Umělá inteligence pro bojová vozidla pěchoty CV90 MkIV

Bojové vozidlo pěchoty CV90 MkIV; větší foto / BAE Systems

Společnost BAE Systems se minulý týden zúčastnila konference Future Armoured Vehicles Situational Awareness v Praze, na níž se aktéři z obranného průmyslu, ozbrojených sil a výzkumu a vývoje sešli, aby diskutovali o výzvách na poli tzv. situačního povědomí, jimž čelí armády středoevropských a východoevropských zemí.

Dan Lindell, manažer pro platformu bojových vozidel CV90, na dvoudenní konferenci prezentoval schopnosti a výhody, které model CV90 a jeho pátá řada MkIV nabízí České republice, která plánuje náhradu své zastarávající flotily bojových vozidel pěchoty. Zároveň představil vizi nového řešení spojující umělou inteligenci a nejnovější technologické armádní prvky, iFighting®.

 

 

Lindell se zaměřil na to, jak umělá inteligence může zlepšit výkon posádky bojového vozidla pěchoty v terénu bez toho, že by byl na vojáky zvyšován tlak. Ve své prezentaci vyzdvihl nové prvky nejnovější generace modelové řady CV90 MkIV, která je nabízena Armádě České republiky jako náhrada za stávající typ BVP.

 

Koncept iFighting®, který využívá technologie integrované společností BAE Systems, sdružuje data z různých systémů vozidla za účelem zlepšení výkonnosti posádky. CV90 MkIV bude také disponovat technologií NGVA Compatible Electronic Architecture čtvrté generace, která posádce umožní pracovat s velkým objemem živě streamovaných dat.

 

Součástí výrazně inovované koncepce tohoto transportéru je integrovaný systém autonomní podpory posádky, algoritmy strojového učení včetně umělé inteligence a rozšířené reality (Augmented Reality) s podporou 3D mapových dat pro maximální interoperabilitu s budoucími systémy a větší možnosti budoucího vývoje.

 

„Přidání dalších displejů a panelů by mohlo potenciálně rozptylovat posádku, která již tak pracuje v poměrně náročných bojových podmínkách. Klíčem je zvýšení situačního povědomí posádky a její bojové efektivity bez toho, že bychom více navyšovali její kognitivní zátěž," vysvětlil Lindell. „iFighting® není produkt ani systém; je to jádro, páteř systémové integrace obrněného vozidla budoucnosti."

 

„Nejmodernější elektrooptické systémy nabízejí posádce ještě více podpory. iFighting® zvyšuje bojeschopnost systému tím, že snižuje objem informací, které vojáci musí zpracovat," uvedl Mikael Segerman, ředitel BAE Systems Hägglunds pro Českou republiku. „Díky tomu se zvyšuje i situační povědomí, což zase zlepšuje rozhodování v komplexní bojové situaci. iFighting® tak pomáhá zvyšovat výkonnost i nezkušené posádky; v případě zkušené posádky se výkonnost také řádově zvyšuje."

 

Společnost BAE Systems v rámci programu průmyslové spolupráce s několika českými firmami nabízí Armádě České republiky bojové vozidlo pěchoty CV90 MkIV, které se na začátku roku představilo jako nejnovější verze v boji prověřené modelové řady CV90, která slouží v ozbrojených silách několika evropských zemí. MkIV je technicky nejvyspělejší verze moderního, v boji prověřeného obrněnce CV90 a integruje koncept iFighting® pro komplexní bojiště budoucnosti.

Redakčně upraveno

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Bojové vozidlo BVP-1 vstává v ruské armádě z mrtvých

Minulý týden ruská agentura RIA Novosti informovala o „reinkarnaci“ bojového vozidla pěchoty BVP-1. Stroje uložené před 35 lety do skladů ministerstva obrany (MO) Ruské federace postupně projdou ...

ASCOD 2 – budoucnost českých motostřelců?

Česká armáda hledá nástupce letitého BVP-2 a jeho derivátů, které budou na příští desítky let tvořit páteř mechanizovaných jednotek. Nákup nových pásových obrněných vozidel bude jedním z největších ...

Německá armáda certifikovala systém protitankových raket na BVP PUMA

Pozemní síly Německého Bundeswehru úspěšně dokončily kvalifikaci protitankových řízených střel (PTŘS) Spike LR1 na bojovém vozidle pěchoty PUMA (BVP). Výrobcem těchto nejmodernějších BVP zcela nové ...

