Podoba válek v 21. století: Třetí světová válka

Jaderná exploza
Foto: Výbuch 23 kt bomby BADGER. (Nagasaki 21 kt) / NNSA

Předchozí díly seriálu o možné podobě válek v budoucnosti už představily války o suroviny, klíčové body na dopravních tepnách a také nové podoby terorismu. Tento díl bude poslední, než přejdeme k další části celého seriálu, a bude se věnovat asi nejméně pravděpodobnému, ale zároveň nejděsivějšímu scénáři případné války budoucnosti – Třetí světové války.

Při eskalaci konfliktu v Sýrii se ozývaly hlasy prorokující, že USA vtáhnou svět do další světové války. Takové výlevy emocí je možné z části pochopit, jelikož situace v Sýrii nevypadala nijak příznivě. Na druhou stranu si musíme uvědomit podstatu důvodů, které vedly k zahájení první i druhé světové války.

První světová válka byla ještě jednou z "konzervativních" vedených podle jistého standardního způsobu, byť do té doby v nevídaném měřítku. To, co se učí středoškoláci v hodinách dějepisu, tj. že konflikt začal, když Rakousko-Uhersko formálně vyhlásilo válku Srbsku coby odvetu za atentát na Františka Ferdinanda d’Este, je pouze část pravdy. Ve skutečnosti nebylo již od podpisu závěrečného prohlášení Berlínského kongresu v roce 1884 císařské Německo spokojeno se svým mocenským postavením v porovnání s ostatními velmocemi.

Rusku a Rakousko-Uhersku nebylo co závidět, zato Francie a Velká Británie se svými koloniemi byly na vrcholu moci. Snaha o vyrovnání poměru sil v Evropě se částečně přesunula i do kolonií, avšak většinou zůstala soustředěna na Starém kontinentu. Německo a  Rakousko-Uhersko spojily své síly s Otomanskou říší, Itálií a Bulharskem, a tak ovládly téměř celou střední a východní Evropu. Proti tomu se postavily Francie s Velkou Británií, které kontrovaly vytvořením aliance s Ruskem, Srbskem, Řeckem a Černou Horou.

A o dvě dekády později, když svět stál na pokraji druhé světové války, byla situace velmi podobná. Evropa byla stejně jako roku 1914 rozdělena na dvě části – Francie, Velká Británie, Polsko, Rusko, Řecko a Jugoslávie na jedné straně, Německo s anektovaným Rakouskem a protektorátem Čechy a Morava, Itálií, Maďarskem, Rumunskem, Slovenským státem a Bulharskem na straně druhé. Pokud tedy byla 1. světová válka prvním krokem k nové generaci válek, potom začátek 2. světové války ukázal zcela novou tvář globálního konfliktu.

Již nestačilo mocenské rozdělení Evropy, byla nutná polarizace situace na celém světě. Proto se k Německu a jeho spojencům přidalo ještě císařské Japonsko, které již od začátku 20. století prosazovalo své imperialistické zájmy. Na Dálném východě se proti Japonsku postavily velice nestabilní Čína a značně neochotně také Spojené státy.

Další příklad pochází z období hned po ukončení 2. světové války. Tehdy započala téměř půl století trvající tzv. studená válka – období, kdy bylo lidstvo nejblíže k vypuknutí té třetí světové. Polarizace sil byla ještě očividnější: Sovětský svaz, celá střední a východní Evropa, Balkán, Čína, velká část států Blízkého východu, Severní Korea a Kuba, toto všechno bylo sjednoceno jednou ideologií; a proti tomuto bloku se postavily státy, které se až doposud nazývají Západem.

Uvedené tři scénáře mají jednoho společného jmenovatele – ostrou polarizaci sil, kdy není žádný prostor pro politické manévry. Přechodu studené války ve válku horkou, jadernou, se lidstvo vyhnulo jen díky tomu, že se právě objevil prostor pro politické manévrování v podobě tzv. válek v zastoupení, které se rozhořely v Asii nebo v Africe.

