Černí pasažéři NATO nechápou Donalda Trumpa

Extremisté členství v Alianci bojkotují

Dlužno podotknout, že v obou případech se jedná především o politiky a občany, zejména aktivisty, kteří se pohybují na extrémnějších stranách politického spektra. A jejich vztah k členství v Alianci je rozporuplný či přímo negativní:

Levicově orientované skupiny, které zčásti zaujímají pacifistické postoje, razí rovnou odchod z Aliance a nejlépe i ze systému - tedy z politického uspořádání, kdy občany zastupují politici.

Případně levicoví aktivisté předpokládají, že členstvím v NATO funguje obrana státu jaksi samočinně: Zajišťuje ji podle ní několik profesionálů, kteří by se ale neměli vůbec ukazovat v ulicích, aby nebyla veřejnost konfrontována s tím, že existuje něco jako ohrožení bezpečnosti.

Skupina extremistů zprava zase očekává hrozbu naprosto všude: Chce střežit hranice, na kterých už skoro dva roky vyhlíží davy uprchlíků, kteří ale nepřicházejí a zakládá v rozporu se zákonem domobrany (zakládat ozbrojené složky smí jen stát).

Co mají obě tyto skupiny společného, je jejich nechuť podílet se na obraně státu vlastním zapojením v rámci aktuálního režimu Armády České republiky.

V některých případech jde i o proruské aktivisty, kteří se už se podíleli na zabránění umístění radaru (např. mluvčí iniciativy Ne základnám levicový aktivista Jan Majíček) a neváhali se nechat sponzorovat ruskými firmami  - bilboardy proti radarům financovali Rusové.

Členy NATO jsme v souladu s vůlí většiny

Přestože obě tyto skupiny s oblibou hlásají, že právě ony jsou mluvčí skutečné a tudíž jediné pravé vůle občanů, v rámci volebních výsledků se jejich zástupci takřka neobjeví. Pokud v rámci strany Úsvit vstoupí do Parlamentu, tak nastane soumrak v jejich vlastních řadách.

Jedinou politickou stranou, která na půdě obou sněmoven, stabilně usiluje o odchod z Aliance, tak zůstávají komunisté.

KSČM ale ústavní většiny (shody více jak dvoutřetinové všech poslanců a přítomných senátorů) nedosáhne a mezinárodní smlouva s Aliancí, jež je součástí našeho právního systému i v podobě ústavního zákona č. 300/2001 Sb., tak zůstává i pro nadcházející období v platnosti.

Není proto divu, že některé extremisty, proruské aktivisty a komunisty zaujala kritika, kterou vznesl v rámci předvolební kampaně Donald Trump směrem k Alianci. Ten důrazně upozornil, že by se společnou obranou měly počítat jen ty státy NATO, které smluvní podmínky řádně plní.

Trump upozornil na neplnění podmínek

Trumpova varování směrem k “černým pasažérům” Aliance, násobená svébytnou rétorikou a sympatiemi k ruskému prezidentovi Putinovi, vzbudila v mnohých obavy a u jiných zase naděje, že se blíží konec našeho členství v Alianci.

Ve skutečnosti se ale jednalo o ukázku selektivního vnímání toho, co někteří slyšet chtějí. A současně vytěsnění faktů, které sami dlouhodobě popírají, protože jim nejsou smluvní závazky vhod. Případně mají o jejich plnění a obraně žádné nebo zcela naivní představ.

České republice se tak dostalo v rámci americké předvolební kampaně a následným zvolením Donalda Trumpa varování pro neplnění smluvních závazků k Alianci. Kritika ale zaznívala i z řad osobností, které si dlouhodobě nespokojenost nejsilnějšího partnera NATO uvědomovaly.

Milan Uhde loni v dubnu v rozhovoru pro Parlamentní listy řekl mj, řekl: ... když americký poplatník vidí, že Evropan nevydává na vlastní bezpečí zdaleka tolik peněz jako americký poplatník na bezpečí Evropy, může mu být líto těch dolarů, které vydává z vlastní kapsy. A já z vlastní zkušenosti vím, že americký poplatník velmi dobře počítá, nehází dolary pod stůl. To je trvalé nebezpečí a já na ně myslím pořád. "

Uhde současně loni upozornil, že v řadách některých politických uskupení v USA existuje nechuť podílet se na evropské bezpečnostní situaci, protože podle nich Evropa využívá a zneužívá americké vojenské pomoci.

