Konflikt v Jemenu – krize a kontroverze americké podpory Saúdské Arábie
-
29. 5. 2017
-
60 komentářů
-
Klára Šubíková
Americký prezident Donald Trump vykonal v minulém týdnu svou první zahraniční návštěvu. Volba Saúdské Arábie byla pro některé překvapivá až kontroverzní. To samé se dá tvrdit o dohodnutém zbrojním kontraktu ve výši 110 miliard dolarů s tím, že v příštích 10 letech se může výsledná částka za další zbraně a služby vyšplhat až na 350 miliard.
Jde o největší zbrojní zakázku v americké historii. USA se podle Business Insideru se Saúdy dohodly na prodeji 4 fregat vycházejících z Littoral Combat Ship, 115 tanků M1A2S Abrams, 48 helikoptér CH-47 Chinook, 150 helikoptér Blackhawk, 16 000 laserových naváděčů bomb Paveway II a systémů protivzdušné obrany Patriot PAC-3 a THAAD.
Uzavřená dohoda je oběma stranami propagována jako zdroj nových pracovních míst a bezpečnosti v regionu. Kritikové pak argumentují zaprodáním lidských práv za peníze a negativním dopadem na situaci v Jemenu, jež byla OSN označena za největší světovou humanitární krizi .
Tento článek má za cíl objasnit, jaká je v zemi situace a proč je prodej zbraní Saúdské Arábii problematický.
Arabské jaro – počátek všeho?
Za počátkem současného konfliktu v Jemenu nestojí ani sektářské spory, ani Arabské jaro. Jemen byl až do roku 1990 rozdělen na severní (Jemenská arabská republika - prozápadní, kmenová zajdíja (1) ) a jižní (Lidově demokratická jemenská republika - bývalá britská kolonie, urbanizovaná, prosovětská). Po sjednocení v roce 1990 se moci chopil Alí Abdulláh Sálih ze severu, který postupně koncentroval moc.
Hútíové se začali v západní provincii Saada politicky angažovat již na počátku 90. let jako zajdské kulturně-osvětové hnutí aš-Šabáb al-Mumín (Věřící mládež). V prvních letech sjednocené republiky bylo toto hnutí využíváno prezidentem Sálihem v politice rozděl a panuj k vyvažování jednotlivých opozičních skupin.
V roce 2004 Hútíové poprvé povstali proti vládě. Důvodem bylo zatčení vůdce Husajna Badreddína al-Hútího, jež následovalo protesty proti proamerické vládě v mešitách.
Do roku 2010 následovalo dalších 5 povstání a vládních operací proti hnutí, pro něž se vžilo označení Hútíové, podle jména jeho vůdce. Hútíové usilovali o větší podíl na moci či autonomii a napravení ekonomické a sociální marginalizace, vládní korupce a jejího napojení na USA.
V roce 2011 vypuklo arabské jaro a Hútíové se přidali k protivládním protestům. Společnými jmenovateli byla korupce a koncentrace moci do rukou prezidenta. Sálih odstoupil po garanci imunity a na jeho místo nastoupil v roce 2012 dosavadní viceprezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí.
Byla ustanovena Konference národního dialogu, která měla ve dvouletém období navrhnout novou ústavu, uspořádat volby a sestavit vládu. Její jednání se na počátku roku 2014 shodla na pokračování vlády prezidenta Hádího.
Proti stála opozice Hútíů, která měla pod kontrolou celý sever země, získala podporu kmenů nespokojených s porevolučním vývojem a v září dobyla hlavní město. Příčinou druhotné revoluce bylo i to, že Hádího vláda ukončila dotaci cen pohonných hmot v důsledku tlaku Mezinárodního měnového fondu. Hútíové spolu s jižními separatisty požadovali také reprezentativnější složení vlády vzhledem k populaci.
Dalším důvodem byl rozpad ozbrojených sil, které byly loajální Sálihovi. Část z nich se přidala na stranu Hútíů, protože měli společného nepřítele, část sympatizovala se separatisty na jihu země, část se připojila k al-Kajdě a část zůstala loajální režimu.
Neexistovala však spolehlivá síla, která by se za vládu postavila a ubránila transformující se stát před povstáním. Dojednané příměří a pokus o smíření skončily návrhem ústavy s federálním rozdělením státu. Obsahoval však spojení provincie Saada s oblastí okolo Saná, což bylo pro Hútíe nepřijatelné.
