Jak přesně bombardují české lehké bojové letouny L-159 ALCA v Iráku?
-
27. 9. 2017
-
158 komentářů
-
Jan Grohmann
České lehké bojové letouny L-159 ALCA již více než rok používá irácké letectvo k úderům na pozice Islámského státu. Jedinou výzbroji iráckých L-159 jsou neřízené pumy Mk 82. Jak efektivní je kombinace letadel L-159 ALCA a pum Mk 82 a jak přesně dokáží piloti L-159 zasahovat cíle?
Taktika použití Mk 82 z lehkých bojových letounů L-159
Mark 82 (Mk 82) je víceúčelová neřízená puma o nominální hmotnosti 500 liber (227 kg). V ocelovém pouzdře je uloženo 89 kg výbušné náplně, obvykle Tritonal – 80 % TNT a 20 % práškový hliník. S hmotností 227 kg je to jedna z nejmenších a jedna z nejběžněji používaných leteckých zbraní vzduch-země na světě.
Puma Mk 82 tvoří bojovou hlavici pro laserem řízené pumy GBU-12 Paveway II a satelitem naváděné GBU-38 JDAM (Joint Direct Attack Munition).
Při použití Mk 82 z nízké výšky mohou bombardovací letoun zasáhnout střepiny vlastní odhozené pumy. K vyřešení tohoto problému lze Mk 82 vybavit brzdícím zařízením BSU-49. Nafouknutý padákový balón brzdí pumu a umožňují letadlu včas opustit místo dopadu. V této konfiguraci se puma označuje jako Mk 82 AIR.
Lehký bojový letounu L-159 ALCA má několik možnosti zamíření Mk 82. Například pilot L-159 může vyhledat a zaměřit cíl vizuálně přes průhledový HUD displej v módu CCIP (Constantly Computed Impact Point). V módu CCRP (Continually Computed Release Point) zase navádí letoun do bodu odhozu, odkud bombarduje cíl pomocí souřadnic cíle, které jsou vloženy do palubního počítače letounu před nebo během letu. Pilot v tomto módu vlastní cíl nemusí vůbec vidět.
Zejména CCRP mód je více citlivý na přesnost vstupů, se kterými pracuje zbraňově-navigační systém letounu. Ten potřebuje vědět přesnou polohu letounu (to je kritické pro mód CCRP). L-159 má kombinovaný inerciální (INS) a satelitní (GPS) navigační systém. Protože, ale GPS přijímač v L-159 pracuje jen s méně přesným civilním GPS signálem (to byla dáno vznikem letounu před vstupem ČR republiky do NATO; systém se po vstupu do NATO ale dosud nemodernizoval), doporučuje se v krátkém předstihu před vlastním odhozem pum provést aktualizaci polohy navigačního systému (každý metr navíc se už počítá) například průletem nad bodem o přesně známé poloze.
Na přesnost bombardování neřízenými pumami má velký vliv přesnost určení výšky, respektive šikmé vzdálenosti od letounu k cíli. Nejpřesnější je, když šikmou dálku změří palubní radiolokátor nebo laserový dálkoměr ve střeleckém kontejneru. Pokud radiolokátor z nějakého důvodu nefunguje (a střelecký kontejner není ještě integrován), tak je potřeba co nejpřesněji stanovit výšku letounu nad cílem.
Do určité výšky funguje v letounu radiovýškoměr. Pokud ale letoun bombarduje z vyšší výšky (například z výšky mimo dosah lehké protivzdušné obrany (PVO)), tak radiovýškoměr už je mimo svůj dosah. Proto se pro zajištění přesnosti balistických výpočtů palubního počítače doporučuje manuálně nastavit aktuálního hodnotu tlaku atmosféry v prostoru cíle. Pokud se totiž použije například nastavení platné pro vzdálené letiště vzletu nebo standardizované hodnoty používané v řízení letového provozu, tak to může mít za následek, že počítačový systém letounu nepřesně spočítá výšku letounu nad cílem.
