Armádě České republiky se odkrývají nové schopnosti BVP PUMA

Související články

• erik

  23:11 28.11.2018

  • 0
  • 0

  Vozidlo BVP pro AČR.....pokud pomineme fakt že nákup bojového vozidla v zahraničí je, pro stát který tuto techniku nedávno vyráběl, velká ostuda a známka úpadku....musíme se ...Zobrazit celý příspěvek

  Vozidlo BVP pro AČR.....pokud pomineme fakt že nákup bojového vozidla v zahraničí je, pro stát který tuto techniku nedávno vyráběl, velká ostuda a známka úpadku....musíme se podívat na celou věc z obchodního hlediska. Abychom nahradili současná BVP 2 budeme potřebovat min. 60-80 nových bojových vozidel. Což je za 15-20 let života schopná BVP nacpaná rychle stárnoucí elektronikou cca 7,3 miliard kč + náklady na vybudování zázemí (vytápěné garáže, komunikace, atd.) roční provoz dvou praporů cca 66 vozidel na dílech a dovážené munici bude stát v úsporném režimu dobrých 800 ml kč. ročně(naší technikou je asi 100ml) .....Připadá mi to jako škrábání se za pravým uchem levou rukou. Rétorika o přínosu v know how, je zcela scestná pokud se vývoj nebude dělat tady. Vojáci nemají jak uplatnit ve vlastním vývoji poznatky o nové technice-technologii- Vopky jsou zrušeny a Nový Jičín je pouhá svařovna pancéřových plechů. Vzhledem k velkým dluhům našeho státu by bylo daleko rozumnější a ekonomicky i fyzicky přínosnější tyto peníze vložit do obnovy zbrojního průmyslu, podpořit naše firmy jako Tatra a Zetor(v 80tých letech ZTS čtvrtý největší výrobce tanků na světě) Pokud MO jasně definuje co chce a dá časový prostor českému průmyslu, finanční garance jsme potřebná vozidla nebo alespoň jejich těžké části schopni vyvinout a vyrobit i tady.
  Současně nabízená vozidla nejsou ověřená v bojovém konfliktu. Mněli bychom se po zkušenostech s tímto materiálem poohlédnout jinde....Izrael, Arabské státy.
  Pro tyto vozidla bychom měli jen v rámci V čtverky odbyt zcela jistě.Skrýt celý příspěvek
• erik

  22:51 28.11.2018

  • 0
  • 0

  Vozidlo BVP pro AČR.....pokud pomineme fakt že nákup bojového vozidla v zahraničí je, pro stát který tuto techniku nedávno vyráběl, velká ostuda a známka úpadku....musíme se ...Zobrazit celý příspěvek

  Vozidlo BVP pro AČR.....pokud pomineme fakt že nákup bojového vozidla v zahraničí je, pro stát který tuto techniku nedávno vyráběl, velká ostuda a známka úpadku....musíme se podívat na celou věc z obchodního hlediska. Abychom nahradili současná BVP 2 budeme potřebovat min. 60-80 nových bojových vozidel. Což je za 15-20 let života schopná BVP nacpaná rychle stárnoucí elektronikou cca 7,3 miliard kč + náklady na vybudování zázemí (vytápěné garáže, komunikace, atd.) roční provoz dvou praporů cca 66 vozidel na dílech a dovážené munici bude stát v úsporném režimu dobrých 800 ml kč. ročně(naší technikou je asi 100ml) .....Připadá mi to jako škrábání se za pravým uchem levou rukou. Rétorika o přínosu v know how, je zcela scestná pokud se vývoj nebude dělat tady. Vojáci nemají jak uplatnit ve vlastním vývoji poznatky o nové technice-technologii- Vopky jsou zrušeny a Nový Jičín je pouhá svařovna pancéřových plechů. Vzhledem k velkým dluhům našeho státu by bylo daleko rozumnější a ekonomicky i fyzicky přínosnější tyto peníze vložit do obnovy zbrojního průmyslu, podpořit naše firmy jako Tatra a Zetor(v 80tých letech ZTS čtvrtý největší výrobce tanků na světě) Pokud MO jasně definuje co chce a dá časový prostor českému průmyslu, finanční garance jsme potřebná vozidla nebo alespoň jejich těžké části schopni vyvinout a vyrobit i tady.
  Současně nabízená vozidla nejsou ověřená v bojovém konfliktu. Mněli bychom se po zkušenostech s tímto materiálem poohlédnout jinde....Izrael, Arabské státy.
  Pro tyto vozidla bychom měli jen v rámci V čtverky odbyt zcela jistě.Skrýt celý příspěvek
• PavolR