Saúdská intervence
V lednu 2015 byl prezident Hádí donucen rezignovat a následně uprchnout do Saúdské Arábie, zatímco Hútíové ustanovili pětičlennou prezidentskou radou a pokračovali dále na jih. V Saúdské Arábii docházelo k předání moci králi Salmanovi po smrti bratra Abdalláha. Na ministerstvo obrany byl zároveň dosazen jeho syn Muhammad bin Salman.
V obavě z pádu Jemenu do íránské sféry vlivu a obklopení nepřátelskými režimy byla v březnu 2015 vytvořena koalice s cílem obnovit vládu prezidenta Hádího v zemi. Operace, která se mohla ze začátku zdát jako ukázání svalů nové administrativy, už trvá více než dva roky. Její hlavní složkou jsou letecké nálety, ale koalice má také omezený kontingent na zemi a financuje a trénuje ozbrojence a armádu loajální Hádímu.
Povedlo se jí vytlačit povstalce z jihu země, nicméně selhala tři kola mírových jednání OSN, v zemi sílí al-Kajda, sektářské napětí a rozdělení společnosti (Sálih s podporovateli demonstruje v Saná, zatímco Hádí je po přenesení centra vlády do Adenu opět v Saúdské Arábii). Jih Saúdské Arábie se navíc stává terčem odvetných útoků Hútíů.
Proxy Íránu?
Írán Hútíe podporuje výcvikem, poradci, municí a zbraněmi včetně letos použitých balistických a protilodních raket či dronů. Převažuje však názor, že nazývat je íránskou proxy je přehnané. Hútíe s Íránem spojuje společná víra, avšak důvod k povstání byl identitární a politický.
Cílem tohoto hnutí taktéž nikdy nebylo založení teokratického režimu po íránském vzoru. Hnutí využilo íránské pomoci poté , co v roce 2014 získalo moc svržením mezinárodně uznané vlády a dostalo se tím do izolace. Chování Íránu se hodí do vzorce , který je popisován jako uchopení konfliktu, který se dá využít proti soupeři a se kterým nemá země nic společného. Následuje vyzbrojení povstalců a poškozování nepřítele jeho prostřednictvím. Dá se však předpokládat, že s prodlužováním konfliktu se vzájemný vztah Írán-Hútíové upevní a prohloubí.
Ve snaze o zabránění dodávek íránských zbraní byla v dubnu 2015 vyhlášena blokáda, která započala současnou kritickou humanitární situaci . Přes 18 z 27 milionů obyvatel potřebuje humanitární pomoc, z toho pro více než 10 milionů je nezbytná k přežití. Jistotu dalšího jídla nemá 6,8 milionu lidí a z toho 4,5 milionu těhotných a kojících žen a dětí je akutně podvyživených. V zemi je na 3 miliony vnitřně vysídlených osob, nefunguje polovina zdravotnických zařízení, umírá se na běžně léčitelné nemoci a došlo k vypuknutí 35 500 případů cholery za tři týdny.
Írán situace v Jemenu využívá pro svou propagandu, jelikož Hútíové znamenají pro Írán více, než Írán znamená pro ně. Jeho představitelé však veřejně odrazovali k zapojování se do jemenského konfliktu a jeho využívání k vlastním cílům. Pro hnutí je klíčová postava prezidenta Sáliha, který má autoritu bývalých členů armády a kontakty.
Hnutí jako takové navíc není jednotné ani nábožensky, ani ideologicky či politicky, takže v něm nepanuje jednotný názor ani na podporu od Íránu. Z íránské mocenské perspektivy stačí oslabení Saúdské Arábie jako soupeře o hegemonii v regionu bez ohledu na to, do jaké míry je to za pomoci mediální zkratky.
Krom všeobecné destabilizace regionu je nejčastější souvislostí skloňovanou se zapojením Íránu do konfliktu námořní provoz. Dodávky protilodních raket rebelům v oblasti úžiny Báb-al-Mandab, kudy denně propluje 1400 obchodních lodí a přes 4,7 milionů barelů ropy, jsou rizikem pro světovou ekonomiku. Nejen z toho důvodu, že může dojít ke zneužití či přeprodeji protilodních střel do rukou globálních teroristů, ale především proto, že se průliv může stát nástrojem íránského vydírání.
Al-Kajda na Arabském poloostrově – dva se perou a třetí se směje?
