LCASDS: Doba rojů útočných bezpilotních letadel přichází
-
15. 7. 2016
-
25 komentářů
-
Jan Grohmann
Americké letectvo a firma Kratos vyvíjí nové nízkonákladové, proudové, bojové bezpilotní letadlo LCASDS (Low-Cost Attritable Strike Unmanned Aerial System Demonstration). LCASDS a další podobná bezpilotní letadla poslouží především k hromadným útokům na pozice protivzdušné obrany protivníka a jiným vysoce chráněným cílům.
Americký MiG-15 pro 21. století
Před několika dny v článku Ruské trápení se stíhačkou Suchoj T-50 ruský autor Alexandra Sardurio zavrhl koncept víceúčelové a přetechnizované stíhačky páté generace, tedy koncept letadel F-22, F-35 nebo ruského T-50. Místo toho Sardurio navrhl vyrábět v obrovských sériích velmi levné, jednoduché a provozně nenáročné stíhačky - jakési moderní obdoby jednoduchých MiGů-15.
Možnost vyrábět levné a provozně nenáročné proudové bojové stroje studují všechny vyspělé státy světa. Avšak místo “super MiGu-15" pro 21. století se staneme spíše svědky nástupu proudových bojových bezpilotních letadel.
Například Spojené státy v rámci programu LCASDS plánují otestovat technologický demonstrátor velmi levného, jednoduchého, proudového bojového dronu schopného operovat bok po boku klasických stíhacích letadel. Kontrakt na stavbu vyhrála firma Kratos, která nabízí bohaté zkušenosti se stavbou proudových cvičných cílů.
Kratos investuje do vývoje 33,5 milionu dolarů a letectvo poskytne 7,3 milionu dolarů - výhledově letectvo přislíbilo poskytnout až 100 milionů dolarů. Cílem LCASDS je tedy vývoj letu schopného demonstrátoru, nikoliv operačně nasaditelného bezpilotního letadla. Program napomůže identifikovat a odhalit technologie a přístupy nutné pro budoucí stavbu jednoduchých bojových bezpilotních letadel.
Dodejme, že firma Kratos již s americkým námořnictvem a námořní pěchotou vyvíjí technologický demonstrátor bojového bezpilotního letadla UTAP-22 (Unmanned Tactical Aerial Platform 22). Koncepčně jsou tedy programy LCASDS a UTAP-22 podobné, jen s tím rozdílem, že první financuje americké letectvo a druhý americké námořnictvo.
V rámci programu LCASDS chce letectvo vyvinout mimo jiné technologie umožňující stavbu bojových dronů v hodnotě 3 miliony dolarů za kus, resp. 2 miliony při velkosériové výrobě (více než 100 kusů). Proto letadlo LCASDS získá maximum komerčně dostupných technologií a otevřenou architekturu, která umožní snadno přidávat další systémy (elektronika, senzory, speciální moduly, zbraně, atd.).
LCASDS musí mít dolet minimálně 2800 km a létat rychlostí 0,9 Mach. Nosnost letounu (ve vnitřních zbraňových šachtách) je požadována 227 kg - to odpovídá například dvojici přesně naváděných pum GBU-53/B SDB II (2×93 kg), jedné naváděné pumě Paveway o hmotnosti 227 kg (500 liber), případně až čtyřem střelám vzduch-země Brimstone (4×49 kg).
Teoreticky je možné nést také jednu střelu vzduch-vzduch středního dosahu AIM-120 AMRAAM (152 kg) nebo dvě střely krátkého dosahu vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder (2×85 kg).
V příštích válkach zapomeňte na letiště
Klíčovým požadavkem je schopnost startu a přistání bez funkčních letišť - letoun musí startovat pomocí speciálních katapultů a přistávat pomocí padáku. Jde o zásadní vlastnost letadel v budoucích válkách, kdy prvním cílem raketových útoků protivníka se stanou právě vojenská letiště.
Možnost vyslat bojová letadla do vzduchu i bez funkčních letišť je proto naprosto zásadní. Ostatně proto i Izrael zvažuje nákup letadel F-35B Lightning II schopných velmi krátkých startů a kolmých přistání. Také nejnovější letouny jako F-22 nebo F-35 jsou díky pokročilé avionice schopny přistát na civilním letišti bez pomocí pozemního navedení, a to i v špatném počasí.
U bojového dronu je požadována technologie stealth pro ztížení práce střeleckých radarů protivníka, které navádějí přesné zbraně země-vzduch a vzduch-vzduch. Požaduje se rovněž vysoká schopnost snést přetížení (extrémní manévrovatelnost), aby dron LCASDS dokázal provádět prudké úhybné manévry před raketami protivníka.
