Daniel Koštoval: Vedoucí role Polska a modernizační projekty Armády ČR
- 18. 11. 2015
- 52 komentářů
- Jan Grohmann
Státní tajemník Ministerstva obrany ČR Daniel Koštoval poskytl rozhovor polskému vojenskému magazínu Defence24. Koštoval v rozhovoru poukázal na velkou “zahleděnost” Polska do vlastních projektů, malou otevřenost k okolním zemím a malou iniciativu v rámci Visegrádské skupiny V4. Koštoval také předestřel některé zásadní modernizační projekty Armády České republiky.
Otázky tajemníkovi Ministerstva obrany ČR Danieli Koštovalovi pokládal Juliusz Sabak z Defence24.pl
Juliusz Sabak: Co jste měl na mysli, když jste během panelu Warsaw Security Forum „Improving Dialogue on Defence and Security in Europe – the Regional Perspective (5. a 6. 11.) uvedl, že chcete, aby Polsko bylo více extrovertní v jeho aktivitách v rámci Visegrádské skupiny?
Danil Košoval: Když jsem řekl, že “Polsko by mělo být více extrovertní”, mám na mysli činnost vaší země v posledních dvou letech v rámci Visegrádské skupiny. Je příliš introvertní.
JS: Můžete trochu rozvést vaší myšlenku?
DK: Vezměme si například iniciativy, které bychom měli prosazovat společně - například společný projekt bojového vozidla pěchoty. Dostaneme polský dokument s velmi stručnou informací o tomto tématu, a pak... šest, sedm měsíců a nic. Mohli jsme jen hádat, co je za ním. Tento dokument byl velmi obecný. Co by mohlo znamenat to, nebo toto tvrzení v dokumentu? Museli jsme se hádat.
JS: Nedostatek komunikace na vládní úrovni?
DK: Bohužel ano. Pokud říkám “více extrovertní”, myslím tím, že pokud Polsko usiluje alespoň o vedoucí regionální roli, mělo by investovat do svého vedení. Poslat lidi do Prahy, do jiných metropolí. Mluvit, zeptat se, jestli budeme mít jakékoliv připomínky k tomuto, nebo k něčemu jinému. Organizovat setkání. Politické a pracovní setkání. Být stále viděn v region. V jeho politickém životě.
JS: Tak tomu není?
DK: Bohužel ne. Polsko se snaží zahájit nějaké iniciativy, utratit nějaké peníze. Plánuje programy. Ale na vlastní pěst, bez komunikace s ostatními krajinami. Bez dohody nebo hledání partnerů. Dneska popravdě v rámci V4 generujeme více spolupráce, oznamujeme více společných iniciativ.
To stejné slyšíme od různých přátel a partnerů z vaší země (Polska - pozn. red.). Říkají, že Polsko je hodně introvertní. Je spousta vnitřních diskuzí, analýz, plánů... Ale málo z nich vychází ven. Je to jakoby polská vláda si myslela, že stačí iniciativa, a potom se věci stanou samy od sebe. Svět, a vůbec oblast politiky bezpečnosti, tak nefunguje.
JS: Nestačí oznámit, že chcete.
DK: To přesně mám na mysli, když říkám, že Polsko musí být více extrovertní, protože pokud chce získat nějaké efekty, musí tím žít. Každý den je třeba myslet, co musím udělat, aby se to stalo. Ze strany polské vlády a ministerstva obrany tohle úplně necítím.
Někdy to prostě vypadá, že ze strany Polska se jedná o velkou politickou dekoraci… a nic víc.
JS: Souhlasím - Polsko musí být více “interaktivni”, aby dosáhlo svých cílů. Dnes říkáme “přijďte k nám”, ale nediskutujeme v rámci V4 jaký je směr a jakou chceme jít cestou. Vypadá stejně situace ve vzpomínaném programu bojového vozidla pěchoty? Polský viceministr obrany Czeslaw Mroczek uvedl v květnu 2014 řadu plánů o společném nákupu BVP Polskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem.