Al-Kajda je v Jemenu díky slabé vládě a složitému terénu přítomna již od 90. let, kdy se domů začali vracet mudžahedíni z Afghánistánu. Již v roce 2000 na sebe upozornila útokem na americký torpédoborec Cole v přístavu Aden, a na francouzský tanker M/V Limburg.
V roce 2009 se spojily její saúdská a jemenská buňka v Al-Kajdu na Arabském poloostrově (AQAP). Od té doby si na konto připsala desítky útoků, z nichž nejvýznamnější je ten na redakci časopisu Charlie Hebdo z ledna roku 2015. (I když o jejím skutečném vlivu na pachatele se pochybuje .) AQAP bojuje proti vládě v Saná, Západu i Saúdské Arábii.
Ačkoli u Al-Kajdy není přítomna nenávist vůči šíitům, daří se jí získávat stoupence mezi kmeny, které se staví na odpor Hútíům a nebyly spokojeny ani s vládou Hádího. Al-Kajda se staví proti Hútíům jako hnutí. Označuje je za odpadlíky, protože přijímají instrukce z Íránu (místo aby se řídili koránem, tedy božími a ne lidskými příkazy).
Al-Kajda začala posilovat už v průběhu protestů Arabského jara, kdy byla pozornost upřena na potlačování protestů ve městech. Organizace tak získala v tichosti pod kontrolu střed země. V průběhu roku 2015 dobyla město Mukalla na jihovýchodě země a střední část pobřeží. Propustila své spolubojovníky z vězení, vykradla vládní sklady zbraní a bankovní vklady.
Zdanila také zboží obchodované v toto třetím největším přístavu v zemi, což jí zaručilo vysoké příjmy (2 miliony dolarů denně) a možnost přilákat další bojovníky. Z Mukally se po náletech stáhla v květnu 2016 s odůvodněním, že bere ohled na civilisty, které nechce vystavit bombardování. Dlouhodobý přehled o místním prostředí hraje AQAP do karet.
AQAP je dlouhodobě cílem protiteroristických operací USA. Její představitelé byli od roku 2010 zařazeni na sankční listinu OSN a začali být přímo eliminováni drony pod velením CIA nebo zásahy speciálních jednotek. Spolupráce s jemenskou vládou skončila poté, co získali Hútíové kontrolu nad metropolí Saná, avšak útoky na představitele Al-Kajdy pokračují ve spolupráci se Saúdy vedenou koalicí. Po nástupu Trumpovy administrativy prudce vzrostl počet operací cílených na Al-Kajdu a na tzv. Islámský stát, který v oblasti není příliš aktivní (desítky až stovky bojovníků).
Jelikož je AQAP jedním z hlavních spojenců lokálních milic, dochází jejím oslabováním také k oslabování těchto povstalců a jejich schopností vzdorovat Hútíům či držet frontu. Může tedy dojít k paradoxu , že USA posílí soupeře svých spojenců. Na druhou stranu AQAP vyhovuje chudoba a izolace od státu. Za této situace získává podporu poskytováním základních služeb.
Pouze bombardování nejenže nestačí k boji proti terorismu. V kombinaci s operací Saúdské koalice, která zemi přivedla na pokraj humanitární katastrofy, může jít o vzrůstající riziko. Budování dobrého vládnutí, posilování státu na venkově a zvyšování legitimity vlády není v tomto případě věnována téměř žádná pozornost.
Kontroverze okolo americké podpory Saúdy vedené koalice
USA podporují koalici vedenou Saúdskou Arábií od začátku konfliktu dočerpáváním paliva za letu, zpravodajskými informacemi, logistickou podporou a právě prodejem zbraní. Tento krok je interpretován jako ujištění o spojenectví s ropnou monarchií i po jaderné dohodě s Íránem a nedodržením hrozby o červené linii při použití chemických zbraní v Sýrii.
Trumpova administrativa tedy nepřišla s tak velkým zbrojním kontraktem z ničeho nic. Za vlády Baracka Obamy byly Saúdské Arábii prodány zbraně, munice a vojenská technika v hodnotě 115 miliard dolarů . Současná dohoda tak je pokračováním nastaveného kurzu a finalizací již dříve vyjednaných zakázek.
To, čím se liší, je prodej laserově naváděné munice, jejíž dodávku zastavil Obama kvůli vysokému počtu civilistů, kteří byli zasaženi bombardováním. Spouštěčem k přehodnocení podpory byl útok na pohřeb v metropoli Saná, který si vyžádal přes 140 obětí. Ačkoli měla přesně naváděná munice pomoci přesnosti náletů, neděje se tomu tak.