Nová ruská výsadková obojživelná vozidla BMMP

Přední ruský výrobce obrněné techniky UralVagonZavod (UVZ) pracuje na konceptu nového bojového vozidla námořní pěchoty BMMP (Bojevoj Mašiny Morskoj Pechoty). Jde o snahu poskytnout ruské námořní ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • rasto12
    00:25 06.06.2018

    Neviem či som to včera v noci poslal, alebo som zmazávaný, skôr asi možnosť A.

    Nie som nadšenec týchto noviniek. Posledné bitky a vojny nevyhrala super super technika, ale len technika, skúsenosť a sila. Príde mi to ako plytvanie prostriedkov. Už dlhšiu dobu mám pocit, že minimálne NATO a to sme aj my, dáva peniaze často do zbytočných projektov. Vieme, že nepriateľ je Rusko, ale tam je to skôr o atómovom kryte a tie sa nestavajú. Tak kto je vlastne nepriateľ? Ostatných nepriateľov vieme poraziť aj bez AI.

  • Rase
    08:33 04.06.2018

    Do roku 2019 má být americké armádě představen prototyp nového bojového vozidla NGCV, jak ve verzi s osádkou, ak i bez. Vozidlo má být vybaveno podobným systémem "umělé inteligence" pro usnědnění práce osádky. Ještě si vzpomínám, že americká armáda plánuje umělou inteligenci využít i při vyhodnocování informací z bojiště (tedy usnadnění práce i pro velitele a štáb). Jsem docela zvědavý, na novinky z Eurosatory. Má tam být představený Lynx KF41, vozidla na australský Land 400 Phase 3, vozidla co se uchází o český tendr a americký program NGCV. Tedy budou tam k vidění ty nejmodernější BVP co jsou na trhu.

  • Miroslav
    21:20 03.06.2018

    ARES: Ja plne súhlasím s tým čo si napísal a vlastne v celej tejto diskusii ma irituje len ten pojem umelej inteligencie . V súčasnosti neexistuje nič, čo by sme mohli nazvať umelou inteligenciou v pravom slova zmysle (aj keď z marketingového hľadiska je to už bežná prax). To čo popísal balm je síce pekné. Stroj dokáže zhodnotiť svoje možnosti a učiť sa. OK, ale na základe nie vlastnej skúsenosti ale na základe istých algoritmov ktoré dopĺňajú analýzy, merania v reálnom čase a databázy. To dnes dokážu hociktoré prémiové značky SUV. Ja to stále nepokladám za umelú inteligenciu. Základným problémom umelej inteligencie totiž nie je schopnosť učiť sa či prevádzať merania, analýzy či iné operácie. Základným problémom je, že každá situácia je unikátna a pozostáva z množstva elementárnych premenných. Nie som si istý, či súčasná úroveň poznania a techniky dokáže vždy správne vyhodnotiť situáciu každú takúto situáciu.

  • balm
    20:25 03.06.2018

    @Ares

    Diskuze se z větší části ubírá směrem k obecným možnostem umělé inteligence technologického vývojového konceptu pozemních vozidel Crusher, které v individuálním nasazení byla představena v roku 2006. Od roku 2012 - 2014 (nejsem si jistý datem počátečního nasazení tří modelu Crusher v testovacím prostoru jako "Sentry & Destroy") ve střeženém prostoru, ve kterém stoje zastupovali a plnili bojové úkoly na úrovni autonomní bojové skupiny. Smyslem bylo vyzkoušet vylepšenou technologii pro operaci ve skupině (smečce) a nasazení zbraňových systémů vzájemně zastupitelných autonomních jednotek s hierarchií a sdílením informací o vlastním prostoru, včetně rozpoznání zachycených cílů, které se přenáší do další vrstev s hierarchii (např.: databáze řízených střel s automatickým rozpoznáváním cíle) a následné přidělení cíle vyzbrojené verzi Crusher.

    Nikdo rozumný neočekává, že potvrzením životaschopnosti koncepce znamená okamžité přenesení na současné bojové prostředky (např.: CV90), ale o možnostech dalšího rozvoje a vývoje. Část technologie najde uplatnění v dalších navazujících projektech. Nadřazená instituce Darpa zastává úlohu nadřazeného dozorce navazujících projektů - konceptů, které se vyvíjí v rámci obraných požadavků USA. Nesouhlas respektuji, ale budoucnost přináší nové možnosti a AI po malých krůčcích postupně přebírá úkoly, jež by muselo vykonávat několik lidí. Neříkám blízká budoucnost, pouze budoucnost s velkými pokroky v možnostech AI.

