Podoba válek v 21. století: Boj o zdroje ve vesmíru
-
10. 9. 2013
-
15 komentářů
-
Mgr. Ondřej Rajkovič
Předchozí článek série pojednávající o možných válkách budoucnosti se soustředil na geopolitické aspekty, které mohou vést k vzniku konfliktů. Toto pokračování se bude zaměřovat na podobná hlediska, které jsou spjaty s geografií, ale v jiném smyslu slova.
Od prvních počátků existence lidských společenství byla dostatečná zásoba surovin jednou z hlavních podmínek potřebných pro přežití těchto společenství. Potraviny, voda a zásoby paliva na zimu byly prvními komoditami, které se shromažďovaly. Následoval stavební materiál a ostatní suroviny a produkty určené pro obchod.
S rozvojem společnosti a vznikem městských států a větších říší se přestalo primárně hledět na pouhé přežití, ale pozornost se přesunula na upevnění politické moci. Tento trend se nejen, že neumenšil, ale naopak narostl s příchodem těžkého a hi-tech průmyslu.
Nárůst spotřeby nerostných surovin, který byl nerozlučně spojený se zvyšováním kvality i kvantity jednotlivých průmyslových odvětví s sebo přinesl novou dilemu. Co až budou stávající zásoby surovin vyčerpány?
Jedna část názorového spektra odborníků i veřejnosti se začala přiklánět k možnosti využívat obnovitelné zdroje. Voda, vítr, Slunce jsou komodity, které nemohou být vyčerpány v horizontu desítek nebo i stovek let a tedy přirozeně nabízejí adekvátní alternativu. Technologie pro využití těchto zdrojů, do jisté kvalitativní i kvantitativní míry, již existují a jsou dostupné.
Kvalifikátor „do jisté míry“ znamená, že potrvá ještě nějakou dobu, než elektrárny vyrábějící elektrickou energii z obnovitelných zdrojů budou moci plnohodnotně nahradit klasické zdroje elektřiny. Až se tak stane, potom je možné očekávat pozitvní změnu v myšlení politiků.
Státy, které v současnosti disponují velkými zásobami ropy a zemního plynu budou nahrazeny jiným prvkem. V případě solární energie to mohou být území v blízkosti rovníku, kde je v průběhu roku největší počet slunečných dní. Dosadit ostatní proměnné do rovince nebude až takový problém v případě ostatních obnovitelných zdrojů (vítr, biomasa, přílivové elektrárny, geotermální elektrárny).
Klíčovým problémem jsou však suroviny potřebné pro hi-tech průmysl – a tedy i zbrojní průmysl. V obecné rovině je tento problém ještě vážnější než problém týkající se nerostných surovin potřebných pro výrobu elektrické energie.
Video: NASA chystá výpravu k asteroidům a jejich transport na oběžnou dráhu Měsíce. Asteroidy představují obrovskou zásobárnu vzácných prvků nutných pro high-tech průmysl. / YouTube
Zásoby některých cenných kovů se tenčí takovým tempem, že v průběhu tohoto století poptávka po nich předčí naše možnosti tuto poptávku naplnit ze zdrojů na Zemi[1]. Pokud tedy nebude možné nalézt tyto kovy na Zemi, potom zůstavá jediné místo kde je hledat – vesmír.
Z pohledu prognózy tedy je jasné, že se pozornost obrátí nad atmosféru naší planety. Od prvotních vesmírných skoků v podobě vyslání Jurije Gagarina do vesmíru nebo přistání Apolla na Měsíci ušlo lidstvo ve vesmíru již kus cesty.
Doprava materiálu na nízkou oběžnou dráhu už není výsadou pouze národních států, ale také soukromých společností[2]. Je tedy velmi pravděpodobné, že z hlediska potřeby udržet si určité schopnosti a při rozeznání důležitosti vesmíru pro národní průmysl se i jednotlivé státy budou snažit dostat se na první místo v žebříčku využívání vesmíru.
V současné době se ještě mnoho lidí dívá na iniciativy společností SpaceX nebo Planetary Resources jako na scénář k sci-fi filmu z produkce Hollywoodu. A po několik let nebo desítek let to tak ještě stále může být. Každopádně je potřebné zvážit, že pokud by bylo možné získávat solární energii na nízké oběžné dráze[3] nebo těžit suroviny z asteroidů, potom je určitě možné umístit ve vesmíru také zbraňové systémy (s posádkou nebo bez posádky).
Z historie je jasně vidět, že kam vkročí noha člověka tam se také objeví také jeho ambice. A ruku v ruce s ambicemi – osobními i politickými – jde také potenciál pro konflikt.
Související články
Vojenský raketoplán X-37B opět na cestě do vesmíru
Americké letectvo US Air Force již potřetí pošle do vesmíru svůj malý robotický raketoplán X-37B. ...
-
02.10.2012
-
2 komentářů
-
Jan Grohmann
Vesmírný letoun Skylon
Dnes si představíme technologii, která není sice primárně vyvíjena pro vojenské účely, ale jsme si ...