Problémem však není zaměřování cíle, ale jeho výběr. Saúdy vedená koalice podle americké hodnotící zprávy systematicky špatně vyhodnocuje zpravodajské informace, které jsou mnohdy založené na nepřesných údajích. Na základě odhadů OSN jsou její nálety zodpovědné až za 60 % z necelých 4000 civilistů zabitých od března 2015; celkový počet mrtvých civilistů se udává na více než 10 000 a zraněných přes 40 000.
Špatně cílené bombardování a hrozba obvinění z válečných zločinů
Je patrné, že největší kritice čelí právě bombardování. To má na svědomí krom vysokého počtu civilních obětí také útoky na školy, nemocnice nebo klíčovou infrastrukturu – přístav Hudajdá či mosty. Země je přitom existenčně závislá na importu potravin a léků (80 – 90 %). Až 70 % jídla se dováží právě prostřednictvím tohoto přístavu.
Po koaličním bombardování jsou v něm mimo provoz jeřáby , což výrazně omezuje jeho funkčnost. Humanitární organizace varují, že další útok na tento dopravní uzel by vedl k celoplošnému hladomoru . Fakt, že je stále v držení Hútíjů z něj dělá cenný strategický cíl.
Dalším zpochybňovaným artiklem jsou helikoptéry, které mají podle autorů kontraktu pomoci k ochraně saúdských hranic s Jemenem, odkud dochází k napadání a ostřelování jejího území. Americká helikoptéra však byla použita také k nočnímu útoku koalice (2) na loď plnou uprchlíků, což je válečným zločinem.
Nad americkou podporou tak visí i hrozba obvinění z válečných zločinů. Výrok Tribunálu pro válečné zločiny v Sierra Leone značně rozšířil zodpovědnost na praktickou pomoc, morální a faktickou podporu. Není tedy nutné prokazovat účast na konkrétním zločinu.
Komponenty zbraní dodaných Američany se přesto našly na více než 20 místech útoků cílených na civilisty. USA (3) navíc až do května 2016 dodávaly Saúdské Arábii kazetovou munici, která je mezinárodní smlouvou zakázána, ovšem ani jedna země se k ní nepřipojila.
Zákaz užití kazetové munice v místech, kde se mohou pohybovat civilisté, stojí také v americkém právu , avšak na zákazníka se nijak nevztahuje. Rozhodnutí o ukončení dodávek přinesly až veřejné zprávy o jejím používání proti nevojenským cílům a množství úmrtí, jež způsobily.
Co se týče obvinění z válečných zločinů, Spojené státy nejsou smluvní stranou Mezinárodního trestního soudu. Ten sice může obvinit i občany zemí, jež nejsou signatáři Římského statutu, ovšem pouze za předpokladu, že se proti nim nevede proces v zemi původu. Vzhledem k tomu, že nejde o přímé spáchání válečného zločinu, ale právě o materiální podporu, jež je těžko dokazatelná konkrétním osobám, hrozí USA pouze poškození obrazu v zahraničí.
Z dosavadních kroků Trumpovy administrativy vyplývá, že mezinárodní lidskoprávní politika nebude patřit mezi jeho priority. Situaci může upravit Kongres , který navrhl zákon požadující opatření na zabránění civilních obětí, jež by podmiňovaly prodej zbraní.
Další uvažovanou možností je schvalování prodeje zbraní tímto tělesem. Senátoři chtějí toto právo uplatnit na prodej zaměřovacích zařízení na bomby. Požadavkem by opět byl trénink ovládání zařízení a pravidla zacílení a použití.
Pokud Američané věří, že si prodejem zbraní pojistí vztahy se svým klíčovým spojencem a vytvoří pracovní místa, mají pravdu. Nejde však o krok ke stabilitě v regionu ani v boji proti terorismu.
(1) Zajdíja je islámská šíitská sekta, která následuje tradici 5 imámů (většina šíitů jich uznává 12, ismaílité 7). Nevěří v neomylnost imámů ani dědění imamátu z otce na syna. Imámem by podle nich měl být kdokoli z potomků Hasana nebo Husajna. Okolo 35 – 40 % jemenských muslimů se řídí tímto směrem víry.
(2) Všichni členové koalice odmítli zodpovědnost, avšak jsou jedinou stranou sporu, která vlastní letectvo.
