Schopnosti Armády ČR – Dělostřelectvo

Foto: ShKH vz. 77 Dana (Samohybná kanónová houfnice vzor 77 Dělo automobilní nabíjené automaticky) / army.cz — *Foto: ShKH vz. 77 Dana (Samohybná Kanónová Houfnice vzor 77 Dělo Automobilní Nabíjené Automaticky) / army.cz*

Nedávno vrchní velení armády přiznalo, že pokud bude financování resortu MO ČR pokračovat stávajícím způsobem, tak bude muset armáda rezignovat na některé schopnosti. Řada politiků byla tímto tvrzením velice překvapena. Jednou z oblastí, kde došlo v minulosti k dramatické redukci výzbroje i jednotek je dělostřelectvo. Dá se říci, že v současnosti jsou počty i stav dělostřelecké techniky ve výzbroji Armády ČR poměrně tristní.

Použití dělostřelectva

Dělostřelectvo bylo řadou lidí a zejména politiků považováno v 90. letech za brutální a útočnou zbraň, která je velice nebezpečná. Proto spolu s tanky byly počty dělostřelectva radikálně redukovány, jako něco nežádoucího, co slušná společnost pomalu ani nemá vlastnit. Dlouhodobé nasazení našich vojáků na Balkáně a následně v Iráku případně v Afghánistánu vytvořil dojem, že právě dělostřelectvo patří k méně potřebným částem našich ozbrojených sil.

Dělostřelectvo má však stále svou pevnou a neotřesitelnou pozici v taktice nasazení bojových sil. Používá se jak v útočném, tak obranném boji. Dělostřelectvo může působit proti bodovým cílům (jednotlivým budovám, technice atd.), tak také proti plošným cílům (seřadiště vojsk, obsazené obce atd.). Dělostřelectvo může zastavit přípravu nebo začátek ofenzivní operace protivníka, zpomalit průběh útoku, demoralizovat vojáky protivníka a také zneprůchodnit určité oblasti a tím protivníka vmanévrovat do určité pozice.

Dělostřelectvo je využíváno jak v klasických frontových operacích, kdy se protivník vytlačuje plošně z určitého území, tak také může být použito odvetným způsobem. Příkladem odvetného použití dělostřelectva je jeho využití na základnách v Afghánistánu.

Na základny v Afghánistánu jsou prováděny útoky pomocí improvizovaných raketových prostředků. Právě dělostřelectvo při zjištění přesné pozice protivníka je schopno nejrychleji provést nějaký odvetný krok proti odpalovačům těchto raket. Jelikož nedošlo k nasazení našeho dělostřelectva v operacích v Afghánistánu, tak došlo k mylné představě, že naše moderní armáda dělostřelectvo prakticky nepotřebuje.

Jenže díky tomu, co se děje na Ukrajině, si mnoho lidí uvědomilo, že pro frontovou nebo plošnou obranu našeho území jsou potřeba všechny schopnosti armády a to včetně dělostřelectva.

Video: Cvičení „Grim Campaigner -- Arty" (2013). / YouTube

Technika ČSLA a Armády ČR

Když se podíváme na stav dělostřelecké techniky k roku 1990 tak objevíme číslo 2453 ks. Jedná se o prostředky, které tehdy zdědila ČSFR po ČSSR. Toto číslo obsahuje několik druhů dělostřelecké techniky – hlavňové dělostřelectvo, které se skládá ze samohybných a tažených houfnic/kanonů, vezených a samohybných minometů, salvových raketometů a raketové techniky.

Nejprve došlo k omezování a vyřazování techniky na základě mezinárodních dohod o odzbrojení. Další vlna redukcí proběhla v okamžiku, kdy došlo k profesionalizaci naší armády a byla zrušena řada útvarů a tím pádem bylo rozhodnuto o vyřazení i dosud provozované techniky.

Od roku 1990 byl pouze využíván dělostřelecký materiál nakoupený před rokem 1989 a nedošlo k žádné významné modernizaci nebo akvizici nového dělostřeleckého materiálu. Rozvoj nastal pouze v oblasti elektronických a průzkumných prostředků jako LOS, Sněžka a Arthur.

Podle stránek MO ČR má naše armáda k 1. Lednu 2014 k dispozici 179 kusů dělostřelecké techniky a to samohybné kanonové houfnice Dana, samohybné minomety PRAM a minomety vz.82. Nedávno došlo k vyřazení raketometů RM-70 bez náhrady. AČR nemá k dispozici také žádné tažené houfnice.

V minulosti proběhlo jednání o nákupu finských samohybných minometů NEMO na podvozku Patria AMV, ale celá akce byla ukončena pro podezření z korupce. Nedávno pak byla oznámena plánovaná akvizice minometů v ráži 81 mm, o které jsme psali v jiném článku.

Když se podíváme na současnou dělostřeleckou techniku AČR, tak vidíme poměrně tristní stav. Prakticky všechny hlavňové prostředky pochází minimálně konstrukčně z 80. let a nebyly významněji modernizovány.

Všechny prostředky používají ráže zbraní z Varšavské smlouvy a nejsou kompatibilní s NATO. Zajímavé je také to, jak se AČR brání taženým houfnicím a tlačí na používání samohybných prostředků s argumentem, že více chrání posádku a umožňují po výstřelu rychle změnit postavení. Je to pravda, ale i tažené houfnice mají své výhody.

Video: V současnosti je 13.dělostřelecká brigáda Jinice jediným dělostřeleckým svazkem v rámci Armády České republiky. / YouTube

Možnosti dělostřelectva Armády ČR

a) Zrušení bez náhrady – nejčernější variantou je zrušení dělostřelectva jako takového a vyřazení ShKH Dana a minometů PRAM po ukončení jejich životnosti bez náhrady. Pokud z hlediska nedostatku finančních prostředků dojde k takovému opotřebení dělostřelecké techniky, že na její větší údržbu nebudou prostředky a dělostřelectvo již nebude shledáno jako perspektivní a potřebná součást ozbrojených sil, může dojít i k této variantě. Nahrává tomu i zrušení raketometů RM-70 bez náhrady.

b) Modernizace techniky – Již několik let prezentuje na veletrzích IDET a IDEB společnost Excalibur Army schopnost provést modernizaci ShKH Dana M1 CZ. Modernizace je poměrně méně nákladná než nákup nové techniky. Modernizace zahrnuje i nový systém řízení palby a novou munici. Došlo by i k modernizaci podvozkové skupiny a pracovních prostor posádky.

