Daniel Koštoval: Vedoucí role Polska a modernizační projekty Armády ČR
- 18. 11. 2015
- 52 komentářů
- Jan Grohmann
Státní tajemník Ministerstva obrany ČR Daniel Koštoval poskytl rozhovor polskému vojenskému magazínu Defence24. Koštoval v rozhovoru poukázal na velkou “zahleděnost” Polska do vlastních projektů, malou otevřenost k okolním zemím a malou iniciativu v rámci Visegrádské skupiny V4. Koštoval také předestřel některé zásadní modernizační projekty Armády České republiky.
Otázky tajemníkovi Ministerstva obrany ČR Danieli Koštovalovi pokládal Juliusz Sabak z Defence24.pl
Juliusz Sabak: Co jste měl na mysli, když jste během panelu Warsaw Security Forum „Improving Dialogue on Defence and Security in Europe – the Regional Perspective (5. a 6. 11.) uvedl, že chcete, aby Polsko bylo více extrovertní v jeho aktivitách v rámci Visegrádské skupiny?
Danil Košoval: Když jsem řekl, že “Polsko by mělo být více extrovertní”, mám na mysli činnost vaší země v posledních dvou letech v rámci Visegrádské skupiny. Je příliš introvertní.
JS: Můžete trochu rozvést vaší myšlenku?
DK: Vezměme si například iniciativy, které bychom měli prosazovat společně - například společný projekt bojového vozidla pěchoty. Dostaneme polský dokument s velmi stručnou informací o tomto tématu, a pak... šest, sedm měsíců a nic. Mohli jsme jen hádat, co je za ním. Tento dokument byl velmi obecný. Co by mohlo znamenat to, nebo toto tvrzení v dokumentu? Museli jsme se hádat.
JS: Nedostatek komunikace na vládní úrovni?
DK: Bohužel ano. Pokud říkám “více extrovertní”, myslím tím, že pokud Polsko usiluje alespoň o vedoucí regionální roli, mělo by investovat do svého vedení. Poslat lidi do Prahy, do jiných metropolí. Mluvit, zeptat se, jestli budeme mít jakékoliv připomínky k tomuto, nebo k něčemu jinému. Organizovat setkání. Politické a pracovní setkání. Být stále viděn v region. V jeho politickém životě.
JS: Tak tomu není?
DK: Bohužel ne. Polsko se snaží zahájit nějaké iniciativy, utratit nějaké peníze. Plánuje programy. Ale na vlastní pěst, bez komunikace s ostatními krajinami. Bez dohody nebo hledání partnerů. Dneska popravdě v rámci V4 generujeme více spolupráce, oznamujeme více společných iniciativ.
To stejné slyšíme od různých přátel a partnerů z vaší země (Polska - pozn. red.). Říkají, že Polsko je hodně introvertní. Je spousta vnitřních diskuzí, analýz, plánů... Ale málo z nich vychází ven. Je to jakoby polská vláda si myslela, že stačí iniciativa, a potom se věci stanou samy od sebe. Svět, a vůbec oblast politiky bezpečnosti, tak nefunguje.
JS: Nestačí oznámit, že chcete.
DK: To přesně mám na mysli, když říkám, že Polsko musí být více extrovertní, protože pokud chce získat nějaké efekty, musí tím žít. Každý den je třeba myslet, co musím udělat, aby se to stalo. Ze strany polské vlády a ministerstva obrany tohle úplně necítím.
Někdy to prostě vypadá, že ze strany Polska se jedná o velkou politickou dekoraci… a nic víc.
JS: Souhlasím - Polsko musí být více “interaktivni”, aby dosáhlo svých cílů. Dnes říkáme “přijďte k nám”, ale nediskutujeme v rámci V4 jaký je směr a jakou chceme jít cestou. Vypadá stejně situace ve vzpomínaném programu bojového vozidla pěchoty? Polský viceministr obrany Czeslaw Mroczek uvedl v květnu 2014 řadu plánů o společném nákupu BVP Polskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem.
DK: V otázce nákupu BVP chceme urychlit projekt. De facto potřebujeme ještě okolo 2 let, abychom mohli dokončit výběr možností a vybrat konkrétní produkt. V tomto případě je společný projekt pro polské ministerstvo obrany v zásadě zajímavý.
Problém ale je, zda polský průmysl bude chtít vyrábět BVP sám, nebo bude hledat partnery a vytvoří průmyslovou spolupráci. Například polsko-českou. Ale abychom toho dosáhli, potřebujeme společné vojenské a technické požadavky, abychom mohli zadat obejdnávku průmyslu obou zemí.
JS: A co si myslíte o přístupu polské strany v tématu společného BVP? Je zde rovněž z polské strany hodně deklarací, ale málo akce?
DK: Na mezivládní úrovni o tomto projektu diskutujeme už řadu let. Na této úrovni jsme byli schopni, nazvěme to - motivovat podniky k dialogu o možných společných řešeních. Osobně čekám na nějaké efekty diskuzí mezi podniky. Doufám, že uvidíme první výsledky ještě před koncem tohoto roku.