-
01.12.2012
-
2 komentářů
-
Jan Grohmann
Projekt Hydronaut: Pod vodu i do vesmíru
V roce 2010 se Česká republika stala centrem světové kosmonautiky. Tehdy se v Praze konal 61. ...
-
09.12.2012
-
0 komentářů
-
Pavel Boháček
Skylon: Kosmický letoun má zelenou
Vláda Velké Británie potvrdila svůj zájem podpořit vývoj kosmického letounu Skylon. V příštích dvou ...
-
17.07.2013
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
Proti dost velkemu sutru by ani atomovky nepomohly. Proc zrovna neobyvane uzemi, proc ne treba velke melke vodni plochy (pobrezni more, atd)? Nebo proc ne Antarktida, hezky na snih ...Zobrazit celý příspěvek
Proti dost velkemu sutru by ani atomovky nepomohly. Proc zrovna neobyvane uzemi, proc ne treba velke melke vodni plochy (pobrezni more, atd)? Nebo proc ne Antarktida, hezky na snih a led v mezinarodnim drzeni?
Muj odhad vic tihne k pristavacimu/navratovemu systemu pouzitemu ve filmu "Moon". Pro odlet z planety zase povazuji za dobry napad bud "orbitalni vytah", nebo ruzne verze elektromagneticke skokanske rampy.
O reseni nekterych technickych obtizi okolo vesmirnych letu, konstrukce lodi, tezby a boje ve vesmiru jsme diskutovali s prateli na techto strankach:
http://www.sga-project.com/for...
http://www.sga-project.com/for...
Tema "Realisticky kosmicky bitevnik":
http://www.sga-project.com/for...
Lasery, bodova obrana, vesmirna vyzbroj
http://www.sga-project.com/for...
Vsadit se muzem, jsem (zadarmo a nechteji zadne prehnane informace) registrovany na te diskuzni strance na kterou jsem ted odkazoval. Zaroven na ni je "PM" - osobni mailovy system pro kontakt mezi cleny. Rad poklabosim. Posledni dobou se vyskytuju i v Praze, takze muzem nekdy i poklabosit vsede z oci do oci... :)Skrýt celý příspěvekAd Jan - Technicky i technologicky tato moznost schudna je, politicky je to bohuzel trochu narocnejsi. V tomto ohledu by vyhodu mely velke staty, ktere maji velka neobyvana uzemi ...Zobrazit celý příspěvek
Ad Jan - Technicky i technologicky tato moznost schudna je, politicky je to bohuzel trochu narocnejsi. V tomto ohledu by vyhodu mely velke staty, ktere maji velka neobyvana uzemi uvnitr svych hranic. Slo by tedy zejmena o Rusko, Kanadu, Cinu a Indii. Jedna se o staty, ktere uz maji vesmirny program a tedy by mohly provest rizeny pad asteroidu na vlastni uzemi. V pripade potreby pouzit uzemi jineho statu - ze mi na mysl prichazi hlavne Afrika - by to jiz bylo komplikovanejsi jelikoz by ten-ktery stat pozadoval nejakou kompenzaci. A jak se na to zatim divam tak vyska zisku z takto ziskaneho asteroidu neni dostatecne velka na to, aby se z ni mohly jeste poskytovat kompenzace jinym statum za pouziti jejich uzemi jako pristavaci drahy.
Jeste pridam jeden pohled na vyuziti asteroidu, ktere by byly dopraveny na obeznou drahu zeme. Kazdy z nas si pamatuje nedavny dopad meteoritu v Rusku. Co by se stalo pokud by takovy dopad byl proveden umele jako soucast uderu jednoho statu na druhy? V soucasnosti je protiraketova obrana postavena na detekovani odpalu rakety z uzemi jineho statu. Toto by bylo velmi lehke obejit navedenim meteoritu na kolizni drahu. Bylo by tedy mozne sestrelit meteorit pomoci jinych nez nuklearnich hlavic jeste pred jeho dopadem?Skrýt celý příspěvekDovolím si navrhnout ještě jednu schůdnou technologii těžby asteroidů. Tedy schůdnou technicky, nevím jak politicky. Teoreticky půjde navést asteroid na kolizní dráhu Země ...Zobrazit celý příspěvek
Dovolím si navrhnout ještě jednu schůdnou technologii těžby asteroidů. Tedy schůdnou technicky, nevím jak politicky.
Teoreticky půjde navést asteroid na kolizní dráhu Země (Měsíc) a řízeným pádem ho umístit někde do neobydlených míst.
Asteroid by se asi musel obalit nějakým žáruvzdorným materiálem (např. bázi aramidových vláken) a při letu do atmosféry stabilizovat a aspoň částečně zpomalit, např. padáky.
Ještě dovolím malý náznak, jak důležité jsou vzácné kovy. V dnešní sobě se obrovským způsobem rozmáhá elektromobilita. V elektrických autech se nejčastěji používají baterie na bázi Lithia. A ne jen v automobilech, laptopech, telefonech, tabletech… všude tam, kde jsou nutné výkonné baterie.
