Jak přesně bombardují české lehké bojové letouny L-159 ALCA v Iráku?

Dvojice pum Mk 82 pod křídlem irácké L-159; větší foto / Iraqi Air Force

České lehké bojové letouny L-159 ALCA již více než rok používá irácké letectvo k úderům na pozice Islámského státu. Jedinou výzbroji iráckých L-159 jsou neřízené pumy Mk 82. Jak efektivní je kombinace letadel L-159 ALCA a pum Mk 82 a jak přesně dokáží piloti L-159 zasahovat cíle?

Taktika použití Mk 82 z lehkých bojových letounů L-159

Mark 82 (Mk 82) je víceúčelová neřízená puma o nominální hmotnosti 500 liber (227 kg). V ocelovém pouzdře je uloženo 89 kg výbušné náplně, obvykle Tritonal – 80 % TNT a 20 % práškový hliník. S hmotností 227 kg je to jedna z nejmenších a jedna z nejběžněji používaných leteckých zbraní vzduch-země na světě.

Puma Mk 82 tvoří bojovou hlavici pro laserem řízené pumy GBU-12 Paveway II a satelitem naváděné GBU-38 JDAM (Joint Direct Attack Munition).

Při použití Mk 82 z nízké výšky mohou bombardovací letoun zasáhnout střepiny vlastní odhozené pumy.  K vyřešení tohoto problému lze Mk 82 vybavit brzdícím zařízením BSU-49. Nafouknutý padákový balón  brzdí pumu a umožňují letadlu včas opustit místo dopadu. V této konfiguraci se puma označuje jako Mk 82 AIR.

Lehký bojový letounu L-159 ALCA má několik možnosti zamíření Mk 82. Například pilot L-159 může vyhledat a zaměřit cíl vizuálně přes průhledový HUD displej v módu CCIP (Constantly Computed Impact Point). V módu CCRP (Continually Computed Release Point) zase navádí letoun do bodu odhozu, odkud bombarduje cíl pomocí souřadnic cíle, které jsou vloženy do palubního počítače letounu před nebo během letu. Pilot v tomto módu vlastní cíl nemusí vůbec vidět.

Zejména CCRP mód je více citlivý na přesnost vstupů, se kterými pracuje zbraňově-navigační systém letounu. Ten potřebuje vědět přesnou polohu letounu (to je kritické pro mód CCRP). L-159 má kombinovaný inerciální (INS) a satelitní (GPS) navigační systém. Protože, ale GPS přijímač v L-159 pracuje jen s méně přesným civilním GPS signálem (to byla dáno vznikem letounu před vstupem ČR republiky do NATO; systém se po vstupu do NATO ale dosud nemodernizoval), doporučuje se v krátkém předstihu před vlastním odhozem pum provést aktualizaci polohy navigačního systému (každý metr navíc se už počítá) například průletem nad bodem o přesně známé poloze.

Na přesnost bombardování neřízenými pumami má velký vliv přesnost určení výšky, respektive šikmé vzdálenosti od letounu k cíli. Nejpřesnější je, když šikmou dálku změří palubní radiolokátor nebo laserový dálkoměr ve střeleckém kontejneru. Pokud radiolokátor z nějakého důvodu nefunguje (a střelecký kontejner není ještě integrován), tak je potřeba co nejpřesněji stanovit výšku letounu nad cílem.

Do určité výšky funguje v letounu radiovýškoměr. Pokud ale letoun bombarduje z vyšší výšky (například z výšky mimo dosah lehké protivzdušné obrany (PVO)), tak radiovýškoměr už je mimo svůj dosah. Proto se pro zajištění přesnosti balistických výpočtů palubního počítače doporučuje manuálně nastavit aktuálního hodnotu tlaku atmosféry v prostoru cíle. Pokud se totiž použije například nastavení platné pro vzdálené letiště vzletu nebo standardizované hodnoty používané v řízení letového provozu, tak to může mít za následek, že počítačový systém letounu nepřesně spočítá výšku letounu nad cílem.

V kombinaci s chybami v 2D určení polohy tak mohou vznikat 3D prostorové chyby určení polohy letounu a následně chyby ve výpočtu zamíření už při odhozu pum. Pochopitelně meteorologické podmínky (proměnlivý vítr, nebo jiný vítr než je v bodě odhozu – ten si avionika dokáže zjistit díky citlivé inerciální jednotce) mají tím větší vliv, čím výše se pumy odhazují a tím déle padají.

Dobu letu pumy, její balistiku a zamíření obecně může také ovlivnit profil bombardování. Pokud se bombarduje ze středních výšek metodou CCRP z horizontálního letu (tedy velmi podobně jako bombardéry za 2. světové války), tak se všechny špatné vlivy mohou sečíst.

