LCASDS: Doba rojů útočných bezpilotních letadel přichází

Americký MiG-15 pro 21. století

Před několika dny v článku Ruské trápení se stíhačkou Suchoj T-50 ruský autor Alexandra Sardurio zavrhl koncept víceúčelové a přetechnizované stíhačky páté generace, tedy koncept letadel F-22, F-35 nebo ruského T-50. Místo toho Sardurio navrhl vyrábět v obrovských sériích velmi levné, jednoduché a provozně nenáročné stíhačky - jakési moderní obdoby jednoduchých MiGů-15.

Možnost vyrábět levné a provozně nenáročné proudové bojové stroje studují všechny vyspělé státy světa. Avšak místo “super MiGu-15" pro 21. století se staneme spíše svědky nástupu proudových bojových bezpilotních letadel.

Například Spojené státy v rámci programu LCASDS plánují otestovat technologický demonstrátor velmi levného, jednoduchého, proudového bojového dronu schopného operovat bok po boku klasických stíhacích letadel. Kontrakt na stavbu vyhrála firma Kratos, která nabízí bohaté zkušenosti se stavbou proudových cvičných cílů.

Kratos investuje do vývoje 33,5 milionu dolarů a letectvo poskytne 7,3 milionu dolarů - výhledově letectvo přislíbilo poskytnout až 100 milionů dolarů. Cílem LCASDS je tedy vývoj letu schopného demonstrátoru, nikoliv operačně nasaditelného bezpilotního letadla. Program napomůže identifikovat a odhalit technologie a přístupy nutné pro budoucí stavbu jednoduchých bojových bezpilotních letadel.

Dodejme, že firma Kratos již s americkým námořnictvem a námořní pěchotou vyvíjí technologický demonstrátor bojového bezpilotního letadla UTAP-22 (Unmanned Tactical Aerial Platform 22). Koncepčně jsou tedy programy LCASDS a UTAP-22 podobné, jen s tím rozdílem, že první financuje americké letectvo a druhý americké námořnictvo.

V rámci programu LCASDS chce letectvo vyvinout mimo jiné technologie umožňující stavbu bojových dronů v hodnotě 3 miliony dolarů za kus, resp. 2 miliony při velkosériové výrobě (více než 100 kusů). Proto letadlo LCASDS získá maximum komerčně dostupných technologií a otevřenou architekturu, která umožní snadno přidávat další systémy (elektronika, senzory, speciální moduly, zbraně, atd.).

LCASDS musí mít dolet minimálně 2800 km a létat rychlostí 0,9 Mach. Nosnost letounu (ve vnitřních zbraňových šachtách) je požadována 227 kg - to odpovídá například dvojici přesně naváděných pum GBU-53/B SDB II (2×93 kg), jedné naváděné pumě Paveway o hmotnosti 227 kg (500 liber), případně až čtyřem střelám vzduch-země Brimstone (4×49 kg).

Teoreticky je možné nést také jednu střelu vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM (152 kg) nebo dvě střely krátkého dosahu vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder (2×85 kg).

V příštích válkach zapomeňte na letiště

Klíčovým požadavkem je schopnost startu a přistání bez funkčních letišť - letoun musí startovat pomocí speciálních katapultů a přistávat pomocí padáku. Jde o zásadní vlastnost letadel v budoucích válkách, kdy prvním cílem raketových útoků protivníka se stanou právě vojenská letiště.

Možnost vyslat bojová letadla do vzduchu i bez funkčních letišť je proto naprosto zásadní. Ostatně proto i Izrael zvažuje nákup letadel F-35B Lightning II schopných velmi krátkých startů a kolmých přistání. Také nejnovější letouny jako F-22 nebo F-35 jsou díky pokročilé avionice schopny přistát na civilním letišti bez pomocí pozemního navedení, a to i v špatném počasí.

U bojového dronu je požadována technologie stealth pro ztížení práce střeleckých radarů protivníka, které navádějí přesné zbraně země-vzduch a vzduch-vzduch. Požaduje se rovněž vysoká schopnost snést přetížení (extrémní manévrovatelnost), aby dron LCASDS dokázal provádět prudké úhybné manévry před raketami protivníka.

Technologický demonstrátor LCASDS musí prokázat schopnost plnit nejrůznější letecké úkoly - létat v přízemní výšce a využívat terénní překážky NOE (Nap-of-The-Earth), létat ve velkých výškách, provádět obranné letecké manévry DCA (Defensive Counter Air), provádět útočné letecké manévry OCA (Offensive Counter Air), potlačovat protivzdušnou obranu protivníka SEAD (Suppression of Enemy Air Defenses) a ničit protivzdušnou obranu protivníka DEAD (Destruction of Enemy Air Defenses).

Vojenští stratégové rovněž plánují přesouvat levné bojové drony na bojiště uvnitř velkých nosných letadel. Například nejnovější letecký cvičný cíl firmy Kratos BQM-177A měří na délku 5,2 m, při hmotnosti 635 kg. Maximální rychlost je Mach 1,1 a výdrž ve vzduchu větší než jedna hodina.

Strategický bombardér B-52 Stratofortress unese náklad až o hmotnosti 31,5 t. Jeden upravený B-52 tak teoreticky pojme +- 30 útočných dronů velikosti BQM-177A.

V místě bojů pak roje bezpilotních letadel budou spolupracovat s pilotovanými letadly F-35 Lightning II. Právě F-35 se svým bohatým senzorovým a komunikačním vybavením poslouží jako velitelský letoun pro roje dronů.

Zdroj: Defence24