V kombinaci s chybami v 2D určení polohy tak mohou vznikat 3D prostorové chyby určení polohy letounu a následně chyby ve výpočtu zamíření už při odhozu pum. Pochopitelně meteorologické podmínky (proměnlivý vítr, nebo jiný vítr než je v bodě odhozu – ten si avionika dokáže zjistit díky citlivé inerciální jednotce) mají tím větší vliv, čím výše se pumy odhazují a tím déle padají.
Dobu letu pumy, její balistiku a zamíření obecně může také ovlivnit profil bombardování. Pokud se bombarduje ze středních výšek metodou CCRP z horizontálního letu (tedy velmi podobně jako bombardéry za 2. světové války), tak se všechny špatné vlivy mohou sečíst.
Přesnost bombardování lze například zlepšit bombardováním ze střemhlavého letu (zjednodušeně to je prudké klesání pod úhlem 45° a více). To je metoda, kterou používaly například letouny Ju-87 Stuka už za druhé světové války nebo mnohem později dokonce letouny A-10 Thunderbolt II v první válce v Perském zálivu. Přestože hlavním důvodem tehdy bylo, že oba typy letounu neměly žádný blastický počítač (na rozdíl od L-159) a piloti museli cíl zaměřovat vizuálně přes zaměřovač, tak princip zlepšení přesnosti při tomto způsobu bombardování se nezměnil.
Letoun se při bombardování více přiblíží k cíli a navíc zrychlí. Stejně tak i odhozené pumy, které navíc padají po kratší balistické křivce. Touto metodou bombardování lze s neřízenými pumami dosáhnout vyšší přesnosti. Nevýhodou je, že na rozdíl od bombardování z bezpečných výšek mimo dosah lehké PVO, se letoun může při klesání, odhozu a vybírání náletu dostat do dosahu lehké PVO.
Český poradní tým
Hodně samozřejmě dělá výcvik pilota. Iráčtí piloti ze 115. letky při přeškolovacím výcviku v České republice nalétají údajně okolo třicet hodin na dvoumístné L-159. Poté ještě na domácí základně odlétají další letové hodiny při operačním výcviku na svých jednomístných L-159. Teprve poté jsou připravení k ostrému bojovému nasazení.
“Oni se stále věnují převážně bojovým operacím. Jsme schopni jim v tom předat to, co máme nacvičené – třeba útoky na pozemní cíle – a zvýšit efektivitu toho boje. Ale naplno zúročíme naše zkušenosti, až když bojové operace ukončí a budou se moci soustředěně věnovat právě výcviku. Teď to je tak, že jsou v nouzi a ve válce, takže piloti po třiceti letových hodinách v České republice a následném krátkém výcviku v Iráku musejí do bojového nasazení,” uvedl pro Aktuálně.cz Denis Dúbravčík, velitel třetího českého poradního týmu na letišti v Baládu, kde personál z Čáslavi školí piloty iráckého letectva.
Irácké letectvo nemá na své základně simulátor letounu L-159 – výcvik na simulátorech probíhá v ČR. Hlavním úkolem českého poradního je tedy ústně, písemně a pomocí přednášek mentorovat irácké piloty.
Není samozřejmě žádným tajemstvím, že reálné zkušenosti s ostrým nasazením letounů ve válečných konfliktech nemá v českém letectvu prakticky nikdo. Navíc irácké letectvo je první uživatel L-159, který na tomto letounu běžně používá ostré letecké pumy Mk 82.
Podle informací Armádních noviny Armáda ČR údajně pumy Mk 82 nikdy nepořídila v počtech potřebných pro pravidelný výcvik pilotů pro operační nasazení. Proto čeští piloti L-159 s touto municí dosud plně necvičili. Ověřili jsme si u tiskového oddělení Generálního štábu Armády České republiky (GŠ AČR), vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, jak český letecký poradní tým plní své poradní a mentorovací úkoly v oblasti použití právě této munice.
