Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 7.
-
29. 3. 2015
-
39 komentářů
-
Jan Grohmann
Původní sovětské tanky T-72 Ural (1973) a T-72A (179) jsou v současné době pro potřeby evropského bojiště beznadějně zastaralé. Ve své době však patřily mezi špičkové konstrukce, a to také díky své pancéřové ochraně. Protitankové zbraně NATO v 70. a 80. letech neměly s T-72 jednoduchou práci.
Sovětský standard T-72
Pro příklad se můžeme vrátit do roku 1991, kdy na Středním východě zuřila operace Pouštní bouře. Při jedné akci dostal irácký T-72M1 (vývozní verze T-72A) zásah střelou protitankového pěchotního systému M47 Dragon. Irácky tank zásah vydržel.
Protitankové systémy M47 používala americká armáda (U.S. Army) od roku 1970. Od poloviny devadesátých let M47 začal nahrazovat modernější systém FGM-148 Javelin.
Spolu se řízenými střelami TOW a tankovými podkaliberními náboji M774 a M735 patřila M47 k hlavním nástrojům amerických pozemních jednotek určených k ničení sovětských tanků. Pomíjíme tedy dělostřelectvo, miny a letecké systémy.
Původní M47 ničil cíle na 1000 m jednoduchou kumulativní hlavicí s průbojností 500 mm RHAe (Rolled Homogeneous Armour equivalency). Šlo o jeden ze základních zbraňových systémů americké pěchoty pro boj se sovětskými tanky T-54, T-55, T-62.
Složení věže pancíře T-72M1. Modrý je označen pancíř z lité oceli, žlutě pak jádro z keramického písku. / Public Domain
Systém M47 čelil i tankům T-72, ale pro tento boj nebyl navržen. Sovětská armáda zavedla T-72 tři roky po zavedení M47 do výzbroje americké armády.
Jak jsme uvedli na začátku, nedostatečné výkony M47 se ukázaly během operace Pouštní bouře. Ostatně to byl jeden z důvodů vývoje nástupce FGM-148 Javelin.
Představme si hlavního protivníka amerických protitankových zbraní. Čelní pancíř korby T-72M1 se skládá (bráno kolmo) z 60 mm oceli, 105 mm textolitového skla, a 50 mm oceli. Při daném sklonu čelní pancíř korby vykazuje odolnost 420 mm RHAe proti podkaliberním střelám a 520 mm RHAe proti kumulativním střelám.
V některých pozdějších případech bylo čelo korby posíleno ještě ocelovou deskou (16 mm), která při daném sklonu vykazovala dodatečnou odolnost 42 RHAe.
Detail věže po zásahu M47. / Public Domain
Čelní pancíř věže T-72M1 se skládal z 200 mm pancíře z lité oceli, 130 mm „pískového jádra" a dalších 200 mm pancíře z lité oceli. Vnitřní jádro bylo vyplněno zataveným keramickým pískem a vyztuženo ocelovými pruty.
Jde o těžké a primitivní řešení, ale ve své době velmi efektivní. V podélné ose vozidla z čelního směru věž poskytoval odolnost 420 mm RHAe proti podkaliberním střelám a 500 mm RHAe proti kumulativním střelám.
Americké protitankové pěchotní zbraně 70. a 80. let
Nyní se podívejme na protitankový zbraně americké pěchoty té doby. Následující hodnoty jsou oficiálně udávané.
M47 Dragon (1970) ráže 120 mm dokázal probít „více než 500 RHAe", BGM-71A TOW (1968) ráže 127 mm probíjel 600 mm RHAe, BGM-71C TOW (1982) ráže 127 mm probíjel 800 mm RHAe a BGM-71D TOW-2 (1981) ráže 149 mm dokázal oficiálně překonat 1100 mm RHAe.
Pravděpodobnost zničení sovětské tankové techniky americkými protitankovými zbraněmi na konci 70. let podle odtajněné zprávy CIA. / Public domain
Na první pohled si všechny protitankové zbraně dokáží se sovětskými tanky té doby poradit. Avšak podle odtajněné zprávy CIA byl skutečnost jiná.