Přesnost bombardování lze například zlepšit bombardováním ze střemhlavého letu (zjednodušeně to je prudké klesání pod úhlem 45° a více). To je metoda, kterou používaly například letouny Ju-87 Stuka už za druhé světové války nebo mnohem později dokonce letouny A-10 Thunderbolt II v první válce v Perském zálivu. Přestože hlavním důvodem tehdy bylo, že oba typy letounu neměly žádný blastický počítač (na rozdíl  od L-159) a piloti museli cíl zaměřovat vizuálně přes zaměřovač, tak princip zlepšení přesnosti při tomto způsobu bombardování se nezměnil.

Letoun se při bombardování více přiblíží k cíli a navíc zrychlí. Stejně tak i odhozené pumy, které navíc padají po kratší balistické křivce. Touto metodou bombardování lze s neřízenými pumami dosáhnout vyšší přesnosti. Nevýhodou je, že na rozdíl od bombardování z bezpečných výšek mimo dosah lehké PVO, se letoun může při klesání, odhozu a vybírání náletu dostat do dosahu lehké PVO.

Český poradní tým

Hodně samozřejmě dělá výcvik pilota. Iráčtí piloti ze 115. letky při přeškolovacím výcviku v České republice nalétají údajně okolo třicet hodin na dvoumístné L-159. Poté ještě na domácí základně odlétají další letové hodiny při operačním výcviku na svých jednomístných L-159. Teprve poté jsou připravení k ostrému bojovému nasazení.

“Oni se stále věnují převážně bojovým operacím. Jsme schopni jim v tom předat to, co máme nacvičené – třeba útoky na pozemní cíle – a zvýšit efektivitu toho boje. Ale naplno zúročíme naše zkušenosti, až když bojové operace ukončí a budou se moci soustředěně věnovat právě výcviku. Teď to je tak, že jsou v nouzi a ve válce, takže piloti po třiceti letových hodinách v České republice a následném krátkém výcviku v Iráku musejí do bojového nasazení,” uvedl pro Aktuálně.cz Denis Dúbravčík, velitel třetího českého poradního týmu na letišti v Baládu, kde personál z Čáslavi školí piloty iráckého letectva.

Irácké letectvo nemá na své základně simulátor letounu L-159 – výcvik na simulátorech probíhá v ČR. Hlavním úkolem českého poradního je tedy ústně, písemně a pomocí přednášek mentorovat irácké piloty.

Není samozřejmě žádným tajemstvím, že reálné zkušenosti s ostrým nasazením letounů ve válečných konfliktech nemá v českém letectvu prakticky nikdo. Navíc irácké letectvo je první uživatel L-159, který na tomto letounu běžně používá ostré letecké pumy Mk 82. 

Podle informací Armádních noviny Armáda ČR údajně pumy Mk 82 nikdy nepořídila v počtech potřebných pro pravidelný výcvik pilotů pro operační nasazení. Proto čeští piloti L-159 s touto municí dosud plně necvičili. Ověřili jsme si u tiskového oddělení Generálního štábu Armády České republiky (GŠ AČR), vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, jak český letecký poradní tým plní své poradní a mentorovací úkoly v oblasti použití právě této munice.

“Armáda ČR má dostatek cvičné i ostré munice sloužící k pravidelnému výcviku nejen pilotů a zásoby pravidelně doplňuje. Proto lze konstatovat, že letecký poradní tým (LPT) má dostatek zkušeností k plnění poradní a mentorovací role v oblasti použití zbraňových systémů a výzbroje letounu L-159,” vyvrací pochyby majorka Denisa Vernerová, z Oddělení komunikace s veřejností GŠ AČR.

Samozřejmě i se sebelepším zbraňově-navigační systémem je neřízená munice podle dnešních měřítek stále nepřesná (to platí i o ruském SVP-24, který principiálně odpovídá systému, který používá právě L-159). Proto vyspělá západní letectva v posledních dvou dekádách přešla prakticky jen na „chytrou“ naváděnou munici.

Konstrukční návrh letounu L-159 s tímto trendem počítal od samého počátku a proto mají také integrovanou přesnou protizemní munici. Konkrétně pumy GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II s poloaktivním laserovým navedením a protizemní řízené střely AGM-65B Maverick. Integrace a zkoušky munice na letounech L-159 byla certifikovaná v roce 2003. Bohužel Ministerstvo obrany České republiky (MO ČR) tuto chytrou, ale drahou munici nikdy nekoupilo pro operační použití. Navíc se postupně zcela vytratil zájem o pořízení operačních AGM-65.

Dodejme, že AGM-65B je určena především jako zbraň proti obrněným vozidlům, včetně tanků. Existují i další verze, které jsou určeny proti pozicím lodím nebo bunkrům. AGM-65 má podle verze televizní (například AGM-65B), infračervené nebo poloaktivní laserové navádění.

Střelecké kontejnery na L-159

Schopnosti L-159 dokáží posunout na zcela novou úroveň střelecké kontejnery. Na L-159 se střeleckými kontejnery počítalo už v roce 1995 s tím, že bude dokoupen a integrován do avioniky v dalších modernizačních fázích. Bohužel ze strany MO ČR dosud nebyl po zavedení letounu do výzbroje Armády ČR o dokončení integrace střeleckého kontejneru na L-159 vážný zájem. Výrobce letounu Aero Vodochody v roce roku 2012 na vlastní náklady provedlo demonstrační letové zkoušky s novou generací střeleckého kontejneru a toto řešení aktivně předvádělo Armádě ČR.