Podobně je možno uvažovat i o modernizaci samohybného minometu PRAM. Pro modernizaci jako takovou je podstatný právě systém řízení palby, který zkracuje dobu potřebnou k zamíření, zpřesňuje míření a umožňuje trefit hned první ranou.

Nevýhodou modernizací pokud nedojde k zásadnímu zásahu do samotné zbraně je to, že zůstane v původní ráži a v porovnání s nejmodernějšími prostředky bude mít s vysokou pravděpodobností menší dostřel vycházející z charakteristik původní zbraně.

Patria NEMO Foto: Minomet NEMO (NEw MOrtar). / Patria

c) Akvizice moderních prostředků – pokud by si AČR měla ponechat schopnost dělostřelectva, tak v určité době bude potřeba všechny prostředky nahradit. V případě, že nedojde k použití modernizovaných prostředků, dojde k nákupu prostředků nových. Byl zde pokus o nákup samohybných minometů NEMO na podvozku Patria AMV.

Tato myšlenka je poměrně kuriózní, protože zástupci MO ČR často hovořili v minulosti o tom, že je potřeba redukovat počet typů vojenské techniky, aby byla provozována efektivněji a náhle se jednalo o pořízení nové zbraně na podvozku zcela jiného výrobce, ačkoliv do výzbroje jsou zařazena vozidla PANDUR stejné kategorie.

Nákup nových prostředků by tak měl být veden skutečně v intencích zdravého rozumu a efektivity nákupu. U moderních houfnic se můžeme setkat se třemi provedeními – samohybné prostředky chráněné – Zuzana, PzH 2000, které poskytují jak možnost vlastního přesunu, tak ochranu posádky při vedení palby.

Dále pak nalezneme samohybné prostředky nechráněné. Jedná se obvykle o nákladní vozidla s výkonnou houfnicí spojenou pevně s vozidlem, kterou však ovládá posádka vně vozidla a je tak vystavena účinkům případné odvetné palby. Třetí variantou je pak tažené dělostřelectvo, kterému se však řada lidí z rezortu urputně brání, právě pro dlouhou dobu potřebnou pro zaujetí a opuštění stanoviště a pro prakticky nulovou ochranu obsluhy před odvetnou palbou.

Je zcela evidentní, že první prostředky jsou výrazně dražší a náročnější na provoz než poslední zmíněné tažené houfnice. I když to neznamená, že tažené houfnice musí být z hlediska účinků v cíli méně efektivní. Předpokládá se, že nové prostředky by automaticky byly pořizovány v rážích NATO.

ShKH Zuzana

Foto: ShKH Zuzana . / KONŠTRUKTA-Defence, a.s.

d) Akvizice moderních prostředků ve spolupráci se Slovenskem – tuto možnost uvádím jako samostatnou, protože má své specifické výhody i nevýhody a nevystihuje tak ani jednu z předchozích možností. Sousední Slovensko provozuje dva základní typy dělostřelecké techniky ShKH Zuzana v ráži 155mm NATO a pak raketomety Modular, které jsou schopny palby jak raketami v ráži 122mm, tak raketami MLRS, které jsou standardní v NATO a jsou k dispozici v řadě zajímavých provedení.

Slovensko se potýká také s problémem financování ozbrojených sil. Z hlediska dělostřelectva využívá techniku, kterou samo vyrábí a ČR tuto schopnost nemá. Při akvizici techniky na Slovensku se nabízí možnost využití technického a servisního zázemí našeho souseda bez nutnosti nezbytně budovat vlastní zázemí. Jednoduše jsou pak k dispozici zkušenosti s provozem.

Oba prostředky principiálně vycházejí z techniky, která je v současnosti v užívání v AČR. Přechod na tuto techniku by tedy byl mnohem rychlejší. Další zajímavou možností je pak společné nasazení v rámci zahraniční mise, kde by na jedné technice mohli sloužit jak čeští, tak slovenští vojáci. Mohla by probíhat společná cvičení bez nutnosti přepravy techniky na dlouhou vzdálenost.

Nevýhodou tohoto řešení je to, že oba prostředky byly vyrobeny hlavně pro OSSR na základě konkrétních požadavků. Je otázkou nakolik probíhá další vývoj a modernizace, protože oba prostředky nejsou už nejnovějšími prostředky na trhu. Společná spolupráce při výstavbě dělostřeleckých jednotek by ale dala nový a konkrétní smysl vzájemné spolupráci, o které se dnes stále spíše více mluví. V případě Slovenska se dá také očekávat jiná cenová relace za prostředek určitého typu než třeba při nákupu německé zbraně PzH 2000.

Foto: Raketomet RM-70 MODULAR / MO SR

Nahrazení dělostřelectva jinými schopnostmi

Úvaha na téma, zda může být schopnost dělostřelectva nahrazena nebo suplována jinou schopností je logická a legitimní. Je však potřeba zmínit, že všechny pokusy řešit úkoly dělostřelectva jinými prostředky, jsou neefektivní.

1) Bitevní letectvo – ano, klasické bitevní i vrtulníkové letectvo je schopno působit proti bodovým i plošným cílům. Existuje však několik negativ tohoto řešení – vysoká cena za likvidaci daného cíle a také veliká závislost na počasí. Při nevhodném počasí je podpora letectva nulová. Použití bitevního letectva také předpokládá ovládnutí vzdušného prostoru, protože jinak jsou tyto prostředky vydány na pospas stíhacím letounům protivníka.