V přiloženém grafu si lze zjistit pravděpodobnost probití tanků T-62 a T-72. V případě tanku T-72 se jedná o dolní odhadovanou mez (T-72 LB) a horní odhadovanou mez (T-72 UB).
Graf ukazuje účinek na čelní pancíř tanků T-62 a T-72 čtveřice protitankové munice – podkaliberní tankové náboje M774 (s ochuzeným uranem) a M735 ráže 105 mm, BGM-71A TOW a M47 Dragon.
Jak jde vidět z grafu, pouze v případě T-62 je vzorková protitanková munice účinná. V případě útoku na čelní pancíř T-72 je však odhadovaná schopnost probití u M47 pouze 18 až 42 %, u TOW 18 až 48 % a u tankové munice M735 pouze 20 %. Nejlépe si vedl náboj M774 se 45 až 70 % šancí probít čelní pancíř T-72.
Ve skutečnosti srovnání pro americké protitankové zbraně dopadlo ještě hůře, neboť skutečná hodnota čelního pancíře sovětských tanků se pohybovala na horní hranici odhadů CIA.
|
Typ munice (systému) |
Rok zavedení |
Deklarována průbojnost |
Reálna průbojnost |
|
M72 LAW |
1962 |
305 mm RHAe |
200 mm RHAe |
|
M47 Dragon |
1970 |
>500 mm RHAe |
450mm RHAe |
|
BGM-71A TOW |
1968 |
600 mm RHAe |
450 mm RHAe |
|
BGM-71C TOW |
1982 |
800 mm RHAe |
650 mm RHAe |
|
BGM-71D TOW 2 |
1981 |
1100 mm RHAe |
870 mm RHAe |
|
M136 (AT4) |
1983 |
550 mm RHAe |
420 mm RHAe |
Hodnota oficiální a skutečné penetrace amerických protitankových pěchotních zbraní.
Navíc čelní pancíř věží nových tanků T-64B (1976) a T-80B (1978) vykazoval odolnost 500 až 550 RHAe proti kumulativním střelám – z čelního podélného směru. Čelní pancíř korby T-64B 450 mm RHAe proti kumulativním střelám a T-80B 500 mm RHAe. Dále nezapomeňme, že od roku 1989 posílily čelní pancíř korby tanků T-64B, T-72A/M1 a T-80B ocelové desky o tloušťce 16 mm nebo 18 mm (+ 42 nebo 50 RHAe).
Z přiložené tabulky jde vidět, že pouze později zavedené americké protitankové zbraňové systémy BGM-71C TOW a BGM-71D TOW 2 si dokázaly poradit s čelním pancířem zmíněných sovětských tanků.
Do té doby se museli američtí pěšáci a mariňáci spolehnout na protitankové zbraně schopné prorazit čelní pancíř tanků s úspěšností pouze 18 až 22 %. Jinak řečeno, statisticky pouze jedna z pěti střel mohla prorazit čelní pancíř.
Sověti navíc od poloviny 80. let začaly masově vybavovat své tanky reaktivním pancířem proti kumulativním střelám. Výkon zavedených pěchotních protitankových střel zemí NATO se tak ukázal jako hluboce nedostačující.
|
Typ munice (systému) |
Rok zavedení |
Deklarována průbojnost |
Reálna průbojnost |
|
Milan |
1974 |
650 mm RHAe |
550 mm RHAe |
|
Milan 2 |
1984 |
880 mm RHAe |
660 mm RHAe |
|
HOT |
1978 |
890 mm RHAe |
680 mm RHAe |
|
HOT 2 |
1985 |
1100 mm RHAe |
880 mm RHAe |
Také evropské pěchotní protitankové systémy vykazovaly rozpor mezi oficiální a skutečnou hloubkou penetrace.
K nápravě došlo až v roce 1987, kdy američtí vojáci získali zbraňové systémy BGM-71E TOW-2A a v roce 1991 BGM-71F TOW-2B. První zmíněný systém využívá tandemovou kumulativní bojovou hlavici schopnou vyřadit reaktivní pancíř a následně probít pancíř o odolnosti 900 mm RHAe.
Verze TOW-2B využívá k probití pancíře projektil tvarovaný explozí. Střela navíc útočí na slabý horní pancíř tanku.