Dodejme, že české letectvo v roce 2018 získá čtveřici střeleckých kontejnerů řady Litening pro stíhačky JAS-39 Gripen. MO ČR zároveň objednalo 200 laserem naváděných pum GBU-12 a GBU-16 řady Paveway II. Je s těmito kontejnery a výzbroji počítáno i pro L-159?

“S pořízením zaměřovacích kontejnerů pro letouny L-159 v rámci Armády ČR se počítá v horizontu do roku 2025. Jejich zavedení pro tento letoun je závislé na schopnosti výrobce integrovat tento typ zbraňového systému do letounu a následným vyčleněním finančních prostředků na pořízení systému. Letoun L-159 je schopen používat laserem naváděné pumy již nyní, a to s podporou ozařování předsunutými leteckými návodčími (JTAC) nebo z jiné letecké platformy např. kontejnerem neseným letounem JAS-39,“ uvedla na dotaz Armádních novin majorka Vernerová.

Podle informací Armádních novin má o pořízení střeleckých kontejnerů pro L-159 eminentní zájem irácké letectvo. Irácké L-159 tak poté budou moci efektivně používat právě laserem naváděnou munici řady Paveway II a díky televizním a infračerveným senzorům a laserovému dálkoměru na kontejneru také mnohem efektivněji používat v úvodu zmíněnou hloupou munici.

Dokáže tedy český letecký poradní tým (LPT) v budoucnu mentorovat irácké piloty L-159 při výcviku se střeleckým kontejnerem, i když kontejner není na L-159 dosud v podmínkách Armády ČR integrován?

“Současný mandát umožňuje působení LPT v Iráku do konce roku 2018. Další možné nasazení výcvikového týmu bude předmětem přípravy nového mandátu. Zkušenosti s použitím přesně naváděné munice již příslušníci poradního týmu mají. Laserový zaměřovací kontejner bude v AČR zaveden v roce 2018,” komentuje zprávy o zájmu iráckého letectva pořídit si střelecké kontejnery pro L-159 majorka Vernerová.

Pořízení a bojové nasazení L-159 ALCA v Iráku je obrovským úspěchem České republiky. Irák má podle otevřených zdrojů zájem o další L-159 a také zájem o posílení jejich schopností skrze pořízení střeleckých kontejnerů. Vzdušné síly Armády České republiky musí být na tuto skutečnost připravené.

Nahlásit chybu v článku


Související články

Polská armáda testuje českou útočnou pušku CZ BREN 2

Polské ozbrojené složky v současné době testují pistole, samopaly i útočné pušky České zbrojovky. ...

Armáda ČR pořídí šest desítek obrněných vozidel TITUS na podvozku TATRA

Vláda České republiky v pondělí 24. 7. 2017 schválila zakázku na pořízení obrněných vozidel TITUS ...

Polsko-české vozidlo Husar 4×4 na tatrováckem podvozku

Na právě skončené výstavě MSPO 2017 v polských Kielcích česká firma TATRA DEFENSE VEHICLE (TDV) ...

BVP Puma pro Armádu ČR - průmysl, výcvik, cena a spolehlivost

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) plánuje za nakup 210 nových bojových vozidel pěchoty (BVP) a dalších ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Jirosi
    15:04 02.10.2017

    Logic:"Takže: Kdyby česká vláda uzavřela s Italama v roce 97 kontrakt, že jim Italové mezi lety 2000-2005 dodají Mastery a česká vláda je v roce 2001 zaplatí, zaplatila by je česká ...Zobrazit celý příspěvek

    Logic:"Takže: Kdyby česká vláda uzavřela s Italama v roce 97 kontrakt, že jim Italové mezi lety 2000-2005 dodají Mastery a česká vláda je v roce 2001 zaplatí, zaplatila by je česká vláda v kterém kurzu? V kurzu roku 97, z roku 2001, nebo z roku 2014? "

    Vzhledem k tomu že se bavíme o letadle které se prodává od roku 2009, tak by za ně "logicky" česká vláda zaplatila v roce 2001.

    "Zaprve Aero v roce 2000 předalo dva stroje ze 70. Takže žádné dávno létala.
    Co ještě o tom projektu dalšího nevíš? "

    Takže sem měl pravdu na rozdíl od tebe. Překvapivě ty díly, už tady v době kdy popisuješ nákup musely být, když jimi osazení letadla už létala.
    Nebo samozdřejně můžeš mít pravdu ty a ty díly sem putovaly ze zahraničí po jednom kuse, tak aby se vždy montovali do jednotlitvých letadel. Ale pak by se i tak platily, tedy nikoliv v červnu 2001. Jak se tu snažíš dokázat.