JS: Takže nalezení společné dohody zabere trochu času. Existují nějaké významné překážky mezi oběma stranami?
DK: Část debaty mezi Českem a Polskem je o tom, zda budovat společnou platformu od začátku, nebo využít, nazvěme to “dostatečně moderní současný produkt” a upravit ho podle našich požadavků.
Upřednostňujeme druhou možnost. V současné době, a je to součástí toho, co jsem říkal o nedostatečné “extrovertnosti”, to vypadá, že Polsko “uvažuje” o nápadu vyvinout něco na vlastní pěst.
Jsme přesvědčeni, že vydávání peněz na výzkum a vývoj není opodstatněn, když na trhu jsou dostupné dostatečně moderní konstrukce. Jsme pro společné řešení založené na osvědčené platformě.
JS: Jaká je časová perspektiva nákupu těchto bojových vozidel pěchoty českou armádou?
DK: Termíny se odvíjejí od ekonomických možností a plánu rozvoje. Česko má dnes dvě brigády - lehkou a těžkou. První je založená na Pandurech a další kolová vozidla modernizujeme a doplníme. Potřebujeme ještě vyměnit polovinu vozidel za moderní.
Potom dojde k modernizací druhé těžké brigády, především pořízení nových bojových vozidel pěchoty. Protože náš rozpočet poroste postupně v dalších letech, peníze pro nákup nástupců BVP-2 budou k dispozici někdy kolem roku 2019 až 2020.
Pak můžeme přemýšlet o podpisu smlouvy a zahájení dodávek. V delší perspektivě musíme vyměnit tanky. Chceme také vyřadit protivzdušné systémy KUB a nahradit je moderními systémy středního dosahu. Ale začínáme s nákupem mobilních radarů protivzdušné obrany.
JS: Jak jsem pochopil, začnete s nákupem deseti radarů protivzdušné obrany a potom rozhodnete o výběru zbraňového systému. Jaký je časový plán těchto nákupů?
DK: Chceme podepsat kontrakt na nákup těchto radarů do poloviny příštího roku. První systémy pak převezmeme na přelomu let 2017 a 2018. Tyto radary musí být schopny integrace s budoucím systémem protivzdušné obrany. Postupně budeme do systému přidávat další části. Takže hledáme řešení, ve kterém radar nebude jen schopen odhalovat cíle, ale rovněž poslouží k navádění raket na cíl. To je teprve první krok.
JS: Polské ministerstvo obrany chce nejnovější systém protivzdušné obrany středního dosahu. Kdy chce Česko podobný systém nakoupit?
DK: Teprve jsme začali seriozní analýzy o dostupných možnostech. Alternativách. Sledujeme, co se děje v Polsku, Německu, jaké jsou plány Slovenska nebo Maďarska. Náš systém musí být kontpatibilní a interoperabilní se sousedními zeměmi. Ale tohle je věc delší budoucnosti.
JS: Z toho, co říkáte, je vidět, že Česko má souvislý, dlouholetý plán nejen pro ozbrojené síly, ale také pro průmysl. To je patrné i pří nákupu výstroje a výzbroje za bezmála 45 milionů euro. Značná část je kontrakt na nákup 2600 pušek CZ 805 BREN. Znamená to, že zbraň poputuje také k záložním jednotkám?
DK: Nové Breny zamíří k vojákům v činné službě i aktivní záloze. Potřebujeme pro ně více pušek kompatibilní se standardem NATO, proto jsme nakoupili další várku zbraní. Naše staré “české Kalašnikovy” se přesunou především do mobilizačních záloh. Část získají Kurdové, protože tento kalibr je u nich stále velmi populární. Pro nás je to stará zbraň, proto bude postupně vyřazována až do úplného stažení. Platí to i pro další sovětské zbraně.
Zdroj: Defence24
Související články
Rychlost a útok: Polská armáda hledá nástupce BVP-1
Podobně jako Armáda ČR, také polská armáda již několik let vyhlíží nástupce letitých bojových ...
- 31.08.2015
- 77 komentářů
- Jan Grohmann
REPORTÁŽ: Vojenská výstava MSPO 2015 v Polsku
V polských Kielcich včera odstartovala každoroční mezinárodní výstava vojenské techniky MSPO 2015 ...
- 02.09.2015
- 38 komentářů
- Jan Grohmann
Bitevní vrtulník AH-1Z Viper pro Českou republiku a Polsko
Na Dnech NATO americká firma Bell Helicopter představila simulátor vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y ...
- 24.09.2015
- 66 komentářů
- Jan Grohmann
Konec Su-22 a MiG-29: 80 nových letadel pro Polsko
Polské letectvo řeší aktuální nedostatek moderních bojových letadel. V novém desetiletí Polsko musí ...
