Šanda: Český hydronaut zvládl první misi. „Doletěl“ k asteroidu pro vzorky

Proč vznikl Hydronaut, centrum kosmického výzkumu u Železného Brodu? A co se u vás aktuálně děje?
Hydronaut má v současné době za sebou svoji první misi. Během desetidenního programu zrealizovala posádka a podpůrný tým sérii technologických testů. Hlavní náplní mise byl izolační experiment. Program jako takový zahrnuje několik testů a výzkumů. Například pro ČVUT zajišťujeme výzkum kondenzace vlhkosti v různých tlakových a teplotních podmínkách. ČVUT se zároveň podílí na systému čidel, které jsou součástí palubního počítačového systému. Naší ambicí je pak mimo jiné být na seznamu institucí které European Space Agency (ESA) reálně využívá pro své aktivity.

Co bylo cílem mise? A co bylo těžké nebo nepředvídatelné?
Záměrem Mission One bylo zprovoznit Hydronaut H03 a získat data z reálného provozu. To se podařilo. Nejtěžší na přípravách bylo právě předvídat nepředvídatelné, vše muselo klapnout na první dobrou.

Překonali jste český rekord v délce pobytu pod vodou – jak se na svoji misi posádka připravovala? Jaké jsou psychické a fyzické požadavky?
Při přípravě jsme prošli jsme mnoha zdravotními a psychologickými testy a kontrolami. Pracujeme normálně i v mnohem obtížnějších prostorách, takže šlo o to vše hlavně vydržet. Úkolů jsme měli celou řadu. Vše proběhlo v pořádku.

Matyáš Šanda; větší foto / Petr Toman

Struktura programu je inspirována scénáři některých plánovaných misí NASA, například Asteroid Redirect nebo Artemis. Můžete scénář alespoň stručně nastínit?
Ve stručnosti letíte dva dny ze Země k asteroidu, třetí den vylezete ven, uděláte odběr vzorků, vrátíte se do modulu a letíte další dva dny k Zemi. S návratovým manévrem je to týden. Nejblíže se však mise podobala plánu na rok 2024, který představila NASA letos na jaře. Jde o týdenní pobyt dvoučlenné posádky na Měsíci.

Když ještě zůstaneme u výzkumu obecně, tak proč jsou podle vás vesmírné aktivity pro ČR důležité?
Domníváme se, že je skvělé a vlastně i prestižní, že jsme takovou věc, jako je Hydronaut, dokázali postavit v České republice a že máme k dispozici zařízení, jež je ve světovém měřítku jedinečné. Vesmírné aktivity jsou důležité nejen pro Českou republiku, ale také pro celý svět. I vesmír je prostor, ve kterém žijeme. Důležitý je také transfer technologií vyvinutých pro vesmír.

Součástí vašeho centra je podvodní výzkumná laboratoř DeepLab. Funguje na principu kesonu a umožnuje dlouhodobé pobyty lidí pod vodní hladinou. K čemu je to dobré?

Když jste pod vodou v zařízení fungujícím na principu kesonu, saturace dusíkem neumožnuje okamžitý návrat na zem, na povrch. Je to stejné jako v kosmickém plavidle. Přítomnost extrémního prostředí tak nejlépe simuluje pobyt v nehostinném prostředí vesmíru, kde se chyby prostě stát nesmí. Takže jde vlastně o věrohodnou simulaci.

Velín mise Mission One; větší foto / Petr Toman

Jaké další zařízení, technologie a vybavení vaše laboratoř má? K jakým účelům slouží?

Vybavení se dá přirovnat k obytné dodávce vybavené komunikací, monitoringem a dalšími technologiemi. Nezbytná je i řada potápěčských cajků a jiné techniky. Ve stanici je počítač a dva monitory ve speciálních boxech propojených do vzduchového systému pro ohřev vzduchu pro posádku. Díky tomu jsme měli minimální problémy s kondenzací a ve stanici jsme měli teplotu průměrně 19,5 stupně Celsia. Teplota okolní vody byla 6 stupňů Celsia.

Váš projekt může sloužit i jako výcvikové zařízení pro armádu. K čemu by ho mohla například využít?

Projekt jsme Armádě ČR představili a proběhla také jednání. Detaily samozřejmě nemůžeme zveřejňovat. Můžeme ale říci, že zájem o projekt mají momentálně například hasiči, kteří by jeho prostřednictvím mohli simulovat pád letadla do vody. Mám na mysli moment, kdy například v zadní ocasní části zůstane ve vzduchové kapse uvězněná posádka letadla. Po nějaké době se z nich stávají saturační „potápěči, a tak je potřeba k nim také přistupovat. Okamžité vynoření by totiž znamenalo dekompresní nemoc.

Hydronaut Mission One

Vesmír se stal už před desítkami let sférou zájmu mocností a s postupující technologií se toto jen prohlubuje. Jaké postavení zaujímá podle vás Česká republika – přece jen zde probíhá celá řada výzkumných aktivit spojených s vesmírem.
Ve výzkumu vesmíru jsou Češi od samých počátků. V naší zemi vždycky bylo a je mnoho šikovných lidí s dobrými nápady. Česká republika je prostě pecka. Snažíme se, aby znovu získala jméno v saturačním potápění a konstruktérství. V šedesátých létech jsme byli v tomto oboru třetí země na světě, hned po Francii a USA.

Co dalšího vás teď čeká?

Aktuálně je to hlavně vyhodnocení všech dat a informací, jenom filmového materiálu z první mise máme asi 1 800 hodin. Pracovat budeme také na filmovém dokumentu o naší Mission One. Od ledna 2021 nás pak čeká příprava Mission Two, která by již měla mít mezinárodní posádku a měla by opět proběhnout na konci srpna.