Bitva o Mosul: M1 Abrams vs. ruská střela Kornet
- 3. 11. 2016
- 43 komentářů
- Jan Grohmann
Před několika dny ruskými médií proběhla zpráva o zničení iráckého tanku M1 Abrams ruskou střelou Kornet. Irácký tank skončil v plamenech. Avšak slova o “zničení” je třeba brát s rezervou.
Kornet
Protitanková řízená střela (PTŘS) Kornet byla poprvé zavedená do výzbroje ruské armády v roce 1998. Střelu lze umístit na vozidla nebo odpalovat z přenositelných kompletů. Více než 35 000 střel se dostalo do výzbroje 20 zemí.
Kornety má ve své výzbroji například Irák, Írán nebo Sýrie. Střely využívají i teroristické organizace Hizballáh a Hamás - ty je pravděpodobně získaly ještě před válkou od syrské armády. Rusko dodalo syrské armádě v posledních letech také 1000 nejnovějších střel Kornet-E.
Islámský stát, který stojí za zmíňovaným zásahem tanku Abrams, mohl střely získat z vyrabovaných skladů irácké nebo syrské armády.
Dolet střely Kornet je 5500 m, ve verzi Kornet-EM až 8000 m. V základní verzi je tandemová hlavice schopná prorazit údajně 1000 až 1200 mm válcovaného homogenního pancíře RHAe (Rolled Homogeneous Armour equivalency). Verze Kornet-E pak dokáže údajně probít 1200 mm RHAe. Případné přídavné moduly reaktivního pancíře (ERA) tanku vyřadí z provozu menší první nálož tandemové hlavice střely Kornet.
Kumulativní nálož střely Kornet probíjí pancíř úzkým proudem horkého plazmatu. Uvnitř tanku ale plazma ničí/zabíjí jen ve směru průniku. Pokud se členové posádky nenacházejí ve směru paprsku, vyváznou většinou jen s lehkým zraněním. Neplatí to však v případě, kdy plazma zasáhne munici nebo hořlavou kapalinu hydrauliky.
Je například znám případ z roku 1997, kdy dva izraelské tanky Merkava Mk2 do boků věže (v pozici velitele) zásahly PTŘS. Střely pancíř izraelských tanků penetrovaly. Při útoku byl zabit jeden tankista, ale celá posádka obou tanků, leč zraněná, přežila. Řidiči dokonce vyvázli bez zranění.
Abrams
Irák nakoupil od Spojených států 140 tanků M1A1 Abrams - 40 tanků již bylo v bojích s Islámisty poškozeno nebo zničeno. Dodejme, že irácké tanky nemají pancíř z ochuzeného uranu - ten je dostupný až od verze M1A2.
Čelní pancíř korby tanků Abrams (M1A1 i M1A2) dosahuje fyzicky tloušťky 700 mm. Upozorněme, že se nejedná o hodnotu RHAe, ale o skutečnou tloušťku. Odolnost tanku Abrams vyjádřená pomocí referenční hodnoty RHAe je utajovaná.
Balistickou ochranu korby zvyšuje i konstrukční uspořádání. Řidič tanku M1A2 Abrams se nachází v pololežící poloze uprostřed a vedle něj jsou palivové nádrže zvyšující balistickou odolnost.
Horní část trupu chrání pancéřová deska o síle 50,8 mm. Horní bok korby chrání pancíř o tloušťce 70 mm, dolní a zadní část kryjící motorový prostor pancíř o tloušťce 20 mm. Dodatečnou a volitelnou ochranu boků zajišťují přídavné moduly s reaktivním pancířem. Čelní pancíř věže (od verze M1A1) má tloušťku 900 až 960 mm a boky věže 370 až 400 mm .
Odhadovaná fyzická tloušťka pancíře tanku M1A1/M1A2 Abrams. V zadní části věže je dobře patrná dvojice panelů kryjící muniční prostor tanku / AW
Je ale třeba si uvědomit, jak velkou roli hraje úhel zásahu. Při zásahu bočního pancíře věže pod úhlem 30° od podélné osy tanku musí protitanková zbraň překonávat 740 mm pancíře.
Odolnost tanku Abrams zvyšuje munice nacházející se mimo prostor posádky. Celkově 36 ks munice je uloženo ve dvou pancéřových boxech (2x18 ks) v zadní části věže. Munici od prostoru posádky dělí pancéřová přepážka, která se otevírá jen při nabíjení (ukázka na YouTube).
Muniční prostor je z horní strany krýt panely (blowout panels), které slouží de facto jako přetlakový ventil při explozi munice.
Přepážka má větší odolnost než panely - při zásahu munice tedy exploze prorazí slabší horní panely a jde bezpečně mimo prostor posádky. Hasící systém tanku by měl také zajistit přežitelné prostředí v prostoru posádky.