    Přehlížení se nekoná. Nesoudím, zda-li se bojíš AI, nebo jde o prostý nezájem o psaný text, ale odpovědi na obě otázky leží v debatě.

  • ARES
    19:21 03.06.2018

    @ Balm, Kolt, Miroslav

    Diskuze vedená o umělé inteligenci je vedena pouze v rovině umělé inteligenci individuálního nekooperujícího stroje, který ve svém rozhodovacím procesu nemá vazby na jiné stroje, a ani nemusí brát v rozhodovacím procesu na ně brát ohled.

    Bojový prostředek nevykonává svoji činnosti individuálně, ale jako prvek vyššího organizačního celku, v němž v rámci své individuality vykonává své poslání ve prospěch vyššího organizačního celku.

    Bojový prostředek je individuální stroj, ale je to kooperující stroj s interakčními vazbami na ostatní individuální stroje, které ve svém souboru tvoří systém vyšší organizační úrovně centrálně řízeného, než je organizační úroveň individuálního stroje, ovšem s tím, že má širší a nadřazenější poslání. Nadřazené poslání systému direktivně vymezuje individuálnímu stroji jeho roli, meze, v nichž může působit svojí individualitou působit, ale především se jim musí podrobit. V systému organizačního celku se nemůže chovat jen podle svých individuálně naučených vzorců jednání.

    Pokud umělá inteligence bojového prostředku bude postavena jen na jejich individuálním samoučení, jejich individuální zkušenosti, pak nebude moci být včleněn do vyššího organizačního celku, protože jeho vzorec naučeného chování při zařazení do vyššího organizačního celku by byl pro ten kontraproduktivní. Ale i též pro samotný bojový prostředek.

    Zatím tyto skutečnosti jsou v probíhající diskuzi zcela neprávem opomíjené.

  • balm
    16:07 03.06.2018

    @ Miroslav

    Příklad vozidla Crusher (Carnegie Mellon University/Darpa) nebyl zvolen náhodně, ale jako příklad pokrokové implementace strojového učení a v tom spočívá kouzlo projektu.

    Své příklady si zvolil velmi nešťastně, protože jde o poměrně dobře realizovatelné procesy. Například při překonávání potoka řídící software sbírá údaje o rychlost toku vody pro vyhodnocení zda má překážka a vlastní stroj parametry pro překonání potoka v dané chvíli (např.: při rozvodněni po vydatných deštích), nebo zvolit jinou cestu a překážce se vyhnout. Jednak operuje s vlastní databází informací (zkušeností), kterou sám aktualizuje na základě vlastních údajů a vyhodnocení, jejímž smyslem je urychlit budoucí rozhodovací procesy. Stejně dobře si vede v těžkém terénu a některé překážky jsou v silně podmáčeném terénu (sklon, klesání/stoupání) nad možnosti jeho konstrukce, proto sám volí jinou trasu. Opět využívá pro vyhodnocení mapové podklady, dodanou databázi a vlastní výsledky měření z vlastních senzorů. Autonomně změní trasu, rychlost, nebo vystavení nejodolnější části konstrukce příchozí palbě.

    Problémem rozvoje ještě komplexnějšího strojového učení zůstává stále výkon řídících čipů a jejich energetické nároky. Totiž i Tebou uvedené příklady jsou poměrně dobře řešitelné, horší by bylo začít operovat například s emocemi. To už by bylo v současnosti jednoznačné.

    P.S.: I člověk se zastaví a začne svým chytrým telefon natáčet video, ale uznávám, že se jedná o defektní lidské bytosti a budiž útěchou, že se utopí dříve, než se stihne reprodukovat. Oba dobře víme, že lidé panikaří a zdaleka ne všichni se umíme rozhodovat v kritickém okamžiku chladnokrevně.