- 08.11.2015
- 40 komentářů
- Jan Grohmann
Nevím, zda si to uvědomujete, ale Islámský stát je placen Saudskou arábií, Katarem a Tureckem. Očekávám, že se NATO rozpadne a EU bude nucena hrát aktivnější roli ve své ...Zobrazit celý příspěvek
Nevím, zda si to uvědomujete, ale Islámský stát je placen Saudskou arábií, Katarem a Tureckem. Očekávám, že se NATO rozpadne a EU bude nucena hrát aktivnější roli ve své obraně.
Prohlášení, že ČR něco nepotřebuje jsou kecy. ČR musí zapadnout do EU armády jako ozubené kolo. Státy EU by měly přednostně nakupovat zbraně z EU i za cenu toho, že nejsou nejlepší. Státy EU by měly mít společný vývoj a posléze licenční výrobu napříč EU. Tolik budocnost EU.
Co se týká PVO, tak kromě příspěvku do EU armády je nutné mít technologii zabraňující nárazu UL s výbušninami či chemikáliemi do chemiček, rafinérií, zdrojů vody a elektráren. Představa nárazu UL do tanků s propanem je přímo děsivá a otrávení Želivky ještě větší....Skrýt celý příspěvekJe to jako ve všem o prvotních požadavcích. Já jsme přesvědčen, že jako nehraniční stát EU a NATO nepotřebujem PVO, která bude mít schopnost zasáhnout v 12 km letadlo v rychlosti ...Zobrazit celý příspěvek
Je to jako ve všem o prvotních požadavcích.
Já jsme přesvědčen, že jako nehraniční stát EU a NATO nepotřebujem PVO, která bude mít schopnost zasáhnout v 12 km letadlo v rychlosti 1,6 mach.
Ale souhlasím s tím, že by to chtělo nad RBS ještě jeden level.
Osobně bych to koncipoval tak, jako je koncipovaná protiraketová ochrana.
Moskva ji má špičkovou, Kaluga asi už ne.
Takže mít schopnost bránit část území proti přímému útoku vzduch země ano, Pokrývat deštníkem celý stát ne.Skrýt celý příspěvekHonzaH: Pozemní AMRAAM,tedy vlastně AMRSAM :), je údajně dost drahý. S ohledem, že máme ve skladech těch AMRAAMů pro letectvo pouze 24 (sic!) a s ohledem na dobu, kdy budeme ...Zobrazit celý příspěvek
HonzaH:
Pozemní AMRAAM,tedy vlastně AMRSAM :), je údajně dost drahý. S ohledem, že máme ve skladech těch AMRAAMů pro letectvo pouze 24 (sic!) a s ohledem na dobu, kdy budeme (snad) PVO modernizovat, bylo by možné uvažovat o zavedení stejných (popř. snadno a relativně levně konvertovatelných) raket středního dosahu pro letectvo i pro PVO. Pokud vím, tak taková řešení existují a jde jen o to nalézt něco použitelné pro JAS-39 Gripen (jeho případný následovník bude v tom čase ještě hudbou daleké budoucnosti). V tomto přístupu vidím velkou budoucnost pro armádu naší velikosti a daných zdrojů. Narovinu ale říkám, že této problematice moc nerozumím a tak si to rád někým informovaným nechám vysvětlit (nemám tedy na mysli Frantu "Jásimyslímtohle a snímotomto" Flintu...)...Skrýt celý příspěvekTonotime: O možnostech 3D tiskáren jsem se tu už jednou rozepisoval (http://www.armadninoviny.cz/tr... takže se ...Zobrazit celý příspěvek
Tonotime: O možnostech 3D tiskáren jsem se tu už jednou rozepisoval (http://www.armadninoviny.cz/tr... takže se nebudu opakovat. Určitě 3D tisk čeká velká budoucnost, ale zatím si myslím, že je to technologie dost přeceňovaná.
Jinak jsem rád, že se někdo zmínil na náhradě KUBů. Opravdu to vypadalo, že budou vyřazeny bez náhrady, i když pár zmíněk jsem o jejich nahrazení také našel. Zmiňoval se při tom např. izraelský Spider MR nebo také norský NASAMS. Ten používá střely AMRAAM. Střely pro Spider asi budou výrazně levnější.Skrýt celý příspěveknemám proti tomu nic. Nelze to ale vykládat, jako důvod aby si poláci sedli na zadek. Izrealci vezmou zbraň odkudkoli (ruská, německá, britská, US) a "dobastlí" tam svoji ...Zobrazit celý příspěvek
nemám proti tomu nic. Nelze to ale vykládat, jako důvod aby si poláci sedli na zadek.
