Evropský bezpilotní letoun Taranis

Testy vznikají ve spolupráci anglického i australského letectva na základně Woomera Testing Range v jižní Austrálii. Velká Británie australskou základnu často používá k testování nových leteckých technologií, Naposledy zde zkoušela v roce 2009 bezpilotní letoun Mantis.

Britské ministerstvo obrany neoznámilo datum prvního letu ani podobu testů. Pro magazín IHS Janes pouze uvedlo, že „letové zkoušky v současné době probíhají.“ Velká Británie není tradičně k projektu UCAV Taranis příliš sdílná. Plná tisková zpráva bude vydáná až po skončení kompletních letových testů.

Taranis i způsob jeho vývoje kopíruje další dva podobné projekty – americký X-47B a francouzský (evropský) Neuron. Ve všech třech případech se jedná o technologické demonstrátory, jenž mají umožnit svým tvůrcům a hlavním partnerům osvojit si technologie bojových bezpilotních letounů UCAV.

Zkušeností z X-47B pak například americkému námořnictvu umožní lépe definovat své požadavky na budoucí bojový námořní bezpilotní letoun UCLASS. Zda evropské testy technologických demonstrátorů Neuron a Taranis povedou ke vzniku skutečného letounu UCAV, není zatím jisté. Britské ministerstvo k tomu říká, že Taranis „poskytne experimentální důkazy o potenciálních schopnostech a pomůže se rozhodování o budoucím mixu pilotovaných nebo dálkově ovládaných systémů.“

Taranis, pojmenovaný po keltském hromovládném bohu a pánu nebe, velikostně odpovídá cvičnému letounu Hawk. Na délku měří 12 metrů při rozpětí křídel 10 metrů. Taranis nemá vnitřní pumovnice pro testy zbraní, ale simulované útoky na cíl jsou také součástí letových testů.

Spojené království uvažuje o letounech UCAV jako o jednom ze základních pilířů schopností Královského letectva zasazovat přesné dalekonosné údery. „Spojené království požaduje kapacity, které umožňují včasné zachycení nepřátelských cílů daleko za nepřátelskými liniemi. Ač z historického hlediska takovou roli hrály letadla s posádkou, je zřejmé, že UCAS (Unmanned Combat Air Systems – pozn. redakce) mohou nabídnou nákladově efektivní řešení do budoucna,“ stojí v prohlášení britského ministerstva obrany.

Zdroj: IHS Janes