Technologický demonstrátor LCASDS musí prokázat schopnost plnit nejrůznější letecké úkoly - létat v přízemní výšce a využívat terénní překážky NOE (Nap-of-The-Earth), létat ve velkých výškách, provádět obranné letecké manévry DCA (Defensive Counter Air), provádět útočné letecké manévry OCA (Offensive Counter Air), potlačovat protivzdušnou obranu protivníka SEAD (Suppression of Enemy Air Defenses) a ničit protivzdušnou obranu protivníka DEAD (Destruction of Enemy Air Defenses).
Vojenští stratégové rovněž plánují přesouvat levné bojové drony na bojiště uvnitř velkých nosných letadel. Například nejnovější letecký cvičný cíl firmy Kratos BQM-177A měří na délku 5,2 m, při hmotnosti 635 kg. Maximální rychlost je Mach 1,1 a výdrž ve vzduchu větší než jedna hodina.
Strategický bombardér B-52 Stratofortress unese náklad až o hmotnosti 31,5 t. Jeden upravený B-52 tak teoreticky pojme +- 30 útočných dronů velikosti BQM-177A.
V místě bojů pak roje bezpilotních letadel budou spolupracovat s pilotovanými letadly F-35 Lightning II. Právě F-35 se svým bohatým senzorovým a komunikačním vybavením poslouží jako velitelský letoun pro roje dronů.
Zdroj: Defence24
Související články
F-35A Lightning II rozdrtil stíhačku F-15E Strike Eagle
Americké letectvo (U.S. Air Force) v rámci testování nasadilo stíhačky F-35A Lightning II proti ...
-
04.07.2016
-
50 komentářů
-
Jan Grohmann
Český letoun L-39NG je předurčen pro světový úspěch
Na letecké show Farnborough se široké i odborné veřejnosti prezentuje projekt českého lehkého ...
-
10.07.2016
-
28 komentářů
-
Jan Grohmann
Vrtulníky AH-64E a letadla P-8A pro Velkou Británii
Velká Británie na mezinárodní letecké show ve Farnboroughu oznámila záměr nakoupit nejmodernější ...
-
14.07.2016
-
48 komentářů
-
Jan Grohmann
Legenda pokračuje: Stíhačky F-16 čeká zářná budoucnost
I přes příchozí stíhačku páté generace F-35 Lightning II pro mnoho zemí zůstane hlavním bojovým ...
-
14.07.2016
-
28 komentářů
-
Jan Grohmann
Pokud to má mít požadované parametry rychlosti a doletu, tak to bude celkem těžké a nějaké alternativní metody startu a přistání budou drahé (cenově, provozně, hmotnostně, ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud to má mít požadované parametry rychlosti a doletu, tak to bude celkem těžké a nějaké alternativní metody startu a přistání budou drahé (cenově, provozně, hmotnostně, bezpečností). Bude potřeba mít vysokou startovní a přistávací rychlost - vztlak je závislý na čtverci rychlosti. Kolový podvozek s přistávacím záchytným hákem asi může celkem stačit (i pro provoz z letadlových lodí). Možná by se dal použít i jednokolový podvozek - jako větroně - se startem katapultem. Jedno kolo by mohlo mít mnohem větší průměr a dalo by se to zprovoznit i na travnatých letištích.
Mohli by ještě vyzkoumat nějaký hydrofoil podvozek - ten by mohl být lehký a zvýšil by dostupnost přistávacích ploch.
Nejvíce se mi líbí švédská cesta - nadělat si prostě tisíce malých přistávacích asfaltových ploch po celé zemi - stačí narovnat silnice a trochu upravit jejich okolí.