Izrealci vezmou zbraň odkudkoli (ruská, německá, britská, US) a "dobastlí" tam svoji technologii a zvýší tím pro své potřeby schopnosti zbraně. Tam je jakási přidaná hodnota, je to pochopitelné a můžou s tím dělat kšefty
V případě Mi 24 my, slováci ani maďaři nemáme co nabídnout kromě poskládání jinde nakoupených dílů.Skrýt celý příspěvekMatesaax: Pokud Maďaři investovali do buldozerů, náklaďáků a další týlové techniky, tak už chápu, že se jim podařilo plot vybudovat rekordně brzo a ve vysoké kvalitě. Na rozdíl od ...Zobrazit celý příspěvek
Matesaax: Pokud Maďaři investovali do buldozerů, náklaďáků a další týlové techniky, tak už chápu, že se jim podařilo plot vybudovat rekordně brzo a ve vysoké kvalitě. Na rozdíl od vás a cejkise si nemyslím, že se mají kupovat jen zbraňové systémy, zatímco týl není potřeba. Kvalitní armáda se pozná právě podle výborně zorganizovaného týlu či logistiky.
kazd: nepochopil jsem, co máte proti modernizaci techniky "závislé" na US materiálu. To je spíš ve prospěch kvality věci. Situaci, kdy nešlo L-159 vyvážet na třetí trhy zavinil špatný odhad vyrobeného počtu letadel.Skrýt celý příspěvekOsobně si myslím, že chybou Polska je to, že se poněkud prvoplánově zaměřuje na obranu proti možnému útoku Ruska. což o to, vzhledem k současnému dění na Ukrajině to chápu. Ale ...Zobrazit celý příspěvek
Osobně si myslím, že chybou Polska je to, že se poněkud prvoplánově zaměřuje na obranu proti možnému útoku Ruska. což o to, vzhledem k současnému dění na Ukrajině to chápu. Ale 40timilionové Polsko vydávající 2%HDP se nemůže rovnat 140ti milionovému Rusku vydávající na obranu 4%HDP.
Polský přístup chápu tak, že Polákům došla trpělivost s ostatními státy V4, které po dlouhé roky dávaly na obranu jen minimum a chtěly za to maximum. A ona "introvertnost" nebyla vždy jen polským specifikem.
A co se týče BVP. Osobně nepředpokládám, že by se v dohledné době objevila nějaká konstrukce, která by byla nějak výrazně lepší než ty typy, které jsou reálně k dispozici - tedy ASCOD, CV-90 (nepředpokládám nákup německých PUM, které jsou nejdražším BVP či "přebytečných" amerických M2) . Nějaké hledání ideálního BVP je podle mne nesmysl. Jednotlivé státy by proto spíše měly definovat, kolik kusů by chtěly a především kolik na to mohou vynaložit penězSkrýt celý příspěvekPro Kazd: Na té modernizaci Mi-24 se reálně pracovalo. I proto se v rámci deblokace brali Mi-35 ve výbavě jak přicházela Mi-24V . Poláci od toho chtěli šíleně moc a nakonec tuším ...Zobrazit celý příspěvek
Pro Kazd: Na té modernizaci Mi-24 se reálně pracovalo. I proto se v rámci deblokace brali Mi-35 ve výbavě jak přicházela Mi-24V . Poláci od toho chtěli šíleně moc a nakonec tuším definitivně to skutečně uvázlo na těch Ah-1 a hlavně si myslím na penězích a to byl hlavní důvod u všech čtyř zemí V4. Do L-39/59/159 se za pomoci amerických a izraelsých firem zastavovalo i dost moderní vybavení a právě jsme si byli všichni vědomi, že zástavba zbrojních systémů do vrtulníku by byla mnohem náročnější. Vibrace, neznalost. Nakonec jedním z důležitých faktorů proč si myslím, že se úspěšně dotáhla modernizace Mi-171 byla i skutečnost, že se to nedělalo za zády Moskvy ale ve spolupráci s Milem a byli tady i rusové z Milovy konstrukční kanceláře. Kdo víc těmhle mašinám může rozumět než oni.
Škoda, neboť si myslím, že pokud by se dalo do Mi-24 podobné vybavení jako do modernizované Mi-171 měl tento typ ještě co nabídnout. A ještě k L-39. Ta má dodnes velmi co nabídnout. Myslíte, že by jinak PENTA jen tak cpala peníze do NG. Oni si to umí velmi dobře spočítat.
Polskou armádu bych nepodceňoval, ale ani nepřeceňoval. Jak tady píše Jura99. Vezměte počty techniky české armády čtyři krát a najednou zjistíte, že na tom česká armáda zase tak špatně není. Vyjde vám téměř 100tisícová armáda kde velké množství jejích příslušníků má bojové zkušenosti, vyzbrojená 500 pandury,120 modernizovaných tanků, 500 Iveco, 48 Gripenů přez 100 L-159 a mohl bych jít mnohem dál. Lehká brigáda je myslím slušně vyzbrojena a i překonané BVP 2 je mnohem platnější v současné době než BVP 1 polské armády.
Už dávno neplatí, že bychom vysílali jen nemocnice a chemiky. Naopak. Až na pár doktorů sestřiček v Kábulu jsou to většinou speciální a bojové jednotky a bojově je nasazeno i letectvo.