    "Ty chceš tvrdit, že Fabie z roku 2015 se prodávala (po započtení inflace) za více než Fabie z roku 2005, protože je modernější? Fakt? Tedy že pro určení Fabie z roku 2005 nelze použít cenu Fabie z roku 2015, protože ta je modernější? Mysli trochu, než něco napíšeš. "

    Jasně Fabie je skvělí příklad. Proč, raději nepoužiješ ceny těch F16? Jo, ono by ti to nevycházelo že ...Skrýt celý příspěvek

  • logik
    14:30 02.10.2017

    Jirosi: "Kontrakt za ALCA se uzavíral v roce 97, 98,.. 2005 ? Ne uzavíral se v roce 97!" Ach jo. To fakt se musím ptát úplně polopatě, aby Ti došly souvislosti. Takže: Kdyby ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi:
    "Kontrakt za ALCA se uzavíral v roce 97, 98,.. 2005 ? Ne uzavíral se v roce 97!"
    Ach jo. To fakt se musím ptát úplně polopatě, aby Ti došly souvislosti. Takže: Kdyby česká vláda uzavřela s Italama v roce 97 kontrakt, že jim Italové mezi lety 2000-2005 dodají Mastery a česká vláda je v roce 2001 zaplatí, zaplatila by je česká vláda v kterém kurzu? V kurzu roku 97, z roku 2001, nebo z roku 2014?
    Prosím o odpověď.

    >> Ano i Aero nakupovalo díly na svoje stroje v roce 2001, když armáda v nich už dávno létala.
    Zaprve Aero v roce 2000 předalo dva stroje ze 70. Takže žádné dávno létala.
    Co ještě o tom projektu dalšího nevíš?

    Nicméně máš pravdu, že jsem to napsal trochu zjednodušeně. Ve skutečnosti byla nemalá část kontraktu, která pokrývala právě zahraniční komponenty a zahraniční práci (např. integrátora avioniky), přímo v dolarech - a platby za tyto komponenty šly přímo zahraničním partnerům Aera (Aero nemělo pochopitelně takový cash-flow, aby mohlo nakoupit za miliardy v zahraničí, několik let si je "sušit v hangáru" a pak prodat MO).

    Takže prostě náklady za zahraniční součástky se platili v takovém kursu, v jakém se platili.
    Nicméně to je pro posouzení ceny Alek v podstatě irelevantní (jen to dokazuje, že se na tom Aero nenapakovalo): Alky byly dodány (zjednodušuji - dodávky i platby pokrývali cca 3 roky, jde o princip) 2001, byly zaplaceny v roce 2001 - a tak pro stanovení jejich ceny je nesmysl používat jakýkoli jiný kurz, než kurz z těchto let. To fakt nechápeš takovéto jednoduché souvislosti?

    Kdyby Aero za stejných podmínek jako ČR dodávalo do zahraničí: tedy platí se v roce 2001, dostalo by dolary v kurzu z roku 2001. Kdyby ČR v roce 2001 neplatilo Alky, ale Mastery, platilo by za ně dolary s kurzem 2001. Už fakt nevím, jak Ti takovou jednoduchou věc vysvětlit.

    >> "A i kdyby modernějším byl (určitě se dá vytáhnout něco modernějšího), co je na tom něco divného,"
    > Nic, jen že to zvyšuje cenu stroje.
    Ty chceš tvrdit, že Fabie z roku 2015 se prodávala (po započtení inflace) za více než Fabie z roku 2005, protože je modernější? Fakt? Tedy že pro určení Fabie z roku 2005 nelze použít cenu Fabie z roku 2015, protože ta je modernější? Mysli trochu, než něco napíšeš.

    Nebo chceš tvrdit, že Master má avioniku modernější než L159 o více, než by odpovídalo rozdílu 15 let mezi nimi? Chceš tvrdit, že rozdíl mezi Masterem a L159 je větší, než např. mezi F16 block 50 a F16 block 60? V čem prosimtě?
    V tom, že Master nemá v základu ani radar? V tom, že verze dodaná Izraelcům pravděpodobně není schopná používat zbraně (vzhledem k tomu, že tuto verzi letadla vyvinuli až v roce 2015)
    https://www.flightglobal.com/n...
    - a tedy má podstatně jednodušší avioniku, než L159?Skrýt celý příspěvek

  • Luky
    12:26 02.10.2017

    jo, vypadá to dobře.... za ten článek jsem dal palec hore Tomasovi asi tři stránky zpět - vyšel v podstatě ve chvíli, kdy jsme vedli debatu...

    jo, vypadá to dobře.... za ten článek jsem dal palec hore Tomasovi asi tři stránky zpět - vyšel v podstatě ve chvíli, kdy jsme vedli debatu...

  • stirling
    11:55 02.10.2017

    http://www.janes.com/article/7...
    že by opravdu mokré křídlo pro ALCU už v dohledné době?

    http://www.janes.com/article/7...
    že by opravdu mokré křídlo pro ALCU už v dohledné době?