“Armáda ČR má dostatek cvičné i ostré munice sloužící k pravidelnému výcviku nejen pilotů a zásoby pravidelně doplňuje. Proto lze konstatovat, že letecký poradní tým (LPT) má dostatek zkušeností k plnění poradní a mentorovací role v oblasti použití zbraňových systémů a výzbroje letounu L-159,” vyvrací pochyby majorka Denisa Vernerová, z Oddělení komunikace s veřejností GŠ AČR.
Samozřejmě i se sebelepším zbraňově-navigační systémem je neřízená munice podle dnešních měřítek stále nepřesná (to platí i o ruském SVP-24, který principiálně odpovídá systému, který používá právě L-159). Proto vyspělá západní letectva v posledních dvou dekádách přešla prakticky jen na „chytrou“ naváděnou munici.
Konstrukční návrh letounu L-159 s tímto trendem počítal od samého počátku a proto mají také integrovanou přesnou protizemní munici. Konkrétně pumy GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II s poloaktivním laserovým navedením a protizemní řízené střely AGM-65B Maverick. Integrace a zkoušky munice na letounech L-159 byla certifikovaná v roce 2003. Bohužel Ministerstvo obrany České republiky (MO ČR) tuto chytrou, ale drahou munici nikdy nekoupilo pro operační použití. Navíc se postupně zcela vytratil zájem o pořízení operačních AGM-65.
Dodejme, že AGM-65B je určena především jako zbraň proti obrněným vozidlům, včetně tanků. Existují i další verze, které jsou určeny proti pozicím lodím nebo bunkrům. AGM-65 má podle verze televizní (například AGM-65B), infračervené nebo poloaktivní laserové navádění.
Střelecké kontejnery na L-159
Schopnosti L-159 dokáží posunout na zcela novou úroveň střelecké kontejnery. Na L-159 se střeleckými kontejnery počítalo už v roce 1995 s tím, že bude dokoupen a integrován do avioniky v dalších modernizačních fázích. Bohužel ze strany MO ČR dosud nebyl po zavedení letounu do výzbroje Armády ČR o dokončení integrace střeleckého kontejneru na L-159 vážný zájem. Výrobce letounu Aero Vodochody v roce roku 2012 na vlastní náklady provedlo demonstrační letové zkoušky s novou generací střeleckého kontejneru a toto řešení aktivně předvádělo Armádě ČR.
Dodejme, že české letectvo v roce 2018 získá čtveřici střeleckých kontejnerů řady Litening pro stíhačky JAS-39 Gripen. MO ČR zároveň objednalo 200 laserem naváděných pum GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II. Je s těmito kontejnery a výzbroji počítáno i pro L-159?
“S pořízením zaměřovacích kontejnerů pro letouny L-159 v rámci Armády ČR se počítá v horizontu do roku 2025. Jejich zavedení pro tento letoun je závislé na schopnosti výrobce integrovat tento typ zbraňového systému do letounu a následným vyčleněním finančních prostředků na pořízení systému. Letoun L-159 je schopen používat laserem naváděné pumy již nyní, a to s podporou ozařování předsunutými leteckými návodčími (JTAC) nebo z jiné letecké platformy např. kontejnerem neseným letounem JAS-39,“ uvedla na dotaz Armádních novin majorka Vernerová.
Podle informací Armádních novin má o pořízení střeleckých kontejnerů pro L-159 eminentní zájem irácké letectvo. Irácké L-159 tak poté budou moci efektivně používat právě laserem naváděnou munici řady Paveway II a díky televizním a infračerveným senzorům a laserovému dálkoměru na kontejneru také mnohem efektivněji používat v úvodu zmíněnou hloupou munici.
Dokáže tedy český letecký poradní tým (LPT) v budoucnu mentorovat irácké piloty L-159 při výcviku se střeleckým kontejnerem, i když kontejner není na L-159 dosud v podmínkách Armády ČR integrován?
“Současný mandát umožňuje působení LPT v Iráku do konce roku 2018. Další možné nasazení výcvikového týmu bude předmětem přípravy nového mandátu. Zkušenosti s použitím přesně naváděné munice již příslušníci poradního týmu mají. Laserový zaměřovací kontejner bude v AČR zaveden v roce 2018,” komentuje zprávy o zájmu iráckého letectva pořídit si střelecké kontejnery pro L-159 majorka Vernerová.