Já tu kritiku do polských řad nemyslím ve zlém, mít vedle sebe takového silného spojence je dobře, ale někdy si myslím, že jejich modernizace je víc na papíře a utápí se peníze v nesmyslných projektech. Přeju Polsku silnou armádu ale mám trochu strach, že na to finančně nemají a dopadnou jak řekové.Skrýt celý příspěvekOhledně náhrady systému KUB je to potěšující info,přece jen trubka na trojnožce není úplně ideální prostředek PVO.Myslím však,že po roce 2020 už nebude mít valný smysl modernizovat ...Zobrazit celý příspěvek
Ohledně náhrady systému KUB je to potěšující info,přece jen trubka na trojnožce není úplně ideální prostředek PVO.Myslím však,že po roce 2020 už nebude mít valný smysl modernizovat obstarožní KUB,napadá mě např. izraelský SPYDER.
Ta společná modernizace MI-24 před lety ztroskotala myslím na tom,že Polsko dostalo nabídku na americké vrtulníky myslím AH-1..či dokonce možnost je vyrábět,jaká je realita dnes všichni víme.
Pěkně to napsal Cejkis,Polsko opravdu dává přednost investicím do bojové části,kdežto u nás,Slovensku a Madarsku má přednost vše ostatní.Vzpomínám před pár lety na airshow v Kecskemetu měla madarská armáda vystavenou pozemní techniku.Velké množství novotou vonících nákladních aut,sanitek,buldozerů,cisteren,dodávek a úplně na konci jako jediná bojová technika obstarožní T-72 a transporter BTR.Skrýt celý příspěvekJecchus: Na IDETu nabízeli PVO systémy i Číňané (asi vědí proč to dělají), případně pár let zpátky představila RETIA a MBDA modernizaci KUBů (rakety Aspide 2000 atd.) - podvozek ...Zobrazit celý příspěvek
Jecchus:
Na IDETu nabízeli PVO systémy i Číňané (asi vědí proč to dělají), případně pár let zpátky představila RETIA a MBDA modernizaci KUBů (rakety Aspide 2000 atd.) - podvozek se může změnit, ale je to zajmavá možnost.
Celkově je dost pravděpodobná spolupráce s IzraelemSkrýt celý příspěvekTrochu to v tom rozhovoru (i v diskuzi) zapadlo, ale já jsem zde poprvé zaznamenal nějaké stanovisko nějakého oficiálního činitele, co v AČR s PVO v době "postKUBovské": "Chceme ...Zobrazit celý příspěvek
Trochu to v tom rozhovoru (i v diskuzi) zapadlo, ale já jsem zde poprvé zaznamenal nějaké stanovisko nějakého oficiálního činitele, co v AČR s PVO v době "postKUBovské":
"Chceme také vyřadit protivzdušné systémy KUB a nahradit je moderními systémy středního dosahu. Ale začínáme s nákupem mobilních radarů protivzdušné obrany .....Tyto radary musí být schopny integrace s budoucím systémem protivzdušné obrany. Postupně budeme do systému přidávat další části. Takže hledáme řešení, ve kterém radar nebude jen schopen odhalovat cíle, ale rovněž poslouží k navádění raket na cíl. To je teprve první krok."
Máte prosím někdo relevantní představu (ne vlhké sny), co by mohlo přicházet v úvahu?
Doteď se všichni tvářili (resp. já jsem to tak vnímal), že po KUBech bude jen taková pseudoPVO založená na RBS-70.
Jinak pan státní tajemník moc diplomatický v tom rozhovoru nebyl (teď neřeším, zda-li je kritika Polska oprávněná či nikoli)... :)Skrýt celý příspěvekOndrejK: Si děláte srandu? Co by dostali poláci modernizací Mi24 za kolik a co a za kolik dostali ve svém výběrovém řízení na vrtulníky? To že smetli ze stolu modernizaci Mi24 ...Zobrazit celý příspěvek
OndrejK:
Si děláte srandu? Co by dostali poláci modernizací Mi24 za kolik a co a za kolik dostali ve svém výběrovém řízení na vrtulníky?
To že smetli ze stolu modernizaci Mi24 byla velmi logická věc.
Taky moc nerozumím co máte na mysli "zkušeností se zástavbou moderních systémů do L-39/59 a především sofistikované L-159 a i Mi-8/17"
L39/59 je historie v současnosti nepoužitelná mimo základní výcvik
L-159 je skládačka z US dílů s plnou a nenahraditelnou závislostí na firmách US zbrojního sektoru
Mi 8/17 žádnou modernizací na dnešní úrověň techniky neprošli pokud nepočítáte zástavbu WC do prezidentského vrtulníku.
Mi171 byla modernizována jen a díky přispěni US jak technologickému tak finančnímu.
Představa, že se koupí díly a systémy v USA, češi si k tomu přirazí marži nabastlí to do starého ruského vraku a poláci za to zaplatí je směšná.
Už u toho pohledu, že poláci jsou primárně schopni už ty díly koupit v USA levněji.Skrýt celý příspěvekV čom by mohli krajiny V4, alebo SR a ČR spolupracovať? Náklady na armády sú veľké, tlačí sa stále na zvyšovanie rozpočtov, modernizáciu armád, prezbrojenie. V súčasnosti ...Zobrazit celý příspěvek
V čom by mohli krajiny V4, alebo SR a ČR spolupracovať?