DK: V otázce nákupu BVP chceme urychlit projekt. De facto potřebujeme ještě okolo 2 let, abychom mohli dokončit výběr možností a vybrat konkrétní produkt. V tomto případě je společný projekt pro polské ministerstvo obrany v zásadě zajímavý.
Problém ale je, zda polský průmysl bude chtít vyrábět BVP sám, nebo bude hledat partnery a vytvoří průmyslovou spolupráci. Například polsko-českou. Ale abychom toho dosáhli, potřebujeme společné vojenské a technické požadavky, abychom mohli zadat obejdnávku průmyslu obou zemí.
JS: A co si myslíte o přístupu polské strany v tématu společného BVP? Je zde rovněž z polské strany hodně deklarací, ale málo akce?
DK: Na mezivládní úrovni o tomto projektu diskutujeme už řadu let. Na této úrovni jsme byli schopni, nazvěme to - motivovat podniky k dialogu o možných společných řešeních. Osobně čekám na nějaké efekty diskuzí mezi podniky. Doufám, že uvidíme první výsledky ještě před koncem tohoto roku.
JS: Takže nalezení společné dohody zabere trochu času. Existují nějaké významné překážky mezi oběma stranami?
DK: Část debaty mezi Českem a Polskem je o tom, zda budovat společnou platformu od začátku, nebo využít, nazvěme to “dostatečně moderní současný produkt” a upravit ho podle našich požadavků.
Upřednostňujeme druhou možnost. V současné době, a je to součástí toho, co jsem říkal o nedostatečné “extrovertnosti”, to vypadá, že Polsko “uvažuje” o nápadu vyvinout něco na vlastní pěst.
Jsme přesvědčeni, že vydávání peněz na výzkum a vývoj není opodstatněn, když na trhu jsou dostupné dostatečně moderní konstrukce. Jsme pro společné řešení založené na osvědčené platformě.
JS: Jaká je časová perspektiva nákupu těchto bojových vozidel pěchoty českou armádou?
DK: Termíny se odvíjejí od ekonomických možností a plánu rozvoje. Česko má dnes dvě brigády - lehkou a těžkou. První je založená na Pandurech a další kolová vozidla modernizujeme a doplníme. Potřebujeme ještě vyměnit polovinu vozidel za moderní.
Potom dojde k modernizací druhé těžké brigády, především pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Protože náš rozpočet poroste postupně v dalších letech, peníze pro nákup nástupců BVP-2 budou k dispozici někdy kolem roku 2019 až 2020.
Pak můžeme přemýšlet o podpisu smlouvy a zahájení dodávek. V delší perspektivě musíme vyměnit tanky. Chceme také vyřadit protivzdušné systémy KUB a nahradit je moderními systémy středního dosahu. Ale začínáme s nákupem mobilních radarů protivzdušné obrany.
JS: Jak jsem pochopil, začnete s nákupem deseti radarů protivzdušné obrany a potom rozhodnete o výběru zbraňového systému. Jaký je časový plán těchto nákupů?
DK: Chceme podepsat kontrakt na nákup těchto radarů do poloviny příštího roku. První systémy pak převezmeme na přelomu let 2017 a 2018. Tyto radary musí být schopny integrace s budoucím systémem protivzdušné obrany. Postupně budeme do systému přidávat další části. Takže hledáme řešení, ve kterém radar nebude jen schopen odhalovat cíle, ale rovněž poslouží k navádění raket na cíl. To je teprve první krok.
JS: Polské ministerstvo obrany chce nejnovější systém protivzdušné obrany středního dosahu. Kdy chce Česko podobný systém nakoupit?