  19:36 16.07.2018

  • 0
  • 0

  Nebolo by ešte od veci zistiť, či by sa povolilo BVP pre AČR aj ľubovoľne premenovať. Pretože ak budú pokračovať súčasné úniky dravcov, mohlo by časom skríknutie "Hele, jde sem ...Zobrazit celý příspěvek

  Nebolo by ešte od veci zistiť, či by sa povolilo BVP pre AČR aj ľubovoľne premenovať. Pretože ak budú pokračovať súčasné úniky dravcov, mohlo by časom skríknutie "Hele, jde sem Puma" začať vyvolávať paniku.Skrýt celý příspěvek
• Rase

  13:27 16.07.2018

  • 0
  • 0

  PavolR: :-D je mi jasné, že v budoucnu cokoliv co připomíná tank a má osádku v korbě, bude nazývané "Armata", ale ten koncept rozpracovávaly různé armády už koncem Studené války, ...Zobrazit celý příspěvek

  PavolR:
  :-D je mi jasné, že v budoucnu cokoliv co připomíná tank a má osádku v korbě, bude nazývané "Armata", ale ten koncept rozpracovávaly různé armády už koncem Studené války, některé i po jejím konci. Stačí se podívat třeba na polský projekt PT-97 od společnosti OBRUM - ten vypadá zrovna tak :-)) (obrázky naleznete v odkazu níže). Pokud jde o ten tank na podvozku BVP, tak spíš než naše je to projekt Rheinmetallu, my si ho třeba jen jednou koupíme. Hlavně jsem k tomu došel tím, že nábojová schránka za věží je sice fajn, ale nedá se doplňovat z vnějšku - zadními vraty (schopnosti využívají Izraelci). Takhle by se alespoň využil prostor po výsadku na něco smysluplného, když už je přehnaně velký (v porovnání s kompaktními MBT).
  
  http://palba.cz/viewtopic.php?... Skrýt celý příspěvek
• PavolR

  11:12 16.07.2018

  • 1
  • 0

  Rase: Práve ste vytvorili koncept českej "armaty". Ľahšej a do vzniku nových prídavných pancierov menej odolnej, ale vašej. ;-p

  Rase: Práve ste vytvorili koncept českej "armaty". Ľahšej a do vzniku nových prídavných pancierov menej odolnej, ale vašej. ;-p
• Rase

  10:56 16.07.2018

  • 0
  • 0

  Ještě se trochu vrátím k tomu, jak psal Dušan o L51 130 mm na podvozku BVP. Osobně se mi nejvíc líbí představa, že by konstruktéři využili výšku korby a munici uložili pod samotnou ...Zobrazit celý příspěvek

  Ještě se trochu vrátím k tomu, jak psal Dušan o L51 130 mm na podvozku BVP. Osobně se mi nejvíc líbí představa, že by konstruktéři využili výšku korby a munici uložili pod samotnou věž - tedy do prostoru výsadku (třeba na výšku). Samotná bezosádková věž by pak mohla být výrazně menší. Něco jako Stryker MGS, jen s nějakým tím pancířem a mohutnější. Nabíjení by mohlo probíhat pomocí robotického ramena, podobné jako je plánováno pro tank Leopard 2 nebo Abrams. Byť samotný Stryker MGS se ukázal být příliš poruchový a problematický, koncept mi přišel ideální i k osazení na těžké BVP. V tomto případě by ale konstruktéři nemuseli tak řešit váhu a křehkost podvozku.Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  14:22 18.06.2018

  • 1
  • 0

  A každopádně souhlasím, také bych raději viděl u nových BVP větší ráži než klasickou třicítku. CTAS ideálně, ale ani 35mm není k zahození. Sice bude munice mnohem dražší, ale ...Zobrazit celý příspěvek

  A každopádně souhlasím, také bych raději viděl u nových BVP větší ráži než klasickou třicítku. CTAS ideálně, ale ani 35mm není k zahození. Sice bude munice mnohem dražší, ale perspektivnost je mnohem lepší než u 30 mm.Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  14:20 18.06.2018

  • 0
  • 0

  MALI, velice děkuji!