Podle Uhdeho stát musí dbát především sám o bezpečí svých občanů. To ale předpokládá plnění článku třetí alianční úmluvy, v němž se smluvní strany zavazují, že budou "jednotlivě i společně, stálou a účinnou svépomocí a vzájemnou výpomocí udržovat a rozvíjet svou individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku."

Místo plnění závazků nový projekt?

Objevily se hlasy a návrhy, a to i mezi vládními politiky, že by měla Evropa svoji obranu řešit v rámci evropského obranného projektu. Podobné úvahy ovšem připomínají nájemce v obytném domě s vrátným, který své náklady hradí sotva z poloviny. A přitom zvažuje postavit na dvorku kasárna, o kterých neví, kdo do nich narukuje, případně z čeho by už tak nedostatečné počty vojáků s další, paralelní službou zaplatil.

O tom, že je bezpečí Evropanů závislé i na situaci na dalších kontinentech, za něž se tudíž nemohou zříct odpovědnosti, ani nemluvě.

"Severoatlantická aliance nemá coby stěžejní pilíř bezpečnosti euroamerické civilizace alternativu a její význam v současné složité mezinárodněpolitické situaci narůstá", řekla k probíhajícímu summitu NATO v červenci tohoto roku poslankyně Jana Černochová (ODS) a apelovala na to, aby si Česká republika v rámci aliance udržela "pověst spolehlivého a významného partnera."

Současně upozornila, že "vláda deklarovala zájem na navyšování obranných výdajů, svůj závazek bohužel zcela nedodržuje a co je ještě horší, i přes navyšování armádního rozpočtu vedení ministerstva obrany selhává ve schopnosti tyto prostředky efektivně utrácet."  To podle Černochové "může mít pro naši obranyschopnost fatální následky."

V podobném duchu se dlouhodobě nese i varování dalšího poslance Ivana Gabala (KDU-ČSL), který už dříve varoval, že se v NATO "vezeme jako černí pasažéři" a zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA na svém profilu komentoval slovy "Jakoby na nás všechno spadlo, ale budeme se muset zvednout na nohy a začít samostatně a odpovědně konat, do NATO, do EU!"

Bývalý šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro Novinky.cz konstatoval, že "s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu definitivně končí krásná etapa historie a Evropa by se měla více starat o svou obranu, jinak špatně skončí."

V Americe platí vox populi

Současná vláda, která je zodpovědná nejen za plnění mezinárodních smluv, ale také za bezpečí svých občanů, prozatím výše zmíněným hlasům ze strany opozice nenaslouchala.

Podle všeho se spolehla na to, že v klání o prezidentský post zvítězí Hillary Clintonová, u níž by se dala tolerance k evropskému "nechumelismu" možná očekávat. "Američany asi poselství Trumpa zaujalo," řekl v rozhovoru pro Novinky Andrew Schapiro a deklaroval tak, že vůle voličů zůstává ve Spojených státech posvátná.

Současně z pozice velvyslance USA dodal, že "vztahy s Českou republikou jsou asi nejlepší v naší společné historii" a „v posledních padesáti letech nedošlo k takové změně, která by popřela základní principy naší spolupráce. Věříme v silnou a perspektivní Evropu, jsme spojenci a NATO je důležitý bezpečnostní prostředek, který nás všechny chrání. Věřím, že to tak i zůstane.“

Toto oficiální vyjádření je spolu s Trumpovým zvolením dokladem, že se za Atlantikem zánik Aliance nepřipravuje: Náš nejsilnější spojenec chce náš podíl na obraně utužit důsledným plněním smluvních závazků.

Leží tak před námi výzva, abychom vlastní suverenitu, naší příslušnost k rodině světových a evropských demokracií, zodpovědnost vůči celku, odhodlání toto bránit, dokázali činy.

Zdroj: National Interest