  • Jirosi
    11:54 02.10.2017

    Tesil: Od roku 1948 tu byla v podstatě loutková vláda Moskvy a od roku 1955 jsme byli členem VS, tedy nepřátelského uskupení proti NATO. Takže tu ani nemusela být cizí vojska. ...Zobrazit celý příspěvek

    Tesil: Od roku 1948 tu byla v podstatě loutková vláda Moskvy a od roku 1955 jsme byli členem VS, tedy nepřátelského uskupení proti NATO. Takže tu ani nemusela být cizí vojska. Protože sama naše vláda se choval nepřátelsky.Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    11:34 02.10.2017

    Starlight Plány existovaly na obou stranách,stejně jako různá cvičení a samozřejmě propaganda jela naplno. Z dokumentů se před r,89 se pečlivě vybralo jen to co omlouvalo mizérii ...Zobrazit celý příspěvek

    Starlight
    Plány existovaly na obou stranách,stejně jako různá cvičení a samozřejmě propaganda jela naplno.
    Z dokumentů se před r,89 se pečlivě vybralo jen to co omlouvalo mizérii současné armády.
    Např.gen.Vitanovský,tvůrce operačního plánování uvedl,že protiúder měl přijít až po napadení nepřítelem.Tato pasáž z jeho rozhovoru byla jaksi vypuštěna.
    Dalším faktem zůstává to,že na našem území nikdy nebyly rozmístěny JZ.Na území NSR bylo vyčleněno více než 700ks jaderné munice k použití proti cílům v ČSSR. A to i v době kdy se u nás nenacházely cizí jednotky.
    Naprosto chápu pokřivený názor mladší generace na stav ČSLA,švandrlíkovský přístup může být humorný,ale ne objektivní.Nikdo asi nehodnotí americké letectvo
    pohledem filmu Žhavé výstřely.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    10:14 02.10.2017

    logik:"Prosím odpověz na otázku. Konkurent ALCY by ČR v roce 2001 kupovala za kurz dolaru z roku 2014, nebo za kurz dolaru z roku 2001? A kdyby se v roce 2001 prodávala Alca do ...Zobrazit celý příspěvek

    logik:"Prosím odpověz na otázku. Konkurent ALCY by ČR v roce 2001 kupovala za kurz dolaru z roku 2014, nebo za kurz dolaru z roku 2001? A kdyby se v roce 2001 prodávala Alca do Izraele, ten by ji kupoval za kurz dolaru z roku 2001, nebo za kurz dolaru z roku 2014? "

    Kontrakt za ALCA se uzavíral v roce 97, 98,.. 2005 ? Ne uzavíral se v roce 97 ! Ano i Aero nakupovalo díly na svoje stroje v roce 2001, když armáda v nich už dávno létala.

    "A i kdyby modernějším byl (určitě se dá vytáhnout něco modernějšího), co je na tom něco divného,"

    Nic, jen že to zvyšuje cenu stroje.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    08:35 02.10.2017

    Jirosi: Prosím odpověz na otázku. Konkurent ALCY by ČR v roce 2001 kupovala za kurz dolaru z roku 2014, nebo za kurz dolaru z roku 2001? A kdyby se v roce 2001 prodávala Alca do ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi:
    Prosím odpověz na otázku. Konkurent ALCY by ČR v roce 2001 kupovala za kurz dolaru z roku 2014, nebo za kurz dolaru z roku 2001? A kdyby se v roce 2001 prodávala Alca do Izraele, ten by ji kupoval za kurz dolaru z roku 2001, nebo za kurz dolaru z roku 2014? Předem děkuji za odpověď.

    Jinak v čem konkrétně je podle Tebe Master modernější? Chceš tvrdit, že je osazován např. modernější avionikou (to je to co dělá bitevní letadlo bitevním letadlem)? Víš, že Master v základu vůbec není osazen radarem?
    A i kdyby modernějším byl (určitě se dá vytáhnout něco modernějšího), co je na tom něco divného, že letoun kupovaný o více než deset let později je modernější? To jako Alka byla předražená, protože v roce 2001 neměla vlastnosti letadla z roku 2014? To už snad nemyslíš ani vážně....

    Inflace pak za ta léta nebyla 1.4, ale 1,34 (jak jsem udával) - viz
    https://inflationdata.com/Infl...

    Starlight: díky.Skrýt celý příspěvek

  • Starlight
    22:02 01.10.2017

    @Tesil Nechci ti nijak bránit v rozletu při hodnocení československého válečného plánu z roku 1964, ale zřejmě budu asi první, kdo ti oznámí pro tebe zřejmě dosud neznámou ...Zobrazit celý příspěvek

    @Tesil

    Nechci ti nijak bránit v rozletu při hodnocení československého válečného plánu z roku 1964, ale zřejmě budu asi první, kdo ti oznámí pro tebe zřejmě dosud neznámou informaci. Už před deseti lety, tedy v roce 2007, byly u nás veřejně publikovány československé válečné plány z let 1950 až 1990, včetně jejich analytického rozboru. Po „nejznámějším“ válečném plánu z roku 1964, který byl publikován jako první, tu byly další, které už byly řádně psané na stroji v češtině.