2) Tanky – tank má také dělo. No, to sice ano, ale tank může dělostřelectvo zastoupit velice omezeným způsobem. Obvykle má menší dostřel a není schopen plnit některé dělostřelecké úkoly. Vhledem k tomu, jaký máme v současnosti počet tanků, tak při plnění úkolu dělostřelecké podpory by tanky nemohly plnit úkol boje proti tankům a podporu pěchoty v boji.

Dělostřelectvo se dostalo na okraj zájmu, ale přitom jde obecně stále o velice efektivní bojový prostředek, který má velikou taktickou i strategickou hodnotu. Je potřeba změnit optiku řady obyvatel a politiků na dělostřelectvo, protože není pravdou, že by se jednalo pouze o útočný prostředek. Bez dělostřelectva je totiž liniová obrana naší země prakticky neřešitelná.

Nahlásit chybu v článku

Související články

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

Caminante

19:24 12.08.2014
- 0
- 0
3 v 1 Problém stavu dělostřelectva AČR v sobě zahrnuje nejméně tři klíčové otázky: politická vůle, dlouhodobá strategická koncepce rozvoje a cílů celé armády a z toho vyplývající ...Zobrazit celý příspěvek

3 v 1
Problém stavu dělostřelectva AČR v sobě zahrnuje nejméně tři klíčové otázky: politická vůle, dlouhodobá strategická koncepce rozvoje a cílů celé armády a z toho vyplývající úkoly pro jednotlivá vojska, dle této strategické koncepce vyplynuvší úkoly pro jednotlivé druhy vojsk a s tím související výběr a zavedení odpovídajících zbraňových systémů zejména s ohledem na jejich potenciál takticko-bojového využítí jak pro AČR tak v rámci NATO. 1) Politická vůle. Od vzniku samostatné republiky až k dnešnímu dni se na postu ministra obrany vystřídalo 16 osob, v průměru tedy každých 16 měsíců nový ministr! Při pohledu zvláště na západní kabinety spolučlenů NATO je "životnost" ministrů obrany v ČR přímo ostudná. Nemluvě o jejich pověstném diletantství - rezort MO je totiž výkladní skříní hlouposti všech dosavadních kabinetů ČR. 2) Vyslovenou trapností, která se bohorovnosti kteréhokoli z ministrů nikdy ani nedotkla je fakt, že žádný z nich nepřinesl do vlády jasnou, odborně propracovanou strategickou koncepci rozvoje armády jako celku vč. úkolů pro jednotlivé druhy vojsk. 3) Vzhledem k výše uvedenému je trapně zřejmé, že stejně jako před jednadvaceti lety, tak ani současná vláda opět nemá ani ponětí o čemsi jako je koncepce dlouhodobého rozvoje armády, natož o úkolových požadavcích pro dělostřelectvo, o vědomosti jeho stavu, vybavenosti, současných a budoucích potřebách ani nemluvit. Termín artilerie nejspíš považuje za druh jakési nemoci. Nedivme se. Co jsme si zvolili, to máme. Dokud si nebudeme umět správně zvolit, jsou ostatní debaty k ničemu.Skrýt celý příspěvek
Idaho

18:32 12.08.2014
- 0
- 0
Jenže z tvého vlastního textu vyniká pointa - "Proč?" Odbočkou - Zrovna Rakousko, (pozor, jedná se jen o letmý pohled = nemusí být přesné) má 31 tisíc vojáků, 24 tisíc branců ...Zobrazit celý příspěvek

Jenže z tvého vlastního textu vyniká pointa - "Proč?"

Odbočkou - Zrovna Rakousko, (pozor, jedná se jen o letmý pohled = nemusí být přesné) má 31 tisíc vojáků, 24 tisíc branců (zdá se, že mají vojnu) a 72 000 rezervistů, i kdyby to byli hodně nepřesná čísla, stále je to sakra hodně ve srovnání s 18 tisíci AČR. Mimoto, mám pocit že má asi 3x víc aktivních tanků
Pokud útočíš na armádu jako máme my, tzn. neschopnou ofenzívy a ještě k tomu máš výhodu času, můžeš si směle vybrat kde zaútočit, respektive kde prorazit. Alespoň teoreticky.
A to je, mimo Slovenska, náš vojensky nejslabší soused.
Takže jaký má smysl vydržovat velké jednotky dělostřelectva pokud není naše hlavní bojová síla konkurence schopná?
Prim musí hrát hlavní bojové složky, protože ty nesou hlavní tíhu bojů.
Dejme tomu, že se naše armáda dostane včas na pozice, co pak? Dejme tomu, že úspěšně bráni tlaku nepřítele. Ale co pak? Nemáš žádné rezervy, žádné možnosti jak vyvíjet tlak. Tudíž díky nízkému počtu je armáda přitlačena na pozicích, kde ji masakruje nepřítel, ať už dělostřelectvem, nebo letectvem či tanky.

Jestliže teda někdo chce stavět armádu na obranu proti sousedům, musí ji stavět tak aby byla schopná obrany a to prostě armáda, která zainvestuje do podpůrné složky aniž by měla co podporovat, není.

Pak NATO a zahraniční mise, proč bychom měli někam za draho posílat dělostřelectvo, když takové německo má jak na přepravu, tak na podstatně modernější a užitečnější vybavení?

Je potřeba si uvědomit, že je tady prostě určitý balík peněz, který se možná navýší o skromnou sumičku a ten zkrátka nestačí na smysluplnou vševojskovou armádu. My potřebujeme vojáky, výzbroj a výcvik pro ně. A proč? protože voják představuje nejuniverzálnější bojovou sílu která se dokáže pomocí výzbroje či výcviku postavit téměř čemukoliv na bojišti.

Já osobně mám dělostřelectvo rád, rád bych se ho zastal, ale pokud máme vyjít se současnými zdroji, tak je prostě malá jednotka pro udržení "know-how" jediná rozumná možnost.