Náklady na armády sú veľké, tlačí sa stále na zvyšovanie rozpočtov, modernizáciu armád, prezbrojenie.
V súčasnosti narastajú témy na pozemnú inváziu do Sýrie proti ISIL. Vyzval už k tomu aj kandidát na prezidenta v USA Jeb Busch. Ak sa hovorilo o invázii Francúzov do Sýrie písal som už, že by to bola drahá záležitosť. Nevedno ako dlho by tam ich jednotky museli ostať. Iba náklady na druhu inváziu do Iraku vyčíslili v USA na bilión $. Takto nejde bojovať.
Dosť sa zamlčuje, že Grécko sa dostalo do ekonomických problémov aj šialeným zbrojením. Načo sú im teraz tie Abramsy zakúpene po invázii do Iraku, od Nemecka a podobne? Teraz môžu na veľmi dlho zabudnúť na modernizáciu svojej armády.
Čo tak keby sa spojili v rámci krajiny V4, alebo ČR a SR vo vývoji 3D tlačiarni a drónov pre svoje armády?
Na webe armadních novín možno nájsť, že USA zavádzajú vojnového do námorníctva 3D tlačiarne. Využitie 3D tlačiarni našimi armádami ma nespočet variácii, využitia.
Staršie typy 3D tlačiarni by sme mohli podľa vopred zadefinovaného kľúča odovzdať, alebo odpredať neskôr do priemyslu.
(Podozrievam, že niektoré staršie technológie získali, napríklad Internetové giganty od armády za svoju účasť pri celosvetovom špehovaní a monitorovaní. Sprostredkovala to asi DARPA.)
Aspoň na takýchto princípoch by sa naše štáty mohli dohodnúť, až nám zase nezmešká svetový rýchlik. A budeme tie technológie draho nakupovať možno aj s Backdoormi. Ak nám ich vôbec dajú.
- Väčšina znalých ľudí si musí uvedomovať náklady na prevádzku a servis v letectve.
Tiež by sme sa mohli dohodnúť na spoločnom vývoji bezpilotných lietadiel. Ak nie v rámci V4, tak hoc aj v rámci ČR a SR, či inými. Aj Poliaci v ambicióznych plánov na zbrojenie vzdali nákup bezpilotných lietadiel od USA.
Na vývoj drónov určite naše štáty majú. Vývoj dronov ide financovať aj s Eurofondov.
Vývoj drónov robia napríklad v Nemecku, Francúzku spoločne s inými. Sú tiež financované aj pomocou Eurofondov.
Dróny nepotrebujú nákladnú ľudskú biosféru. Môžu vykonávať manévre s preťažením, ktoré by letci nevydržali. Nemusia niesť zo sebou kyslík, jedlo, wc, nemusíme rátať pri nich s odpočinkom,únavou spánkom ako u letcov a iné .
V kadečom by mohli predstavovať aj zosilnenie či predĺženú ruku letectva. Nemusíme pri nich brať v ohľad na ľudské straty, záchranu pilotov. Dróny môže navigovať odniekiaľ s bezpečia operátor aj niekoľko naraz. Dróny možno použiť aj na rizikové a sebevražedné misie.
Akčný rádius a možnosti letectva pomocou drónov riadne vzrastie. Napríklad pošlíme niekde tie Tomahwky, ktoré chcú tak Poliaci draho nakúpiť. Tie rakety sa nám už nevrátia, sú jednoučelové. Drony sa nám ale môžu vrátiť. Drony môžu byť využité ako viackrát použiteľné zbrane dlhého doletu!
Spomeňte si na tie cirkusy a embargá kvôli raketám dlhého doletu.
Asi aj tam sú dôvody prečo si kladú v USA veľa podmienok, pri predaji drónov.
Je možné že naše veľmoci, ktoré si už vyvinuli bezpilotné dróny onedlho budú rôzne zasahovať, aby tie drony prestali vyvíjať ostatné štáty, lebo môžu predstavovať nosiče zabraní dlhého doletu. Preto aj zvláštne vesmírne úspechy Iránu, Izraela pri vypúšťaní rakiet do vesmíru. Nevadí, že väčšina civilných odborníkov o ich úspechov pochybuje. Tie technológie už akože majú a nejde im daľší vývoj alebo takzvanú modernizáciu riadne zakázať, napríklad cez OSN. V tej súvislosti sú zajímavé tvrdenia Severnej Koréy o vypustení rakiet do kozmu s mierovým potrieb.
Dróny môžu dobre poslúžiť aj na navádzanie naších delostreleckých systémov, ako aj predlženie očí našich pozemných vojsk. Dnes sa používajú vo veľkom nielen prieskum ale aj špionáž. Drony slúžia aj ako bombardéry. Drony môžu strážiť aj naše hranice a podobne variácie.
Ak by v ČR alebo v SR prepukli teroristické útoky od nejakých diktátorov, extrémistov.