Pořízení a bojové nasazení L-159 ALCA v Iráku je obrovským úspěchem České republiky. Irák má podle otevřených zdrojů zájem o další L-159 a také zájem o posílení jejich schopností skrze pořízení střeleckých kontejnerů. Vzdušné síly Armády České republiky musí být na tuto skutečnost připravené.
Související články
Polská armáda testuje českou útočnou pušku CZ BREN 2
Polské ozbrojené složky v současné době testují pistole, samopaly i útočné pušky České zbrojovky. ...
-
24.07.2017
-
42 komentářů
-
Jan Grohmann
Armáda ČR pořídí šest desítek obrněných vozidel TITUS na podvozku TATRA
Vláda České republiky v pondělí 24. 7. 2017 schválila zakázku na pořízení obrněných vozidel TITUS ...
-
24.07.2017
-
70 komentářů
-
Tisková zpráva
Polsko-české vozidlo Husar 4×4 na tatrováckem podvozku
Na právě skončené výstavě MSPO 2017 v polských Kielcích česká firma TATRA DEFENSE VEHICLE (TDV) ...
-
09.09.2017
-
75 komentářů
-
Jan Grohmann
BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost
Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších ...
-
13.09.2017
-
157 komentářů
-
Jan Grohmann
Pokud jde o schopnost L-159 určit svoji polohu, tak jsem na stránkách 212. letky našel toto: Jádrem navigačního systému je navigační systém EGI kombinující přijímač družicové ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud jde o schopnost L-159 určit svoji polohu, tak jsem na stránkách 212. letky našel toto:
Jádrem navigačního systému je navigační systém EGI kombinující přijímač družicové navigace GPS typu H-764G firmy Honeywell se systémem INS využívající laserové gyroskopy.
S jakou přesností tento systém pracuje je uvedeno zde:
https://aerospace.honeywell.co... Skrýt celý příspěvekJirosi: kéž by jsi měl pravdu, že peníze budou. Ale já to vůbec nevěřím. Už několik let jen řeči. Příští rok bude HDP ČR cca 5100 mld korun. A kolik je plán pro armádu? Škoda ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi: kéž by jsi měl pravdu, že peníze budou. Ale já to vůbec nevěřím. Už několik let jen řeči. Příští rok bude HDP ČR cca 5100 mld korun. A kolik je plán pro armádu? Škoda mluvit... když si člověk vezme kolik jsou z té sumy 2%... to by se velice dobře modernizovalo. Ale stále k tomu chybí politická vůle. Rozpočet armády se pořád motá kolem 1% HDP...Skrýt celý příspěvek
Alca stejně jako modernizace T72 je dítětem doby, kdy jsi ještě armáda myslela že peníze budou. Ale oni nebyli. Takže teď když to opět vypadá že peníze jsou a budou, bylo by dobré ...Zobrazit celý příspěvek
Alca stejně jako modernizace T72 je dítětem doby, kdy jsi ještě armáda myslela že peníze budou. Ale oni nebyli. Takže teď když to opět vypadá že peníze jsou a budou, bylo by dobré poučit se z minulosti a koupit už hotové řešení. Nespoléhat se na to, že se časem něco dodělá jen pro naši armádu.Skrýt celý příspěvek
dusan: L159 nebyla náhrada nadzvuků. flanker.: ano, tudle ohranou písníčku opakují donekonečna někteří čeští politici, protože jinak by museli přiznat, že za situaci s Alkou ...Zobrazit celý příspěvek
dusan: L159 nebyla náhrada nadzvuků.
flanker.: ano, tudle ohranou písníčku opakují donekonečna někteří čeští politici, protože jinak by museli přiznat, že za situaci s Alkou můžou především oni.
Na trhu je především odepsal právě přístup naší armády k Alkám - nebyl by problém integrovat další munici atd.... - ale žádná zbrojní zakázna není reálně prodejná, pokud
se k ní domácí armáda chová tak, jak se naši chovali k Alkám.
