovatelů. Po celou dobu přitom vykazuje velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost.
Přistání a vzlet C-295M z travnaté ploše
Využití letounů a spokojenost uživatele
C-295M dnes představuje pro Armádu ČR klíčový prvek v kategorii letecké přepravy. Letoun je velice dobře hodnocen jak ze strany jeho provozovatele, tedy personálu vzdušných sil, tak i „zákazníků" - objednavatelů jednotlivých letů z různých složek rezortu obrany a státního sektoru obecně.
Vzdušné síly v současnosti plánují využívat celou flotilu čtyř letounů v rozsahu 1400 letových hodin ročně, což je hodnota odpovídající personálním možnostem armády a vycházející také ze systému předepsané technické údržby.
I přes počáteční problémy se z pohledu operačního provozu letouny C-295M v Armádě ČR osvědčily a v současnosti plnohodnotně plní požadavky na moderní taktický transportní letoun pro střední tratě. Z hlediska volby typu a charakteru úkolů zajišťovaných Armádou ČR lze předpokládat, že v praxi existuje jen minimum úkolů, které není možné splnit s letounem C-295M, ale které dokáže splnit letoun C-27J.
Z dostupných informací navíc vyplývá, že někteří uživatelé letounů C-27J i řadu let po jejich zavedení do výzbroje řeší rovněž nemalé technické problémy. Z hlediska operačního provozu (tedy bez hodnocení finančních aspektů akvizice) tedy v případě letounu C-295M převažují pozitiva nad negativy.
Pozitiva letounu C-295M pro AČR:
+ Umožnil rychlé nahrazení starých ruských letounů An-26;
+ Díky moderní avionice umožnil splnit všechny mezinárodní letecké normy platné pro prostředí civilního leteckého provozu;
+ Umožnil snížení počtu členů letových posádek a snížil pracovní zátěž pilotů;
+ Podstatně navýšil přepravní schopnosti vojenského dopravního letectva;
+ Podstatně rozšířil i další operační schopnosti, zejména v oblasti taktického létání v bojových podmínkách;
+ Po překonání počátečních technických problémů, daných částečně i unikátní „českou" konfigurací avioniky a systému vlastní ochrany vykazuje požadovanou a velice dobrou spolehlivost a provozuschopnost, a to včetně dlouhodobého působení v extrémních klimatických podmínkách;
+ Díky vysokému počtu provozovatelů C-295M je možné sdílet provozní zkušenosti získané i mimo AČR. V tomto ohledu je rozhodující zejména intenzivní spolupráce s Polskem, které buduje i vlastní opravárenské kapacity pro typ C-295;
+ V porovnání s letouny An-26 (ale i s konkurenčním C-27J) vykazuje C-295M výrazně nižší spotřebu paliva.
Negativa letounu C-295M pro AČR:
+ Chybějící pomocná energetická jednotka APU (Auxiliary Power Unit). Jde o konstrukční řešení, které bohužel nebylo možné ze strany zákazníka nijak ovlivnit. Palubní elektrické systémy či třeba klimatizace/vytápění nemohou být při stání letounu na zemi napájeny z vlastního nezávislého zdroje, což představuje komplikaci zejména na letištích s nedostatečnou infrastrukturou. Energii lze v takovém případě dodávat pouze spuštěním jednoho z motorů, na jeho chod ovšem musejí kvůli bezpečnostním postupům stanoveným výrobcem neustále dohlížet dva členové posádky. Toto řešení je pro vojenský letoun značně nepraktické;
+ Neschopnost splnit některé deklarované výkonové parametry. Maximální operační výška, udávaná výrobcem v hodnotě 30 000 ft (9144 m), se v praxi ukazuje jako téměř nedosažitelná. Letoun C-295M do této výšky vystoupá jen zcela prázdný a jen s omezenou zásobou paliva. Při standardních přepravních letech je schopen reálně využívat jen letovou hladinu kolem 20 000 ft (6096 m), což je v zásadě shodná výška, v níž létal i An-26. Parametr operační výšky je důležitý zejména s ohledem na možnosti vyhýbat se oblastem s nepříznivými meteorologickými podmínkami či s vysokou hustotou letového provozu.