Modernizace nebo nákup nového dělostřelectva by zkrátka odčerpala příliš mnoho zdrojůSkrýt celý příspěvek
Jecchus

15:50 12.08.2014
- 1
- 0
Idaho: Pokud jde o schopnost ČR se SAMA ubránit, tak je nejprve třeba definovat komu by se měla sama bránit. Pokud si tedy rozdělím možnosti na (a) napadení srovnatelným ...Zobrazit celý příspěvek

Idaho:

Pokud jde o schopnost ČR se SAMA ubránit, tak je nejprve třeba definovat komu by se měla sama bránit. Pokud si tedy rozdělím možnosti na (a) napadení srovnatelným nepřítelem a (b) napadení nepoměrně silnějším nepřítelem, tak ve vztahu k situaci ad (a) tu šance na (samostatnou) úspěšnou obranu je, ve vztahu k situaci ad (b) je (samostatná) obrana odsouzena k neúspěchu.

Co se týče našich sousedů, tak za současné geopolitické situace můžeme být jednak v klidu, druhak Slovensku nebo Rakousku bychom se (doufám) ubránili. To co popisujete o našich možnostech obrany v případě napadení Rakouskem totiž úplně stejně platí na rakouské (anebo jakéhokoli jiného srovnatelně silného státu) možnosti útoku na ČR - tím nechci přímo polemizovat s vaším scénářem (jak sám píšete, je to pouze demonstrativní příklad a neslouží k tomu, aby se nějak vyvracel či potvrzoval, ale je tu k popsání principu jako takového). Německo nebo Polsko by nám dali na budku, o tom žádná...

V případě ad (b) (tj. nepoměrně silnější nepřítel - z logiky věci nečlen NATO) sami skutečně nemáme žádnou šanci. Jenže od toho je tu NATO, jehož jsme členy, a princip kolektivní obrany. Samozřejmě lze diskutovat, jestli NATO k nečemu je anebo není atd., ale v tuto chvíli tu je, členské státy se k něčemu zavázali, tak s tím tak taky pracujme a z toho vycházejme, když smysluplná alternativa v současné době neexistuje. V takovém případě pak nastupuje kolektivní obrana v rámci NATO a na tu mám následující názor.
Za prvé je třeba si uvědomit, že ČR není malý stát v tom smyslu, že jakékoli budování a udržování vojenských kapacit je nesmysl, vč. vševojskové armády - s touto logikou by totiž neměl armádu nikdo kromě několika málo (maximálně v řádu nízkých desítek) nejsilnějších států světa. Vševojskovou armádou neoznačuji takovou armádu ČR, která by byla schopna se sama postavit jakémukoli nepříteli (naprostá blbost), ale armádu všobecných vojenských schopností. ČR má rozhodně na to, aby měla mechanizovanou pěchotu, tanky, dělostřelectvo, PVO, nadzvukové letectvo, bitevní letectvo atd. atd. a jde jen o množství a kvalitu lidí a výzbroje - však takovou armádu máme v zásadě i za dnešního, dost tristního, stavu. O čem jsem psal je to, že z této pozice bychom neměli ustupovat a měli bychom ve všech složkách udržovat alespoň zcela základní počty (s čímž, jak jsem to pochopil, souhlasíte), a to i za cenu výzbroje nikoli z první ligy (ČR si jednoznačně nemůže dovolit mít vše nej na světě, a právě snaha tuto "prvoligovou" výzbroj (resp. výzbroj v "prvoligové" konfiguraci) pořizovat vede k neskutečnému plýtvání v resortu obrany a pořizování úplně minimálních počtů techniky anebo techniky bez odpovídajícího množství výzbroje, která je pak díky tomu v reálu dost obtížně použitelná). Srovnejme třeba naší modernizaci T-72 s polským pořízením ojetých Leopardů z Německa (mám za to, že Polsko jde rozumnější cestou)...
A tím se dostávám k tomu pojetí kolektivní obrany v rámci NATO - můj pohled na věc je ten, že státy NATO (kromě skutečných trpaslíků, jímž ovšem ČR v NATO není) by se měli snažit udržovat +/- vševojskové armády. Princip "ČR má Pandury, SR samohybné dělostřelectvo, Polsko tanky atd. a dohromady máme silnou vševojskovou "armádu NATO" " je podle mne v praxi nepoužitelná iluze. Naopak společné nasazení několika menších vševojskových armád, které DOHROMADY tvoří tu sílu schopnou postavit se nepoměrně silnějšímu nepříteli (ve vztahu k např. ČR) je podle mne správná cesta v rámci kolektivní obrany. Nevidím to tak, že v případě ohrožení se každý ze států NATO zaměří na to, že obsadí svoje hranice a bude čekat, co se semele, ale tak, že vojska NATO společně pokryjí vhodně zvolenou linii směrem k případnému ohrožení. I když tedy sami nejsme schopni hájit ani hranici se SR, tak v případě, že by zrovna tam vedla linie, pokryje ji vícero států. Opět můžeme diskutovat o tom, jestli bude politická ochota, jestli se to stihne či ne, ale to je na úplně jinou diskusi než je tato o budoucím formátu naší armády.Skrýt celý příspěvek
Idaho

15:09 12.08.2014
- 0
- 2
liberal shark: to ovšem není pravda, pro pozemní jednotky představuje dělostřelectvo palebnou sílu navíc, v případě správného užití pomáhá nebo dokonce umožňuje splnění úkolu. ...Zobrazit celý příspěvek

liberal shark: to ovšem není pravda, pro pozemní jednotky představuje dělostřelectvo palebnou sílu navíc, v případě správného užití pomáhá nebo dokonce umožňuje splnění úkolu. Nicméně ať už se bavíme o jednotce vojáků, nebo nějaké techniky, jsou schopni plnit své úkoly i bez dělostřelectva. Tedy nejsou na něm závislé, ale dělostřelectvo je závislé na nich, protože potřebuje cíle a potřebuje ochranu, něco co zastaví protivníka, nebo mu vnutí nějakou pozici.Skrýt celý příspěvek
Tyro

