Válka v Iráku způsobila revoluci ve válečné medicíně

Několik čísel k úvodu. V irácké válce bylo zabito celkově 4794 a zraněno skoro 33 000 spojeneckých vojáků, především Američanů. Téměř 70 % koaličních ztrát způsobily IED. Zranění vojáci při explozích často utrpěli rozsáhle popáleniny, devastující zranění končetin či vážné poškozeni plic.

Přes všechny problémy měl voják v iráckém konfliktu větší šanci přežít své zranění, než například jeho kolega z vietnamské éry. I Iráku více než 90 % vojáku přežilo své zranění, což je o 14 % více než v případě války ve Vietnamu.

Co bylo důvodem takového zlepšení? Kromě pokroku v medicíně a rychlé přepravě zraněných z bojiště to byly také naprosto banální věci, jako např. škrtidlo. Škrtidlo bylo vojenskou medicínou prakticky sto let ignorováno. Důvodem byla obava, že zastavení krevního oběhu povede k amputaci končetiny. 

Foto: Důležitý je i rychlý transport zraněného z bojiště / US Army

„Když jsem byl medik, škrtidla se používala až jako poslední možnost“, říká podplukovník Robert Mabry, který jako Zelený baret zachraňoval raněné vojáky v bitvě o Mogadišo v roce 1993.

V minulých konfliktech vojáci do boje ani škrtidlo nenosili, ale používali, co se jim dostalo pod ruku, např. dřevěné klacky. „Hodně štěstí s hledáním klacků v Iráku nebo Afghánistánu“, říká Marby.

Nyní bojoví medici a vojáci nosí speciálně navržená a testovaná škrtidla. Nová zdravotnická sada odráží nové zkušenosti, že v případě nouze je mnohem důležitější zastavit masivní krvácení než udržovat zásobování kyslíkem.

Podplukovník Patrica Hastings, lékařka, která vytvořila nové postupy pro vojenské zdravotníky, říká:

Podle lékařské studie z Iráku byla škrtidla použita celkově u 459 zraněných. Celkově 87 % vojáků zranění přežilo a žádný z nich nepřišel o končetinu z důvodu použití škrtidla.

Foto: Výcvik irácké armády v použití moderního škrtidla / US Army, Wikipedia

Kromě škrtidel vojáci nově nosí do boje také gázy napuštěné látkou podporující srážení krve, velké jehly a cévy (trubice) pro uvolnění přístupu vzduchu do plic (tracheotomie) a speciální trubice k vytvoření dýchacího kanálu skrz nos nebo ústa.

Do pozadí také ustoupilo nitrožilní podávání fyziologických roztoků. Pro zraněné vojáky, kterým bylo zastaveno krvácení, a zároveň nejsou v šoku, není třeba podávat nitrožilně žádné roztoky. Ba naopak! V některých případech to může být na škodu.

Podplukovník Marby nový přístup komentuje slovy: „ Kdysi jsem nosíval šest litrů fyziologického roztoku. Nyní zdravotníci na dlouhé mise berou maximálně litr, litr a půl.“

Celková změna je především v odlišném přístupu k válečným zraněním, který byl dosud příliš ovlivněn „civilním“ pohledem. Je jednoduše rozdíl, pokud lékař řeší autonehodu nebo výbuch IED. „Výbuch IED je jednoduše jiný než automobilová nehoda. Zranění a rizika jsou zcela odlišná“ říká Rober Marby.

Zdroj: Defence Talk