  • Miroslav
    14:58 03.06.2018

    balm: Stroj vyhodnocuje a plánuje podľa určeného vzorca a presne daných algoritmov. Človeka vyhodnocuje a plánuje na základe vlastnej skúsenosti ktoré nadobúda z primárnych aj sekundárnych zdrojov po celý život. Predstavme si brod rieky kde z hladiny v určitých rozostupoch vyčnievajú skaly. Človek na základe vlastnej skúsenosti dokáže vyhodnotiť či dokáže alebo nedokáže túto prekážku zdolať. Umelá inteligencia to dokáže vyhodnotiť? Zrejme nie. Alebo iný príklad... Prechádzaš údolím keď zrazu sa pretrhne priehrada a údolím sa valí voda. Ty si hneď zhodnotíš koľko máš zhruba času kým ťa vlna zasiahne. Zhodnotíš či dokážeš vyliezť, a ak áno, tak ako rýchlo na najbližší strom alebo budeš radšej utekať do kopca. Umelá inteligencia toto proste nedokáže. Aspoň zatiaľ teda nie. Ja sa nehádam. Iste, stroj dokáže realizovať niektoré činnosti rýchlejšie a presnejšie ako človek ale konečné rozhodnutie o tom, ako s informáciou naložiť musí ostať na človeku.

  • ARES
    13:58 03.06.2018

    Principem řízení ozbrojených sil je, že podřízený provádí svoji činnost přesně a v souladu s rozkazy nadřízeného. Proto i informace k řízení bojové činnosti musí pronikat hierarchicky a direktivně od vyššího stupně k nižšímu.

    Podřízený může dostat od nadřízeného informace jen v tom rozsahu, který je nezbytný pro vedení boje v jeho působnosti. Jakákoli informace nad tento rámec může vést k desorganizaci vedení bojové činnosti, nejen podřízené jednotky, ale i ohrozit organizaci boje nadřízených jednotek a útvarů.

    Pro vedení bojové činnosti jednotlivého OT, bojového vozidla pěchoty a tanku v sestavě čety plně stačí obvyklé průzkumně pozorovací a zaměřovací systémy s tím, že na řídícím pultu velitele vozidla se zobrazují jen informace od velitele čety k situačnímu povědomí na podporu vlastního rozhodnutí velitele vozidla v souladu jeho konkrétní bojovou situací a potřebami boje čety, v jejímž rámci bojuje.

    Volné, nekontrolované a bezbřehé pronikání informací, mnohdy nedostatečně prověřených s pochybnou pravdivostí, ke je krokem k desorganizaci boje a potenciálem k panickému jednání s tragickými důsledky pro organizovaný boj.

    Aby umělá inteligence pro bojová vozidla, přesněji strukturovaný tok informací byl aplikovatelný pro řízení a vedení bojové činnosti, musí plně respektovat principy řízení ozbrojených sil, nadřízenosti a podřízenosti.

    To navrhovaný systém BAE Systems nemá v sobě plně implementován. Je spíše produktem představy spíše technické, než bojově operační.

  • balm
    15:42 02.06.2018

    @Miroslav

    Bohužel Tě musím zklamat. Člověk se postupně vylepšuje a zdokonaluje v procesu zvaném evoluce, která průběžně zdokonaluje naše instrukce evoluční selekcí. Naše vjemy a řídící instinkty - algoritmy řídí naší biomechanickou stránku velmi podobným způsobem, jako mikročip řídí stroj. V jistém smyslu jsme velmi podobní strojům s dlouhodobou dynamickou evoluční výhodou, protože v případě nepředpokládané situace jednáme pomocí přirozených instinktů, které dědíme a dostáváme v základní výbavě a které postupně rozvíjíme a zdokonaluje - přirozených obranných univerzálních algoritmů, které ovlivňuje naše znalostní databáze, ve které jsou uloženy informace a modifikace proměnných. Jinými slovy znalosti, které jsme získali z různých zdrojů a které jsou uloženy v našem mozku. Mozek také generuje řídící příkazy naší biomechanické schránce. První životní forma se rozvíjela tak, že kopírovala předávala své základní instrukce kopírovanému subjektu, přičemž původní subjekt nevyhnutelně zahynul. V kvantovém světě by se dalo říci, že hmota nabyla své kvantové podstaty a život není ničím jiným, než energií vědomí a kvantovým stavem vlastní hmoty. Naše buňky neustále umírají a vznikají nové, tak co vlastně znamená život? Vektor hmoty směrovaný zaznamenaný v databázi určený k předání informace? Ale to jsou úplně jiné otázky do zcela odlišné debaty.