14:51 12.08.2014
- 0
- 0
Myslím, že je smutné, jak hluboko jsme nechali my (ano, my všichni, nejen vláda) klesnout naše ozbrojené složky. Po roce 89 se armáda stala pouhým terčem kritiky a to se odráží na ...Zobrazit celý příspěvek

Myslím, že je smutné, jak hluboko jsme nechali my (ano, my všichni, nejen vláda) klesnout naše ozbrojené složky. Po roce 89 se armáda stala pouhým terčem kritiky a to se odráží na kvalitě a kvantitě výzbroje. Je smutné přijít o dělostřelectvo, nicméně dle mého názoru je zrovna tato složka armády ta poslední, kterou bychom měli opřekot modernizovat. Máme 14 půjčených stíhaček, což se zdá jako mnoho vzhledem k okolním státům, nicméně je to směšně málo na obranu státu proti komukoliv. Nechci si tady vycucávat z prstu počet tanků, OT, nákladních vozidel, dopravních letadel, nicméně všechny tyto složky považuji za mnohem potřebnější, než dělostřelectvo. A základem je samozřejmě pěšák.

Hluboce soucítím s oběťmi útoku, při kterém zahynuli naši vojáci, ale doslova se mi příčí, jak se může vyšetřovat, čí to byla chyba. Zdá se mi, že od té doby, co máme profesionální armádu, nejsou vojáci těmi, kdo brání stát a třeba za něj i položí život, ale jen placenými státními zaměstnanci, kteří, pokud nesouhlasí s rozkazem, jej prostě neprovedou. Rozpad naší armády je podle mě dál, než u dělostřelectva...

Omlouvám se, pokud jsem někoho urazil, někoho se dotkl. Neměl jsem to v úmyslu, ale je to můj pohled na věcSkrýt celý příspěvek
liberal shark

14:34 12.08.2014
- 1
- 0
to : Idaho Máte pravdu v tom, že dělostřelecké jednotky vyžadují ochranu před přímým útokem ze země a ze vzduchu, ale právě tak manévrové jednotky nemohou působit bez ...Zobrazit celý příspěvek

to : Idaho
Máte pravdu v tom, že dělostřelecké jednotky vyžadují ochranu před přímým útokem ze země a ze vzduchu, ale právě tak manévrové jednotky nemohou působit bez dělostřelecké podpory a protivzdušné obrany. Prostě jedno bez druhého nemůže fungovat. Pozemní armáda je obdobou válečné lodi - ta se také musí umět bránit proti hladinovým a vzdušným útokům (a ještě k tomu navíc ponorky a miny )!Skrýt celý příspěvek
liberal shark

14:26 12.08.2014
- 0
- 0
To: deadog - díky NATO se nemusíme starat o družice, strategické letectvo nebo třeba námořnictvo :). Ale dělostřelectvo je základ každého pozemního vojska - byť jen ...Zobrazit celý příspěvek

To: deadog - díky NATO se nemusíme starat o družice, strategické letectvo nebo třeba námořnictvo :). Ale dělostřelectvo je základ každého pozemního vojska - byť jen teritoriálního.
to: xawer - systémy typu Atmos 2000 mají spoustu výhod, ale taky nižší balistickou ochranu a menší výkon zbraně (odolnost podvozku).Skrýt celý příspěvek
karloscz

14:18 12.08.2014
- 1
- 0
2 Deadog: Vznikla by superarmada.... Ano, obklopená houfem politiků z celého spektra, od maoistů z Brusele, až po ultrapravičáky z části Pentagonu. A než by se tohle roztříštěné ...Zobrazit celý příspěvek

2 Deadog: Vznikla by superarmada....
Ano, obklopená houfem politiků z celého spektra, od maoistů z Brusele, až po ultrapravičáky z části Pentagonu. A než by se tohle roztříštěné NEvelení k něčemu rozhoupalo, už bychom se namísto konfrontace s jednotným velením vševojskového tělesa s jasným politickým zadáním znova povinně učili ruštinu (čínštinu, korán, nechť si každý soudruh doplní vlastního bubáka).Skrýt celý příspěvek
Idaho

14:09 12.08.2014
- 1
- 1
Jecchus: Vševojsková armáda je stále nejefektivnější forma vojenské moci obecně, o tom žádná. Ale možná by jste si měli uvědomit, že my na ní nemáme. Jasně, pokud budeme držet ...Zobrazit celý příspěvek

Jecchus:

Vševojsková armáda je stále nejefektivnější forma vojenské moci obecně, o tom žádná. Ale možná by jste si měli uvědomit, že my na ní nemáme. Jasně, pokud budeme držet směšně nízké počty všeho, budeme mít sice všechno, ale přitom to bude mít bojovou hodnotu muzejního exponátu.

Nebo tady si skutečně někdo myslí, že má cenu teď modernizovat a rozšiřovat dělostřelectvo, když nemáme čím držet případnou linii a tím ho ochránit? Stačí se podívat na stavy našich jednotek a jejich umístění - nejsme schopni pokrýt ani hranici se Slovenskem...

Modelový příklad (tzn. nerejpejte do scénáře) - příští měsíc nám vyhlásí Rakousko válku. Když hodně budeme schopni nasadit k ochraně hranic 15 tisíc vojáků (a to mám pocit, že jsem sakra přestřelil), než se vůbec dostanou na pozice, tak už nám tu budou vesele rajtovat tanky. I pokud by se AČR připravila a použila všechny vojáky k ochraně hranice, stejně budou obří mezery v linii, kterými si budou moci krásně proudit nepřátelé, kteří pak budou zvesela likvidovat týlové dělostřelectvo.
Jak nám v takové situaci pomůže dělostřelectvo? Leda tak, že donutí protivníka nabíjet... Pokud bychom měli tedy pořádné dělostřelectvo, můžeme pokrýt určitý úsek jen slabší jednotkou která bude navádět palbu (což nebude fungovat ve strategickém měřítku), ale takový úsek stejně nevydrží silnější nápor, nemluvě o tom, že pokud nebudeme nějak tlačit na protivníka, tak prostě bude mít klid na zničení našeho dělostřelectva...