(3) Kazetovou munici Saúdské Arábii dodává také Velká Británie, která je součástí smlouvy, již svým chováním porušuje.
Související články
Saudové kupují tanky Abrams za 1,15 miliard dolarů
Saudská Arábie od firmy General Dynamics Land Systems nakoupí 153 tanků M1A2S Abrams (“S” jako ...
-
12.08.2016
-
48 komentářů
-
Jan Grohmann
Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa
Zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem USA rozpoutalo na naší domácí politické scéně rozruch, ...
-
15.11.2016
-
41 komentářů
-
Hana Zelená
“Kamikadze” námořní dron zaútočil na saudskou fregatu
Na konci ledna se v Rudém moři stala terčem útoku fregata Saudské Arábie. Saudskou fregatu zasáhl ...
-
23.02.2017
-
9 komentářů
-
Jan Grohmann
KOMENTÁŘ: Začátek zahraniční realpolitik Donalda Trumpa
USA zaútočily střelami s plochou dráhou letu na leteckou základnu syrské armády al-Shayrat v ...
-
08.04.2017
-
94 komentářů
-
Vlastimil Šindelář
Co do toho pořád cpeš ruskou ekonomiku, nepadlo o ní ani slovo? Vůbec jsi to nepochopil - jeden najde alternativu, bude chtít druhý, odstoupí jeden, odstoupí všichni. To je ...Zobrazit celý příspěvek
Co do toho pořád cpeš ruskou ekonomiku, nepadlo o ní ani slovo?
Vůbec jsi to nepochopil - jeden najde alternativu, bude chtít druhý, odstoupí jeden, odstoupí všichni. To je slábnutí.
Oproti tomu stojí snaha mít kontrolu nad dalšími.
Další věc co jsi nepochopil je, že nejde o komodity, které obchoduje USA, jde o hodnotu globálního obchodu se zmíněnými surovinami.
Takže si svoje vykřičníky i Downův syndrom strč někam a užívaj si vrchol.Skrýt celý příspěvekLuky: tak takuto "snusku nesmyslu" som uz davno necital, to mal byt pokus o vtip?, alebo to fakt myslite vazne?? Americky financny system ma za sebou vybornych 8 rokov -- haloooo ...Zobrazit celý příspěvek
Luky: tak takuto "snusku nesmyslu" som uz davno necital, to mal byt pokus o vtip?, alebo to fakt myslite vazne?? Americky financny system ma za sebou vybornych 8 rokov -- haloooo - kriza v USA skoncila v r. 2010! USD je kryty silou americkeho HDP a celosvetovym dopytom po nom a oba tieto indikatory su na vrchole. Dow Jones dosahuje historicke rekordy a uz davno prekonal predkrizovu uroven -- spametajte sa clovece, ziadny zlaty rubel nebude.
Vsetko o energovodoch, prelinani zaujmov v Syrii su konspiracne bludy, na ktore nemate jediny dokaz. Chlape sak pozrite sa na mapu - geograficky najblizsie to maju z Perzskeho zalivu cez Irak do Turecka, na to Syriu vobec nepotrebuju. ---
To, ze si Clark vysnil nejaky mokry sen o napadnuti 7 krajin nie je ziadny argument - boh vie co pocul, boh vie ako si to interpretoval a boh vie ci si to cele nevymyslel. Vsetkych 7 krajin ma dokopy HDP Pensylvanie - fakt si myslite, ze americky financny system potrebuje takyto stimul? Este raz - HDP tychto 7 krajin predstavuje necelych 900 miliard USD - HDP USA je 18,5 BILIONA USD!!! Priemerna americka banka ma viac volneho kapitalu, ako je sucet statnych rozpoctov tychto krajin. O sile americkeho financneho systemu mate naozaj skreslene predstavy.