DK: Teprve jsme začali seriozní analýzy o dostupných možnostech. Alternativách. Sledujeme, co se děje v Polsku, Německu, jaké jsou plány Slovenska nebo Maďarska. Náš systém musí být kontpatibilní a interoperabilní se sousedními zeměmi. Ale tohle je věc delší budoucnosti.
JS: Z toho, co říkáte, je vidět, že Česko má souvislý, dlouholetý plán nejen pro ozbrojené síly, ale také pro průmysl. To je patrné i pří nákupu výstroje a výzbroje za bezmála 45 milionů euro. Značná část je kontrakt na nákup 2600 pušek CZ 805 BREN. Znamená to, že zbraň poputuje také k záložním jednotkám?
DK: Nové Breny zamíří k vojákům v činné službě i aktivní záloze. Potřebujeme pro ně více pušek kompatibilní se standardem NATO, proto jsme nakoupili další várku zbraní. Naše staré “české Kalašnikovy” se přesunou především do mobilizačních záloh. Část získají Kurdové, protože tento kalibr je u nich stále velmi populární. Pro nás je to stará zbraň, proto bude postupně vyřazována až do úplného stažení. Platí to i pro další sovětské zbraně.
Zdroj: Defence24
Související články
Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1
Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových ...
- 31.08.2015
- 77 komentářů
- Jan Grohmann
REPORTÁŽ: Vojenská výstava MSPO 2015 v Polsku
V polských Kielcich včera odstartovala každoroční mezinárodní výstava vojenské techniky MSPO 2015 ...
- 02.09.2015
- 38 komentářů
- Jan Grohmann
Bitevní vrtulník AH-1Z Viper pro Českou republiku a Polsko
Na Dnech NATO americká firma Bell Helicopter představila simulátor vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y ...
- 24.09.2015
- 66 komentářů
- Jan Grohmann
Konec Su-22 a MiG-29: 80 nových letadel pro Polsko
Polské letectvo řeší aktuální nedostatek moderních bojových letadel. V novém desetiletí Polsko musí ...
- 08.11.2015
- 40 komentářů
- Jan Grohmann
Rase: nj jenže ten slavný Pandur ještě po těch letech nefunguje. I na Bahnech měl očividně jeden porouchanou věž. Stačí se jen zeptat někoho kdo na nich slouží. Na střelby vyjede 5 ...Zobrazit celý příspěvek
Rase: nj jenže ten slavný Pandur ještě po těch letech nefunguje. I na Bahnech měl očividně jeden porouchanou věž. Stačí se jen zeptat někoho kdo na nich slouží. Na střelby vyjede 5 a střílí dva. Tohle není normální.Skrýt celý příspěvek
Lukas: Děkuju za objasnění. Poláci chtějí od BVP rychlost, vysokou ochranu posádky a hlavně plavbyschopnost. Otázkou je jestli plavbyschopnost potřebují i státy jako je ČR, ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas:
Děkuju za objasnění.
Poláci chtějí od BVP rychlost, vysokou ochranu posádky a hlavně plavbyschopnost. Otázkou je jestli plavbyschopnost potřebují i státy jako je ČR, Slovensko nebo Maďarsko. V případě Panduru to dost zvýšilo cenu a to je mnohem lehčí než pásák. Má obdobná schopnost cenu i u IFV, které jsou dnes váhou podobné spíš tankům ? Byť by to šlo řešit lehkým strojem který je možno osadit robustním pancéřováním.