Nemáme tanky, nemáme vojáky, brzy nebudeme mít ani vrtulníky, máme pár stíhaček a pár bitevníků - v takové situaci je prostě kravina začít cpát peníze do dělostřelectva, které samo o sobě nedovede operovat...

Ty peníze nejsou a nebudou... Samozřejmě politici se tváří, že přisypou něco na MO, ale to je jen čirý populismus kůli výtkám NATO a bubu faktoru zpráv. Do MO půjde jen o trochu víc peněz a zbytek se stejně použije buď na infrastrukturu nebo obecně na věci, které jsou vidět, protože ty přinášejí hlasy ve volbách...

Mno a my buď můžeme stále donekonečna čekat na ty peníze, tvářit se jak máme na velkou vševojskovou armádu typu ČSLA a nebo můžeme otevřít oči a vytěžit maximum z toho co máme, ale to se nám nepovede, pokud se budeme držet zajetých kolejí.

Já jsem zmínil spojení armády se Slovenskem, což mi příjde jako logický krok, ale ten se očividně neujal, podobně jako trochu méně realistický koncept NATO armády. Zbývá tedy jen udržování omezeného počtu dělostřelectva pro udržení "know-how" a soustředění se na to, abychom vůbec měli dost prostředků na provozování vůbec nějaké armády a udržení její schopnosti, mobility - aneb kolik je vojáků je momentálně AČR schopna přemístit do určité oblasti aniž by jich polovina musela jet osobákem?Skrýt celý příspěvek
xawer

13:19 12.08.2014
- 0
- 0
Jen pár poznámek: "...V minulosti proběhlo jednání o nákupu finských samohybných minometů NEMO na podvozku Patria AMV, ale celá akce byla ukončena pro podezření z ...Zobrazit celý příspěvek

Jen pár poznámek:

"...V minulosti proběhlo jednání o nákupu finských samohybných minometů NEMO na podvozku Patria AMV, ale celá akce byla ukončena pro podezření z korupce..."
Pokud si dobře vzpomínám, tak jednání o nákupu minometů Nemo na podvozku Patria AMV bylo "soukromou" akcí jistých pánů z MO, kteří chtěli využít zklamání firmy Patria z neúspěchu v tendru na nákup kolových OT resp. BVP, z kterého vyšel vítězně Pandur. Cílem nebyla ani tak modernizace dělostřelectva, ale spíše (pravděpodobně) provize:
http://zpravy.idnes.cz/jak-dom...
Nicméně se domnívám, že nákup minometu NEMO na podvozku Panduru, by byl dobrým řešením pro AČR.

"...Již několik let prezentuje na veletrzích IDET a IDEB společnost Excalibur Army schopnost provést modernizaci ShKH Dana M1 CZ..."
Před několika lety byl hlavní argument proti modernizaci DANY to, že technická životnost hlavně končí někdy v roce 2017/2018 a modernizace zahrnující i výměnu hlavně za novou je finančně neefektivní. Pokud tedy je dnes modernizace jednou s možných variant, tak jsou dvě možnosti:
1) argument o životnosti hlavně byl pouze "tlačenkový pseuodoargument" nemající oporu v realitě, který měl vyvolat tlak na nákup nové techniky
2) navrhovaná dnešní modernizace bez výměny hlavně je jen další z tunelů...
Bohužel už teď nemohu najít žádný relevantní odkaz týkající se životnosti hlavně.

"... Akvizice moderních prostředků..."
Chápu, že asi všichni by rádi viděli v našem dělostřelectvu zbraňové systémy kategorie PzH 2000, ale buďme realisté. Osobně bych favorizoval techniku kategorie ATMOS 2000 na podvozku Tatry 817
https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek
Deadog

13:08 12.08.2014
- 0
- 0
Ja si myslim ,ze koncepce udrzovani vsevojskovych schopnosti armad celého NATO je spatne, proto mame alianci abychom se navzajem branili ne? Mela by se navazat daleko vetsi ...Zobrazit celý příspěvek

Ja si myslim ,ze koncepce udrzovani vsevojskovych schopnosti armad celého NATO je spatne, proto mame alianci abychom se navzajem branili ne? Mela by se navazat daleko vetsi spoluprace mezi armadami NATO ,a jednotlive clenske zeme by se mely specializovat na jednotliva odvetvi. Udrzovani cele armady je drahe pro vsechny a penize se tak rozmelnuji ,pricemz zadna jednotka neni 100% vybavena . Takze bych naprosto zmenil koncepci ,ne narodni armady v NATO ale jednu armadu NATO poskladanou z jednotek clenskych statu. Pak by ten stat kteremu by pripadla role delostrelectva mohl udelat takove ,ktere svet jeste nevidel. Vznikla by superarmada.Skrýt celý příspěvek
liberal shark

12:09 12.08.2014
- 1
- 0
Ještě technickou poznámku: Slovenská cesta (Zuzana a Modular) mi připadá jako racionální, protože maximálně využívá existující výzbroj a zásoby. Tažená děla mají obvykle kratší ...Zobrazit celý příspěvek

Ještě technickou poznámku:
Slovenská cesta (Zuzana a Modular) mi připadá jako racionální, protože maximálně využívá existující výzbroj a zásoby.
Tažená děla mají obvykle kratší hlaveň než samohybná stejné ráže a tudíž i menší dostřel.Skrýt celý příspěvek
liberal shark

11:59 12.08.2014
- 1
- 0
Podle mého názoru a zkušeností z posledních válek (Gruzie, Ukrajina, Afghánistán) je dělostřelectvo klíčovou složkou armády. Armáda bez dělostřelectva (a PVO) je v podstatě jen ...Zobrazit celý příspěvek