Zásoby Lithia ve světě: 1. Bolívie 5,4 mil. t, 2. Chile 3,0 mil. t, 3. Čína 1,1 mil. t, 4. USA 0,4 mil. t
Tedy například žádná země z Evropy… Evropští výrobci, a do jisté míry i USA, jsou tak zcela závislí na vůli jiných zemí.Skrýt celý příspěvekAd Ultramarinus - Zde si dovolim trochu nesouhlasit s Vasim komentarem. Ani ne tak v rovine pointy Vaseho komentare jako spise s kvalitativnim odhadem. Dle meho sice potrva ...Zobrazit celý příspěvek
Ad Ultramarinus - Zde si dovolim trochu nesouhlasit s Vasim komentarem. Ani ne tak v rovine pointy Vaseho komentare jako spise s kvalitativnim odhadem.
Dle meho sice potrva nejaky cas, mozna to bude i Vami zminenych deset let, ale nemyslim si, ze to bude prave zamerene na Mesic. Schvalne jsem se dival na stranku Planetary Resources a i na stranku wikipedie venovanou teto spolecnosti a zaujalo me vice veci. 1/ Planovane vypusteni prvniho technologickeho demonstratoru satelitu pro pruzkum moznych cilu je na duben 2014, coz je v horizontu par mesicu. Nasledne vypusteni satelitu Arkyd 100 je v planu v roce 2015 2/ Planetary Resources spojilo sve sily se spolecnosti 3D Systems a planuje pro sve satelity serie Arkyd vyuzivat 3D tistene komponenty.
Hlavni aspekt ktery zde vidim je ten, ze soukrome spolecnosti si nemohou dovolit vydavat finance ve velkem mnozstvi na projekty, ktere relativne brzy zacnou vydelavat. Staty mohou. A prave diky tomu, ze existuje jiste konkurencni prostredi v soukrome sfere tak si myslim, ze se tato oblast bude posouvat dopredu velmi rychle.
Kazdopadne pokud mi date na sebe kontakt, tak se muzeme soukrome vsadit jak dlouho to potrva nez zacnou byt videt realne vysledky ;o)Skrýt celý příspěvekS dnesni technologii potrva dost dlouho jenom k asteroidum doletet, natoz tam dostat nejakou vyrazne automatizovanou tezebni (a pravdepodobne i rafinacni + odpalovaci "navratovou") ...Zobrazit celý příspěvek
S dnesni technologii potrva dost dlouho jenom k asteroidum doletet, natoz tam dostat nejakou vyrazne automatizovanou tezebni (a pravdepodobne i rafinacni + odpalovaci "navratovou") jednotku. Sance na neco dlouhodobejsiho a rozumne vynosneho v horizontu deseti let, je tak mozna s Mesicem.
Myslim, ze o tech rucnich zbranich zacali psat proto, ze meli pocit, ze strelne zbrane ve vakuu nefunguji.Skrýt celý příspěvekAd David - Ano, ta vize zde byla jen byla odsunuta do uzadi. Nejprve tim, ze SSSR nevidel duvod pokracovat v zavodech ve vesmiru kdyz USA dostalo kozmonauty na Mesic. Taktez bylo ...Zobrazit celý příspěvek
Ad David - Ano, ta vize zde byla jen byla odsunuta do uzadi. Nejprve tim, ze SSSR nevidel duvod pokracovat v zavodech ve vesmiru kdyz USA dostalo kozmonauty na Mesic. Taktez bylo ideologicky vyhodnejsi (a levnejsi) podporovat ruzna hnuti s levicovym zamerenim jako zpusob boje proti Zapadu. A pak prisel konec Studene valky a rozpad SSSR a objevily se nove problemy.
V soucasne dobe je snaha o vyuziti vesmiru rozdelena na 3 skupiny - staty se zkusenostmi (USA, Rusko, Japonsko a ESA), aspirujici staty (Cina, Indie) a soukrome spolecnosti.. Zde vidim nejvetsi sanci na vytvoreni dvou bloku - jednoho mene fragmentovaneho s USA, Ruskem, ESA a Japonskem a soukromymi spolecnostmi, a druheho fragmentovaneho s Cinou a Indii.
Poznamka tykajici se nahrazeni surovin je velmi spravna. Dosud tomu tak bylo, ale neni zarucene, ze to bude i trend budoucnosti. Tento clanek jsem psal jako jednu z moznosti. Je to zatim hudba budoucnosti, mozna vzdalenejsi nez si myslime, ale ta moznost zde je a bylo by chybou ji prehlizet.Skrýt celý příspěvekTak různé podobné vize vesmírných válek se objevovaly už někdy v šedesátých letech - a předpokládalo se, že ty války proběhnou už někdy kolem roku 2000. Jak vidno, tak trochu se to ...Zobrazit celý příspěvek
Tak různé podobné vize vesmírných válek se objevovaly už někdy v šedesátých letech - a předpokládalo se, že ty války proběhnou už někdy kolem roku 2000. Jak vidno, tak trochu se to nestalo.
Většina těchto vizí poněkud zanedbává technický rozvoj, resp. chápou jej pouze mechanisticky. zatím přitom vždy byly nalezeny náhražky za potřebné suroviny. A kde je jistota, že ony chybějící suroviny budou ještě za 20 let potřeba, co když vývoj půjde jiným směrem?Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...