Virtuální brýle pro posádky norských obrněných vozidel

Virtuální realita pro obrněná vozidla

Posádky tanků, bojových vozidel pěchoty nebo obrněných transportérů mají problém. Výhled z vozidla je zajišťován jen skrze malé průzory nebo kamery. Situační povědomí posádky o okolí vozidla je tak velmi malé.

Stejný problém v menší míře trpí i osádky bojových letounů. Problém řeší až nejnovější stíhačka F-35 Lightning II. Piloti stíhačky F-35 využívají helmu HMDS (Helmet-Mounted Display System) s průhledovými displeji a pohybovými senzory.

Přilba ve spolupráci s optoelektronickými senzory kolem stíhačky dokáže poskytovat pilotovi nerušený všesměrový výhled. Pilot tak například vidí skrze podlahu cíl na zemi, včetně počítačem generovaných taktických údajů (rozšířená realita).

Stejný koncept chce nyní uplatnit i norská armáda u obrněných vozidel. Avšak ani tak bohatý stát jako je Norsko si nemůže dovolit pořídit pro posádky obrněných vozidel supermoderní přilbu HMDS. Vždyť cena jedné přilby HMDS pilota F-35 přijde na 500 000 dolarů.

Foto: Pohled skrze virtuální brýle z vozidla. Všimněte si značek rozšířené reality na zemi značící rozchod pásů M113. Pro shlédnutí videa klikněte na obrázek. Video je v norštině. / TU

Herní Oculus Rift

Norové se raději rozhodli využít komerčně dostupnou technologii – jak hardware, tak speciální software. V nedávných testech posádky obrněných transportérů M113 zkoušely komerční virtuální brýle Oculus Rift. Jedná se o brýle původně vyvinuté pro počítačové hráče.

Testované vozidlo získalo speciálně vyvinuté kamery a software od firmy Hamar. Software dokáže spojit obraz z různých kamer do jediného nerušeného panoramatického obrazu a předávat jej do brýlí Oculus Rift.

V rámci testů se zkoušela také technologie rozšířené reality od firmy Augmenti. Jde o počítačem generované značky zasazené do reálného prostředí. Řidič v brýlích může vidět potřebné jízdní údaje, navigační značky a další taktické údaje. Do velitelských brýlí lze naopak posílat údaje o zásobě střeliva, dosahu zbraní, pozici vlastních/cizích vojáků, rozkazy, apod.

Nejdůležitější výhodou je však panoramatický výhled pro všechny členy posádky. Řidič i přes uzavřený poklop uvidí na všechny strany, klidně i pod své nohy. Pro manévrování v úzkých ulicích měst tak nepotřebuje verbální povely velitele. Obrovsky se také ulehčí parkování, couvání nebo najíždění na tahače/vagony.

"Tento koncept vypadá velmi slibně. Zjistili jsme však, že brýle nemají dostatečné rozlišení obrazovky, aby šlo dobře vidět na dálku. Brýle mohou také způsobit určitý stupeň závratě pro posádku vozidla, ale celkově jsme přesvědčeni, že tyto problémy lze velmi rychle vyřešit," říká major Ola Petter Odden, z Armádních bojových laboratoří norské armády. Podle Oddena již za 2 až 3 roky může být systém připraven pro vojskové zkoušky a za pět let pro zavedení do výzbroje.

Video: Výcvik pomocí virtuální reality. / YouTube

Nespočet možností použití

Ve skutečnosti se pokročilejší verze brýlí Oculus Rift již vyvíjí. Není jistě bez zajímavosti, že výrobce brýlí (Oculus VR) spojil síly s firmou Facebook. Finanční injekce od tohoto „krále sociálních sítí“ povede k rychlejšímu vývoji pokročilejších virtuálních brýlí.

Vojenských aplikací pro virtuální a rozšířenou realitu je nespočet. Uvažuje se o pokročilém vojenském výcviku za použití virtuálních brýlí nebo dálkovém ovládaní bezpilotních letadel, vozidel a lodí skrze virtuální brýle. Stejně tak „nerušený pohled“ ocení piloti letadel, vrtulníků a především obrněných vozidel.

Kapitolou samou o sobě je pak rozšířená realita. Obsluze se ve virtuálních brýlích, zobrazující reálné prostředí, mohou vykreslovat nejrůznější značky a informace. Při pohledu na sousední vozidlo lze vidět zásobu munice a pohonných hmot, informace z infračervených senzorů, digitální mapy, dosah vlastních zbraní, atd. atd.

Zdroj: Defense Update