V každém případě, lehké protitankové zbraně té doby jako M47 Dragon, M72 LAW nebo AT4 neměly příliš šancí (kromě šťastného zásahu) probít čelní pancíř sovětských tanků.
Dělo 105 mm do starého železa?
Stojí jistě za připomenutí, že nástup nových sovětských tanků donutil zvednout ráži tankových kanónů z 105 mm na 120 mm. V současné jsou kanónem ráže 105 mm (nebo dokonce 90 mm) stále vybavovaná lehčí kolová vozidla - vozidla palebné podpory.
Odtajněná zpráva CIA. Hloubka penetrace amerických protitankových střel proti sovětským tankům. / Public Domain
Jdet například o vyvíjené japonské Maneuver Combat Vehicle, americký M1128 Mobile Gun System nebo francouzský AMX-10RC. O vyzbrojení svých kolových vozidel Rosomak kanónem ráže 105 mm uvažuje také Polsko. Jde o vozidla se skvělou taktickou a strategickou mobilitou.
Má však kanón ráže 105 mm i při použití nejnovější munice šanci proti moderním, především ruským tankům?
Na přiloženém diagramu lze porovnat účinnost starší munice M833/DM63, M900 a nejnovější SCDB švýcarské firmy NITROCHEMIE WIMMIS AG. Testovací zbraně jsou původní kanóny M68 a L7 ráže 105 mm a nejnovější kanón Rheinmetall Rh105 SB určený pro vozidla do 20 tun.
Rh105 SB je moderní kanón o hmotnosti pouze 1630 kg se zpětným rázem pouze 16 kN a úsťovou rychlostí podkaliberních střel 1700 m/s.
Průbojnost podkaliberní munice ráže 105 mm proti čelnímu pancíři tanků T-62, T-72A a T-72M1. / NITROCHEMIE WIMMIS AG
Vozidla vybavená nejnovějším kanónem Rh105 SB a municí SCDB si dokáží poradit s čelním pancířem tanků T-62, T-72A a T-72M1. Jde tedy o ideální zbraňové systémy pro expediční operace, především do zemí třetího světa, kde se tento druh techniky stále v hojném počtu používá. Ostatně podobné zbraně s úspěchem používají Francouzi na při svém působení v Africe.
Nelze však očekávat, že i nejnovější duo kanón-munice ráže 105 mm si poradí s čelními pancířem ruských tanků, jako jsou T-72B (model 1989), T-72B3, T-90, T-90A, nebo T-90M. Už vůbec nemluvě o nastupujícím ruském tanku Armata. Jediná šance je „šťastný zásah" nebo zásah do bočního/zadního pancíře.
Ukazuje se navíc, že je nutno velmi opatrně přistupovat k proklamované a skutečné schopnosti penetrace protitankových zbraní.
Zdroj: Dziennik Zbrojny
Související články
Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 3.
V třetím díle autor seriálu Jaroslaw Wolski představuje příběh „nezničitelného“ tanku. Britský tank ...
-
23.02.2015
-
20 komentářů
-
Jan Grohmann
Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 4.
Polský autor Jarosław Wolski si v dalším díle vybral nasazení ruských tanků během první a druhé ...
-
01.03.2015
-
32 komentářů
-
Jan Grohmann
Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 5.
V pátém díle Jarosław Wolski na webu Dziennik Zbrony si bere na paškál americký tank M1/M1A1/M1A2 ...
-
10.03.2015
-
146 komentářů
-
Jan Grohmann
Tank zasažen – co se děje po zásahu tanku, část 6.
V dalším díle nás polský autor Jarosław Wolski zavede opět na východní Ukrajinu. Boje mezi ...