  MALI, velice děkuji!
• skelet

  12:24 17.06.2018

  • 0
  • 0

  Jirosi: v prostoru ČR bude těch 1500metrů spíše průměrná dohledová vzdálenost

  Jirosi: v prostoru ČR bude těch 1500metrů spíše průměrná dohledová vzdálenost
• Proxy

  12:18 17.06.2018

  • 0
  • 0

  Oslepení je rozhodně zajímavý aspekt. Reakcí by mohly být kamerové drony a kolotoč pokračuje. Realita je, že věci je jednodušší zničit než ochránit, nedělám si iluze. Vyřazení věže ...Zobrazit celý příspěvek

  Oslepení je rozhodně zajímavý aspekt. Reakcí by mohly být kamerové drony a kolotoč pokračuje. Realita je, že věci je jednodušší zničit než ochránit, nedělám si iluze. Vyřazení věže mi přišlo jako problém u řady starších BVP (bezosádková věž která nedosahuje ochrany K6), natož oslepení. Jen mi přišlo trochu přitažené za vlasy porovnávat tankové věže na BVP s moderním MBT. On i ten Type 10 moc na "MBT" nesedí, ale je možné, že L3 půjde stejným směrem. Turecko a Izrael asi s váhou tanků dolů nepůjdou...Skrýt celý příspěvek
• Jirosi

  11:32 17.06.2018

  • 0
  • 0

  Mali: Díky za krásný rozbor. Uvažoval sem o větších vzdálenostech, protože jak píšete. Přijíždět k tanku na 1500m, když mám střelu z dostřelem 4+km si samo o sobě říká o ...Zobrazit celý příspěvek

  Mali: Díky za krásný rozbor.
  
  Uvažoval sem o větších vzdálenostech, protože jak píšete. Přijíždět k tanku na 1500m, když mám střelu z dostřelem 4+km si samo o sobě říká o problém.Skrýt celý příspěvek
• MALI

  23:54 16.06.2018

  • 0
  • 0

  To KOLT: byl jsem dnes off-line a v diskuzi jsem uviděl Váš dotaz - už jste si to sice mezitím probrali, nicméně reaguji na Váš dotaz k AB munici: AB municí je možné tank ...Zobrazit celý příspěvek