C-295M Vzdušných sil Armády ČR
Globální pozice C-295 v ozbrojených silách
Právě díky programu C-295 je Airbus Defence & Space jedním z nejúspěšnějších výrobců v segmentu taktických transportních letounů. Letoun C-295 se stal globálním lídrem ve své hmotnostní kategorii. Spolu s menším letounem CN-235 stroje řady C-295 tvoří až 6 % z celé světové flotily vojenských transportních letounů a strojů zvláštního určení.
Budoucnost C-295M v AČR
Vzhledem k aktuální misi na Sinaji, která bude pokračovat minimálně další dva roky a stále rostoucím požadavkům na leteckou přepravu se ovšem ukazuje, že stávající čtyři letouny C-295M nemohou stoprocentně pokrýt všechny úkoly. Je pravděpodobné, že armáda v budoucnosti zřejmě bude muset přistoupit i k pořízení větších transportních letounů, nicméně zajištění dostatečného objemu finančních prostředků, výběr vhodného typu, jeho pořízení a zavedení do výzbroje bude zřejmě proces na řadu let.
Jako rychlejší a přitom také velice efektivní řešení navýšení přepravních kapacit se proto jeví pořízení dalších, pravděpodobně dvou, letounů C-295M. Ministerstvo obrany už s touto variantou ve svých rozvojových plánech počítá s tím, že dva C-295M by mohly být dodány po roce 2021.
Pokud se tak skutečně stane, získá Armáda ČR letouny v novější verzi označované výrobcem jako C-295W, která je mimo jiné vybavena křídlem opatřeným takzvanými winglety, tedy aerodynamickými plochami zlepšujícími letové výkony a efektivitu provozu.
Související články
České bitevníky L-159 ALCA pro Argentinu a Irák?
Aero Vodochody vede jednání o prodeji lehkých bitevních letadel L-159 ALCA do Argentiny a Iráku. V ...
-
08.04.2017
-
92 komentářů
-
Jan Grohmann
Stále populárnější Barak-8. Zvolí jej i Česká republika?
Izraelsko-indický protiletadlový raketový systém středního dosahu Barak-8 má další uživatele. ...
-
24.04.2017
-
14 komentářů
-
Pavel Vinkler
Jim Mattis: České speciální síly bojují velmi udatně
V úterý 2. května se ve Washingtonu sešel český ministr obrany Martin Stropnický se svým americkým ...
-
11.05.2017
-
38 komentářů
-
Jan Grohmann
Display piloti L-159 ALCA zahájili sezónu ve Strakonicích
Akrobatické prvky, míjení letounů při čelních průletech, přelety maximální a minimální rychlostí či ...
-
16.05.2017
-
2 komentářů
-
kapitánka Jana Samcová, 25. plrb
Ad Agronaut ) On nesedí i "problém s únosností podlahy" paleta 463L rozměry cca 2,24 x 2,74 m = 6,13 m2 i kdybych ji naložil na udaných 4,6 t tak to znamená 750 kg/m2 a to ...Zobrazit celý příspěvek
Ad Agronaut )
On nesedí i "problém s únosností podlahy"
paleta 463L rozměry cca 2,24 x 2,74 m = 6,13 m2
i kdybych ji naložil na udaných 4,6 t tak to znamená 750 kg/m2 a to je o hodně míň než 3 t/m2
tzn. C295 má "jen" problém s výškou a prostorem okoloSkrýt celý příspěvekZvedavec v souvislosti mezi přepravními možnostmi C-295M, co se týká přepravy techniky (vozidel), bude zohledněna ve výběru nástupce Land Rover Defender 130 Kajman schopnost ...Zobrazit celý příspěvek
Zvedavec
v souvislosti mezi přepravními možnostmi C-295M, co se týká přepravy techniky (vozidel), bude zohledněna ve výběru nástupce Land Rover Defender 130 Kajman schopnost přepravy tímto letounem nebo tato možnost zůstane omezena na menší vozidlo viz Land Rover 100 ST ?Skrýt celý příspěvekTato kategorie nákladních letadel není zrovna určená na lety přes půl zeměkoule, takže dolet není nejdůležitější parametr a do Afghánistánu už vůbec ne. Dost důležité jsou naopak ...Zobrazit celý příspěvek