-
19.03.2015
-
48 komentářů
-
Jan Grohmann
k semtam Od 90. let se o tankovou techniku v podstatě nezajímám, a nemám tak detailní znalosti jako jj284b, ale také zastávám názor, že koncepce i základní konstrukční řešení ...Zobrazit celý příspěvek
k semtam
Od 90. let se o tankovou techniku v podstatě nezajímám, a nemám tak detailní znalosti jako jj284b, ale také zastávám názor, že koncepce i základní konstrukční řešení tanku se zde nemění a rozhodující handicapy, byť v různé míře eliminované, tudíž zůstávají.
k saracen
Každý velký zbrojní projekt je vystaven neobyčejnému tlaku širokého spektra lobbistů. V České republice, se značnou mírou korupce a klientelismu, prakticky nelze rozhodujícím tlakům bez reálného ohrožení vlastní pozice odolat. Šedivý, ač v mnoha ohledech člověk s rozumnými názory, již jako vysoký důstojník AČR evidentně napomáhal domácímu zbrojnímu průmyslu k projektům, které nelze pro státní pokladnu i rozpočet resortu MO ČR označit za účelné, efektivní a hospodárné.
V současné době je nepochybně vlivným lobbistou, a při oficiálních jednáních a rozhodování MO ČR má prý doposud neobyčejně velký vliv. Pro český stát je poměrně typické, že mu často radí lidé s ekonomickými zájmy u protistrany.Skrýt celý příspěvekT90 je stale len modernizovana T72, so vsetkymi jej neduhmi. Rusi sice vymenili vezu, no stale je posadka oblozena municiou takze prezitie osadky je az na poslednom mieste...
T90 je stale len modernizovana T72, so vsetkymi jej neduhmi. Rusi sice vymenili vezu, no stale je posadka oblozena municiou takze prezitie osadky je az na poslednom mieste...
Zbrojiř Myslíte si, že tanky typu T-90 či T-90MS by byly použitelné třeba pro AČR? Je to sice fantazije, ale spíš mě zajímá, zda tento typ již splňuje požadavky na moderní tank. Zobrazit celý příspěvek
Zbrojiř
Myslíte si, že tanky typu T-90 či T-90MS by byly použitelné třeba pro AČR? Je to sice fantazije, ale spíš mě zajímá, zda tento typ již splňuje požadavky na moderní tank.Skrýt celý příspěvekZbrojir: Generál Šedivý bol v čase stavby prototypu (T-72M4) a zavedenia do výroby a do AČR náčelníkom pozemných vojsk a neskôr náčelníkom generálneho štábu, ...Zobrazit celý příspěvek
Zbrojir: Generál Šedivý bol v čase stavby prototypu (T-72M4) a zavedenia do výroby a
do AČR náčelníkom pozemných vojsk a neskôr náčelníkom generálneho štábu,
takže v podstate kritizuje aj svoje dieťa, a to dobrý rodič nerobí, aj s
poukázaním na to, že uvedenú modernizáciu mohol ovplyvniť a asi podľa
všetkého takto neučinil a zviezol sa na vlne eufórie z modernizácie.Skrýt celý příspěvekk peter123x Jako bývalý tankista, myslím dobře znalý kladů a nedostatků T-54/55/72, včetně modernizací M1/M2, bych s Šedivým tentokrát souhlasil. V minulých komentářích jsem k ...Zobrazit celý příspěvek
k peter123x
Jako bývalý tankista, myslím dobře znalý kladů a nedostatků T-54/55/72, včetně modernizací M1/M2, bych s Šedivým tentokrát souhlasil. V minulých komentářích jsem k řešené problematice vyjádřil prakticky ten samý názor.
On byl dle oficiálních informací také tankista. Docela by mě zajímalo, zda byl ke zjevným vadám a nedostatkům provozované tankové techniky kritický i během své služby v ČSLA, nebo jen papouškoval propagandistické bláboly.
Tehdy bylo extrémně těžké shánět relevantní informace, nebyl internet, existovala silná informační blokáda a většina materiálů k tankové technice „novější generace“, včetně techniky protivníka, byla označena stupněm utajení „Tajné!“ a vyšším.
Já jsem se o tankovou techniku tehdy samozřejmě intenzívně zajímal, nějaké informace z lokálních konfliktů získal a již tehdy vyhodnotil, že neúspěchy nelze přičíst pouze úrovni výcviku osádek „východní“ tankové techniky. Byl jsem vůči zjevným nedostatkům vlastní tankové techniky na příslušných zaměstnáních, tedy tam, kde byla taková diskuse vůbec možná, kritický. Výsledek: útoky a výsměch „zkušených“, mj. mnozí z nich nyní zastávají v AČR významné pozice… a svůj styl, tedy jít s proudem a mít vždy názor nadřízeného, nezměnili…., popravdě, proto udělali kariéru.
liberal shark má pravdu, sovětská tanková technika byla navržena pro jiný způsob nasazení, než ta "západní". Podle mého názoru příliš spjatý s optikou WW II, resp. „východní frontou“.