  To KOLT:
  byl jsem dnes off-line a v diskuzi jsem uviděl Váš dotaz - už jste si to sice mezitím probrali, nicméně reaguji na Váš dotaz k AB munici:
  AB municí je možné tank "oslepit" - pak (jak už napsal Jirosi) se rozumná osádka tanku okamžitě stáhne. Nebude to ale tak jednoduché provést, ne proto, že by kanóny např. německých BVP střílely špatně (jsou násobně přesnější, než nám známé 2A42 na BVP-2), problémem bude jejich menší kinetická energie na větších vzdálenostech (trhavina ve střele se využije převážně na rozprask pelet, pro jejich průraznost je důležitá hlavně rychlost střely při rozprasku, takže těch vašich 1500 m je podle mého odhadu limitních (prakticky to z hlediska reálných účinků na tanky zatím nikdo moc nezkoušel - nebo alespoň informace o tom nejsou uvolněny). U ráže 30 mm bych však počítal účinnost spíš cca 1000 až 1300 metrů, ráže 35 mm by na tom mohla být lépe (1500 až 1800 m). U ráže 35 mm bude také ve střele větší počet pelet. U náboje 35x228 mm existovala už v minulosti munice AHEAD, která byla vzorem pro AB munici, ta má ve střele 152 wolframových subprojektilů, každý, tuším, o dvojnásobné hmotnosti, než současná AB munice, účinky na optické přístroje na reálné tankové věži se u ní reálně zkoušely a účinek byl pro optické přístroje skutečně devastující. Tuším, že na ten tank však muselo být vystřeleno minimálně 5 ran ráže 35 mm, takže u ráže 30 mm by to muselo být minimálně 10 ran, zde je ale nutné vidět, že se jednalo o zkušební střelbu (za v podstatě laboratorních podmínek a na 1000 metrů), takže v reálu bych ten potřebný počet ran AB municí na oslepení tanku klidně vynásobil 2x až 3x (a to ještě ten tank musí mít věž, nebo APS natočeny přímo na nás). Právě pro výše popisované účinky bych raději na nových pásových BVP AČR viděl raději kanón ráže 35 mm (než v AČR z logistických důvodů zatím favorizovanou třicítku).
  Na rozdíl od Jirosi si nemyslím, že když začne BVP svým 30/35 mm kanónem v našich podmínkách (tj. ne v prašné poušti) střílet na tank, tak ten tankista jej hned dejme tomu na těch 1500 metrů uvidí (ani nebude vědět, odkud to přišlo).
  K době letu střely k cíli: pro 35 mm kanón (35x228) platí na 2 km: HEI - 2,18 s, AHEAD - 2,34 s, APDS-T - 1,5 s; (pro 30 mm kanón (30x173) je pro náboj APDS-T doba letu střely na 2 km 1,87 s).
  Zpět k vaší teorii - oslepení tanku a vyřazení jeho APS střelbou AB municí by při dostatečně dlouhé dávce z AK asi bylo možné, následně by bylo možné na tento tank úspěšně zaútočit pomocí PTŘS (pokud by tam ten tank ještě zůstal). Pokud bychom uvažovali, že to BVP je AČR, tak by bylo vyzbrojeno PTRK SPIKE LR, který může na tanky působit na dálku 4 km, LR2 na dálku 5,5 km a jeho raketa útočí na tanky shora. Tam (zatím) protivníkovy APS nedosáhnou (otázkou je zda vůbec). Na větší vzdálenosti bych tedy použil SPIKE (proto se mi líbí věž LANCE 2, která může mít až 4 PTŘS SPIKE v pohotovostní poloze 2 x 2ks), na kratší vzdálenosti (do 1 až 1,5 km) by pak byl použitelný 35 mm kanón s AB municí. Znovu však upozorňuji, že je to stále jen teorie, prakticky se výše uvedené zatím (co Já vím) nikde neprověřovalo.Skrýt celý příspěvek
• Dušan

  22:29 16.06.2018

  • 0
  • 0

  To Maximus: ano, při delší hlavni máte vyšší výkon, protože dosáhnete vyšší rychlosti střely u ústí hlavně. Kde já mám pochybnosti je ta munice. Vím, že DM-53 a DM 63 nelze ...Zobrazit celý příspěvek

  To Maximus: ano, při delší hlavni máte vyšší výkon, protože dosáhnete vyšší rychlosti střely u ústí hlavně. Kde já mám pochybnosti je ta munice. Vím, že DM-53 a DM 63 nelze používat u L-44, ale jen u L-55, protože jsou tam už vysoké tlaky které nábojová komora L-44 sice vydrží, ale není na to stavěn brzdovratný systém (u L-44 jsou brzdy K-600, ale u L-55 musely být použity silnější/rozuměno těžší brzdy L-900 při stejné délce zákluzu ca 370 mm). U tohoto odlehčeného 120 mm kanónu RUAG/CMI může být problém obdobný již s DM-43, protože tam je oproti DM-33 též nárůst tlaku. Samozřejmě, můžete zvýšit výkon brzdovratného zařízení, ale pak celý koncept odlehčeného kanonu ztrácí smysl, protože kde já vidím velkou výhodu kanonu RUAG/CMI je jeho nízká hmotnost v porovnání s L-44 (při použití v BVP).
  Co je další problém je Equivalent Full Charge (EFS) který přímo souvisí s životností zbraně a tím pádem i s koncovou uživatelskou cenou. Když máte L-44 který má i s montáží nějakých 3,7 tuny, tak předpokládám, že tloušťka hlavně a dalších celků je vyšší než u RUAG/CMI. To ovlivňuje nejen přesnost střelby (nižší vibrace tlustostěné hlavně), ale čistě teoreticky i životnost hlavně při použití plného výkonu nábojů (tuším, že u L-44 je spočítána na 1 500 výstřelů EFC na DM-43). RUAG/CMI kanon je velmi lehký a tím pádem se hodí do DSV kde se nepočítá s tím, že by jeho primární úlohou byl boj s tanky, tj. střílet bude především tříštivotrhavou nebo ABM munici. Když ale potřebujete opravdu plnohodnotnou podkaliberní, tak tam ty tlaky potřeba budou. Pokud tedy RUAG/CMI kanon zvládne DM-43, tak při nižší životnosti hlavně což se prodraží a řekněme si na rovinu, DM-43 není perspektivně žádná hitparáda. Navíc takový kanon není vyráběn ve velkých sériích jako L-44, takže jeho cena nebude tak příznivá - ale řešení to je.
  