    Ani člověk se neodkáže spolehlivě, efektivně a rychle rozhodnout v dynamickém světe podnětů. Stačí se rozhlédnout a zjistíš tisíce příkladů v blízkém okolí. Náš mozek disponuje nepředstavitelně vysokou kapacitou zpracovávat obrovské množství informací z našich základních smyslů, které zaměstnávají většiny kapacity. Naše výpočetní kapacita se postupně škáluje selektivním procesem evoluce, ale stroj má tu výhodu, že škálování je prakticky neomezené. Škálovatelnost s omezenou možností modifikace nás citelně omezuje ve prospěch stroje. Teoreticky, ve skutečnosti nemáme technologie, které by se přiblížili k výpočetní a datové kapacitě lidského mozku mozku.

    Dnešní stroje a strojové učení už umí realizovat kreativní rozhodnutí a plánovací procesy v dynamickém prostředí a samovolně modifikovat své řídící instrukce tak, že doplní konkrétní algoritmus o část, či části, které zjistili jeho senzory v daný okamžik. Carnegie Mellon University zaštítila projekt vozidla Crusher, které je schopnost samovolně vygenerovat vlastní změny plánování s ohledem na aktuální datové výstupy vlastních senzorů. Například má-li samovolně dojet na určené místo a zjistí, že intenzivní počasí změnilo cestu v bažinu, samostatně provede změnu a vygeneruje nové řídící instrukce proto, aby se vyhnul potencionálnímu svahu, ve kterém hrozí uvíznutí, převrácení či poškození. Nemyslíš si, že tohle už je vlastně ono popisované efektivní rozhodnutí v předem neznámých parametrech, ve kterém stroj jedná velmi podobně, jako člověk a hodnotí získané informace pro rozhodnutí?

    Stroj by se klidně mohl vyhodnotit a reagovat zcela samostatně, ale je to žádoucí?

  • KOLT
    12:00 02.06.2018

    Miroslave, jak píše balm, tady jde o něco jiného. A i ten rozdíl stroj – člověk dobře popsal. Zásadní věc, která úzce souvisí s rozvojem pozorovacích systémů, zaváděním další a další elektroniky, sdílením dat atd. atp., je rozhraní člověk/stroj. Stoje nám dokáží zprostředkovat šílené množství informací, ale my je nejsme schopni "pobrat" v reálném čase. Jde tedy o to, aby už stroje předtřídily informace, a k nám se dostaly jen ty podstatné. Koneckonců přesně to samé dělá lidský mozek. Množství podnětů, které dostává od svých senzorů, je obrovské. Určitě byste nechtěl vědomě zpracovávat to množství surových dat, které dostává váš mozek každou vteřinu. Především množství dat, která obratlovci dostávají ze svých "obráceně" stavěných očí (a která musí neustále přepočítávat) je ohromné. On je to možná jeden z důvodů vývoje vysoké inteligence u obratlovčích druhů, které se výrazně orientují pomocí zraku (vedle sociálního života) – musí mít ohromnou mozkovou kapacitu, aby si s tolika daty poradily, a když ji zrovna na nepoužívají, je minimálně z části k dispozici na jiné věci (nezavíráte oči, když přemýšlíte? ;-) ). Ale to už jsem dost mimo téma, tedy zpět k němu – právě třídění informací a pokročilé rozhraní člověk/stroj je to, co stálo na F-35 dost možná nejvíc peněz a co nabralo největší zpoždění.

    Já jsem ale především pouze podotkl, že to, co jezdí v našich vozítkách po Marsu, není ani zdaleka vrcholem umělých inteligencí, které jsme zatím vyprodukovali. Jednak jsou ta vozítka dosti limitována výpočetním výkonem, jednak nejsou zrovna nejnovější. Vývoj posledního z nich, Curiosity, je prakticky deset let stará záležitost. Za tu dobu se vývoj UI pohnul o několik řádů kupředu. Typuji, že za deset let nebude problém nechat tam vozítko jezdit samostatně, protože právě v téhle oblasti se potkávají výzkumy věděcké, vojenské i civilní. A všechny jsou na tom dost zainteresované a dávají do toho hodně peněz.