Americka ekonomika na rozdiel od ruskej je uplne nezavysla na dovoze ropy a plynu. USA su v tychto komoditach sebestacne. Obchod s tymto druhom komodit netvori ani 10% americkeho HDP!Skrýt celý příspěvek... oprava: dle generála Clarka se jednalo o těchto sedm zemí: Irák, Sýrie, Libanon, Libye, Somálsko, Sudán, Irán Byl tam i Libanon. Jemen je problémem Saudů a tradičně ...Zobrazit celý příspěvek
... oprava: dle generála Clarka se jednalo o těchto sedm zemí:
Irák, Sýrie, Libanon, Libye, Somálsko, Sudán, Irán
Byl tam i Libanon. Jemen je problémem Saudů a tradičně nepohodlnou zemí pro Američany.Skrýt celý příspěvekUSA jako slábnoucí gigant potřebuje za každou cenu udržet stávající systém krytí vlastní měny, který je založen zejména na světovém obchodu s energetickými surovinami jako je např. ...Zobrazit celý příspěvek
USA jako slábnoucí gigant potřebuje za každou cenu udržet stávající systém krytí vlastní měny, který je založen zejména na světovém obchodu s energetickými surovinami jako je např. ropa a plyn (ale i jiné). Přestože zatím ještě může pomocí pokřiveného sebehodnocení (která má světovou relevanci) oddalovat kolaps svého finančního systému, tak ale potřebuje občas přijít s dobrou zprávou nebo výhledem.
Proto z kraje milenia špičky US administrativy přišly s požadavkem srazit na kolena a během pěti let změnit vládu v sedmi zemích - Irák, Sýrie, Somálsko, Libye, Sudán, Irán a Jemen. Ve chvíli dosazení loutkových vlád a ovládnutí ekonomiky zmíněných zemí totož dostane celý systém ratingových agentur a ekonomického zpravodajství novou injekci a schopnost vytvářet optimistické prognózy. Samozřejmě, že i vlastní US ekonomika reálně získá.
Je to jako s Římem nebo jinými impérii z historie - když přestanou expandovat, zhroutí se.
Vedle tohoto základního principu, který vysvětluje proč USA tak úzce spolupracují s největšími despociemi v Perském Zálivu (které považuje za strůjce útoků na USA) je zde snaha o vybudování energovodů z těchto zemí. Takovou ifrastrukturu ale chce budovat také Irán ve spolupráci s Ruskem. Zájmy se protnou v Sýrii, která to odnese.
USA se svým poskokem Británií dělaly Bašárkovi i jeho hezké britské ženě príma PR, když začal vládnout. Věřili, že ho dostanou pod kontrolu. To se nestalo, tak se svými milášky ze zálivu a nejmenovaným tradičním místním spojencem podporovali rozdmýchání sektářského násilí v zemi. Každá země má své latentní problémy a když se zabrnká na správnou strunu a přidá slušná finanční i materiální injekce, naslibují se vysoké posty v novém zřízení vhodným představitelům a důstojníkům....
To co např. nyní koalice US, britských a norských speciálů spolů s leteckou podporou předvádí na syrsko-Irácké hranici je dalším nebetyčným porušování mezinárodního práva.
Charlie
ISIL do ničeho vidle nehodil, je od začátku součástí plánu. Hraje vlastně užitečnýho idiota, který bude odstraněn, až bude třeba. Je krásnou výmluvou pro vše, co USA a jeho spojenci v Sýrii udělají.Skrýt celý příspěvekjarpe: to je tak nebetyčná blbost, že si říkám jestli trollíte mebo to myslíte vážně. Ad Assad: fakt by mě zajímalo, kdo to v Sýrii primárně spískal, ale já zase četl nějakou ...Zobrazit celý příspěvek
jarpe: to je tak nebetyčná blbost, že si říkám jestli trollíte mebo to myslíte vážně.
Ad Assad: fakt by mě zajímalo, kdo to v Sýrii primárně spískal, ale já zase četl nějakou konspiračku o zapojení Saúdských a Tureckých tajných služeb. Akorát mi přijde, že se jim to "trochu" vymklo - resp Assad měl tužší kořínek, než si mysleli, a nejspíš i podcenili ruskou vůli se angažovat - a ISIL, kterej tam do toho taky hodil slušný vidle.Skrýt celý příspěvekJe dobře vidět, že žádný stát by neměl vlastnit armádu a výrobu zbraní. Měla by existovat jedna globální armáda a ta by bděla nad bezpečností lidí na planetě.
Je dobře vidět, že žádný stát by neměl vlastnit armádu a výrobu zbraní. Měla by existovat jedna globální armáda a ta by bděla nad bezpečností lidí na planetě.
PS: Ak môžu Saudi pôsobiť v Jemene tak potom môžu v záujme svojho náboženstva, jazyka, menšín,...a to beztrestne, pôsobiť všetci kde sa im to hodí.
PS: Ak môžu Saudi pôsobiť v Jemene tak potom môžu v záujme svojho náboženstva, jazyka, menšín,...a to beztrestne, pôsobiť všetci kde sa im to hodí.