Tato kategorie nákladních letadel není zrovna určená na lety přes půl zeměkoule, takže dolet není nejdůležitější parametr a do Afghánistánu už vůbec ne. Dost důležité jsou naopak provozní náklady a C295 má proti C27 o 1/3 nižší spotřebu paliva za hodinu (byť při vyšší rychlosti C27 uletí za tu hodinu o něco dál) a tento rozdíl v provozních nákladech je při rutinních letech na krátké vzdálenosti už velice znát. Takže ČR s C295 ušetří nemalé peníze než kdyby lítala s C27. Ovšem volba SR též není nesmyslná, protože střední transportní letoun asi mít nikdy nebudou, takže budou suplovat část jeho funkce Spartanem a proto ocení větší dolet. ČR počítá s nákupem středních transportních letounů, takže C295 je na kratší tratě ideální a úsporné letadlo.Skrýt celý příspěvek
Ono chlapi vo vseobecnosti diskutovat na temu C 295M kupuju staty NATO, lebo "musia" pouzivat palety NATO, zatial co ostatne "nemusia" (kedze asi to vas vsetkych tak rozohnilo) je ...Zobrazit celý příspěvek
Ono chlapi vo vseobecnosti diskutovat na temu C 295M kupuju staty NATO, lebo "musia" pouzivat palety NATO, zatial co ostatne "nemusia" (kedze asi to vas vsetkych tak rozohnilo) je uplna hlupost. Prepravna paleta NATO je medzinarodne standardizovana paleta, ktora sa pouziva aj mimo krajin NATO. Samozrejme skor tych zapadne orientovanych. Vyuziva sa hlavne preto, lebo ulahcuje zivot pozemnemu a leteckemu personalu pri nakladani a nie preto, lebo sa musi !!! Samozrejme je mozne si vymysliet uplne iny tvar a rozmer palety, ale naco ? Aby si pri nakladkach ludia skomplikovali zivot ? Aby posadky museli v cargo centrach prekladat material z palety na paletu ? To by nedavalo zmysel.Skrýt celý příspěvek
deutchman: nemohu sloužit. Vím jen, že rpoběhly zkoušky s H225M i s druhým C295 darkstyle: C295M v NATO používá Kanada, Česko, Polsko, Portugalsko, Španělsko C-27J v NATO ...Zobrazit celý příspěvek
deutchman: nemohu sloužit. Vím jen, že rpoběhly zkoušky s H225M i s druhým C295
darkstyle:
C295M v NATO používá Kanada, Česko, Polsko, Portugalsko, Španělsko
C-27J v NATO používá Bulharsko, Řecko, Itálie, Litva, Rumunsko, Slovensko, USA
Což je poměr 7:5Skrýt celý příspěvekdarkstyle: opravdu máš potřebu chodit na české weby aby jsi tam do někoho šťouchal? Takže kolena si nech diskutuj normálně k tématu. Jinak nikdo nechce diskuzi o tom co je lepší, ...Zobrazit celý příspěvek
darkstyle: opravdu máš potřebu chodit na české weby aby jsi tam do někoho šťouchal? Takže kolena si nech diskutuj normálně k tématu.
Jinak nikdo nechce diskuzi o tom co je lepší, ale co je vhodnější a za mě je to jasné pokud zustaneme jen u c295m a nepořídíme už nic většího alá KC390/C130 tak jsme měli pořídit spíše spartana a pokud naopak pořídíme větší letadlo tak výběr c295m byl naprosto správný.
Takže budeš překvapen, ale ve finále jak česko tak i slovensko mohlo zvolit ideální řešení i přes to, že každý má jiný typ.Skrýt celý příspěvekNo asi takto. Napisat, ze dopravne lietadlo ma sice mensiu kabinu a slabsie motory a teda s tym spojenu nizsiu rychlost, slabsi dostup, horsi dolet a mensiu nosnost, ale aj tak je ...Zobrazit celý příspěvek
No asi takto. Napisat, ze dopravne lietadlo ma sice mensiu kabinu a slabsie motory a teda s tym spojenu nizsiu rychlost, slabsi dostup, horsi dolet a mensiu nosnost, ale aj tak je lepsie, lebo jeho spotreba je 1,2 l na km, zatial co u C 27 1,5 l na km mi pride dost odvazne. Minimalne preto, ze nizsi dolet pri transportnych letoch znamena nutnost castejsich medzipristani. Teda dodatocnych financnych nakladov na vykonany let. Mensia rychlost znamena dlhsiu dobu letu. Teda vyssie naklady na posadku, popripade nutnost nahradnej posadky, eventualne väcsie opotrebenie stroja a dodatocne prevadzkove naklady. Dostup 20.000 ft vyrazne obmedzuje lietanie v hustej letovej prevadzke, ktora je v nasich geografickych sirkach jedna z najväcsinch na svete.