  • Miroslav
    11:43 02.06.2018

    Balm: Umelá inteligencia nie je presne vymedzeným pojmom. To by sme sa o tom mohli baviť celé hodiny a aj tak by sme sa k žiadnemu záveru nedobrali. Vo všeobecnosti môžeme povedať, že umelá inteligencia je typom vnímania a rozhodovania resp. správania sa stroja pričom ako etalónom sú ľudské schopnosti. Stroj sa síce dokáže učiť ale nedokáže spoľahlivo vyhodnocovať a kombinovať podnety tak, aby to viedlo k plánovaniu, kreativite či riešeniu niektorých typov úloh. Rozhodovanie teda ešte dlho ostane na pleciach človeka. Stroj mu môže len pomôcť s realizáciou či vyhodnotením rozhodnutia.

  • balm
    10:41 02.06.2018

    @Miroslav

    Rozpoznat a vyhodnotit každý podnět správně nedokáže ani člověk. V některých aspektech vede technika nad člověkem, protože je zkrátka rychlejší a dokáže kombinovat více zdrojů na větší vzdálenost. Naneštěstí nechápeš/vysvětluješ celou koncepci hodně divoce. Smyslem budoucího konceptu není o převzetí, nýbrž o třídění informací a přebírání rutinních operací. Tíha rozhodnutí zůstane na bedrech lidské posádky. Řidič se bude dozvídat o skrytých překážkách, terénních vlastnostech a stavu vozidla, aby neskončil někde v příkopu, nebo se neskutálel ze svahu. Dále bude vyhodnocovat informace s rozličných senzorů např.: odhalí CLU jednotku PTŘS pomocí laserových senzorů, paralelní procesy během vyhodnocování začnou počítat hodnoty pro palbu a celou věc předá posádce k rozhodnutí. Nebude rozhodovat, ale na základě specifické návratové signatury CLU vyhodnotí více podnětu z více senzorů a kapacitně převýší možnosti člověka. Oni nedělají Mr. Data, ale snaží se eliminovat nebezpečí skryté střelby.


    P.S.: Predikátová logika není jedinou a už vůbec nejvyšší úrovni.

  • Rase
    09:50 02.06.2018

    juhelak:
    BattleView 360, z té původní verze měly osádky závratě, v dnešní době by už to asi mohlo být vychytané a plně funkční. Taky v tom vidím budoucnost.

    https://mms.businesswire.com/media/20150916005771/en/486173/5/BattleView_360_Infographic.jpg

  • juhelak
    09:14 02.06.2018

    parlet zpet tu byl clanek kde na myslim cv90 testovali panoramaticky pohled..velitel mel helmu kde se promital obraz z vnějších kamer do uceleneno obrazu tak jako by sedel na korbe a rozhlizel se kolem..tak jestli myslí tohle.. to vypadalo fajnove

  • Miroslav
    00:16 02.06.2018

    KOLT: To nie je môj výmysel. Samotní konštruktéri týchto sond resp. vozítok priznávajú, že nemáme technológie ktoré by sa aspoň priblížili rozpoznácím resp. reakčným schopnostiam človeka. Tzv. umelá inteligencia je síce schopná učiť sa ale nedokáže správne autonómne analyzovať každý podnet kvôli nekonečnému množstvu unikátnych vzorcov a možností. Aj automatické dopĺňanie v smartfóne je schopné sa naučiť nové slová ale to neznamená, že dokáže nahradiť myšlienky človeka.

  • KOLT
    23:29 01.06.2018

    Miroslav, aniž bych celkově rozporoval vaše tvrzení, dovolím si jednu poznámku – to, co máme na Marsu, nesahá tomu, co máme na Zemi, ani po nehty na nohou ;-) Myslím tím samozřejmě umělou inteligenci.

  • Miroslav
    22:32 01.06.2018

    S tou umelou inteligenciou by som bol opatrný. Nič, čo by plne zodpodalo tomu výrazu doposiaľ neexistuje. Aj keď existujú systémy ktoré sa dokážu učiť, nedokážu vyhodnotiť vždy všetky typy podnetov. Ani najmodernejšie vesmírne sondy na Marse nevedia reagovať autonómne napríklad na záblesk svetla. Človeka také niečo zaujme a začne to vyhodnocovať, kombinovať. Robot na to buď nezareaguje vôbec alebo to vyhodnotí nesprávne.

  • Rase
    20:40 01.06.2018

    Pěkná kamufláž na tom úvodním CV90. Jedná se jen o počítačovou vizualizaci, nebo přelepili ten stroj co byl k vidění na IDET ?