"Tom75: Asad má ten problém, že by ho možná hodili přes palubu stejně, i kdyby nakupoval v USA, pokud by střílel do lidí stejně blbě, jak to udělal. Saudům se doma zatím nikdo ...Zobrazit celý příspěvek
"Tom75: Asad má ten problém, že by ho možná hodili přes palubu stejně, i kdyby nakupoval v USA, pokud by střílel do lidí stejně blbě, jak to udělal. Saudům se doma zatím nikdo nebouří, takže to USA vidí jako stabilní zemi a alespoň se může tvářit, že jejich zbraně přinášejí klid a mír :-D
"
No tu je ten problém. Ani v Sýrii sa nikto nebúril a dovolím si napísať , že len napr. náboženská sloboda bola na vyššej úrovni ako u Saudov a to aj práva žien , pracujúcich a iné. No len nikomu to vadilo. Dôvody sú samozrejme dnes "konšpiračné". Sme tam kde sme. Noviny pracujú so spravodajcami a Jemen je "neviditeľný". To nie je o konšpiráciách, to je fakt. Frekvencia článkov o Jemene v ČSR médiách je aká ? A informačná hodnota ?
"Článek dosti výběrově pomíjí několik významných faktů. Za prvé, tzv. Lidově demokratická jemenská republika nebo-li jižní Jemen si díky centrálně plánovanému hospodářství po vzoru sssr, vnitrostáním konfliktům a válce se severním Jemenem zcela zdevastovala ekonomiku země (tedy to co zbylo po britech), takže v roce 1990 nezbylo nic jiného, než se k severnímu Jemenu připojit. V rámci sjednoceného Jemenu v 90. letech rovněž došlo ke konfliktu. Za druhé, po té co šíitští Hútiové obsadili Saná dále pokračovali v bojích proti sunitským kmenům, tedy je zcela evidentní, že konflikt byl vyvolán a živen Iránem, jehož cílem je udělat si z Jemenu svůj protektorát obdobně jako z Iráku (Jak tam skončila iránská podpora šíitského premiéra Málikího a perzekuce sunitských kmenů všichni vědí - tedy vznikem ISIL). Za třetí civilisté jsou bombardování (např. pomocí raketometů) šíitskými povstalci. Tedy konflikt byl vyvolán Iránem v okamžiku, kdy se vyjednávalo o reformách po arabském jaru, přičemž za kritickou situaci civilistů v Jemenu je minimálně stejně jako bombardování arabské koalice zodpovědná předchozí devastace a iránské angažmá a operace šíitských povstalců."
Môžem poprosiť o zdroje ? Tieto tvrdenia sú dosť závažné a Vaše podanie je dosť zjednodušené a dosť jednosmerné . Je to fakt od slušného zdroja ? Vyrobili ste z Iránu a šítov zlých a zo sunitov podporovaných Saudmi dobrých . Nezdá sa mi to, tak nejako našich "saudov" neberiem .Skrýt celý příspěvekPavel1 s tym vyvolanim konfliktu Iranom to nie je az take jasne. Ze ich medialne a materialne podporuju, jasne, preco by aj nepodporovali, je to dobry sposob ako poskodit ...Zobrazit celý příspěvek
Pavel1
s tym vyvolanim konfliktu Iranom to nie je az take jasne. Ze ich medialne a materialne podporuju, jasne, preco by aj nepodporovali, je to dobry sposob ako poskodit Saudom, ale Hutiovia tam bojuju skor za sebaurcenie, nez nejake spolocne nabozenske dovody - Hutiovia nie su homogenni ani nabozensky, ani v otazke podpory Iranu. Nemyslim si, ze ten konflikt vyvolal Iran.Skrýt celý příspěvekVidim to podobne ako kolega Strategist: Saudi su zmrdi, ale su to nasi zmrdi. Pokial im zbrane nedodame, kupia ich inde - zmrdmi ostanu a este nam zacnu robit zle. Kazda ...Zobrazit celý příspěvek
Vidim to podobne ako kolega Strategist: Saudi su zmrdi, ale su to nasi zmrdi. Pokial im zbrane nedodame, kupia ich inde - zmrdmi ostanu a este nam zacnu robit zle. Kazda supervelmoc ma svojho zmrda - Cina Kimovsku Koreu, Rusko Assada, Lukasenka a Alieva ... Dolezite je, udrzat si svojho zmrda na uzdeSkrýt celý příspěvek
