Obří cvičení RIMPAC 2016: Mariňáci testují bojové roboty

RIMPAC je obří mezinárodní vojenské cvičení konající se každé dva roky. Současného ročníku RIMPAC 2016 se účastní 27 zemí, 45 lodí, pět ponorek, 200 letadel a 25 000 osob. Cvičení se účastní i Čína s pěti plavidly a 1200 námořníky. Vlajkovou lodí čínského námořnictva je na cvičení raketový torpédoborec třídy Luyang II.

Cvičení využila mimo jiné i k otestování nových technologií americká námořní pěchota. Mariňáci například testují technické a taktické možnosti podpůrných robotických vozidel.

Americká námořní pěchota je expediční síla určená k obojživelným operacím. Po vysazení na pobřeží musí Mariňáci bojovat a udržet pobřeží do té doby, než bude vybudováno předmostí pro příchod hlavních sil.

To vyžaduje obrovskou míru samostatnosti - je třeba vzít sebou zásoby, vybavení a munici na několika denní bojovou činnost.

Mariňáci proto mohou na zádech nést až 60 kg zásob a munice. Americká společnost pro biomechaniku ASB (American Society Biomechanics) však podle rozsáhlých výzkumů doporučuje vojákům nést maximální zátěž 23 kg (50 liber). 

Podvozek MUTT lze osadit koly nebo speciálními "čtyřkolkovými" pásy; větší foto / Public Domain

Mariňáci se na pobřeží dostávají po moři a ze vzduchu. Právě pro letecké vysazení z vrtulníků a konvertoplánů je předurčen elektrický robot MUTT. Robot o vlastní hmotnosti 350 kg dokáže vysazeným Mariňákům poskytovat zásoby, vybavení, munici a také v případě nutnosti palebnou podporu.

MUTT vyvíjí a testují výzkumné laboratoře námořní pěchoty MCWL (Marine Corps Warfighting Laboratory). Testovaní robotů na cvičení RIMPAC 2016 umožní námořní pěchotě zjistit, zda jsou robotické systémy již dostatečně vyspělé pro nasazení do ostrých akcí.

MUTT se pyšní kompaktními rozměry a nízkou hmotností. Na šířku měří 137 cm a na délku 152 cm. Kromě vlastní hmotnosti přepraví až 257 kg nákladu. MUTT lze problémů s výsadkem transportovat ve vrtulnících CH-53 nebo v konvertoplánech CV-22 Osprey.

MAARS (Modular Advanced Armed Robotic System); větší foto / Public Domain

Pohon robota MUTT je čistě elektrický. Pohonná jednotka čerpá energii z lithium-iontových baterií. Při plném zatížení dokáže robot urazit až 24 km

MUTT  využívá pouze pevné nápravy - robot je tak konstrukčně maximálně jednoduchý. Změna směru se děje pomocí přibrzďování jednotlivých kol. Zdroje prozatím mlčí, zda vozidlo pohání jeden nebo více elektromotorů.

Dalším testovaným elektrickým robotem je menší MAARS (Modular Advanced Armed Robotic System). Robot je určen především pro průzkumné úkoly v zastavěném prostředí a k bojovým operacím uvnitř budov. MAARS je poslední generací robotů rodiny TALON, resp. SWORDS, zavedených v americké armádě.

MAARS váží 167 kg a jeho baterie, podle zatížení, poskytují dostatek energie pro provoz v délce 3 až 7 hodin. Výzbroj tvoří kulomet M240B ráže 5,56 mm a (případně) čtveřice jednoranných 40mm granátometů.

MAARS je mimo jiné určen k "čištění" budov; větší foto / Public Domain

Operátor pomocí malého modulu ovládá robota MAARS na vzdálenost až 1000 m. Robot je vybaven např. mikrofonem/reproduktorem pro komunikaci, laserovým značkovačem a směrovým detektorem palby.

Zbraňovou stanici lze nahradit robotickou rukou, která dokáže zvednout náklad o hmotnosti 54 kg (např. dělostřelecký granát ráže 155 mm) nebo táhnout předmět o hmotnosti až 140 kg (tedy například člověka).

Podle brigádního generála Franka Kellyho se blíží doba, kdy spolupráce mezi lidmi a roboty zcela změní způsob vedení bojových operací.

“Jednu z věcí, které chceme zdůraznit ale je: Nesnažíme se nahradit Mariňáky a námořníky roboty - to není náš cíl. Musíme vyladit bazosádkové systémy a uvažovat o tom, do jaké míry mohou být tyto systémy plně autonomní,” komentuje zavádění robotů k námořní pěchotě Kelley.

Zdroj: RIMPAC 2016