  Zkusme se podívat na ten 130 mm kanonu L-51 u BVP LYNX. Ten kanon bude mít komplet hmotnost nějakých 4,5 tun+ (u L-55 je to ca 4,2 tuny). Věž, aby to vše pobrala bude muset mít min. ca 1,5 násobek hmotnosti kanonu což je min. 6,5 tuny bez nábojů. Věž s dělem tedy bude mít nějakých 11 tun bez nábojů a nabíjecího mechanismu (ale spíše více, protože to je opravdu na hraně), takže spíše se bude blížit Leo-2 která má ca 12-13 tun. BVP LYNX KF-41 co jsem se nyní díval má pohotovostní hmotnost s LANCE 2 44 tun. U LANCE odhaduji hmotnost na 7 tun komplet, když je odečtu, dostanu 37 tun a přičtu těch našich 12-13 tun se 130 mm, tak jsem na 49-50 tunách což je hraniční hmotnost KF-41. Co zde vůbec neřeším je schopnost udržet při výšce stropu korby KF-41 zákluz 130 mm který má mít na ústí hlavně nějakých 20 MJ, celkovou délku zbraňového systému a stabilitu vozidla při střelbě za jízdy (těžiště bude muset být hodně vzadu) a hlavě schopnost střelby mimo osu vozidla. Jak se říká, bude to výzva:-)Skrýt celý příspěvek
• Maximus

  21:35 16.06.2018

  • 0
  • 0

  To Dušan: Ten 120 mm kánon od Ruagu muže používat všechnu standardní munici NATO v této ráži (tedy i DM-43) takže při delší délce hlavně by CTG měl mit výkon vyšší než L44. ...Zobrazit celý příspěvek

  To Dušan: Ten 120 mm kánon od Ruagu muže používat všechnu standardní munici NATO v této ráži (tedy i DM-43) takže při delší délce hlavně by CTG měl mit výkon vyšší než L44. Efektivita brzdovratneho systému by neměla mít podstatný vliv na samotný výkon projektilu.
  
  Vývoj jde dal - samohybný 120 mm minomet nemusí být nutně na pásovém podvozku, ale některé moderní instrukce lze umístit bez problému na auto 4x4.
  
  Ten RUAG dávám jen jako příklad prave v tom pokroku - moje rypnuti bylo vyvoláno tvým označením kánonu CTG za "nizkotlaky", protože mi dost vadí v diskusich neustále opakovaný nesmysl, že současné či perspektivní VPP vycházející z IFV musi mít nutně výrazně horší kanony než MBT.
  
  Souhlasím s tím, ze vývoj se posouvá a Rm plánuje na Lynx nainstalovat bezosadkovou věž se 130mm kanonem a vzhledem k pokroku v materiálech i konstrukci brzdovratneho ústrojí i takovýto "ultimatni" kánon lze bez problému umístit na VPP/střední tank ve hmotnostní kategorii 40 tun +.Skrýt celý příspěvek
• Dušan

  20:51 16.06.2018

  • 0
  • 0

  To Proxy/KOLT: při konstrukci BVP je z hlediska balistické ochrany nejprve definován vnitřní prostor vozidla (v m3), který je nutný balisticky chránit (a rozdělen na příslušné ...Zobrazit celý příspěvek