    A stejně jako ten z roku 1964 se zabývaly jen útočnou operací přes Rýn směrem do Francie, a to za použití stovek jaderných hlavic a pum. Kromě plánů z 50. let teprve až válečný plán z roku 1986 řešil i případnou obrannou operaci. Ovšem jen v příhraničním pásmu (vše se mělo odehrát nalevo od Labe a Vltavy) s následným přechodem do protiútoku směrem do Německa/Francie.Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    21:14 01.10.2017

    Jirosi
    Dokument byl vypracován v jediném vyhotovení o 17 listech.

    Jirosi
    Dokument byl vypracován v jediném vyhotovení o 17 listech.

  • Jirosi
    20:58 01.10.2017

    Tesil: "jakýsi čmaropis se nachází pouze na níže uvedeném spisu. " Možná proto ten dokument zaslaly zpět, aby byl dodán nový kus. Tím však došlo k jeho zachování. Jinak by byl ...Zobrazit celý příspěvek

    Tesil: "jakýsi čmaropis se nachází pouze na níže uvedeném spisu. "

    Možná proto ten dokument zaslaly zpět, aby byl dodán nový kus. Tím však došlo k jeho zachování. Jinak by byl uložen v archivu v Moskvě, kde se dá předpokládat leží stále orginální kus s čitelným podpisem.Skrýt celý příspěvek

  • Tesil
    18:27 01.10.2017

    Jirosi No v překladu toho dokumentu se píše- Podpis nečitelný.Tedy znovu opakuji,nikdo neprokázal pravost Novotného podpisu.Jakýsi čmaropis se nachází pouze na níže uvedeném ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi
    No v překladu toho dokumentu se píše- Podpis nečitelný.Tedy znovu opakuji,nikdo neprokázal pravost Novotného podpisu.Jakýsi čmaropis se nachází pouze na níže uvedeném spisu.
    A ty znáš důvod následných událostí?Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    17:55 01.10.2017

    Tesil: Už 4 roky po tomhle podpise jsme jasně viděli, jak se rozhoduje tady a ne v "Moskvě", a že ty rusy vlastně vůbec nezajímáme.

    Tesil: Už 4 roky po tomhle podpise jsme jasně viděli, jak se rozhoduje tady a ne v "Moskvě", a že ty rusy vlastně vůbec nezajímáme.

  • Tesil
    16:56 01.10.2017

    logik Stalin,Brežněv ani AČR s tím nemají nic společného. Nevím proč by měl v r. 1964 president ČSSR podepisovat v ruském jazyce,rukou psaný dokument,vypracovaný gen.ČSLA. To ti ...Zobrazit celý příspěvek

    logik
    Stalin,Brežněv ani AČR s tím nemají nic společného.
    Nevím proč by měl v r. 1964 president ČSSR podepisovat v ruském jazyce,rukou psaný dokument,vypracovaný gen.ČSLA.
    To ti nepřipadá trochu překombinované.
    A prosím tě, přečti si diskuzi pod tím článkem z 21.století.Např.z našeho území Rusové odešli v r. 1945.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    14:02 01.10.2017

    Je to marný.. Logik:"Tebou zvolená metodika vedla k přehodnocení ceny L159 o cca 30% (místo inflace 1,3 jsi použil inflaci 1,6, protože jsi jak výše dokládám, v roce 97 a 98 ...Zobrazit celý příspěvek

    Je to marný..

    Logik:"Tebou zvolená metodika vedla k přehodnocení ceny L159 o cca 30% (místo inflace 1,3 jsi použil inflaci 1,6, protože jsi jak výše dokládám, v roce 97 a 98 byla furt ještě inflace kolem 10%). Fakt chceš furt tvrdit, že Tvoje metodika je přesnější???? "

    Inflace koruny 1,6, inflace tebou udávané "pevné měny" 1,45. Tebou zvolená Inflace 1,3 ....

    "tak máme porovnávat cenu v korunách v kursu 2014, i když by se možná alternativa kupovala za dolar 2001, tedy za skoro dvojnásobný kurs - a nemalá část komponent Alky byla také kupována za tento dvojnásobný kurz a "přeprodávána státu""

    Můj kurz, byl z doby kdy jsi navrhl referenční kontrakt. Vybral sis ho ty, ne já. Mohl bych rozporovat, že se jedná o modernější letoun, má dva motory, atd, ale proč ? To jsou věci co "neovliňují cenu". Stále si myslím, že během tebou uvedených let, kdy byli vynakládány prostředky na ALCA tedy 97-2005. Nebo se najednou tebou uvedené zdroje pletou ? Protože pak by neodpovídala ani ta cena že ...

    " jednak zbraňové projekty (např. kontejner Plamen),"

    Kolik zbraňových systému by armáda objednala kdyby jsi neobjednala ALCA .. No 0. Jaké by ji tím vznikly náklady ... 0. Ano, je to překvapující ale náklady jdou za ALCA.

