Skandinávie a Pobaltí zvyšují vojenské výdaje
-
29. 6. 2015
-
55 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruská anexe Krymu vyvolala napětí v zemích ležících na hranici Ruska. Baltské státy v reakci na novou bezpečnostní situaci v Evropě pokračují ve zvyšování vojenských rozpočtů. V neutrálních skandinávských zemích Finsku a Švédsko běží debata, zda bezpečí obou zemí zajistí Severoatlantická aliance.
Pobaltí zvyšuje vojenské výdaje
Baltské státy usilovaly o rozmístění jednotek NATO na svém území od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym. Podle Juozas Olekase, ministra obrany Litvy, jde o nejúčinější způsob zajištění vojenské bezpečnosti Estonska, Litvy a Lotyšska. „Tento silný a důvěryhodný systém aliančního zastrašování, spolu s vyhrazenými vojenskými silami a předsunutou technikou, má zásadní význam pro bezpečnost Pobaltí," uvedl Olekas.
V roce 2016 „přinejmenším dočasně" zamíří do Pobaltí 250 kusů těžké bojové techniky americké armády. Američané pošlou do Estonska, Litvy, Lotyšska tanky, bojová vozidla pěchoty a dělostřelectvo. Také Německo plánuje nasadit v Pobaltí rotující jednotky pěchoty.
Mimo to všechny tři státy ležící u Baltu, i přes hospodářské problémy, zvyšují své vojenské výdaje. Všechny země přesunuly část finančních prostředků z ostatních resortů právě do obranných rozpočtů.
Pro porovnání připomeňme, že české ministerstvo obrany operuje v roce 2015 s rozpočtem ve výši 1,73 miliardy dolarů (1,04 % HDP). Do roku 2020 Česká republika vydá na obranu 1,4 % svého HDP.
Litva zvýšila obranný rozpočet pro rok 2015 o 35 % na 476 milionů dolarů (1,1 % HDP). V příštím roce plánuje Litva na obranu vydat 1,6 % svého HDP a v roce 2020 Severoatlantickou aliancí doporučovaných 2 % HDP.
Rozpočet estonského ministerstva obrany dosáhl v letošním roce výše 463 milionů dolarů (2,1 % HDP). Stoupající estonský obranný rozpočet souvisí především s budování infrastruktury a ubytovacích kapacit pro příchozí alianční vojáky.
Lotyšsko vydalo v roce 2015 na obranu 1 % svého HDP – 285 milionů dolarů. Oproti minulému roku došlo k nárůstu obranného rozpočtu o 12 %. Všechny tři země Pobaltí přitom v roce 2020 plánují vydávat na obranu 2 % HDP.
Švédsko a Finsko na námluvách s NATO
Švédsko a Finsko, dvě vojensky neutrální země, které zajišťují vojenskou bezpečnost pouze vlastními silami, rovněž se znepokojením sledují zvýšenou vojenskou aktivitu Ruska. Důvodem není jen anexe Krymu - Rusko se rovněž aktivně vojensky angažuje v Arktidě a na dálném severu.
Nově vznikající ruské vojenské jednotky, nacházející se nedaleko finských hranic, mají chránit především ruské ekonomické zájmy v této na suroviny bohaté oblasti. Finsko s Ruskem sdílí více než 1300 km dlouhou hranici.
Finsko stále více prohlubuje spolupráci se Severoatlantickou aliancí. Takové snahy samozřejmě nelibě nese Rusko.
Před dvěma týdny v Moskvě jednal o hospodářské spolupráci Finska a Ruska finský prezident Sauli Niinistö. Během jednání Vladimír Putin uvedl, že neutralita Finska zajišťuje „optimální model pro trvalé a udržitelné dobré vztahy mezi nezúčastněnými zeměmi."
Rusko je pro Finsko jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů. Do Ruska směřuje 9,5 % finského exportu. Dovoz zboží z Ruska tvoří největší objem finského importu (18 %).