  To Proxy/KOLT: při konstrukci BVP je z hlediska balistické ochrany nejprve definován vnitřní prostor vozidla (v m3), který je nutný balisticky chránit (a rozdělen na příslušné sekce, tj. na prostor osádky, motoropřevodový prostor, palivové nádrže apod) a je definován příslušný stupeň potřebné balistické ochrany. Většina soudobých vozidel je pak konstruována tak, že se ten "vnitřní prostor" (většinou již svařenec z lehkých materiálů) "obestaví" pancéřováním jehož kvalita určuje celkový stupeň balistické ochrany (kvalita = cena). Samozřejmě je to velice jednoduše řečeno, protože jednak např. z přední části vozidla máte vyšší stupeň ochrany než z boku nebo z vrchu, dále se vše počítá tak, aby to vozidlo bylo hmotnostně vyvážené atd.
  Co chci ale říci k vaší diskuzi je to, že právě ta kvalita balistického pancéřování (a na ní dimenzovaný podvozek) tvoří jádro kvality celého vozidla, protože se s tím základem prakticky už pak nedá moc hýbat. Při definování balistické odolnosti vozidla není možné přesáhnout určité vnější rozměry kvůli přepravě na komunikacích/letadly apod. Tj. ten "hardware" vozidla hraje velkou roli při stanovování základních kvalit BVP i a pak vlastně i při jeho modernizačním potenciálu. Z tohoto důvodu je u BVP velmi důležitý parametr poměr mezi vnitřním chráněným prostorem, vnějšími rozměry vozidla, hmotností a dosaženým stupněm balistické ochrany. Z konstrukčního hlediska nejde o vůbec jednoduché řešení.
  
  Čistě teoreticky, můžete mít dva typy BVP které mají stejný vnitřní chráněný prostor, třeba 20 m3, při stejných vnějších rozměrech pak bude mít jedno BVP hmotnost 40 tun a balistickou odolností 7 a druhé bude mít také 40 tun a odolnost 5. Samozřejmě, že to první vozidlo bude dražší. Kdyby se to druhé BVP mělo dostat na úroveň prvního a mít také odolnost 7, tak při použití stejných materiálů bude mít 50 tun což nepůjde, protože to neuveze podvozek a navíc vnějšími rozměry přesáhne povolené meze. Tj. je nutné volit jiné materiály, které jsou však jinak těžké (lehčí, ale i dražší). Ke dnešní špičce patří pancéřování od RLS a DBT Disenroth (pancéřování řady AMAP apod).Skrýt celý příspěvek
• petres

  19:07 16.06.2018

  • 0
  • 0

  Proxy, KOLT mé rýpnutí bylo mířeno na to, že se tyto parametry pouze domníváme a na základě domněnek se pak dlouze přeme. Ano, můžu se důvodně domnívat, ale pokud to není fakticky ...Zobrazit celý příspěvek

  Proxy, KOLT
  mé rýpnutí bylo mířeno na to, že se tyto parametry pouze domníváme a na základě domněnek se pak dlouze přeme. Ano, můžu se důvodně domnívat, ale pokud to není fakticky a věrohodně doložené, těžko můžu ostatní suverénně přesvědčovat o své jediné a absolutní pravdě, jak to tu mnozí činí.
  Neberte to osobně Proxy, trochu jste to schytal i za ty, kteří se chytí nějaké domněnky a stále dokola ji tu omílají jako fakt (tím myslím balistické odolnosti jednotlivých MBT a BVP, pokud u nich není uváděná kategorie STANAG 4569 nebo RHAe) .Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  18:06 16.06.2018

  • 0
  • 0

  Jsou to samozřejmě dohady, ale Type 10 má poměrně malou siluetu i věž, čili při o něco větší váze se dá předpokládat, že s poměrně slušnou pravděpodobností bude odolnější než BVP. ...Zobrazit celý příspěvek

  Jsou to samozřejmě dohady, ale Type 10 má poměrně malou siluetu i věž, čili při o něco větší váze se dá předpokládat, že s poměrně slušnou pravděpodobností bude odolnější než BVP. Zvlášť takové, které je poměrně stodoloidní, což Lynx při vší úctě je. Jestli se dá také předpokládat, že se do něj vejde průměrný evropan, je jiná otázka ;-)Skrýt celý příspěvek
• Proxy

  15:59 16.06.2018

  • 0
  • 0

  petres: Jak bylo řečeno již několikrát, BVP je delší, širší a hlavně vyšší. Nevím jak Lynx, ale Puma je drahá také kvůli moderním materiálům z rodiny AMAP, které jsou ...Zobrazit celý příspěvek

  petres:
  
  Jak bylo řečeno již několikrát, BVP je delší, širší a hlavně vyšší. Nevím jak Lynx, ale Puma je drahá také kvůli moderním materiálům z rodiny AMAP, které jsou technologicky příbůzné Type 10.
  