    Je zvláštní co vše jsi chopen zabalit do programu ALCA... dokoce i krach banky. Ty celkem jedeš. Stát se rozhodl že jsi nechá vyrobit ALCA, tím pádem se v té době musel zaručit za Aero, jinak by mu nezůstalo vůbec nic. Kdyby si nenechal dělat ALCA nemusel se zaručovat za nic.... Takže opět jaké by byli náklady bez ALCA 0. S nimi ...Skrýt celý příspěvek

  • logik
    13:02 01.10.2017

    jirosi: Tvoje metodika je spravedlivá asi tak, jako stehno.... Protože pochopitelně do každé smlouvy je započítávaná inflace mezi uzavřením smlouvy a zaplacením smlouvy, buďto ...Zobrazit celý příspěvek

    jirosi: Tvoje metodika je spravedlivá asi tak, jako stehno....
    Protože pochopitelně do každé smlouvy je započítávaná inflace mezi uzavřením smlouvy a zaplacením smlouvy, buďto implicitně navýšením ceny, nebo dokonce explicitně klauzulí smlouvy (kdy cena není pevná, ale zvyšuje se dle inflačních dat). Tím, že bereš okamžik podepsání smlouvy, tak jsi tu inflaci mezi roky 97-01 do ceny započetl dvakrát (jednou explicitně, jednou je již započtena ve smlouvě). Podmínky jsi tedy nastavil jen zdánlivě rovné, ve skutečnosti jsi nastavil podmínky značně výhodnější pro krátký kontrakt a pro kontrakt ve měně, která méně podléhá inflaci.

    Pro srovnání dvou věcí nestačí jen stanovit pevný bod: Tebou zvolené kritérium je podobné, jako kdyby sis dával se mnou závod: každý od počítače do Tvé kuchyně. Jasně stanovené podmínky, pevný bod, vše je Ok.... Není.

    Alka byla placena v průběhu šesti let, největší platby však probíhali v letech 2000-2002. Vzal jsem tedy střed, rok 2001. Co vím tak Master byl co vím placen 2014-2015. Tedy střed je mezi 2014-2015. Střed je 2014.5, to, že jsem jako střed vzal 2014 je IMHO naprosto přijatelná aproximace, přesnější by sice bylo připočíst polovinu inflace za rok 2015 (abych také vzal přesně střed), ale vzniklá chyba je v řádu jednotek procent a tedy irelevantní vzhledem k meritu věci.
    Tebou zvolená metodika vedla k přehodnocení ceny L159 o cca 30% (místo inflace 1,3 jsi použil inflaci 1,6, protože jsi jak výše dokládám, v roce 97 a 98 byla furt ještě inflace kolem 10%). Fakt chceš furt tvrdit, že Tvoje metodika je přesnější????

    Které konkrétní podmínky jsem tedy stanovil nerovně? Nebo furt tvrdíš, že když jde o to posoudit, zdali byla Alka předražená, tak máme porovnávat cenu v korunách v kursu 2014, i když by se možná alternativa kupovala za dolar 2001, tedy za skoro dvojnásobný kurs - a nemalá část komponent Alky byla také kupována za tento dvojnásobný kurz a "přeprodávána státu". Nebo už souhlasíš s použitím kurzu dolaru z roku 2001, tedy z doby, kdy by ČR platila Master, kdyby místo Alky koupila ten?
    http://www.kurzy.cz/kurzy-men/...

    ===


    Do ceny Alky pak započítáváš další projekty:
    - jednak zbraňové projekty (např. kontejner Plamen), které nejsou započítány do ceny letounu Master, ale jsou započteny do těch 42 i 50 miliard. To je právě to co kritizuješ u mne a děláš to sám: nerovné podmínky porovnávání.

    - jednak subvence Aeru, které jak jsem již vysvětloval, byly podporou samotného Aera - tedy i hromady dalších projektů, co se v Aeru v tu dobu dělaly, nikoli přímo Alky. To, že se takové záruky dávají běžně podnikům, co se státem žádný byznys nemají, je naprosto normální věc (pokud o tom nevíš, tak např.
    https://ekonomika.idnes.cz/sta... nebo
    https://www.nku.cz/assets/kon-... obzvlášť pokud jde o podnik klíčový pro stát (což zbrojní průmysl je), viz např. kauza IPB. A obzvláště často se takové záruky dávají v souvislosti s privatizací a restrukturalizací podniku (např. http://www.asz.cz/redakce/tisk...