Podíváme-li se na současnou situaci ve světě, zjistíme, že není příliš vyhrocená a že velmoci – ať už skutečné, nebo aspirující, globální, či regionální – nejsou natolik názorově a ideologicky rozděleny, aby se nenašlo řešení pro uklidnění situace. Na druhou stranu je nutné rovněž zdůraznit, že situace není ani tak optimistická, jak by se z předchozích řádků mohlo vyvozovat.

Letošní incidenty týkající se Severní Koreje nebo Sýrie nám musí sloužit jako neustálá připomínka faktu, že ačkoli globální konflikt s velkou pravděpodobností v blízké budoucnosti nehrozí, je nezbytné posuzovat bezpečnostní situaci nesmírně citlivě a obezřetně.

Od Berlínského kongresu do vypuknutí 1. světové války uplynulo přesně 30 let, od 1. první světové do 2. druhé světovou války 21 let a 2. světovou válku od té studené dělily necelé čtyři roky. Taková je zkušenost, velice jasná a výmluvná. A poněvadž nejde již o naši přímou zkušenost, měli bychom se z ní poučit a vyvodit případné důsledky pro jednoho každého z nás.

Pouze tak nebudeme považováni za hlupáky dle známého citátu kancléře Otto von Bismarcka, jenž pravil: "Pouze hlupák se učí ze své zkušenosti. Moudrý muž se poučí ze zkušenosti ostatních."

Nahlásit chybu v článku


Související články

Podoba válek v 21. století: Příčiny válek v minulosti

Na našich stránkách jsme si již vysvětlili roli armády ve státě a její význam pro společnost. U nás ...

Podoba válek v 21. století: Ovládnutí klíčových bodů

Jedním z konceptů, které mohou ovlivňovat vývoj válek v budoucnosti, jak bylo zmíněno v předchozím ...

Podoba válek v 21. století: Boj o zdroje ve vesmíru

Předchozí článek série pojednávající o možných válkách budoucnosti se soustředil na geopolitické ...

Podoba válek v 21. století: Terorismus

Článek o možném rozšíření válek do vesmíru nás zanesl do trochu vzdálenější budoucnosti. Ale ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Borek
    23:11 30.09.2013

    Zkuste, Ondřeji, zalistovat staršími články na http://technet.idnes.cz... třeba o vesmíru, vojenství, leteckých katastrofách, technických zajímavostech atd. Třeba od autorů Pacner, ...Zobrazit celý příspěvek

    Zkuste, Ondřeji, zalistovat staršími články na http://technet.idnes.cz... třeba o vesmíru, vojenství, leteckých katastrofách, technických zajímavostech atd. Třeba od autorů Pacner, Panchartek, Šírová, Kasík... Je teda nutno odfiltrovat blbosti o internetu :) Z tohoto serveru jsem se vlastně před nedávnem dostal sem. Vycházejí tam někdy i HODNĚ dlouhé a mnohastránkové články a v diskuzích jsou téměř jednomyslně výborně a nadšeně hodnocené. Rozhodně neplatí, že by článek delší než několik odstavců ztrácel na čtenosti, jak píšete. Nenechte si diktovat od rádoby marketingových odborníků a nebojte se projevit tvůrčí potenciál :) I když nevím, jaké máte redakční pokyny.Skrýt celý příspěvek

  • Ondrej Rajkovic
    10:46 30.09.2013

    Ad caslaval: Ano, mate pravdu s tim, ze kazde hodnoceni valek je neuplne. Kazdopadne pokud se snazite porovnavat priciny potom musite najit spolecny menovatel a srovnavat dle ...Zobrazit celý příspěvek

    Ad caslaval: Ano, mate pravdu s tim, ze kazde hodnoceni valek je neuplne. Kazdopadne pokud se snazite porovnavat priciny potom musite najit spolecny menovatel a srovnavat dle tohoto jmenovatele. Pokud by jsem chtel tak bych mohl obe svetove valky i Studenou valku srovnavat na zaklade geopolitickych jmenovatelu. Ale uz by nebylo mozne je srovnavat na zaklade ideologii jelikoz v tomto pripade bychom museli vyloucit WW1.