Stejně tak debata o možném přistoupení země k NATO běží ve Švédsku. Viktor Tatarintsev, ruský velvyslanec ve Švédsku, již skandinávskou zemí varoval, že rusko-švédské vtahy se „přes noc změní", pokud se Švédsko připojí k NATO.
„Pokud se to stane, přijdou protiopatření. Prezident Putin zdůraznil, že vše bude mít následky, Rusko se bude muset uchýlit k vojenské odpovědi a přeorientovat naše vojáky a rakety. Země, která je spojená s NATO, musí si být vědoma rizik, jakým se vystavuje," uvedl Tatarintsev v rozhovoru pro švédský deník Dagens Nyheter.
Podle bezpečnostního analytika Karla Dofnera, Rusko pro Švédsko a Finsko nepředstavuje z krátkodobého hlediska přímou vojenskou hrozbu. Problémem Ruska je však jeho nízká „předvídatelnost", což činí skandinávské státy opatrnějšími.
"Švédsko a Finsko chtějí zlepšit vztahy. Zlepšit vztahy chce i Moskva, ale zábor Krymu a události na Ukrajině změnily bezpečnostní prostředí v severských a pobaltských regionech. Rusko je viděno jako málo předvídatelné a více náchylné k používání slovních výhrůžek nejbližším sousedům, ve stylu Studené války," uvedl Dorner.
Na rozdíl od tři států Pobaltí jsou finské a švédské síly na mnohem vyšší úrovni. Finsko vydalo v roce 2015 na obranu 2,66 miliardy dolarů (1,29 % HDP) a Švédsko 6 miliard dolarů (1,24 % HDP). Obě země přitom plánují navýšení svých obranných rozpočtů.
Zdroj: Defense News
Související články
Spojené státy rozšiřují vojenskou spolupráci s Polskem a Pobaltím
Spojené státy posilují svou vojenskou spolupráci s Polskem a Baltskými státy v reakci na události na ...
-
10.03.2014
-
23 komentářů
-
Jan Grohmann
Estonsko nakoupí obrněnou techniku z Nizozemska
Estonské obranné sily (Maavägi) projevily zájem o použitá bojová vozidla pěchoty CV90 z přebytků ...
-
09.04.2014
-
31 komentářů
-
Jan Grohmann
Ruské bojové vrtulníky cvičí u Pobaltí
Ruská tisková agentura RIA Novosti informovala o začátku výcvikových letů vrtulníkové 15. armádní ...
-
01.05.2014
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
Americké tanky cvičí v Polsku a Pobaltí
V Polsku a Baltských státech od konce záři působí v rámci operace Atlantic Resolve jednotky 1. ...
-
22.10.2014
-
26 komentářů
-
Jan Grohmann
lorgarius Škandinávia je región s najvyššou životnou úrovňou na svete. Tomu zodpovedajú aj výdaje, ktoré si môžu dovoliť dávať do armády. Niečo podobné je u nás nemysliteľné. ...Zobrazit celý příspěvek
lorgarius
Škandinávia je región s najvyššou životnou úrovňou na svete. Tomu zodpovedajú aj výdaje, ktoré si môžu dovoliť dávať do armády.
Niečo podobné je u nás nemysliteľné. Ktokoľvek sníva o slovenskej neutralite je u mňa naivný blázon, ale nebodaj, niečo horšie (zradca). Netvrdím, že ste ním vy.Skrýt celý příspěveksmítko: ja dufam, ze finsko a svedsko do Nato nevstupia, paci sa mi ich koncept ozbrojenej neutrality, ktory ich nuti udrziavat si svoje armady a nespoliehat sa na pomoc ...Zobrazit celý příspěvek
smítko: ja dufam, ze finsko a svedsko do Nato nevstupia, paci sa mi ich koncept ozbrojenej neutrality, ktory ich nuti udrziavat si svoje armady a nespoliehat sa na pomoc spojencov, ako je to v mode v nasich koncinachSkrýt celý příspěvek
To musíte těma rusama plevelit každé téma ? Beld: mají celkem rozvinutou domobranu, nebo jak to nazvat (zálohy nebo co), tak tam se zájemci z řad občanů můžou vyřádit dostatečně. ...Zobrazit celý příspěvek
To musíte těma rusama plevelit každé téma ?