V súčasnosti je ťažko predstaviteľné, že by naše krajiny napríklad bombardovali ciele v Iraku, Sýrie. Naše štáty nemajú na odvetu, poprípade preventívne útoky do vzdialených území, alebo území obklopené nepriateľskými zónami. S drónmi by už tie rozšírene možnosti našich armád boli!
Treba si uvedomiť, že dokonca aj Poliaci vzdali nákup dronov. Napríklad USA si kladú podmienky, že drony bez ich súhlasu nevzlietnu. Ide tu asi najviac o zabezpečenie tajomstva šifrovania a prenosu dát medzi operátorom a navádzaním drona. Alebo šifrovaný prenos s bojiska, prieskumu, špionáže.
Nejdem unavovať možnostiami využitia drónov.
Naše štáty a armády majú na vývoj bezpilotných drónov, ako aj 3D tlačiarni.
Nechápem, že sa dohadujeme o Rosomakov, Scipiov SU-čkách a takmer sa nehovorí o týchto dvoch zásadných technologických smerov.
3D tlačiarne a drony budú v blízkej budúcnosti zásadne meniť akcieschopnosť a náklady armád vo svete.
Riadne by sa zvýšili možnosti našich armád, ich akčný rádius, či náklady na prevádzku.
Mozgy nám nemusia odchádzať do zahraničia, kde sa podieľajú na vývoji zbraní ktoré neskôr draho nakúpime a často aj s backdoormi.
Tieto technológie ide neskôr výhodne využiť aj v našich ekonomikách a výrobe.Skrýt celý příspěvekcejkis: Pokud chcete srovnávat, tak si polskou armádu vydělte číslem 4 a pak srovnávejte s AČR, protože Polsko je 4 větší i lidnatější. Taky asi nebudete srovnávat například ...Zobrazit celý příspěvek
cejkis: Pokud chcete srovnávat, tak si polskou armádu vydělte číslem 4 a pak srovnávejte s AČR, protože Polsko je 4 větší i lidnatější. Taky asi nebudete srovnávat například Rakousko se Španělskem. Pak ovšem zjistíte, že síla obou armád je v tomto poměru a není moc velký prostor na nadměrnou kritiku AČR. Ani Poláci se např. v operacích NATO neúčastní svým bojovým letectvem. Z výroků alkoholem zasaženého nevojáka, byť vrchního velitele, nedělejte žádné závěry. Když máte tak rád Švejka, tak asi víte, že i tam se velitel brigády Ritter von Herbert zbláznil. AČR se na mezinárodní obraně zdaleka neúčastní jen službami, to bylo populární před cca 15 lety, dnes se AČR obvykle účastní jednotkami zvláštního určení, kde má slušné reference. (kdy naposledy byla nasazena polní nemocnice?, kdy naposledy chemici?).Skrýt celý příspěvek
Musím se tady trochu zastat názoru, že s Polskem se velmi špatně jedná. Vždy tam je brzdou pocit nadřazenosti nad menšími státy V4. Ano je pravdou, že Polsko buduje a má velkou ...Zobrazit celý příspěvek
Musím se tady trochu zastat názoru, že s Polskem se velmi špatně jedná. Vždy tam je brzdou pocit nadřazenosti nad menšími státy V4.
Ano je pravdou, že Polsko buduje a má velkou armádu a dává do ní hodně peněz, ale zatím to nějak není vidět. Nebo se mi některé projekty zdají naprostým mrháním peněz. Na jedné straně kupují moderní střely pro F-16 za astronomické sumy na druhé udržují naprosto nesmyslně Su-22 jehož bojová hodnota je dnes naprosto nulová. Jediný úspěsně dokomčený projekt je Rosomak a nákup Leopardů. Ale ani Rosomak není to co original Patria.
Polsko chce někdy od některých systémů víc než je reálné, utopí se v tom hromada peněz a výsledek nula.
Když se plánoval projekt modernizace Mi-24 v rámci V4, měla česká strana na základě zkušeností se zástavbou moderních systémů do L-39/59 a především sofistikované L-159 a i Mi-8/17, vypracován reálně, silami V4, proveditelný projekt modernizace Mi-24. Poláci, jako vedoucí projektu to smetli pohrdavě ze stolu. Oni přece vyrobili tisíce vrtulníků. Z Mi-24 chtěli snad AH-64 a přitom bojovou verzi W-3 s bídou dotáhli do konce a o jejich bojových možnostech docela pochybuji.
Naopak česká strana své poznatky využila u modernizace Mi-171 a o její kvalitě není potřeba diskutovat.
Tím nechci říci, že v české armádě je vše ok, ale na druhou stranu tolik kritizované projekty Pandur, L-159, Iveco, Casa, Bren jsou funkční a bojově nasaditelné. A ceny? Neříkám, že je vše ok, ale na druhou stranu nelze to vždy hodnotit tak jednoduše jak to dělá bulvár. On není Pandur jako Pandur asi jako není Rosomak jako Rosomak nebo Octavia a Octavia.