Článek dosti výběrově pomíjí několik významných faktů. Za prvé, tzv. Lidově demokratická jemenská republika nebo-li jižní Jemen si díky centrálně plánovanému hospodářství po vzoru ...Zobrazit celý příspěvek
Článek dosti výběrově pomíjí několik významných faktů. Za prvé, tzv. Lidově demokratická jemenská republika nebo-li jižní Jemen si díky centrálně plánovanému hospodářství po vzoru sssr, vnitrostáním konfliktům a válce se severním Jemenem zcela zdevastovala ekonomiku země (tedy to co zbylo po britech), takže v roce 1990 nezbylo nic jiného, než se k severnímu Jemenu připojit. V rámci sjednoceného Jemenu v 90. letech rovněž došlo ke konfliktu. Za druhé, po té co šíitští Hútiové obsadili Saná dále pokračovali v bojích proti sunitským kmenům, tedy je zcela evidentní, že konflikt byl vyvolán a živen Iránem, jehož cílem je udělat si z Jemenu svůj protektorát obdobně jako z Iráku (Jak tam skončila iránská podpora šíitského premiéra Málikího a perzekuce sunitských kmenů všichni vědí - tedy vznikem ISIL). Za třetí civilisté jsou bombardování (např. pomocí raketometů) šíitskými povstalci. Tedy konflikt byl vyvolán Iránem v okamžiku, kdy se vyjednávalo o reformách po arabském jaru, přičemž za kritickou situaci civilistů v Jemenu je minimálně stejně jako bombardování arabské koalice zodpovědná předchozí devastace a iránské angažmá a operace šíitských povstalců.Skrýt celý příspěvek
raziel87: A vy se jako divíte tomu, že se v mezinárodních vztazích neuplatňuje morálka? Že je rozdíl, když stejnou věc udělá mocnost a malý stát? Tak to prostě je. Tom75: ...Zobrazit celý příspěvek
raziel87: A vy se jako divíte tomu, že se v mezinárodních vztazích neuplatňuje morálka? Že je rozdíl, když stejnou věc udělá mocnost a malý stát?
Tak to prostě je.
Tom75: Asad má ten problém, že by ho možná hodili přes palubu stejně, i kdyby nakupoval v USA, pokud by střílel do lidí stejně blbě, jak to udělal. Saudům se doma zatím nikdo nebouří, takže to USA vidí jako stabilní zemi a alespoň se může tvářit, že jejich zbraně přinášejí klid a mír :-D
Tedy zním děsně cynicky. Jasně že je mi to proti mysli, ale holt to tak na světě chodí.Skrýt celý příspěvek2 Strategist já ten důvod subjketivně vidím, je mi zcela zřejmý - nebo pane měříte každému jiným metrem? :-) Nezaznamenal jste v minulosti hurónský vřískot ze strany USA, ...Zobrazit celý příspěvek
2 Strategist
já ten důvod subjketivně vidím, je mi zcela zřejmý - nebo pane měříte každému jiným metrem? :-)
Nezaznamenal jste v minulosti hurónský vřískot ze strany USA, když byla v konfliktu kazetová munice použita? proto mi nejde vaše tvrzení do hlavy - z morálního hlediska. Právní hledisko v tomto případě stavím na druhou kolej.....Skrýt celý příspěvekNevidím důvod proč by USA mělo být žalováno za dodávání kazetové munice, ani USA ani SA nejsou podepsáni pod smlouvou o zákazu jejího používání takže z právního hlediska se na ně ...Zobrazit celý příspěvek
Nevidím důvod proč by USA mělo být žalováno za dodávání kazetové munice, ani USA ani SA nejsou podepsáni pod smlouvou o zákazu jejího používání takže z právního hlediska se na ně nevztahuje.
leviathan: co já vím tak většina z nich má k šítů, blízko, ale jejich síly nejsou jednorodé ale skládají se taky z více kmenů a ty všechny šítské být nemusíSkrýt celý příspěvekDodnes som bol v tom, ze Hutiovia su Siti, resp. Zaidiska sekta sitov. Clanok naznacuje, ze to tak nie je. Ake je teda nabozenske zlozenie Hutiov?
Dodnes som bol v tom, ze Hutiovia su Siti, resp. Zaidiska sekta sitov. Clanok naznacuje, ze to tak nie je. Ake je teda nabozenske zlozenie Hutiov?
Načítám diskuzi...