Já osobně považuji nákladnou modernizaci T-72 na standard M4 CZ za velmi neefektivní krok, za politické rozhodnutí o nalití obrovského množství finančních prostředků do tuzemského zbrojního průmyslu. Plány o exportu modernizované verze byly od počátku jen zbožné přání. Už tehdy bylo zjevné, že řadu podstatných nedostatků, mj. i úroveň ochrany osádky tanku a odolnost proti zničení požárem po probití pancéřové ochrany, se na obvyklý standard pozvednout prostě nepodaří. Dle mých informací, prý nejsou T-72 M4 CZ zrovna příkladem vysoké spolehlivosti….Skrýt celý příspěvekRuská tanková škola je prostě odlišná od té západní. Ruská škola vycházela spíše z původních "cavalry" tanků, zatímco západní spíše z těch "infantry". Obě koncepce se pak ...Zobrazit celý příspěvek
Ruská tanková škola je prostě odlišná od té západní. Ruská škola vycházela spíše z původních "cavalry" tanků, zatímco západní spíše z těch "infantry". Obě koncepce se pak vyvíjely a do jisté míry i zblížily, ale základný rysy ( a nevýhody) zůstaly. Navíc ruská škola viděla tanky spíše jako jednorázový prostředek, u kterého se s nějakými opakovanými opravami moc nepočítá. V ruských podmínkách by to také bylo logisticky velmi náročné. Na západě se víc počítalo s oběhem tanků mezi bojovými a opravárenskými jednotkami a opakovaným nasazením.Skrýt celý příspěvek
co clanok ale nespomina je ako je maximalna ochrana rozlozena po prednom profile. je sice pravda ze maximalna ochrana tankov T72 bola na slusnej urovni na svoju dobu, no zaroven je ...Zobrazit celý příspěvek
co clanok ale nespomina je ako je maximalna ochrana rozlozena po prednom profile. je sice pravda ze maximalna ochrana tankov T72 bola na slusnej urovni na svoju dobu, no zaroven je aj pravda ze minimalna ochrana bola nedostatocna a bola prekonatelna aj ovela menej vykonnym strelivom. problem je ze oslabenych zon je stale dost vela, a ide v podstate o 50% predneho profilu.. Oblast okolo dela, vrchna cast veze (od dela hore k stropu), spodna cast trupu a vrchna cast trupu po krajoch, su hlavne oblasti kde je pancier vyrazne slabsi ako maximalna ochrana. To bola cena za nizsku hmotnost tanku.
Skratka ked sa napise A treba povedat aj B a to ze aj ked T72M1 ci T72A mala predny pancier veze max 420KE 550CE, minimalna ochrana prednej casti veze bola 280KE a 320CE...Skrýt celý příspěvekJa som to sem postol hlavne pod dojmom toho co som cital v tomto clanku, kedze sa tu crta rozpor medzi tym co je uvedene v tomto clanku a analyzou pana generala Sediveho. Lebo v ...Zobrazit celý příspěvek
Ja som to sem postol hlavne pod dojmom toho co som cital v tomto clanku, kedze sa tu crta rozpor medzi tym co je uvedene v tomto clanku a analyzou pana generala Sediveho. Lebo v clanku je celkovo konstrukcia hodnotena pomerne vysoko, kdezto panom Sedivim naopak silne zaznavana. Preto ma zaujimal nazor na toto od ostatnych pre mna ako laika v tychto veciach.Skrýt celý příspěvek
Pan generál rozhodně ví o čem mluví - koncept levné-méně odolné zbraně ve velkém počtu, je v současné době vhodný např. pro čínu či indii, ale začíná to být problém už i pro rusko ...Zobrazit celý příspěvek
Pan generál rozhodně ví o čem mluví - koncept levné-méně odolné zbraně ve velkém počtu, je v současné době vhodný např. pro čínu či indii, ale začíná to být problém už i pro rusko viz neustále klesající počet branců. Nejsou to jen tanky ale i ty všechny bvp/btr a příbuzná vozidla, která už odmítají i v rusku, kvůli slabé balistické ochraně.Skrýt celý příspěvek
Neřekl bych chybný, byl jiný. Ochranu řešili vyšší pohyblivostí a nižší světlou výškou. Navíc se přímo vlastně nikdy nepotkali. Vždy to bylo na bojišti třetích stran a záleželo na ...Zobrazit celý příspěvek
Neřekl bych chybný, byl jiný. Ochranu řešili vyšší pohyblivostí a nižší světlou výškou. Navíc se přímo vlastně nikdy nepotkali. Vždy to bylo na bojišti třetích stran a záleželo na výcviku té konkrétní strany.Skrýt celý příspěvek
Co poviete na tuto analyzu? Sovětský koncept zbraní a armádních systémů byl od počátku chybný. Na rozdíl od konceptu západních konstruktérů sovětští konstruktéři moc na lidský ...Zobrazit celý příspěvek
Co poviete na tuto analyzu?