Aero by mohlo utrácet další miliardy za integraci další a další munice, nezměnilo by to nic.Skrýt celý příspěvekNašel jste někdo nějakou odpověď na otázku v titulu článku? ... projekt L 159 nabral hodně pochybný směr po té co se začalo spolupracovat s USA, dobré letadlo utrpělo už jen ...Zobrazit celý příspěvek
Našel jste někdo nějakou odpověď na otázku v titulu článku?
... projekt L 159 nabral hodně pochybný směr po té co se začalo spolupracovat s USA, dobré letadlo utrpělo už jen tím, že nebylo zalétnuto s jinou avionikou nebo motorem, to jej na trzích hodně odepsalo, indiáni se kupříkladu divili, proč to neumí ruskou munici, když jsme jí měli plné sklady.
Už se stává standardem, že se u nás pějí oslavné ódy na věci, které nemají tu pravou hodnotu, v tomto sklouzáváme k ruské propagandě, ti mají také vše hogo-fogo :-DSkrýt celý příspěvekliberal shark: ano, to máte pravdu. Tak jak ji AČR má a provozuje je takřka nepoužitelná. Tak jak ji původně plánovala použitelná je. dusan: L-159 vznikla jako náhrada za Su-25, ...Zobrazit celý příspěvek
liberal shark: ano, to máte pravdu. Tak jak ji AČR má a provozuje je takřka nepoužitelná. Tak jak ji původně plánovala použitelná je.
dusan: L-159 vznikla jako náhrada za Su-25, Su-22 a L-39ZA. Tedy stroje s protizemní kapacitou. Tak byl zadán a se zbraňovým balíčkem jaký měl dostat by tyto úkoly dal s prstem v nose.Skrýt celý příspěvekNavzdory uspechu v iraku nema L-159 v nasich podminkach budoucnost. V konfliktu stredni a vysoke intenzity by neprezila. Nabizi se nahrada za JAS-39 NG.
Navzdory uspechu v iraku nema L-159 v nasich podminkach budoucnost. V konfliktu stredni a vysoke intenzity by neprezila. Nabizi se nahrada za JAS-39 NG.
Asi treba trochu pripomenúť prečo vznikol L-159. Nebol to žiadny stroj pre asymetrické konflikty, ale stroj ktorý mal podľa vtedajších naivných predstáv "nahradiť nadzvukové ...Zobrazit celý příspěvek
Asi treba trochu pripomenúť prečo vznikol L-159.
Nebol to žiadny stroj pre asymetrické konflikty, ale stroj ktorý mal podľa vtedajších naivných predstáv "nahradiť nadzvukové stroje pri väčšine úloh" i keď autori pripúšťali, že 100 % náhrady to samozrejme nie je. Ja som bol osobne presvedčený, že je to nezmysel a nadzvuk sa jednoducho "inteligenciou" v podzvukovom stroji nahradiť nedá.
Čas mi dal za pravdu a L-159 skončil ako dosť drahá "pomoc českému priemyslu" reálne české letectvo stroj nepotrebovalo a MiG-21 ako "vrchol" českého letectva bol istý čas dosť komickým záverom pokusu modernizovať bojové letectvo vlastnými silami...
Asymetrické konflikty sú čosi iné a tam má tento stroj priestor. Ale faktom ostáva, že k podobnému stroju sa dalo dopracovať i evolúciou cez L-39 v dvojmiestnom prevedení bez zbytočného vývoja jednomiestneho "bitevníka", ktorý nik nechcel ....Skrýt celý příspěvekPozemní vysílače mají např. vliv na přesnost ruského bombardování v syrii. Kde mají dobré pokrytí se dostávají na cep 30-40m což je výborný výsledek vzhledem na jejich profil letu. ...Zobrazit celý příspěvek
Pozemní vysílače mají např. vliv na přesnost ruského bombardování v syrii. Kde mají dobré pokrytí se dostávají na cep 30-40m což je výborný výsledek vzhledem na jejich profil letu. Mimo pokrytí je to 100-150m.