Zaráží mě ale jedna věc. Že zástupci české strany se chovají jako "utrženi ze řetězu" (tuzemských lobistů), a snaží se o poměrně logickou spolupráci se státy V4. Čekal bych že politici rovnou přiklepnou zakázku nějakým lobistům (pokud by zatahal za nitky Excalibur s ASCOD) bez výběrového řízení. Tak jako to bylo v Polsku se ScipiemSkrýt celý příspěvekVěci by určitě prospělo, kdyby se Polsko přestalo autonomně snažit o status regionální velmoci třetího řádu a více se vnímalo jako součást středoevropského bloku V4. Historie nás ...Zobrazit celý příspěvek
Věci by určitě prospělo, kdyby se Polsko přestalo autonomně snažit o status regionální velmoci třetího řádu a více se vnímalo jako součást středoevropského bloku V4. Historie nás učí, že sami nic nezmůžeme proti Rusům ani proti Němcům, takže jsme prostě odsouzeni držet při sobě.Skrýt celý příspěvek
@Pro Rase - jako informacja Polska nie mogła oferować Chorwacji i Słowenii Rosomaka. Umowa licencyjna orgraniczała możliwości eksportowe Polski. Dopiero porozumienie zawarte w ...Zobrazit celý příspěvek
@Pro Rase - jako informacja
Polska nie mogła oferować Chorwacji i Słowenii Rosomaka. Umowa licencyjna orgraniczała możliwości eksportowe Polski.
Dopiero porozumienie zawarte w 2013 roku umożliwia nam nieograniczony dostęp do rynku. (Finowie zgodzili się na zniesienie ograniczeń - bo chcieli dostać prawo do polskich modyfikacji Rosomaka)
Oczywiscie że w praktyce nie można myśleć o jakis poważniejszych projektach modernizacyjnych. Jest to nierealne gdy kazde państwo ma zupełnie inne plany i terminarze... Sprawę komplikuje też fakt że w każdym z państw "lobbują" inne zachodnie koncerny...Skrýt celý příspěvekCerVus a Jura99: Rosomaka bych za úspěch zrovna neoznačoval - prostě existuje. Je to jen Patria AMV osazená italskou věží. Upravenou korbu a jinou věž (vlastní produkce) ukázali ...Zobrazit celý příspěvek
CerVus a Jura99:
Rosomaka bych za úspěch zrovna neoznačoval - prostě existuje. Je to jen Patria AMV osazená italskou věží. Upravenou korbu a jinou věž (vlastní produkce) ukázali poláci až na letošní výstavě (až u tohoto vozidla bude invence). Pokud vím tak vozidla pro Slovinsko a Chorvatsko, byly právě Patrie (proč si nekoupili Rosomak, který je tak super).
Polský export zbraní je dost podivný, jelikož jediný úspěch Rosomaka ve světě byl Scipio a i v tomhle případě je museli Slováci oslovit sami.
Co se týče porovnání ceny s Pandurem, tak korba bez věže je jen lehce vyšší než v případě obdobně osekaného Rosomaku.
Netvrdím že na tom sme lépe, ale nemáme potřebu být regionální velmocíSkrýt celý příspěvekCerVus: Polsko má 4x více obyvatel a je 4x větší než ČR. Jeho zbrojní projekty ale zdaleka nekončí úspěchem, kromě Rosomaka je to většinou pokus-omyl. Přesto nebo právě proto se ...Zobrazit celý příspěvek
CerVus: Polsko má 4x více obyvatel a je 4x větší než ČR. Jeho zbrojní projekty ale zdaleka nekončí úspěchem, kromě Rosomaka je to většinou pokus-omyl. Přesto nebo právě proto se trochu obávám, že přání společných zbrojních projektů narazí na rozdílné zájmy nebo by se musel jeden podřídit druhému a v podstatě tomu druhém dělat zákazníka (viz. případ Slováků se Scipiem).Skrýt celý příspěvek
Pan náměstek asi bere drogy. Kritizovat Polsko? Co velká zakázka naší armády to problém s přestřelenou cenou, podprůměrnými výkony, zastaralostí a dokončením vývoje kupované zbraně ...Zobrazit celý příspěvek
Pan náměstek asi bere drogy. Kritizovat Polsko? Co velká zakázka naší armády to problém s přestřelenou cenou, podprůměrnými výkony, zastaralostí a dokončením vývoje kupované zbraně za státní prostředky.