Az sa cudujem, ze aspon raz mali nasi hradni pani fakt stastnu ruku na kupu, ked vybrali Spartan.Skrýt celý příspěvekked som si vcera precital clanok, tak som si myslel, ze co za sprostost sme si kupili na slovensku.. ale ked si precitam, ze realne tam tych paliet 5 sa neda dat, lebo treba dat ...Zobrazit celý příspěvek
ked som si vcera precital clanok, tak som si myslel, ze co za sprostost sme si kupili na slovensku..
ale ked si precitam, ze realne tam tych paliet 5 sa neda dat, lebo treba dat vozik na vykladanie..
tak uz mame len 4 paletky..
a aj tie naplnime len do do 2/3 tak nam vyjde, ze realne zmestime 2,67 palety..
nech "nezerem" 3..
pokial viem tak prave ceske c-295m boli odstavene kvoli technickym problemom..
takze prave pri problemoch by som to videl 50/50..
jedinou vyhodou je asi tak preprava osob.. a aj to len civilov.. nie vojakov v plnej zbroji, kedze ti sa nam do sedacky nezmestia..
ale na druhej strane - da sa urcite kupit aj nejake civilne lietadlo s este lepsou usporou nakladov na tie kratke trasy pre 25-30 osob..
a nie si vylietavat vojenske..
tam uz ide skor o koncepcnost a tu by sme nemali ani my..
celkovo mi to pride skor kupit spartana ako 295 pre krajiny nato..
ak som neni natovska krajina - tak si spravim paletu jaku budem chciet a mozem sa tomu prisposobit, a vtedy bude lepsia 295-ka..
ono to vidno aj na statoch co ich maju - ze pri 295 prevladaju skor neNATO krajiny a pri spartanovy prave naopak..
ale zase ta cena.. cech si da vseobecne skor prevrtat koleno..Skrýt celý příspěvekskelet: nemáte nějaké bližší info o těch modulech?
Na netu jsme našel jen že se CASA C-295M s tímto příslušenstvím jmenuje KC-295.
Díky mocskelet: nemáte nějaké bližší info o těch modulech?
Na netu jsme našel jen že se CASA C-295M s tímto příslušenstvím jmenuje KC-295.
Díky mocŠest kusů C-295 je vysoce pravděpodobných, viz plánovaná náhrada za dva Jak-40. Zde se ovšem dá předpokládat, že k těmto dvoum kusům budou dokoupeny VIP sedadlové moduly. ...Zobrazit celý příspěvek
Šest kusů C-295 je vysoce pravděpodobných, viz plánovaná náhrada za dva Jak-40. Zde se ovšem dá předpokládat, že k těmto dvoum kusům budou dokoupeny VIP sedadlové moduly.
http://www.natoaktual.cz/armad...
https://airbusdefenceandspace....
Teoreticky se pak může ovšem stát, že díky velkému vytížení během VIP letů nám bude C295 zase chybět, takže jich pak můžeme mít i více, než šest.
Osobně by se mi líbilo, kdyby se dokoupily i tankovací moduly, které by mohli používat naši piloti při výcviku, aniž by museli "žádat" sousední státy NATO. (obé je vyvinuto jak pro C-295, tak pro KC-390. O C-130 ani nemluvě).Skrýt celý příspěvekCharlie, souhlas. 6x CASA a 3x KC-390 by AČR slušelo. A rozhodně to není mimo naše finanční možnosti. Pokud bychom nekoupili nic většího, byl by Spartan rozhodně lepší volba. ...Zobrazit celý příspěvek
Charlie, souhlas. 6x CASA a 3x KC-390 by AČR slušelo. A rozhodně to není mimo naše finanční možnosti.