Podle mého názoru a zkušeností z posledních válek (Gruzie, Ukrajina, Afghánistán) je dělostřelectvo klíčovou složkou armády. Armáda bez dělostřelectva (a PVO) je v podstatě jen bezmocným souborem cílů. Jen moderní dělostřelectvo může ochránit manévrové jednotky před dělostřelectvem protivníka a poskytnout jim rychlou palebnou podporu. Letectvo je příliš drahé, pomalé a "nespolehlivé" na to, aby tyto dvě složky nahradilo. Dělostřelectvo zůstává nespolehlivějším, nejbezpečnějším a nejlevnějším prostředkem k dopravě munice na cíl. Srovnejte si náklady a rizika při dopravě tuny výbušnin na cíl pomocí děla, letadla nebo třeba tanku. Co se týče AČR, tak vidím nutnost pořídit samohybná děla ráže 155 mm (Zuzana, AS-90) a k nim salvové raketomety systému MLRS/ATACMS (HIMARS, MODULAR). SŘP a radary už nějaké máme. Tažená děla jsou lákavá kvůli nižší ceně a strategické mobilitě, ovšem v podmínkách, kdy má soupeř letectvo a/nebo moderní dělostřelectvo, tak by asi dlouho nepřežila. O minometech ráže 60 a 81 vůbec nemá smysl mluvit - to je samozřejmá součást výzbroje pěchoty. Ráže 120 už je na diskusi. Pokud bude dost dělostřelectva, možná by být nemusela, ale je levnější a operativnější než "velká" děla.
Hlavním omezujícím prvkem (kromě peněz) mohou být existující zásoby munice ráže 152 mm, ale tu bychom možná mohli věnovat na Ukrajinu a do Gruzie :-).Skrýt celý příspěvek
Jecchus

11:13 12.08.2014
- 2
- 0
Idaho, Takeda: Souhlasím s Takedou. Idaho celkem dobře popsla současný stav dělostřelectva (a de facto armáda yjako celku), ale domnívám se, že jím navrhovaná cesta z této situace ...Zobrazit celý příspěvek

Idaho, Takeda:
Souhlasím s Takedou. Idaho celkem dobře popsla současný stav dělostřelectva (a de facto armáda yjako celku), ale domnívám se, že jím navrhovaná cesta z této situace je nesprávná. Je třeba v mezích možností udržovat stávající kapacity a výhledově je rozšiřovat. Doba malé, mobilní, "misijní" armády snad pomalu končí a doufám, že vedení států pochopilo, že vševojsková armáda není nějaká kapitola z historie, ale stále potřebná instituce. Nelze argumentovat ve stylu, "všechno je v řiti a tak nemá cenu dělat nic a udržovat nic". Přijetí tohoto postoje je jenom rezignací na jakoukoli možnou obranu. Nemůžu prostě říct, že dělostřelectvu se budu věnovat až v situaci, kdy budu mít dořešeny bojové jednotky prvního sledu. Stejně tak nelze začít navyšovat rozpočet až v situaci, kdy budou všechny akvizice čisté jak křišťál. Při takovém přístupu by totiž ta ideální době nemusela nastat jindy. Je určitě levnější a praktičtější v nějaké podobě zachovat dělostřelectvo s přijatelně použitelnou technikou a pak v "lepších časech" na tomto základu dál stavět, než všechno zbourat, zrušit, zasypat a pak někdy v budoucnu (nebo taky nikdy) za těžký prachy všechno budovat znovu na zelené louce.

Jen pevně doufám, že nikdo z odpovědných reálně neuvažuje nad úplným zrušením dělostřelectva. Ať je situace jaká je, tak dosud stát zachovával jakous takous vševojskovou formu armády (i když z hlediska počtů a techniky silně okleštěnou). Tímto krokem bychom se ale vydali na docela jinou trajektorii vývoje ozbrojených sil a z armády by se stala jen taková lépe vyzbrojená policie. Pak totiž můžu zrušit úplně všechno - nadzvukové letectvo, tanky, PVO... - a ponechat si jenom totální základ v podobě mechanizované pěchoty a pár specifických jednotek.

Stejně mám ale obavy, že naše obranná doktrína je ve skutečnosti (tzn. sice nikde nevyřčena, ale v hlavách příslušných odpovědných lidí přítomna) o tom, že když se něco semele, sehneme hlavy a skončíme v područí toho, kdo vyhraje...Skrýt celý příspěvek
Jan Grohmann

11:10 12.08.2014
- 0
- 0
Zajímavý způsob modernizace dělostřelectva zvolilo Chorvatsko, když si z Německa objednalo použitých 12 samohybných houfnic PzH ...Zobrazit celý příspěvek

Zajímavý způsob modernizace dělostřelectva zvolilo Chorvatsko, když si z Německa objednalo použitých 12 samohybných houfnic PzH 2000.
http://www.janes.com/article/4... Skrýt celý příspěvek
Idaho

10:39 12.08.2014
- 0
- 0
Takeda: V současné době jde do armády něco málo pod 1% hdp, možná o něco víc, nejsem si jistý... a v jakém stavu je armáda? O kolik procent hdp se zvýší financování? A kolik by ...Zobrazit celý příspěvek

Takeda:

V současné době jde do armády něco málo pod 1% hdp, možná o něco víc, nejsem si jistý... a v jakém stavu je armáda? O kolik procent hdp se zvýší financování? A kolik by bylo potřeba?

V současném stavu je absolutně nereálné, že by politici schválili jak navýšení rozpočtu MO tak financování modernizace v takové míře aby mělo smysl rozšiřovat palebnou podporu. Protože nejdříve je potřeba mít co podporovat.

Pořizovat dělostřelectvo pro zahraniční mise je zbytečné a stejně tak pro vlastní obranu, protože nedokážeme zajistit kryt hranic/front ani vzdušný prostor, tudíž by dělostřelectvo bylo velice rychle zlikvidováno.

