TANAN 300: Bezpilotní vrtulník pro bojové lodě

Bezpilotní letecké systémy UAS (Unmanned Aerial System) mají v námořnictvu velkou budoucnost. Senzorový dosah lodní je omezen horizontem. Pokud je čidlo (radar) umístěno ve výšce 20 metrů, jeho horizont leží ve vzdálenosti 16 km. Teoreticky tak dokáže zachytit plavidlo, vysoké opět 20 m, na vzdálenost 32 km.

Samozřejmě, pokud umístíme čidlo výše, dosah vzroste. Pro čidlo umístěné ve výšce 100 m leží horizont ve vzdálenost 36 km, pro čidlo ve výšce 500 metrů už ve vzdálenosti 81 km.

Podle námořních stratégů se těmito vyvýšenými čidly mohou stát nejrůznější bezpilotní letadla nebo vrtulníky. Systémy UAS se nemusí vznášet samozřejmě pouze nad lodi, ale mohou se vydat daleko od ní.

Ostatně podobnou roli hrají již dnes například námořní letouny včasné výstrahy, velení a průzkumu Grumman E-2 Hawkeye. Mnohem menší bezpilotní stroje však dokáží operovat prakticky z jakéhokoliv plavidla, kdykoliv a kdekoliv je potřeba, za zlomek finančních nákladů.

Typickým příkladem použití bezpilotního vrtulníku TANAN 300 jsou operace proti pirátům. / Airbus Defense & Space

Kromě průzkumných, sledovacích a zpravodajských ISR (Intelligence, Surveillance and Reconnaissance) úkolů je možné bezpilotní stroj, operující z vojenského plavidla, také použít k zaměřování cílů - bezpilotní stroj ve vzdálenost několik desítek nebo i stovek kilometrů zaměří nepřátelský cíl (plavidlo, pobřežní raketovou baterii) a navede na ní organickou výzbroj plavidla.

UAS vyvíjí řada států a firem. Jedním z projektů je i platforma bezpilotního vrtulníku TANAN 300, resp. jeho námořní verze vyvíjená za spolupráce Airbus Defense & Space a DCNS.

Platformu TANTAN již několik let vyvíjí Airbus Defense & Space, resp. její německá dceřiná společnost Cassidian. Vrtulník TATAN 300 váží 300 kg a unese užitečné zatížení o hmotnost 50 kg (v budoucnu až 80 kg). Na délku měří 4,3 metrů při průměru rotoru 5 metrů.

Spalovací motor umožňuje létat rychlostí až 150 km/h do výšky 4000 m nad mořem. Operační dosah je 180 km. V případě nutnosti je výdrž ve vzduchu až 8 hodin. Operační teplota je -20 až + 50°C.

Jednou věcí je mít platformu, druhou věcí je z ní udělat operačně nasaditelný vojenský systém. To je právě úkolem francouzské DCNS. Cassidian se dále soustředí na rozvoj platformy TANAN 300, DCNS naopak začne pracovat na začlenění bezpilotního prostředku do bojových systémů lodí.

Francouzi definují podobu senzorového vybavení (misijního balíčku) pro vrtulník TANAN 300 i to, jakým způsobem vyhodnotit informace získávané bezpilotním vrtulníkem. Dále je nutné vyřešit zástavbu ovládací stanice do lodi, přistávací palubu, dokování a veškerou palubní podporu. Výzvou je také spolehlivá datová komunikaci mezi lodí a vrtulníkem.

Společnost DCNS se může opřít o bohaté zkušenosti - již před deseti lety zahájila vývojovou studii integrace bezpilotních leteckých systémů na bojové lodě.

„DCNS je jedinou společností, která nabízí současným i budoucím zákazníkům integrované řešení pro provoz UAS, který může operovat z paluby bojové lodi. Ve spolupráci se společnosti Airbus DCNS nabízí spolehlivé, funkční a dokonalé integrované řešení pro námořní bojové platformy a systémy,“ řekl Pierre Legros, prezident hladinových námořních systémů v DCNS.

Zdroj: Defense-Update, Airbus Defense & Space