F-111 byla schopná velmi přesného bombardování díky signálu z pozemním stanicím (žádné satelity) v 70 letech.Skrýt celý příspěvekNo dopadlo to jako vždycky. Objednaly se Alcy (72), vývoj se úplně nedotáhl, protože je v zápětí nikdo nechtěl. Výzbroj se také nenakoupila, stálo by to peníze a někdo by musel ...Zobrazit celý příspěvek
No dopadlo to jako vždycky. Objednaly se Alcy (72), vývoj se úplně nedotáhl, protože je v zápětí nikdo nechtěl. Výzbroj se také nenakoupila, stálo by to peníze a někdo by musel něco dělat. Podobné je to s výzbrojí Gripenů, keré mají pár raket a utrum.
Teď s velkou slávou prodali Alcy do Iráku a naši instruktoři tam nadneseně poprvé vidí vyzbrojené éro a radí borcům, co už bomby házejí na denním pořádku a sami si bůhví jestli ostrou bombu hodili.
Přitom hloupé bomby by zvládl vyrobit i náš průmysl a není to bůhvíjaká raketová věda. Vždy bude spousta cílů, na které je chytré bomby škoda.
Ale jak říkám, při úrovni MO nejsem nějak překvapen.Skrýt celý příspěvekJirosi. Nerozumím, jak souvisí vás dotaz s tím, co jsem napsal. Za další nesouvisí s realitou. I v kopcovite krajině v běžném údolí lze chytit v klidu 10-13 satelitů. V letadle a ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi. Nerozumím, jak souvisí vás dotaz s tím, co jsem napsal. Za další nesouvisí s realitou. I v kopcovite krajině v běžném údolí lze chytit v klidu 10-13 satelitů. V letadle a na kopci víc. Kolik potřebuje GNSS výpočtů? Jeden.
Jinak zkusil jet sériové snímání polohy u deset let starého Magellanu a sype to tempem cca 2x za vteřinu s horizontální odchylkou 11-18mm. Ale jak píši: jde o starou levnou babičku. Beidou a Galileo sice vidí, ale nepočítá s nimi. A její tempo je spíš dáno historickým PDA s Windows CE, který to počítá.
Už jste přišel na to, proč jste napsal RiMrovi blbost?Skrýt celý příspěvekJirosi. Nerozumím, jak souvisí vás dotaz s tím, co jsem napsal. Za další nesouvisí s realitou. I v kopcovite krajině v běžném údolí lze chytit v klidu 10-13 satelitů. V letadle a ...Zobrazit celý příspěvek
Jirosi. Nerozumím, jak souvisí vás dotaz s tím, co jsem napsal. Za další nesouvisí s realitou. I v kopcovite krajině v běžném údolí lze chytit v klidu 10-13 satelitů. V letadle a na kopci víc. Kolik potřebuje GNSS výpočtů? Jeden.
Jinak zkusil jet sériové snímání polohy u deset let starého Magellanu a sype to tempem cca 2x za vteřinu s horizontální odchylkou 11-18mm. Ale jak píši: jde o starou levnou babičku. Beidou a Galileo sice vidí, ale nepočítá s nimi. A její tempo je spíš dáno historickým PDA s Windows CE, který to počítá.
Už jste přišel na to, proč jste napsal RiMrovi blbost?Skrýt celý příspěvekfenri: " frekvence s jakou posílá data Navstar je tuším 20 MS. Tedy 50x za vteřinu." Celkem by mně zajímalo kolik jsi myslíte, že je potřeba měření k určení polohy od minimálně ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: " frekvence s jakou posílá data Navstar je tuším 20 MS. Tedy 50x za vteřinu."