Se potom nelze divit, že s námi normání země nechtějí mít nic společného, když je naše armáda ovládaná lobbisty.Skrýt celý příspěvekSlovíčkaření kolem Sa58: český kalašnikov je v textu psán v uvozovkách. Já to chápu tak že Sa58 je československou obdobou kalašnikova, což byl, byť byl konstrukčně odlišný. V ...Zobrazit celý příspěvek
Slovíčkaření kolem Sa58:
český kalašnikov je v textu psán v uvozovkách. Já to chápu tak že Sa58 je československou obdobou kalašnikova, což byl, byť byl konstrukčně odlišný. V tomhle bych problém neviděl. Autor textu popis zbraně jen zobecnil.
Přijde mi že chtěl jen poukázat na to, že AČR chce nahradit veškeré zbraně ze sovětské éry (socialistické chcete-li).Skrýt celý příspěvekWenwt 01 Originál: "Nasze stare, „czeskie Kałasznikowy” (mowa o karabinach vz.58 kalibru 7,62x39mm – przyp. red.) trafią głównie na wyposażenie rezerwy mobilizacyjnej. Część ...Zobrazit celý příspěvek
Wenwt 01 Originál: "Nasze stare, „czeskie Kałasznikowy” (mowa o karabinach vz.58 kalibru 7,62x39mm – przyp. red.) trafią głównie na wyposażenie rezerwy mobilizacyjnej. Część zostanie przekazane Kurdom, ponieważ ten kaliber jest u nich nadal popularny."Skrýt celý příspěvek
Spíš bych tipnul, že označení SA-58 jako českého kalašnikova je krystalicky čistým obrazem profesní odbornosti toho pána z MO. viz ...Zobrazit celý příspěvek
Spíš bych tipnul, že označení SA-58 jako českého kalašnikova je krystalicky čistým obrazem profesní odbornosti toho pána z MO.
viz http://www.mocr.army.cz/minist... Skrýt celý příspěvekHodně se mi líbí, že AČR má konečně koncepci rozvoje na dlouhou dobu dopředu (překvapilo mě že úplně neodepsali tanky - a je jedno jestli budeme hledat nový tank třeba až za deset ...Zobrazit celý příspěvek
Hodně se mi líbí, že AČR má konečně koncepci rozvoje na dlouhou dobu dopředu (překvapilo mě že úplně neodepsali tanky - a je jedno jestli budeme hledat nový tank třeba až za deset let). Nějaké bližší spolupráci s Poláky nevěřím. Mají příliš velké ambice, ale reálně jsou výsledky dost nízké (schopnosti a finance nedostatečné). Modernizovat nebo nahradit BVP-1 chtějí již od revoluce a zatím nic (my máme alespoň BVP-2, poláci své prodali).
Celý projekt společného BVP dopadne tak že my si vyrobíme upravený ASCOD, CV90 nebo něco úplně jiného (korea, turecko nebo co bude k mání) a poláci se budou několik let snažit o vlastní konstrukci kterou pak zruší z finančních důvodů (a budou dál jezdit na BVP-1).
Pokud chceme projekt s poláky, znamenalo by to že budeme muset koupit to co Poláci vyrobí + možná osazení vlastním přídavným pancířem a věží. Pokud budeme stavět licenční vozidlo doma, bude cena vyšší (menší série), kvalita asi bude lepší a hlavně budeme moct pořádně zapojit všechny naše firmy (a ne jen ty které poláci nemají, nebo co nechtějí).Skrýt celý příspěvekNevím jestli je to chybným překladem (platí to i pro další sovětské zbraně), ale poslední odpověď vyzněla jako by byl SA 58 klon AK-47 vyráběný v licenci...
Nevím jestli je to chybným překladem (platí to i pro další sovětské zbraně), ale poslední odpověď vyzněla jako by byl SA 58 klon AK-47 vyráběný v licenci...
Načítám diskuzi...