Průřez tanku Abrams. Munice je uložená v zádní části věže. / Public Domain
Podle Jaroslawa Wolskieho, polského odborníka na tankovou techniku, žádná známá protitanková zbraň, ať už kumulativní nebo podkaliberní,nedokáže proniknout čelním pancířem M1A2 Abrams. To platí však u amerických tanků, jejichž pancíř je vybaven ochuzeným uranem. Nejsilnější částí předního pancíře údajně odolají i podkaliberním střelám z ruských 125mm tankových kanónů.
V případě iráckých tanků M1A1 Abrams (bez pancíře z ochuzeného uranu) je znám minimálně jeden případ, kdy čelní pancíř věže překonala ruská PTŘS Kornet.
O celkové odolnosti tanku Abrams se dá dozvědět ze vzorku 47 útoků v Iráku mezi roky 2004 až 2008. I přes použití moderních zbraní, jako jsou střely s tandemovou hlavicí PG-7V nebo PG-29V, byl Abrams pouze ve 2 % případů zničen (resp. nevyplatila se oprava) a v 15 % případů bylo nutné tank evakuovat odtahovým vozidlem.
Ke zranění posádky, a to i v případech, kdy nedošlo k penetraci pancíře (jeden z osádky se nacházel například v poklopu), došlo v 36 % případů. K těžkému zranění nebo smrti pak došlo při sedmi útocích (15 % případů).
Test balistické přepážky oddělující munici od prostoru posádky tanku Abrams. Ve vloženém videu vidíme, že přepážka je neporušená.
Video
Inkriminované video ukazuje zásah tanku Abrams střelou Kornet do zadní části věže. Jako u každého tanku je zadní část věže jen slabě pancéřovaná, neboť největší riziko pro tank přichází z přední polosféry.
Zásah prorazil zadní pancíř a zapálil munici. Po výbuchu pancíře správně odletěly vrchní panely. Z videa není patrné, zda se exploze dostala až do prostoru posádky. Nicméně je možné, že kumulativní paprsek střely prošel zadním pancířem, municí a propálil také přepážku dělící munici od prostoru posádky. V tom případě byl osud posádky tanku zpečetěn.
Je nutné také zdůraznit, že při zásahu do zadní části věže by byl z boje vyřazen jakýkoliv tank, a to i při použití starších PTŘS nebo dokonce RPG. Podobný zásah neustojí ani nový ruský tank T-14 Armata, který má munici uloženou ve stejném místě. Je však pravdou, že u T-14 má posádka sedící v přední pancéřové kapsli rozhodně větší šanci na přežití.
V každém případě se moderní PTŘS stávají čím dál větší problém. Odpovědi na moderní PTŘS jsou především aktivní systémy ochrany tanků, jako izraelský Trophy, který již mnohokrát ukázal své kvality v ostré akci. O zavedení systému Trophy pro své tanky uvažuje také americká armáda.
Hlavní nevýhodou Trophy je ale velká cena. Podle izraelských médií těžká verze Trophy (850 kg) pro tanky Merkava 4 stojí 300 000 dolarů
Zdroj: National Interest
Související články
Modernizace ruských tanků T-14 Armata
Do konce roku 2019 ruská armáda získá 70 sériových tanků T-14 Armata, které se připojí ke zhruba 30 ...
- 27.09.2016
- 29 komentářů
- Jan Grohmann
Griffin: Lehký tank pro americké výsadkové jednotky
V článku Bradley NG: Modernizace bojových vozidel Bradley jsme se zmínili o nové technice pro ...
- 05.10.2016
- 26 komentářů
- Jan Grohmann
M1A3 Abrams: Nová generace amerických tanků
Po roce 2020 americká armáda (U.S. Army) začne s vývojem tanku M1A3 Abrams - již třetí generace ...
- 11.10.2016
- 127 komentářů
- Jan Grohmann
Lehký tank M8 AGS pro americké výsadkáře
Americké výsadkové jednotky hledají v rámci programu MPF (Mobile Protected Firepower) obrněné ...
- 24.10.2016
- 52 komentářů
- Jan Grohmann
Z článku jsme moc jak se říká nepobral, zatím není moc informací a skutečnosti zásahu. Ale už jsme několikrát přemýšlel a hledal porovnání mezí průrazností 120mm takových ...Zobrazit celý příspěvek
Z článku jsme moc jak se říká nepobral, zatím není moc informací a skutečnosti zásahu.