    Ad kubo4747: Obrazok jadrovej explozie je iba cisto ilustracny a mozno zvoleny na zaklade toho, ze to je naozaj popularna predstava. Ta argumentacia, ktoru ste tu pouzil je velmi dobra a suhlasim s nou. Ak by aj doslo k 3. svetovej vojne tak by sa jednal o intenzivny, ale nejadrovy konflikt - aspon z pohladu stabilnych akterov. Nie je ale mozne vylucit, ze by sa zapojil nie celkom stabilny akter prizivujuci sa na globalnom konflikte, ktory by pouzil jadrovu zbran pre svoje vlastne zamery.

    Ad Borek: Pokud bych se pokousel psat vice obsahlejsi (tedy mene povrchni - z Vaseho pohledu) clanky potom by tyto clanky byly prilis dlouhe. Jejich delka by tedy ubirala na ctenarske popularite. Druhy duvod proc jsou tyto clanky natolik kratke je skutecnost, ze neni mozne presne napsat "toto a toto bude pricinou valky". I instituce, ktere se zabyvaji vyzkumem konfliktu jako napr. SIPRI vydavaji materialy, ktere popisuji mozne oblasti, ktere by mohly byt pricinou konfliktu.Skrýt celý příspěvek

  • Borek
    23:58 29.09.2013

    Jsem sám, komu tyhle články o podobě válek v 21. stolení přijdou povrchní? Zjednodušit do několika málo odstavců důvody vzniku první a druhé světové války a lehce z toho naznačit ...Zobrazit celý příspěvek

    Jsem sám, komu tyhle články o podobě válek v 21. stolení přijdou povrchní? Zjednodušit do několika málo odstavců důvody vzniku první a druhé světové války a lehce z toho naznačit budoucnost... hmm :(

    Jiné články si tu ale rád přečtu, díky za ně!Skrýt celý příspěvek

  • kubo4747
    18:37 27.09.2013

    Musím naraziť na váš obrázok, na jadrovú explóziu. Osobne si myslím, že v prípade 3. Svetovej vojny by vojna nebola jadrová ala stlačenie červených tlačítiek, ako si väčšina ľudí ...Zobrazit celý příspěvek

    Musím naraziť na váš obrázok, na jadrovú explóziu. Osobne si myslím, že v prípade 3. Svetovej vojny by vojna nebola jadrová ala stlačenie červených tlačítiek, ako si väčšina ľudí myslí. Pretože si zoberme, že vojna má nejaký dôvod a nech je to aký chce dôvod, tak vo väčšine použitie atomovky by prinieslo skôr problémy ako úžitok. Áno, nevravím, že to možné není, ale málo pravdepodobné. Skôr jadrový útok by som očákaval, ak je nejaký štát zlomený na kolenách alebo zatlačený do kúta, prípadne iný prípad, tak zo zúfalstva by to použité bolo. Ako napr. v Kórejskej vojne, kde McArthur chcel použiť jadrovú bombu na Číňanov a KĽDR, našťastie Truman to stopol.

    A ak by niekto bojoval o suroviny, tak jadrové útoky ani nehrozia... chcel som vlastne povedať len to, že keď sa hneď povie 3. Svetová, tak hneď každý vidí všetko v záblesku ohnivých a hríbovitých explózií, pritom to nie je ani pravda...Skrýt celý příspěvek

  • caslaval
    12:47 27.09.2013

    Každé hodnocení příčin válek je neúplné. Např. v případě Japonska a jeho vstupu do války autor argumentuje "imperialistickými" tužbami. Z jiného úhlu pohledu byl ale vstup Japonska ...Zobrazit celý příspěvek

    Každé hodnocení příčin válek je neúplné. Např. v případě Japonska a jeho vstupu do války autor argumentuje "imperialistickými" tužbami. Z jiného úhlu pohledu byl ale vstup Japonska do války nezbytností. Japonsko je takřka bez surovinových zdrojů a musí je tudíž hledat jinde. Útoku na Pearl Harbour předcházelo obchodní embargo, které USA uvalily na Japonsko. Tomu ale zase předcházela válka Japonska s Čínou a obsazení Francouzské Indočíny. Těmto událostem zase předcházelo ..... atd atd. Na pozadí je vždy boj o zdroje a zde nejsou ti dobří a špatní. Zde jsou si všichni rovni a nikdo nemá čisté ruceSkrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...