Pokud bychom nekoupili nic většího, byl by Spartan rozhodně lepší volba. Pokud se ale plácnem přes kapsu a koupíme KC-390 (nebo C-130 nebo tak něco), je lepší CASA, neb je provozně přecijen o něco levnější.
Nákup raději neřešit, ten byl čistý jak většina podobných akcí. Nicméně to, že trvalo pět let od oznámení, než Parkanovou dovedli k soudu, považuju za tragické. Nijak se jí nezastávám, ale představte si, jak vás pět let vyšetřují a tahají po novinách, než se vůbec dostanete k soudu! A celý ten koloběh může klidně dalších pět let trvat....Skrýt celý příspěvekMyslím, že tady se odhaluje snaha českých novinářů udělat kauzu úplně z každého výběrového řízení a nákupu. Proč se někam hnát, když si můžeme vymýšlet od stolu, že? Samozřejmě ...Zobrazit celý příspěvek
Myslím, že tady se odhaluje snaha českých novinářů udělat kauzu úplně z každého výběrového řízení a nákupu. Proč se někam hnát, když si můžeme vymýšlet od stolu, že?
Samozřejmě jsou lidé, kteří to ochotně konzumují a křičí jak tu všichni kradnů a hodí pak hlas největšímu zloději.Skrýt celý příspěvekto Zvedavec: pouze cituji uvedené texty se snahou získat odpovědi od někoho více erudovaného (jak koneckonců uvádím v samém úvodu příspěvku) Cenu zakázky ani možnost zapojení ...Zobrazit celý příspěvek
to Zvedavec: pouze cituji uvedené texty se snahou získat odpovědi od někoho více erudovaného (jak koneckonců uvádím v samém úvodu příspěvku)
Cenu zakázky ani možnost zapojení domácího zbrojního průmyslu (výroba centroplánu C-27J ze strany Aero Vodochody) jsem raději nezmiňoval, aby nedošlo k "flame war" :)Skrýt celý příspěvekAd Agronaut) Souhlas s většinou vašich vývodů, jen ne s tou nereálností přepravy Land Rovery v C-295M CASA. O tom nemůže být ani diskuse, reálné to samozřejmě je. 43.výsadkový ...Zobrazit celý příspěvek
Ad Agronaut)
Souhlas s většinou vašich vývodů, jen ne s tou nereálností přepravy Land Rovery v C-295M CASA. O tom nemůže být ani diskuse, reálné to samozřejmě je. 43.výsadkový prapor takto Land Rovery, verze 100 ST, zasadil přistávacím výsadkem na letiště Hradčany v září roku 2016 v rámci cvičení Sky Soldier II.
Vždyť sám píšete, že nosnost podlahy je 3 t / m2. Kolik asi váží Land Rover a na jaké ploše je jeho hmotnost rozložena....?Skrýt celý příspěvekJá bych byl strašně rád, kdyby v delším horizontu klaply tři-čtyři KC-390. A nějakýho Atlase můžem klidně sdílet (škoda že tehry neklaply ty An-70, ty by nám záviděla půlka ...Zobrazit celý příspěvek
Já bych byl strašně rád, kdyby v delším horizontu klaply tři-čtyři KC-390. A nějakýho Atlase můžem klidně sdílet (škoda že tehry neklaply ty An-70, ty by nám záviděla půlka Evropy)...
Embraery mají fakt zajímavý deklarovaný parametry, podílíme se na jejich výrobě a navíc by měly umět tankovat široký spektrum techniky včetně vrtulníků, což je dneska v Evropě dost nedostatková schopnost a jejím poskytováním spojencům bychom mohli vydělávat zajímavý počty bodů pro jiný služby v rámci sdílení kapacit.Skrýt celý příspěvekPředem se omlouvám za poněkdu delší příspěvek, ale má svou informativní hodnotu. Zajímavé srovnání C-27J a C-295M. Nicméně by mě zajímal názor někoho více erudovaného v této ...Zobrazit celý příspěvek
Předem se omlouvám za poněkdu delší příspěvek, ale má svou informativní hodnotu. Zajímavé srovnání C-27J a C-295M. Nicméně by mě zajímal názor někoho více erudovaného v této problematice, jelikož podle jiných zdrojů C-295M rozhodně nevychází jako vítěz tohoto pomyslného klání (viz odkazy níže). Dobré by také bylo zhodnotit jaký letoun AČR získala s ohledem na požadavky ve výběrovém řízení.
