Stratosférická letadla WB-57 podporují speciální síly v Africe

Z bombardéru 40. let špičkový stroj NASA

WB-57 je výškové letadlo vyvinuté na základě britského taktického bombardéru English Electric Canberra, resp. jeho americké licenčně vyráběné verze Martin B-57 Canberra. První let English Electric Canberra se uskutečnil již v roce 1949.

Letouny WB-57 využívala meteorologická služba amerického letectva AFWA (Air Force Weather Agency). Stroje sloužily pro sledování počasí nebo také pro meteorologický průzkum při zkouškách jaderných zbraní v atmosféře.

Kromě meteorologické verze vznikla řada průzkumných verzí (RB-57) nebo verzí pro elektronický boj (EB-57). Všechny letouny řady B-57 americké letectvo vyřadilo na přelomu 70. a 80. let minulého století.

O dva stroje WB-57 však projevil zájem americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku NASA (National Aeronautics and Space Administration). Letouny v NASA WB-57 létají do dnešních dní.

Na stránkách NASA se dočteme, že WB-57 provádějí „výzkum atmosféry i Země, mapování povrchu planety, sběr kosmického prachu, dohlížení nad starty raket a testování technologií pro budoucí letadla a rakety." Kariéra obou letadel v NASA byla natolik úspěšná, že v roce 2011 nechala NASA opravit a zrenovovat třetí letoun WB-57.

WB-57 v Africe na snímcích DigitalGlobe ze dne 20. záři 2014. Masivní křídla jsou nepřehlednutelná. Na základně lze zahlédnout i konvertoplány V-22 Osprey; Větší obrázek / DigitalGlobe

Stratosferická platforma WB-57

Proč tolik zájmu o letoun, jehož konstrukce pochází z konce 40. let minulého století? Masivní křídla s rozpětím 37,2 metrů (dvakrát větší než u původního letounu Canberra) umožňují WB-57 létat do výšky téměř 20 km. Maximální užitečný náklad je 4,4 tuny (2× více než U2). Výdrž ve vzduchu je 6,5 hodiny a dolet 4300 km.

Podstatná je schopnost nést užitečný náklad do velké výšky. V pumovnici je místo pro náklad do hmotnosti 1800 kg a pod trup nebo křídla lze zavěsit pouzdra s nejrůznějším nákladem až do hmotnost 2600 kg.

Výjimečných schopností si všimla zpětně americká armáda, která požadala NASA o nasazení strojů v Afghánistánu. Letoun WB-57 sloužil v roce 2011 v Afghánistánu s armádním komunikačním systémem BACN (Battlefield Airborne Communications Node). Technologii BCAN najdeme také na letounech Bombardier Global Express E-11 nebo bezpilotním stroji EQ-4 Global Hawk .

WB-57 s BACN funguje letecký komunikační retranslátor. Díky své velké letové výšce (20 km) dokáže spojit místa na Zemi vzdálená od sebe 1000 km.

Podobně jako v Afghánistánu, tak i v Africe neslouží WB-57 jen jako komunikační maják, ale také k vytváření podrobných trojrozměrných map pomocí laserového radaru.

V Afghánistánu letoun WB-57, vybaven výškovým laserovým radarem HALOE (High-Altitude LIDAR Operational Experiment), plnil mapovací roli pro Výzkumné laboratoře amerického letectva AFRL (Air Force Research Laboratory). Stroj během afghánské mise provedl 140 vzletů a strávil ve vzduchu 550 hodin.

Během 90 dní údajně WB-57 vytvořil trojrozměrnou mapu 50 % Afghánistánu s rozlišením 20 cm. Nejméně v 200 případech pak vytvářel podrobné trojrozměrné mapy cílové oblasti pro americké jednotky speciálních sil.

Je pravděpodobné, že WB-57 stejnou roli plní i v Africe. Vytváří trojrozměrné mapy místa operací speciálních sil a zajišťuje vysokorychlostní datové spojení mezi jednotkami speciálních sil a velitelstvím.

Zdroj: Defence24, Medium