Důležité také je, že cena těchto strojů bude minimálně o řád vyšší, než cena raket, které je mohou zlikvidovat.Skrýt celý příspěvekTakže, aby to třeba narvali do B-25, tak by to muselo mít sklápěcí křídla, přesně jako ty střely. Tyhle křídla by asi měla za následek dobrou manévrovatelnost, asi lepší než ...Zobrazit celý příspěvek
Takže, aby to třeba narvali do B-25, tak by to muselo mít sklápěcí křídla, přesně jako ty střely. Tyhle křídla by asi měla za následek dobrou manévrovatelnost, asi lepší než samokřídla, která jsou hodně používána na různé (koncepty/prototypy) bojových dronů. Ale na druhou stranu asi horší stealth vlastnosti, taky kvůli tomu motoru mimo trup.Skrýt celý příspěvek
Labir: Padáky jsou poměrně rozměrné a těžké. To omezuje jejich použití. Krom toho si nemysleme, že s padákem to bude dopad jak do peřinky. I s padákem se to rozfláká pokud to ...Zobrazit celý příspěvek
Labir: Padáky jsou poměrně rozměrné a těžké. To omezuje jejich použití. Krom toho si nemysleme, že s padákem to bude dopad jak do peřinky. I s padákem se to rozfláká pokud to nebude mít nějaké konstrukční řešení pro zmírnění pádu. Třeba automobily mají pérování a jsou shazovány na vskutku objemných a těžkých padácích. Protože si je sebou nemusí tahat.Skrýt celý příspěvek
Ten motor na obrázku vypadá dost oddělený od trupu letounu. Skoro žádné přechodové plochy. Skoro jako by ho šlo jednoduše odpojit (asi pro jednoduchý servis). Možná by toho šlo ...Zobrazit celý příspěvek
Ten motor na obrázku vypadá dost oddělený od trupu letounu. Skoro žádné přechodové plochy. Skoro jako by ho šlo jednoduše odpojit (asi pro jednoduchý servis). Možná by toho šlo využít i pro přistání. Letoun před přistáním odhodí motor, který přistane na padáku. Letoun může přistát na vlastním padáku nebo se sklouzne jako kluzák na trávu/písek na lyžinu.Skrýt celý příspěvek
Shal. Vím, myslel jsem to spíše v kombinaci z padákem na kterém má přistávat- a jen ve spod jako lehčí náhradu podvozku.(defacto dosedací polštář.). Přecijen u letadla tohlo tipu ...Zobrazit celý příspěvek
Shal.
Vím, myslel jsem to spíše v kombinaci z padákem na kterém má přistávat- a jen ve spod jako lehčí náhradu podvozku.(defacto dosedací polštář.). Přecijen u letadla tohlo tipu a velikosti půjde i přwees miniaturizaci všeho možného půjde o váhu a prostor docela dost. A přecijen tahle věc bude vážit třeba tunu takže i při malé pádové rychlosti na padáku by podvozek musel být bytelný aby se hnred nezničil.Skrýt celý příspěvekMě hlavně zaujala ta firma Kratos. Původně to byla technologická firma zaměřená na poskytování telekomunikačních služeb. Před 10 lety skoupili několik dalších technologických firem ...Zobrazit celý příspěvek
Mě hlavně zaujala ta firma Kratos. Původně to byla technologická firma zaměřená na poskytování telekomunikačních služeb. Před 10 lety skoupili několik dalších technologických firem a začali se orientovat na vládní zakázky a zdá se že se jim hodně daří. Zaměřují se na high-tech komunikační, informační a naváděcí systémy a teď dělají i drony pro letectvo a námořnictvo. Klobouk dolů.Skrýt celý příspěvek
Mrakoplaš: Mars explorer měl kulovitou schránku, takže se po dopadu kutálel a tím snižoval energii. To u válcovitého předmětu nepůjde pokud nemá při přistání letět bokem. Krom toho ...Zobrazit celý příspěvek
Mrakoplaš: Mars explorer měl kulovitou schránku, takže se po dopadu kutálel a tím snižoval energii. To u válcovitého předmětu nepůjde pokud nemá při přistání letět bokem. Krom toho Mars má poloviční gravitaci a ty airbagy taky nejsou zrovna nejlehčí.
Spíše bych to viděl na tu kombinaci padáku a nějakých malinkých pružných zasouvacích nožiček pro dosednutíSkrýt celý příspěvekLuky: a proč by to nemohlo přistávat normálně jako každý letadlo. Dopraváci takovou automatiku už maj - anebo to může u letiště převzít operátor. Jasně, musí to mít podvozek, ale ...Zobrazit celý příspěvek
Luky: a proč by to nemohlo přistávat normálně jako každý letadlo. Dopraváci takovou automatiku už maj - anebo to může u letiště převzít operátor.
Jasně, musí to mít podvozek, ale cena toho podvozku oproti ceně zbytku zas tak velká nebude.
Jasně, asi si nedovedu představit, že by takovou věc nechávali přistávat na letadlový lodi....Skrýt celý příspěvekHonzaH Ten nápad stěmi airbeagy je dobrý ,a ochránil by se tím i motor/nasávání při dosedání, pokud by byl opravdu dole, což se mi jako vám taky moc nezdá, přecijen při takové věci ...Zobrazit celý příspěvek
HonzaH Ten nápad stěmi airbeagy je dobrý ,a ochránil by se tím i motor/nasávání při dosedání, pokud by byl opravdu dole, což se mi jako vám taky moc nezdá, přecijen při takové věci to má hodně problémů.
Delší věc je taková že by to bylo asi jednoduší než raketové motorky a odladit je.
A lehčí než nohy. Jen by mě zajímo jak z cenou ale pokud by stačili na jednopoužtí tak jich mít hromadu do zásoby by nebyl asi problém.