Celkem by mně zajímalo kolik jsi myslíte, že je potřeba měření k určení polohy od minimálně tří družic "obíhají ve výšce 20 350 km nad povrchem Země", aby jste dostal přesnost výsledku pod metr.Skrýt celý příspěvekSokrates: laserový značkovač má, dokonce se nedávno řešilo jak zasáhnout cíle pohybující se nad (asi)45mp/h bez změn v bloku 3F - system automaticky neumožňuje "lead" laser na ...Zobrazit celý příspěvek
Sokrates: laserový značkovač má, dokonce se nedávno řešilo jak zasáhnout cíle pohybující se nad (asi)45mp/h bez změn v bloku 3F
- system automaticky neumožňuje "lead" laser na rychlejší cíle, takže to vyřešili integrací GBU-49
https://www.defensenews.com/ai...
---
byli nějaké problémy s CAS - komunikace s JTAC atd, ale nevím jak je to moc závažný problém a jakým způsoby to lze obejít.
Taky byl článek o tom jak UK nemůže používat laser na svém uzemí kvůli legislativně kvůli oslepení, atd.
EOTS určitě nemá integrované všechny možné funkce v 3F a dostane jich dost později, včetně nového hardwaru.Skrýt celý příspěvekJirosi, frekvence s jakou posílá data Navstar je tuším 20 MS. Tedy 50x za vteřinu.
A vaše odpověď RiMrovywje naprostá hovadina. Zkuste přemýšlet proč.Jirosi, frekvence s jakou posílá data Navstar je tuším 20 MS. Tedy 50x za vteřinu.
A vaše odpověď RiMrovywje naprostá hovadina. Zkuste přemýšlet proč.RiMr71: Takže dron co uletí pár desítek metrů i přes 20 satelitů má odchylku 20-30cm. VS letadlo co uletí desítky km, to máme jen na vzdálenosti 1000x větší nepřesnost. Takže místo ...Zobrazit celý příspěvek
RiMr71: Takže dron co uletí pár desítek metrů i přes 20 satelitů má odchylku 20-30cm. VS letadlo co uletí desítky km, to máme jen na vzdálenosti 1000x větší nepřesnost. Takže místo 20-30cm, najednou vyletíme na 200-300m.Skrýt celý příspěvek
...já vím, je to hračka, jiné rychlosti atd atd... ale můj dron se připojuje běžně k cca 20 satelitům GPS i Glonass, z více zaměření aproximuje svou polohu s větší přesností a ...Zobrazit celý příspěvek
...já vím, je to hračka, jiné rychlosti atd atd... ale můj dron se připojuje běžně k cca 20 satelitům GPS i Glonass, z více zaměření aproximuje svou polohu s větší přesností a automaticky přistává s přesností cca 20-30 cm...Skrýt celý příspěvek
Shania, keď sa tu preberajú navádzané bomby, nevieš náhodou, ako je to u F-35? Niekde som čítal, že jej elektro-optický systém bude vybavený laserovým značkovačom až od roku 2020? ...Zobrazit celý příspěvek
Shania, keď sa tu preberajú navádzané bomby, nevieš náhodou, ako je to u F-35? Niekde som čítal, že jej elektro-optický systém bude vybavený laserovým značkovačom až od roku 2020? Nemáš náhodou k tomu nejaké bližšie info, prosím ťa? Ja som bol donedávna v tom, že toto je už na F-35 funkčné.Skrýt celý příspěvek
fenri: Rychlost tohoto výpočtu nezáleží na výkonu ale na počtu měření k porovnání. A ty jsou dány vysílací frekvencí... Tzn. Je vám jedno kolikrát to spočítáte když nedostanete ...Zobrazit celý příspěvek
fenri: Rychlost tohoto výpočtu nezáleží na výkonu ale na počtu měření k porovnání. A ty jsou dány vysílací frekvencí... Tzn. Je vám jedno kolikrát to spočítáte když nedostanete nové vstupní hodnoty.
"Pokud potřebují přesnost v decimetrech či jednotkách metrů (tedy cca 100x a 1000x méně přesné, než o čem byla řeč) a pokud budu mít profi mašinu, nejsou ty vteřiny, či jejich zlomky problém. "
To by stále platilo pro statický objekt a teď jsi tam přidejte druhou osu a vyneste tam rychlost změny místa.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...