Beld: mají celkem rozvinutou domobranu, nebo jak to nazvat (zálohy nebo co), tak tam se zájemci z řad občanů můžou vyřádit dostatečně. Na to že by sedláci a úředníci vytáhli ze skříní kulovnice po dědovi a šli bránit vlast bych moc nespoléhal. Jejich koncepce s domobranou mi přijde vhodnějšíSkrýt celý příspěvekJa to chapu z hlediska potreby prispivat necim NATU . Na druhou stranu , vsichni vi , ze kdyby je rusove chteli obsadit , tak jsou vsechny ty 3 staty do 48 hodin ruske . Pocet ...Zobrazit celý příspěvek
Ja to chapu z hlediska potreby prispivat necim NATU . Na druhou stranu , vsichni vi , ze kdyby je rusove chteli obsadit , tak jsou vsechny ty 3 staty do 48 hodin ruske . Pocet obyvatel , vojaku a ekonomika mluvi za vse . Spise bych investoval prostredky do "obyvatelstva" a spolehl se v pripade obsazeni na svycarsky "guerillovy" a partizansky model . Vzdyt paradoxne v celem pobalti je stale drzeni zbrani velmi omezeno .
btw: Ony jsou ty vydaje na zbrojeni v dolarech velmi zkreslene , lepsi je asi udavat jen pomer k HDP . ( euro kleslo vuci dolaru za posledni rok o vice nez 20%)Skrýt celý příspěvekVzhledem k rozloze Pobaltí a jako primární cíl případné agrese jim budou stíhací letouny na dvě věci. Akorát by jim je rusové zničili ještě na zemi. To co oni potřebují je mít ...Zobrazit celý příspěvek
Vzhledem k rozloze Pobaltí a jako primární cíl případné agrese jim budou stíhací letouny na dvě věci. Akorát by jim je rusové zničili ještě na zemi. To co oni potřebují je mít dostatečně silné pozemní vojsko a schopnost udržet se dostatečně dlouho,než přijde pomoc, letectvo je nejvíce mobilní složka NATO, s tím bych si starosti vůbec nedělal.Skrýt celý příspěvek
Tak i u nás se situace pomalinku zlepšuje, problém vidím spíš v tom že se na armádu dlouho kašlalo a tak je ve stavu jakém je (nedělám si iluze, ale lépe na tom být ...Zobrazit celý příspěvek
Tak i u nás se situace pomalinku zlepšuje, problém vidím spíš v tom že se na armádu dlouho kašlalo a tak je ve stavu jakém je (nedělám si iluze, ale lépe na tom být mohla).
Baltské státy mají "štěstí" že nemusí živit stíhačky, díky čemuž můžou vylepšovat jen pozemní síly (+něco lodí).
Estonský maskovací vzor je hodně pěkný.Skrýt celý příspěveksmítko: plne s vami súhlasím. Členský štát by si mal v prvom rade plniť vlastné povinnosti. Súčasný stav obranných rozpočtov väčšiny štátov vychádza z presvedčenia, že "však niekto ...Zobrazit celý příspěvek
smítko: plne s vami súhlasím. Členský štát by si mal v prvom rade plniť vlastné povinnosti. Súčasný stav obranných rozpočtov väčšiny štátov vychádza z presvedčenia, že "však niekto v NATO pomôže". Lenže kto je ten "niekto"? Bude USA schopné s tým málo, čo má ešte v Európe, vyplniť každú medzeru v obrane každého člena? Desí ma predstava, že bude nutné sa brániť a potom zistíme, že nemáme žiadne potrebné vybavenie. Mnoho štátov má už iba skelet ozbrojených síl. OSSR je toho krásnym príkladom.
