Teroristické hnutí Hizballáh v Jižní Americe

Hizballáh vznikl během libanonské občanské války (1975–1990) a často dochází k jeho dělení na politickou a vojenskou část. Organizace se těší ideologické, materiální a finanční podpoře ze strany íránského režimu, kterému slouží jako prodloužená vlivová ruka po celém světě. Jedním z nástrojů používaných Hizballáhem jsou teroristické útoky, a proto již mnoho zemí zařadilo Hizballáh na seznam teroristických organizací. Minulý rok se k těmto zemím přidala i ČR.

Podle amerického ministerstva zahraničních věcí má Hizballáh desetitisíce členů a podporovatelů po celém světě. Kromě toho získal v posledních parlamentních volbách v roce 2018 třináct křesel v libanonském parlamentu. Hnutí také ovládá síť sociálních služeb, nemocnic nebo škol, což mu pomáhá k udržení se u moci. Íránská podpora zahrnuje kromě 700 milionů dolarů ročně také dodávky zbraní. Hizballáh se aktivně účastní občanské války v Sýrii na straně de-facto prezidenta Bašára Asada. 

V době výše zmíněné občanské války v Libanonu ze země uteklo velké množství obyvatel právě do jihoamerických států. Představitelé Hizballáhu a jejich íránští podporovatelé toho začali využívat a mezi uprchlíky nasazovali agenty s úkolem šířit šíitskou propagandu a hledat finanční podporu pro Hizballáh.

Usazení Hizballáhu v oblasti netrvalo dlouho. Již v roce 1992 došlo k útoku na izraelskou ambasádu v Buenos Aires. O dva roky později Hizballáh zaútočil na židovské centrum, kde zavraždil 85 a zranil okolo 150 lidí.

Hlavní centrum, odkud Hizballáh koordinuje operace, se nachází ve zmíněném trojzemí. V oblasti žije na 20 000 libanonských imigrantů. Mnoho z nich Hizballáh podporuje ideologicky i finančně. Hizballáh dokonce provozuje televizní kanál Al-Manar TV vysílající kromě arabštiny, angličtiny a francouzštiny také ve španělštině. Centrální vlády tří států nemají z důvodů korupce nebo obecné slabosti na oblast v podstatě žádný vliv. To Hizballáhu umožňuje prát peníze a pašovat drogy, zbraně a lidi. S obchodem s drogami Hizballáhu pomáhá libanonská šíitská menšina, která je již pevnou součástí této branže v Jižní Americe. David Daoud, politolog a expert na Hizballáh, přirovnává oblast trojzemí v Jižní Americe k údolí Bekaa v Libanonu, kde se nachází bašta Hizballáhu.

Hizballáh však nepůsobí pouze v oblasti trojzemí. V roce 2005 navázal spolupráci s ultralevicovým povstaleckým hnutím FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia) v oblasti výroby a pašován drog. Americká agentura DEA (Drug Enforcement Administration) v následujících letech identifikovala a poté rozbila několik sítí propojujících Hizballáh, FARC a venezuelskou vládu. Při těchto zátazích provedených současně ve Spojených státech, Panamě a Kolumbii zabavila agentura DEA až 23 milionů dolarů. Ve stejném roce DEA odstartovala projekt Cassandra určený k identifikaci vedoucích osob globální sítě pro praní špinavých peněz, jež jenom v roce 2011 prala až 200 milionů dolarů měsíčně.

Zásadní roli hraje v jihoamerickém působení Hizballáhu venezuelský režim. Již v roce 2005 začal Hugo Chávez podporovat hnutí FARC, a dokonce nasadil k ochraně jeho infrastruktury venezuelské ozbrojené síly. Do venezuelského národního shromáždění byl ve stejném roce zvolen Tareck El Aissami a v roce 2008 se stal ministrem vnitra. El Aissami se narodil ve Venezuele, ale matka pochází z Libanonu a otec ze Sýrie.

V této funkci měl značný vliv, a i díky jemu cestovalo do Venezuely mezi květnem 2008 a říjnem 2009 až 800 lidí z Libanonu, Sýrie nebo Iráku měsíčně. Mnoho z nich obdrželo venezuelské pasy.

V roce 2009 došlo k razii na ostrově Curacao (pod nizozemskou správou) ležícího zhruba 65 km od pobřeží Venezuely. Během této akce místní policie zatkla kromě jiných také čtyři občany libanonského původu – podle policie členy Hizballáhu. Zatčení byli obviněni z pašování drog, praní špinavých peněz a pašování zbraní.

Hizballáh ve Venezuele také zprostředkovává pašování syrské a íránské ropy do venezuelských rafinérií v Karibiku tak, aby se syrský a íránský režim mohly vyhnout mezinárodním sankcím. Hizballáh podporuje brutální zásahy venezuelského režimu proti demonstrantům a podle nepotvrzených zpráv se jich také účastní.

Hizballáh je aktivní i v Brazílii, kde spolupracuje s místním organizovaným zločinem na pašování zbraní a získávání výbušnin. Jeden z brazilských vězeňských gangů poskytuje servis uvězněným členům Hizballáhu výměnou za podporu a kontakty na mezinárodním poli. Eduardo Bolsonaro, syn současného brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a člen brazilské sněmovny, však v březnu letošního roku oznámil zahájení snahy o prohlášení Hizballáhu za teroristickou organizaci. „Tato organizace, která přísahala, že zničí Izrael, není normální politickou stranou a můžeme ji srovnat s organizací FARC. Jsou to zločinci a teroristé“ prohlásil Bolsonaro.

Již v roce 2008 prohlásilo americké ministerstvo financí, že „je extrémně znepokojivé sledovat, jak venezuelské vláda poskytuje Hizballáhu útočiště, hostí jeho členy a spolupracuje s nimi“. Tento přístup není překvapivý, jelikož právě působení Hizballáhu a Iránu v Jižní Americe představuje pro Spojené státy značnou hrozbu. Podle nepotvrzených zpráv se Hizballáh spojil také s mexickými drogovými kartely, což mu umožňuje pašovat do Spojených států drogy, zbraně a lidi. Zároveň lze očekávat pokračování praní peněz, jež slouží a nadále budou sloužit pro financování aktivit Hizballáhu po celém světě.

Kromě toho může Hizballáh působit ve Střední Americe a vyvolávat masovou migraci z této již tak těžce zkoušené oblasti do Spojených států. Z hlediska spolupráce na ose Venezuela-Hizballáh-Irán je otázkou času, kdy začne pašování zbraňových systémů podobných těm, jež teroristická organizace Ansar Alláh nebo Iránské revoluční gardy používají k útokům na cíle v Saúdské Arábii.

Zdroje: AEI, CFR, ISSUU, i24, Jamestown, NDU, Security&Defense