Když si koupím auto v základní výbavě bude stát polovinu co auto v plné výbavě. Když si k němu zaplatím servis na 5 let cena bude zase někde jinde. U armádních zakázek pak jsou při malosériové výrobě ceny prostě astronomické. To často novináři odmítají přiznat protože by ten jejich senzační článek už nebyl tak senzační. Nechci se ale tady tvářit, že vše správné v české armádě při nákupech.To určitě ne.Skrýt celý příspěvekLukas: "Problem polega na tym że NIKT nie jest w stanie powiedzieć - jakie chce BWP - ile chce BWPów - kiedy planuje zakup - ILE PIENIĘDZY jest przeznaczonych na zakup (na ...Zobrazit celý příspěvek
Lukas: "Problem polega na tym że NIKT nie jest w stanie powiedzieć
- jakie chce BWP
- ile chce BWPów
- kiedy planuje zakup
- ILE PIENIĘDZY jest przeznaczonych na zakup (na projekt opracowania)
+ kto podejmnie sie wspołpracy (przemysł) "
Touché (y)Skrýt celý příspěvekMyśle że kwestie techniczne nowego BWP to nie jest problem. Założenia są wstępne (wiele BWP na etapie "koncepcji" miało pływać ) Gdyby partnerzy z V4 powiedizeli jasno - że ...Zobrazit celý příspěvek
Myśle że kwestie techniczne nowego BWP to nie jest problem.
Założenia są wstępne (wiele BWP na etapie "koncepcji" miało pływać )
Gdyby partnerzy z V4 powiedizeli jasno - że chcą cięzszy BWP to pewnie i nasze wojsko zmieniłoby wymogi (albo dostosowano by projekt)
Problem polega na tym że NIKT nie jest w stanie powiedzieć
- jakie chce BWP
- ile chce BWPów
- kiedy planuje zakup
- ILE PIENIĘDZY jest przeznaczonych na zakup (na projekt opracowania)
+ kto podejmnie sie wspołpracy (przemysł)
To się tyczy Czech, Słowacji, Węgier - Polski też - bo nadal projekt jest bardzo enigmatyczny (i nie spodiewam isę dużego stopnia zaawansowania prac.)Skrýt celý příspěvekCo je to zase za dalšího kašpárka ? Polsko má zákon na 1,9%HDP výdajů na obranu, přesně jak napsal člověk přede mnou, buduje armádu systematicky. Jelikož Švejci budují armádu ...Zobrazit celý příspěvek
Co je to zase za dalšího kašpárka ?
Polsko má zákon na 1,9%HDP výdajů na obranu, přesně jak napsal člověk přede mnou, buduje armádu systematicky. Jelikož Švejci budují armádu stylem kecy kecy a voda teče, tak se Polsku nedivím. Zatímco Polsko staví a modernizuje BOJOVÉ jednotky, Švejci upřednostňují armádní facility služby. Krásně je to vidět na prohlášení velitele švejkoarmády.
"Proti teroristům je nutné nasadit drony" Pak mu někdo vysvětlil, že žádné bojové drony nemáme. "Proti teroristům můžeme nasadit Gripeny". Pak mu někdo vysvětlil, že nemáme kapacitu, zbraně ani sw pro útoky na pozemní cíle. Posledním hitem jsou chemici a polní nemocnice. Tam už jsou švejci doma u svých facility služeb. Další level může být polní kuchyň.
Celé výše uvedené se jmenuje smart defence na český způsob..neboli bojové jednotky nepreferujeme.Skrýt celý příspěvekTen člověk z ministerstva je poněkud mimo a mluví docela z cesty. Polsko armádu buduje cca 20 let a to vcelku systematicky. Za regionální velmoc se považovat nemusí, ono jí je. ...Zobrazit celý příspěvek
Ten člověk z ministerstva je poněkud mimo a mluví docela z cesty. Polsko armádu buduje cca 20 let a to vcelku systematicky. Za regionální velmoc se považovat nemusí, ono jí je. Česko, Slovensko a Maďarsko se probudily pět minut po dvanácté a teď chtějí kritizovat Polsko, že s nimi nemluví tak jak by si oni představovali?Skrýt celý příspěvek
To Rase : S těmi BVP je problém. Pokud mají být rychlé a plavbyschopné, tak asi nemohou být těžce pancéřované a poskytovat osádce dobrou ochranu. když jste bohatý stát, můžete si ...Zobrazit celý příspěvek
To Rase : S těmi BVP je problém. Pokud mají být rychlé a plavbyschopné, tak asi nemohou být těžce pancéřované a poskytovat osádce dobrou ochranu. když jste bohatý stát, můžete si dovolit tři druhy - těžké, lehké a kolové BVP. Když jste chudí, musíte si vybrat a pravděpodobně vyřadíte lehké rychlé a plovoucí pásové BVP. Těžké BVP může bezpečně spolupracovat s tanky a působit ve městech, zatímco kolové obstará rychlé akce a dlouhé přesuny mimo obce.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...