Robotičtí zabijáci jinak

Očekávaným milníkem v jejich vývoji bude míra autonomie, kterou jim zakódují do vínku jejich konstruktéři. Ty bude z jedné strany tísnit potřeba zefektivňování jejich nasazení. Zvládnutí kooperujících rojů, různých typů s různými operačními cíli i technickými parametry si téměř jistě vyžádá rozsáhlý přesun kompetencí do „vlastního rozhodování" daných strojů.

Z opačné strany tu máme morální imperativ – neumožnit strojům samostatně rozhodnout o životě člověka. Netroufám si posoudit, jak do budoucna dopadne tento „spor o povahu" bezpilotních smrtících zbraňových systém. Dovolím si ale upozornit na dosud podceněnou odbočku možného vývoje.

Určitě vyzbrojit, ale ...

Klíčem k ní by mohly být takzvané nesmrtící zbraně. Jedná se o nesmírně širokou kategorii systémů fungujících na nejrůznějších principech. Jednotícím principem při tom je, že se jedná o systémy vysloveně navržené a vyvinuté tak, aby zneškodnily nebo odpudily lidskou sílu s nízkou pravděpodobností způsobení smrti či trvalého poškození. Obdobně tak by měly zvládat vyřadit techniku ​​s minimálním nežádoucím poškozením a s minimem vedlejších vlivů na životní prostředí (volný překlad definice NATO pozn. autora).

Zde padá pověstná kosa na kámen. Jednou z významných příčin širšího nerozšíření v armádách a relativně omezeného u policejních složek je nespolehlivost nesmrtonosných zbraní. Ty rozhodně nejsou stoprocentně nesmrtící. Z opačné strany spektra je tu problém ne vždy spolehlivého zneškodnění cíle.

Spolehlivost jejich efektů velmi souvisí s podmínkami nasazení. Gumový projektil vystřelený z příliš malé vzdálenosti při zasažení kritických míst může být stejně smrtelný jako ten běžný. Vystřelenému z příliš velké vzdálenosti či na cíl s výbavou ochranných prvků (pro ilustraci si vybavme ten protestujících z ukrajinského Maidanu) může chybět kýžený odstrašující efekt.

A má to smysl?

Pro široké spektrum neletálních zbraní se těžko zobecňuje, ale v mnoha případech by jejich nasazení mohl autonomně či alespoň polo-autonomní rozhodující stroj výrazně zlepšit. Systémová omezení by mu prostě nedovolovala vystavit cíl život ohrožující síle. Jiným o nic méně zásadním problémem je prostý fakt, že v současnosti vojáci prostě nejsou cvičeni k používání nesmrtících zbraní.

Ty se hodí tam, kde je klíčové neeskalovat aktuální stav násilí, v maximální možné míře chránit životy, disponovat funkční alternativou stupňovanou reakci mezi shouting and shooting. Obecně řečeno jsou vhodnější pro operace policejního charakteru. Co tedy v situacích, kdy armáda supluje policejní a další pořádkové složky?

Přesunutí schopnosti působit nesmrtonosnou silou na bezpilotní prostředky je logickým krokem. Odpadá tak nutnost duálního vyzbrojování vojáků, který rozhodně nepotřebují tahat s sebou i neletální munici nebo zbraň. Nebylo by rozumným řešením místo vybavení jednoho člena družstva paintballovou zbraní na plašení provokující lokální mládeže autonomní vozidlo nebo dron?

Soukromníci o krok vpřed

S konceptem propojení bezpilotních prostředků a nesmrtonosných zbraní se v současnosti experimentuje. Loni například testovalo americké námořnictvo rojení USV (unmaned surface vehicle), které bylo kromě kulometů vybaveno mikrovlnným zářičem a zdrojem oslepujícího světla a ohlušujícího zvuku. Námořní pěchota zase experimentovala s upravenou paintballovou zbraní na malém UAV (unmaned aerial vehicle) nosiči.

Systém by měl sloužit k proti reakci pod palbou nepřátelského odstřelovače. Nezaostává ani soukromý sektor. Jihoafrická firma Desert Wolf vyvinula a prodává UAV, který je vybaven stroboskopem, oslepujícím laserem, akustickým zařízením na komunikaci a čtyřmi paintballovými zbraněmi s kombinovanou barevnou a slznou municí. Zlé jazyky tvrdí, že uplatnění našly například při potlačování protestů nespokojených horníků. Mimo armádní vývoj vznikl i experimentální UAV CUPID, vybavený 80 000 voltovým taserem.

Tento přístup samozřejmě není samospasným řešením budoucnosti rozvoje bezpilotních prostředků. Naopak otevírá množství nových otázek a potřebných technických řešení. Potenciální přínosy propojení těchto dvou kategorii si zasluhují pozornost i nadále.