Takže v prvé řadě je potřeba zajistit hlavní bojovou sílu armády a až poté podpůrné prostředky, jenže to znamená spoustu peněz které armáda nedostaneSkrýt celý příspěvek
Idaho

10:39 12.08.2014
- 0
- 0
Takeda: V současné době jde do armády něco málo pod 1% hdp, možná o něco víc, nejsem si jistý... a v jakém stavu je armáda? O kolik procent hdp se zvýší financování? A kolik by ...Zobrazit celý příspěvek

Takeda:

V současné době jde do armády něco málo pod 1% hdp, možná o něco víc, nejsem si jistý... a v jakém stavu je armáda? O kolik procent hdp se zvýší financování? A kolik by bylo potřeba?

V současném stavu je absolutně nereálné, že by politici schválili jak navýšení rozpočtu MO tak financování modernizace v takové míře aby mělo smysl rozšiřovat palebnou podporu. Protože nejdříve je potřeba mít co podporovat.

Pořizovat dělostřelectvo pro zahraniční mise je zbytečné a stejně tak pro vlastní obranu, protože nedokážeme zajistit kryt hranic/front ani vzdušný prostor, tudíž by dělostřelectvo bylo velice rychle zlikvidováno.

Takže v prvé řadě je potřeba zajistit hlavní bojovou sílu armády a až poté podpůrné prostředky, jenže to znamená spoustu peněz které armáda nedostaneSkrýt celý příspěvek
Takeda

09:36 12.08.2014
- 3
- 0
Idaho: Trefil jste současný stav. Nicméně tvrdit, že nemá cenu řešit dělostřelectvo, protože zbytek armády je na tom podobně nebo hůř je hloupost. Situace se musí řešit ...Zobrazit celý příspěvek

Idaho: Trefil jste současný stav.

Nicméně tvrdit, že nemá cenu řešit dělostřelectvo, protože zbytek armády je na tom podobně nebo hůř je hloupost.

Situace se musí řešit navýšením rozpočtu MO jako celku, což se snad podaří. Uvidíme jak dopadnou jednání a hlavně hlasování o rozpočtu. Držim dělostřelcům palce.Skrýt celý příspěvek
caslaval

09:26 12.08.2014
- 0
- 0
Smyslem několika reorganizací provedených v uplynulých letech byla transfromace původní České Armády v armádu malou a mobilní, která bude schopna se rychle přemístit na místo ...Zobrazit celý příspěvek

Smyslem několika reorganizací provedených v uplynulých letech byla transfromace původní České Armády v armádu malou a mobilní, která bude schopna se rychle přemístit na místo určení (mise) a zde plnit úkol v rámci sil NATO. Díky této koncepci byla Armáda zeštíhlena, byl výrazně snížen rozpočet, výrazně se snížila mobilizační připrvenost a počty použitelné techniky jakož i schopnosti vojenských specialistů v záloze tuto techniku obsluhovat. Naše úloha v misích NATO se stala pro AČR alfou a omegou. V současnosti je naše účast v misích spíše demostrací politického postoje reprezentace naší země než, aby šlo o aktivitu směřující k zajištění naší bezpečnosti. Nyní se zdá, že někdo přišel NA TO, že by bylo vhodné koncepci změnit, protože malá a mobilní armáda nebude asi to pravé ořechové, pokud by měla být naše země použita jako nárazníkové pásmo před "Ruskou zónou". Najednou "někdo" potřebuje opět početnou armádu s technikou a připravenými zálohami a tomu odpovídající rozpočet. O tom nás ujšiťují nejen naši čelní představitelé jako MO nebo NGŠ a různí poradci jako gen. Šedivý či bývalí zpravodajci ale zejména nás o tom ujišťují pánové z NATO a USA. Samozřejmě obratem zjišťují, že na to stejně nejsou prostředky a já odhaduji, že se koncepce naší armády záhy změní z malé a mobilní na logistickou základnu pro vojska NATO resp. USA. Vsaďme se ...Skrýt celý příspěvek
Idaho

08:52 12.08.2014
- 1
- 1
Podle mě je nesmysl řešit dělostřelectvo, pokud nemáme armádu která by byla schopna ho využít a zabezpečit. Při 18k vojácích, z nichž ne všichni mohou být nasazeni v boji a tak ...Zobrazit celý příspěvek

Podle mě je nesmysl řešit dělostřelectvo, pokud nemáme armádu která by byla schopna ho využít a zabezpečit.
Při 18k vojácích, z nichž ne všichni mohou být nasazeni v boji a tak malým letectvem je dělostřelectvo tím posledním problémem.
Pokud se zapojíme do nějakých bojových operacích NATO nebo EU, zprostředkují dělostřelectvo naši spojenci.
Samostatná účast ČR na nějaké bojové operaci shoří na nedostatku všeho, nejsme schopní bránit naše území regulerní armádou sami, samozřejmě je tu možnost mobilizace, ale ta by byla v dnešní době zdlouhavá a citelně by zasáhla ekonomiku (pokud by se nemobilizovali nejmladší ročníky, u kterých je velké % nezaměstnaných), zároveň nejsme schopni ani zajsitit celkové krytí - pokud budeme mít dělostřelectvo, nebudeme mít dostatečné letecké krytí, pokud budeme mít silné letectvo, nebudeme mít dostatečně vyzbrojenou pěchotu atd... Pokud bychom se samostatně angažovali v nějakém konfliktu mimo NATO a EU, nebudeme schopni logisticky zajistit větší množství jednotek a i tak to vysaje většinu zdrojů, nemluvě o celkové "oblíbenosti" zahraničních misí u našeho obyvatelstva.

= provozovat dělostřelectvo v rámci současné AČR má smysl jen v omezeném množství, pro udržení "know-how"
AČR by se měla zaměřit na hlubší spolupráci, nebo ještě lépe přímo na spojení s Slovenskou armádou.
Druhou možností je upuštění od vševosjkové armády a vypracování úplně nové doktríny moderní armády odpovídající našim možnostem - k čemuž nedojde jak kůli NATO tak konzervativnímu vedení armádySkrýt celý příspěvek