  Takže ano, vařím z vody, ale každý snad uzná, že tank a BVP ze stejné rodiny a váhy nebudou ochranou identické a že při vyšší váze se část také investuje do ochrany. Ochrana BVP roste, ale často se uvádí jen kategorie STANAG 4569, ne RHAe. Jako balík se jedná o větší investici (politické komplikace) - kupovali by se naráz BVP v různých konfigurací, včetně dražší tankové.Skrýt celý příspěvek
• KOLT

  15:26 16.06.2018

  • 0
  • 0

  Jirosi, střílet 30mm kanón jsem viděl, nebojte ;-) Nicméně jednak tahle taktika může být úspěšná pouze na menší vzdálenost (nad 1500 m je přesnost kanónu už horší, čili se v ...Zobrazit celý příspěvek

  Jirosi, střílet 30mm kanón jsem viděl, nebojte ;-) Nicméně jednak tahle taktika může být úspěšná pouze na menší vzdálenost (nad 1500 m je přesnost kanónu už horší, čili se v kombinaci s delší reakční dobou posádky tanku může stát, že tank neoslepíte dostatečně (rychle) – a pak samozřejmě pánbu s vámi...). Nehledě na to, že vy se na tu střelbu díváte z pohledu střílejícího, kdy krásně vidíte stopovky, postřelovaný to bude mít o poznání těžší.
  
  O tom, že se může stát ledasco, snad není třeba diskutovat. To se ale může stát kdykoliv a při čemkoliv. Taky může tanku zhasnout motor, prasknout pás a velitele klepnout pepka.... Nejde o nalezení ultimátní taktiky (nic takového ani neexistuje). Jde o nalezení schůdné taktiky určené především pro obranný boj.Skrýt celý příspěvek
• Dušan

  15:20 16.06.2018

  • 0
  • 0

  To Maximus: ano, to je přesně ten kanon, co jsem myslel. Co se týče toho tlaku, tak máte pravdu v tom, že se nedá z běžného uživatelského pohledu považovat za "nízkotlaký" jeho ...Zobrazit celý příspěvek

  To Maximus: ano, to je přesně ten kanon, co jsem myslel. Co se týče toho tlaku, tak máte pravdu v tom, že se nedá z běžného uživatelského pohledu považovat za "nízkotlaký" jeho tlaky jsou ale stejné jako u Leo-2 L/44 a nižší než u L-55. Tj, není pravda, že by tento RUAG - nyní CMI kanon - měl lepší výkon než stávající L-44. V poznámce toho letáku je zmínka o munici DM-33, ale L-44 střílí výkonnější DM-43, L-55 dokonce i našlapanou DM-63. Celý výkon kanonu je ale nutné posuzovat i z pohledu EFC a zde má L-44 s DM-33/43 zřejmě kvůli jeho váze mnohem vyšší koeficient, než kanon Vámi uvedený. V prospektu RUAG ale EFC uveden není a na výstavě tento údaj také nebyl zmíněn, takže se o tom tady můžeme jen dohadovat. A právě ta váha kanonu pak hraje velmi důležitou roli v tom, když ho posadíte na vyšší a lehčí BVP než na tank. K těžšímu kanonu musíte mít těžší věž (bavím se stále o klasickém uspořádání, nemyslím žádný systém ala Kurrasier apod), tím, pádem i zesílenou stropní část korby, tj. odpovídající podvozek atd.
  
  Jinak nevidím důvod, proč bych neměl kvůli tomu co zde tvrdím někam jezdit. Berte to tak, že vývoj jde dál a co bylo před 10-15 lety jako špička už být na prvním místě nemusí. Přišla do toho např. nová L-55, před dvěma lety předvedly od RLS L-51 130mm. Tam ty tlaky vyšší jsou tj. ze současného pohledu se pohled na věc posouvá:-)Skrýt celý příspěvek