+ Už vidím jak si mechanici svorně jako jeden muž dělají z vyřazených airbegů vzduchová křesla do odpočívárny :DSkrýt celý příspěvekLuky: Tak já jsem si taky hned vzpomněl na Rejse. Pokud by ten stroj přistával na padáku a používal nějaké brzdící motorky (jako třeba BVP), tak by to zase tak tvrdé přistání být ...Zobrazit celý příspěvek
Luky: Tak já jsem si taky hned vzpomněl na Rejse. Pokud by ten stroj přistával na padáku a používal nějaké brzdící motorky (jako třeba BVP), tak by to zase tak tvrdé přistání být nemuselo. Anebo nějaké pružné teleskopické nohy. Nebo se také nabízí airbagy po vzoru Mars exploreru,nebo jak se to vozítko jmenovalo. Myslím, že by to dnes tak neřešitelný problém nebyl.Skrýt celý příspěvek
Tu-143 z kompletu Rejs bylaž 5x použitelný (když vše klapalo). Tady pár slov k předchůdci od Lavočkina: ...bezpilotní prostředek typu La-17R totiž přistával, stejně jako ...Zobrazit celý příspěvek
Tu-143 z kompletu Rejs bylaž 5x použitelný (když vše klapalo). Tady pár slov k předchůdci od Lavočkina:
...bezpilotní prostředek typu La-17R totiž přistával, stejně jako bezpilotní terč typu La-17M, z něhož vycházel, na břichu zpevněné břišní motorové gondoly. Ta se ale nárazem o zem obvykle zdeformovala. Z tohoto důvodu bylo nezbytné před každou další misí provést výměnu motorové gondoly a zpravidla i pohonné jednotky. Protože zmíněný přistávací systém představoval velmi nepraktické a v neposlední řadě též i neekonomické řešení, již dne 30. srpna 1968 byl sovětský průmysl pověřen vývojem kvalitativně nového komplexu pro operativně-taktický a taktický vzdušný průzkum bojiště. Zmíněný komplex přitom vešel ve známost pod označením VR-3 Rejs (DR-3) a jeho součástí se stal podzvukový bezpilotní prostředek typu Tu-143.
No a i ten pokrok je max 5x použitelný.
Od letounu za 3mil$ bych pak očekával ještě mnohem větší životnost, zejména pokud by byla šance, že se vrátí ozbrojen(ŘS klesá životnost i s hladkým vzletem) a bude nacpaný sofistikovanou komunikační elektronikou. Možná předimenzují padáky nebo mají ještě něco vtipnějšího.Skrýt celý příspěvek...však jsem psal, že Rejs přistával na padáku...ale neměr v útrobách drahé ŘS. Ona ta AA role asi nebude úplně běžná, aby to hrálo roli. Stejně mi ale přijde lepší motor na ...Zobrazit celý příspěvek
...však jsem psal, že Rejs přistával na padáku...ale neměr v útrobách drahé ŘS. Ona ta AA role asi nebude úplně běžná, aby to hrálo roli.
Stejně mi ale přijde lepší motor na zádech.Skrýt celý příspěvekJá tuhle rodinu dronů sleduju už delší dobu a před lety jsem se to i snažil z nějakýho důvodu vymodelovat a nasimulovat. Když to jsou cičný terče, tak jednosměrná letenka nevadí, v ...Zobrazit celý příspěvek
Já tuhle rodinu dronů sleduju už delší dobu a před lety jsem se to i snažil z nějakýho důvodu vymodelovat a nasimulovat. Když to jsou cičný terče, tak jednosměrná letenka nevadí, v roli průzkumníků a zahlcovačů PVO se to i vracelo a přistávalo v moři. Lehčí drony se chytají do různých sítí nebo se zachytnou při průletu hákem.
Tohle už si hraje víc na letadlo, ale podvozek a jeho mechanika dost váží a taky stojí peníze. V článku se píše o zkušebním konceptu, nadruhou stranu zároveň o ambiciózním požadavku na operace po boku VTOL. Jestli to má nést 2 sidewindery, Amraam nebo bombičky, tak už to asi nebude přistávat na padáku na pole. A motor pod trupem vytváří dost "vysoký chcaní" (požadavky na dlouhý podvozek, ohrožení motoru nasátím i snadným poškozením při přistání)....
Me163 startoval na odhazovacích kolečkách ala JOJO a přisával na ostruhu jak větroň. Vždycky se to nepovedlo a to už měl jen vyprázdněný laufy a motor pod trupem nepřekážel...
Vytvářet VTOL pomocí vektorování motoru je proti smyslu levného konceptu...no rejs třeba přistával na padáku, tak to možná půjde (ale nebyl ozbrojen).Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...