Sice starší, ale stále zajímavý článek srovnání obou letounů: http://www.aeroweb.cz/clanky/1...
C-27J využívá výkonnější motory (3458 kW vs. 2190 kW), díky kterým dosahuje vyšší maximální rychlosti, má i větší dolet a unese i vyšší zátěž (o 2 250 kg), využívá lepší hydraulický systém, APU, propracovanější kyslíkový systém. Informace o paletách standard NATO se trochu rozchází se zdejším článkem:
"díky většímu průřezu nákladového prostoru je bez jakýchkoliv problémů schopen přepravit náklad na vojenských paletách 463L ( rozměry cca 224 x 274 cm ), jenž jsou standardem v NATO.
Paleta 463L se dá umístit do obou letounů a C-295M jich díky větší délce trupu pojme víc ( 5, Spartan pouze 3 ), avšak problém je v tom, že v C-295M se na palety nemůže umístit běžné množství nákladu z důvodu nižšího nákladového prostoru ( a z důvodu nízké nosnosti podlahy viz. níže ). Na palety 463L se náklad umísťuje do výšky cca 221 cm, maximální výška nákladového prostoru v C-295M je cca 200 cm."
dále
"Důležitější je problém s přepravou vozů Land Rover jež AČR užívá. Ty se sice do C-295M vejdou, avšak nosnost podlahy je malá ( 3 t / m2 ) a Land Rover stojící volně na kolech prostě neunese ( a neunesl by ani plně naloženou paletu 463L, pokud ta by se ovšem do C-295M vešla ). Podlaha C-27J má nosnost 4,9 t / m2 , volně stojící LandRover zde nepůsobí žádné potíže. Pro úplnost, plně naložená paleta 463L váží 4,6 t."
Další článek neméně kritický k C-295 viz: http://vztlak.net/Armada/CASA-...
"Svou roli zde hraje také operační dolet obou strojů. Například s nákladem o hmotnosti 8000 kg doletí Casa do vzdálenosti 2150 km, avšak Spartan o dalších 850 km dál. Italský výrobce Alenia tak uvádí konkrétní případ zásobovacího letu s nákladem o hmotnosti pěti tun z České republiky do Afghánistánu, kdy její C-27J dorazí do cíle o zhruba pět hodin dříve, a to jak díky rychlosti, tak i kvůli nutnosti mezipřistání a dotankování paliva u konkurenčního C-295M. Když se k tomu přidá i delší trať letu Casy, která nemůže být zcela přímá, vychází údajně spotřeba na daný let pro Spartana dokonce nižší než pro Casu. Podobným dvojím metrem lze nahlížet také na další parametr, jímž je využití stoupavosti. Ta je pochopitelně díky motorům výrazně lepší u Spartana. Jeho výrobce pak uvádí teoretický případ, kdy by v kritické fázi po vzletu z některých afghánských letišť došlo k vysazení jednoho z motorů. C-27J by měl být i s jedním pracujícím motorem schopen nastoupat dostatečnou výšku k přeletu okolních vysokých hor, zatímco C-295M nikoliv."
k přepravě osob a nákladu:
"Casa uvádí možnost přepravy až 71 osob nebo 49 výsadkářů. Oproti tomu Alenia hovoří o „jen“ 62 cestujících nebo 46 vyzbrojených výsadkářích. Jenže C-27J je vybaven 20 palců širokými sedačkami, splňujícími standard NATO, kdežto C-295M používá užší, pouze sedmnáctipalcové sedačky."
" Do kratšího Spartana se vejdou palety jen tři a na sklopnou rampu pak jedna paleta menších rozměrů.