    Za těch 9miliard si tedy stát zdaleka jen nekupoval Alky, za tyto peníze se snažil udržet klíčový zbrojní průmysl v ČR. Byly to peníze vložené do restrukturalizace Aera, nikoli "cena za kus letadla". Věc, na které měl stát zájem, ať už od Aera něco kupoval či nikoli.
    Opět, do ceny Masteru se žádné náklady na restrukturalizaci podniku neprojevují a tedy jde o nerovné srovnání.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    09:27 01.10.2017

    Logik: Když chceš něco srovnávat, tak jsi musíš určit pevné hodnoty a ty použít pro oba projekty stejně. Já, sem použil data podpisu smluv. Tedy 97 s 2014, klidně to můžeš udělat i ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: Když chceš něco srovnávat, tak jsi musíš určit pevné hodnoty a ty použít pro oba projekty stejně. Já, sem použil data podpisu smluv. Tedy 97 s 2014, klidně to můžeš udělat i pro data ukončení tedy 2005 a 2016. Je to jedno ale vždy musíš zachovávat pro obě smlouvy stejné podmínky. Což se dívám ti dělá poměrně velké problémy.

    "Záruky pak český stát dával při spoustě privatizačních projektů či jen tak jako podporu exportu, takže i v tomto je tvoje argumentace nepodložená."

    A počítám tady někdo s jinými projekty, ne... Jen s ALCA a tím co se jí týkalo.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    01:15 01.10.2017

    Jirosi: Je úplně jedno, v čem to ČR zaplatí. Jde o srovnání ceny dvou letadel. A použív at pro srovnávání korunu, jejíž kurz za těch deset let dělal psí kusy je prostě nesmysl. ...Zobrazit celý příspěvek

    Jirosi: Je úplně jedno, v čem to ČR zaplatí. Jde o srovnání ceny dvou letadel. A použív
    at pro srovnávání korunu, jejíž kurz za těch deset let dělal psí kusy je prostě nesmysl.

    Jde o to, jestli byla Alka předražená, nebo ne. Tedy jestli kdybychom v roce 2000 zaplatili konkurenci, utratili bychom méně. Kterákoli srovnatelná konkurence by se kupovala ze zahraničí, tedy za dolary. Takže musíme určit cenu konkurence v roce 2000 v DOLARECH a tu pak převést v TEHDEJŠÍM kursu na koruny.
    V roce 2000 by nám nikdo za dnešní kurs letadla neprodal. Takže tvrdíš nesmysly, když prosazuješ dnešní kurs.

    Kde se tam v tom "including aircraft, engines, maintenance, logistics, and training simulators" píše např. o zbraních? Součástí peněz daných do Alcy je přinejmenším prokazatelně zbraňový komplex plamen.

    Tady pak je jasně vidět:
    http://www.kurzy.cz/kurzy-men/...
    že nemalou dobu se kurs dolaru držel nad 35Kč a malou chvíli byl i nad čtyřiceti korunama. Ano, chce to orpavdu nebejt línej, jinak ztrapníš sám sebe. Když si zprůměruješ dlouhou dobu, tak tam ty inkriminovaný roky (kdy ovšem šla většina plateb za Alky) holt vidíš jen zprůměrovaně s ostatníma rokama.

    Záruky pak český stát dával při spoustě privatizačních projektů či jen tak jako podporu exportu, takže i v tomto je tvoje argumentace nepodložená.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    23:25 30.09.2017

    Logic: "Takže mnou použitý kurz 25Kč byl dosti podstřelený, jak se koukám na přesný kurz dolaru, tak na tuto hodnotu dolar klesl až dávno po zaplacení kontraktu, v době placení ...Zobrazit celý příspěvek

    Logic: "Takže mnou použitý kurz 25Kč byl dosti podstřelený, jak se koukám na přesný kurz dolaru, tak na tuto hodnotu dolar klesl až dávno po zaplacení kontraktu, v době placení stál dolar dokonce 40Kč.... "

    Opět co si to napřed zkusit dohledat.
    Průměrný kurz dle CNB v roce:
    1997 / 31,7
    1998 / 32,2
    1999 / 34,6

    1997-2005 / 31,7
    Internet je ...., hlavně když si línej.Skrýt celý příspěvek

  • Jirosi
    22:47 30.09.2017

    Logic: Je jedno co ti drží hodnotu. CR to bude vždy muset zaplatit Korunami, protože to je měna, kterou dostává od svých obyvatel. Tak úplně stejně buď rozporuj cenu ALCA, ...Zobrazit celý příspěvek

    Logic: Je jedno co ti drží hodnotu. CR to bude vždy muset zaplatit Korunami, protože to je měna, kterou dostává od svých obyvatel.


    Tak úplně stejně buď rozporuj cenu ALCA, nebo inflaci. Ne, oboji. I když budeme uvažovat cenu za těch tebou udaných 42 MLD, tak proti těm 26 MLD za dvou motorové stroje je to sakra více. Kontrakt na ty letadla je taky rozložen do více let(2). Takže opravdu to není, tak že se vše uhradí rovnou.


    V tom odkazu co si dával na ten nákup, se celkem jasně píše o tom, že taky dostanou "his agreement has a total value of about one million US$, including aircraft, engines, maintenance, logistics, and training simulators." Takže úplně stejně jako u ALCA.

    Pokud by se ALCA nekoupila nemusely by se dávat záruky, tzn nebyli by utraceny peníze = ano, je to součást nákupu, stejně jako kurzové riziko.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 2 z 8