Ale už jsme několikrát přemýšlel a hledal porovnání mezí průrazností 120mm takových kanonů a 125mm kanonů. Víte, kde lze nějaký info dostat. Logický předpoklad je, že vetší ráže a delší hlaveň = větší průraz, ale důležitá je i konstrukce kanonu (elektrochemický atp.) Tak gdybyste věděli, písněte. Dikec.Skrýt celý příspěvekZnovu nastoľujem otázku " Koniec ťažkých tankov v 21 storočí ?" Pozerám sa na problém s ekonomického hľadiska a z hľadiska manévrovacích možností a rýchlosti zaujatia ...Zobrazit celý příspěvek
Znovu nastoľujem otázku " Koniec ťažkých tankov v 21 storočí ?"
Pozerám sa na problém s ekonomického hľadiska a z hľadiska manévrovacích možností a rýchlosti zaujatia strategických bodov bojiska.
Definicia tanku je pancierované vozidlo s ľudskou posádkou a delom, nejakými guľometmi, raketami.
Znova a znova sa potvrdzuje, že na každý pancier sa nájde veľa mnoho učinnejších lacnejších protizbrani. Tie ťažko pancierované monštra aj tak pomaly zaujímajú strategické miesta v dnešných moderných bojiskach. Na presun potrebujú často mosty, pevný terén. V mestských prostrediach sú tanky veľmi zraniteľné. Na manévroch v USA prehrávali súboje tanky s helikopterami v pomere 12:1.
Tanky potrebujú veľkú logisticku podporu, často podporu pechoty, palivo a podobne. Neustále nové a nové státisicové ochrany ako napríklad v článku uvádzany 300 000 systém Trophy? A potom zasa Trophy2, Trophy3?
Wikipedia uvádzajú že cena tanku Abrams se pohybuje od 2 350 000 až ke 4 300 000 dolarov.
Aj nákup Grécka Abramsov po inváziach Západu do Iraku v nemálej miere zapríčinil neskutočné problémy Grécka. Ale to je zakázana téma, tabu v Západných médiach.
Samozrejme v kolapse Grécka boli aj iné faktory.
Až tak šialene nezbrojíme v SR a ČR ako v Grécku, dnes v Poľsku. Na čo su už dnes tie Abramsy Grécku? Pre ich najväčších rivalov Turkov aj tak nijako veľmi neohrozujú. Dokázali by ich vôbec v prípade odvety prepraviť na Turecké uzemie?
Ak by sa im to aj nejako podarilo akú životnosť v minutách by tam mali tie Abramsy?
Nie som proti rozumnému zbrojeniu s výhľadom na trendy do budúcnosti.
Za cenu 4 miliónových obrnených monštier ide nakuúpiť, alebo ešte lepšie sami vyvinuť bezpilotné dróny, rôzne robotické pozemné ľahko pancierované roboty.
Pokročilú výpočtovú techniku na Západe už máme dostatok s veľkým potencionálom zlepšovania. Už s prvkami umelej inteligencie, nielen, koordinácie na bojisku, ale aj rozoznávať samostatne ciele, rozlíšovať nepriateľské stroje od spriatelených.
Hoc aj v rámci ČR-SR, v rámci V4, s inými. Napríklad americká Darpa spolupracuje aj s neutrálnymi Švajčiarmi. Na vývoji drona Taranis sa podieľa tiež viacero krajín.
Oveľa obratnejšie, lacnejšie roboty a drony môžu navádzať s bezpečia vojenskí operátori. Drony môžu slúžiť aj ako predlžená ruka naších armád voči teroristom niekde na blízkom východe, Afrike, ako prevencia, odveta. Ťažko dostaneme povolenie o prelet cez niektoré štáty. U dronov sa to momentálne berie čosi ináč. Môžu slúžiť aj na prieskum, špionáž. Prislušnosť dronov ide aj zatajiť. Posádky z lietadiel treba nákladne vycvičiť, zachraňovať, projektovať rôzne dráhe podpory ľudských biosfér a podobne. U dronov takéto pridrahé náklady odpadajú. Medzinárodne sa dostávajú nepohodlné štáty pod veľký tlak až embarga a invázie ak vivýjajú raketové nosiče. Vývoj dronov ako budúcich nosičov zbraní rôzného určenia sa momentálne nesankcionuje.
Slabina týchto úvah môže byť v elektronických rušeniach a zbraniach EMP, šifrovaní.
Preto asi poliaci nepochodili s nákupom dronov v USA. USA podmieňujú predaj dronov s povolením USA o ich prípadnom nasadení na bojové misie. Aj keď Poliaci preberajú po Británii úlohu pudlíka USA, neveria im natoľko aby si vyzradili zabezpečenie elektronickej ochrany dronov a ich šifrovania. Radšej im dodajú Tomahawky. Ale s pár desiatkami Tomahawkov s konvenčnými náložami asi ťažko vážnejšie, citlivejšie ohrozia Rusko.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...