Na druhej strane ale chápem problém s letectvom v Pobaltí. Vezmime si, ako malé a relatívne chudobné štáty ho predstavujú. Slovensko, porovnateľne veľké i "bohaté", nemuselo s letectvom začať od nuly, v podstate dodnes žijeme z toho, čo sme zdedili z Československa a napriek tomu je v zúfalom stave. Keď si ktomu pripočítame, ako často majú v Pobaltí poplach, ako rozsiahle územie pokrývajú ako aj dodatočné problémy so spoluvlastníctvom strojov a spoločným vzdušným priestorom, vôbec sa im nedivím. Práve naopak, prekvapilo by ma, ak by i 10 rokov po dosiahnutí rozpočtu 2% HDP mali sebestačnú obranu vzdušného priestoru.
Pozitívom je, že aspoň ostatné štáty môžu trénovať v skutočnom, nevyspytateľnom prostredí a nie len simulácie a pripravené scenáre. Koniec koncov, pilot i stroj potrebuje nalietané hodiny tak či tak.Skrýt celý příspěveksmítko: Maďarsko sice nadzvuky má, ale dovolil bych si tvrdit, že své závazky plní možná méně než takové Estonsko. Závazky nejsou jen o nadzvuku. Každý stát deklaruje, čím přispívá ...Zobrazit celý příspěvek
smítko: Maďarsko sice nadzvuky má, ale dovolil bych si tvrdit, že své závazky plní možná méně než takové Estonsko. Závazky nejsou jen o nadzvuku. Každý stát deklaruje, čím přispívá ke společným silám, a které schopnosti naopak nemá, takže je v případě potřeby bude nucen koupit od ostatních členů Aliance. ČR také nedisponuje strategickými dopravními či bombardovacími stroji a nikdo mu kvůli tomuhle neplnění závazků nevyčítá. Moderní stíhací letectvo je pro státy, jako jsou pobaltské, ekonomicky nedostupná záležitost. Leda by si koupili/pronajali něco společně. Ovšem víme, jak to se společným vlastnictvím zpravidla dopadá...
S rozpočty máte pravdu, ovšem je nutno říci, že jsou na tom v Alianci státy i hůře než zmiňované Estonsko, a nikdo jejich obranu nezpochybňuje.Skrýt celý příspěvekPro změnu postojů našich činitelů, který by dokázal, že mají pud sebezáchovy, by bylo potřeba mít společnou hranici s Ruskem a Sýrií. A možná i s Irákem. Protože nic jiného asi ...Zobrazit celý příspěvek
Pro změnu postojů našich činitelů, který by dokázal, že mají pud sebezáchovy, by bylo potřeba mít společnou hranici s Ruskem a Sýrií.
A možná i s Irákem.
Protože nic jiného asi nepomůže.....Skrýt celý příspěvekA kdy že si konečně pořídí vlastní stíhací letouny? Ono je na jednu stranu potřeba plnit závazky (vcetně rozpočtu), když očekáváte, že spojenci budou v případě vašeho ohrožení ...Zobrazit celý příspěvek
A kdy že si konečně pořídí vlastní stíhací letouny?
Ono je na jednu stranu potřeba plnit závazky (vcetně rozpočtu), když očekáváte, že spojenci budou v případě vašeho ohrožení plnit závazky vůči vám.
No u Švédska to vypadá víc nadějně, ale doufám že časem do NATO vstoupí oba státy :)Skrýt celý příspěvekKdo neni ochoten živit svou armádu, bude zivit armadu cizi. Pozitivne proto vnimam vetsi zavazek pobalti starat se o sebe. Kdyz pujde do tuheho, muze se stat, ze jim nikdo ...Zobrazit celý příspěvek
Kdo neni ochoten živit svou armádu, bude zivit armadu cizi.
Pozitivne proto vnimam vetsi zavazek pobalti starat se o sebe. Kdyz pujde do tuheho, muze se stat, ze jim nikdo nepomuze. My o tom vime diky Mnichovu sve a podle pruzkumu verejneho mineni na zapade kvuli pobalti nikdo bojovat nebude. Nezapomenme, ze politici, jako napr. Merkelova, neustale sleduji zebricky popularity a podle toho ridi sve kroky. Volby maji totiz tu neprijemnou vlastnost, ze se neustale blizi.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...