Při podrobnějším pohledu to ale pro Casu velká výhoda není. Už při porovnání šířky palety a šířky podlahy je zřejmé, že na každé straně zbývá po naložení jen asi 6 cm, což zcela vylučuje pohyb loadmastera, který zodpovídá za náklad jak při běžném letu, tak při taktických operacích, kdy se stará například o shoz materiálu. Omezená je také využitelnost jednotlivých palet. Materiál se na nich standardně umisťuje do výšky 211 cm, což je o více než 20 cm víc než maximální výška nákladového prostoru C-295M. Jediným řešením tak je nakládat na palety méně věcí a skládat je do jakési pyramidy. Tím se však na jednu paletu vejde až o třetinu méně, než je běžné při plném využití.
Diskutabilní je i udávaný počet pěti přepravovaných palet jako takových. Casa totiž pro manipulaci a nakládání materiálu a palet využívá unikátní dálkově ovládaný vozík. Ten je však zpravidla nedílnou součástí letadla a je přepravován na sklopné plošině. Pokud by tedy osádka chtěla převážet pět palet, musela by se obejít bez tohoto vozíku. Jeho nosnost je navíc jen 3000 kg, což tím pádem limituje i hmotnost jednotlivých palet."Skrýt celý příspěvekA pokud nestačí kapacity, tak bych rád připomněl, že se ČR vzdala projektu NATO na společný nákupu C-17 neboť měla "výhodnější" cenu od ukrajinského dopravce. A teď zase něco ...Zobrazit celý příspěvek
A pokud nestačí kapacity, tak bych rád připomněl, že se ČR vzdala projektu NATO na společný nákupu C-17 neboť měla "výhodnější" cenu od ukrajinského dopravce.
A teď zase něco nestačí ?Skrýt celý příspěvekVážený pane Grohmann, trochu Vám tu agitaci Omnipolu před dalším nákupem doplním. Cena 3,5mld za 3 kusy s fíglem, že už přeci máme zavedený 1ks do výzbroje, který jsme ...Zobrazit celý příspěvek
Vážený pane Grohmann,
trochu Vám tu agitaci Omnipolu před dalším nákupem doplním.
Cena 3,5mld za 3 kusy s fíglem, že už přeci máme zavedený 1ks do výzbroje, který jsme směnili za "nepotřebný počet" 2xL159T1 a 3xL159A.
Následně AČR objednala přestavbu 2ks L159A na T1, což můžeme do ceny C-295M započítat také.
Následně zablokování prodeje L159 do Bolívie a posléze vrácení 2ks L159T1 čemuž předcházela změna v koncepci. Překvapivě před zveřejněním se z potřebných 4ks 159T1 najednou objevilo v koncepci 6ks.
A když už nevyšel kšeft s Bolívií, tak se narodil servis strojů přes Omnipol a světe div se, ono to bylo ve výši očekáváné ceny kontraktu s Bolívií.
Tedy Váš článek bych měl doplnit o větu, že se jedná o nejdražší malé nákladní letouny na světě. Chybí už jen zápis do Guinnessovy knihy rekordů.Skrýt celý příspěvekNabídku Německa bych využil, olétáme méně CASY a budeme mít čas si počkat, zda se KC-390 osvědčí. Nicméně v dlouhodobějším horizontu bych stejně upřednostnil pořízení vlastních ...Zobrazit celý příspěvek
Nabídku Německa bych využil, olétáme méně CASY a budeme mít čas si počkat, zda se KC-390 osvědčí. Nicméně v dlouhodobějším horizontu bych stejně upřednostnil pořízení vlastních středních transportních letadel.Skrýt celý příspěvek
Zvedavec: Je zde i možnost přeskočit pořízení větších strojů a provozovat spolu s dalšími státy až 13 přepravních letounů A400M, které Německo objednalo a nemá pro ně využití. V ...Zobrazit celý příspěvek
Zvedavec:
Je zde i možnost přeskočit pořízení větších strojů a provozovat spolu s dalšími státy až 13 přepravních letounů A400M, které Německo objednalo a nemá pro ně využití. V roce 2017 byly tyto stroje nabídnuty několika zemím včetně České republiky, přičemž ministr Stropnický vzájemnou spolupráci nevyloučil. Zatím se ale čeká na konkrétní nabídku, aby ji bylo možno vůbec hodnotit. Zájem o část nadbytečných A400M má i Švýcarsko. Provozovat pár strojů na jedné základně spolu s dalšími Atlasy, je docela reálné (minimálně Francouzi a Němci je chtějí provozovat společně).Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...