Sovětský koncept zbraní a armádních systémů byl od počátku chybný. Na rozdíl od konceptu západních konstruktérů sovětští konstruktéři moc na lidský faktor nikdy ohled nebrali. A především obrněná technika vykazuje takové chyby, že není možné si jich nevšimnout.Všechna dosavadní přímá střetnutí „západních“ a „východních“ zbraní vždy skončila dramatickou porážkou těch „východních“
http://www.natoaktual.cz/lesso... Skrýt celý příspěvekhttps://www.youtube.com/watch?...
Posledná "fáza" toho čo sa deje po úspešnom zásahu tanku ..... vyťahovanie posádky .....https://www.youtube.com/watch?...
Posledná "fáza" toho čo sa deje po úspešnom zásahu tanku ..... vyťahovanie posádky .....jj284b - k tomu obrázku. U tanku je odtržen částečně boční pancíř, odhozená věž, totálně zdevastovaný vnitřek značným požárem, což je pravděpodobně způsobeno výbuchem nesené munice ...Zobrazit celý příspěvek
jj284b - k tomu obrázku. U tanku je odtržen částečně boční pancíř, odhozená věž, totálně zdevastovaný vnitřek značným požárem, což je pravděpodobně způsobeno výbuchem nesené munice a paliva. Není někde popis, čím a jak byl tank zasažen?Skrýt celý příspěvek
btw, tu je obrazok znicenej T64B s 5timi vrstvami predneho panciera korby:
http://i.imgur.com/HE9w0IN.jpg...btw, tu je obrazok znicenej T64B s 5timi vrstvami predneho panciera korby:
http://i.imgur.com/HE9w0IN.jpg...Zrovna tak jak se nadhodnocuje účinnost ručních protitankových zbraní tak se podle mě nadhodnocuje odolnost toho kterého tanku a to myslím spíše z pohledu, že udávanou odolnost ...Zobrazit celý příspěvek
Zrovna tak jak se nadhodnocuje účinnost ručních protitankových zbraní tak se podle mě nadhodnocuje odolnost toho kterého tanku a to myslím spíše z pohledu, že udávanou odolnost třeba věž čí korba zepředu má, ale spíše jde o celistvost a počet "zranitelnějších" míst. Na dnešním bojišti (zástavba, členitost) navíc stoupá pravděpodobnost zásahu jinam než na čelní pancíř, což by bylo možná zajímavější srovnání.
Jinak to bohužel asi zase potvrzuje nesmyslnou investici do modernizace našich tanků.Skrýt celý příspěvekto jancz
Mrkva IV je tajná :-)
to autor
pancíře tanků se opravdu, ale opravdu nevyrábějí z litiny :-)
http://cs.wikipedia.org/wiki/L...
ale z lité oceli.to jancz
Mrkva IV je tajná :-)
to autor
pancíře tanků se opravdu, ale opravdu nevyrábějí z litiny :-)
http://cs.wikipedia.org/wiki/L...
ale z lité oceli.
Načítám diskuzi...