Nový ruský protiletadlový systém S-350E
-
24. 8. 2013
-
10 komentářů
-
Jan Grohmann
Na letošní vojenské výstavě MAKS 2013 v Moskvě firma Almaz-Antej představila nejnovější derivát svého protiletadlového systému S-300. Nový komplet středního dosahu označovaný jako S-350E má ve výzbroji ruské armády nahradit stárnoucí S-300.
Již v červnu letošního roku firma Almaz-Antej představila S-350E prezidentu Vladimíru Putinovi. Jak informoval magazín Hlas Ruska, nové protiletadlové a protiraketové komplety S-350E mají nahradit kromě systémů S-300 také komplety 9K37 Buk.
S-350E je protiletadlový systém krátkého a středního dosahu. Má chránit pozemní objekty před masivními útoky různých typů letadel, údajně včetně letadel disponujícími vlastnostmi stealth. Současně S-350E dokáže najednou postřelovat jak letadla, tak také balistické rakety.
U moderních zbraňových technologií hraje klíčovou roli moderní elektronika. Komplet S-350E, podle vyjádření firmy Almaz-Antej, má disponovat nejnovějším multifunkčním radarem. Velice krátký je také reakční čas, údajně pouze 5 minut od zastavení až po první odpal.
Důležitou vlastností je také možnost vertikálního startu antirakety – ostatně typická vlastnost pro všechny systémy S-300 nebo S-400. Protiletadlový komplet tak může vystřelovat antirakety okamžitě do libovolného směru, bez nutností natáčení celé odpalovací sekce.
Foto: S-350E / Almaz-Antej
Komplet S-350E má ve výzbroji rakety s kratším doletem než například S-300PMU (dolet až 250 km). Místo toho ve své odpalovací sekci má místo pro 12 raket 9M96E (dolet 40 km) nebo 9M96E2 (dolet 120 km).
V případě potřeby je možné použít také střely 9M100 (48 v odpalovací sekci, 4 v kontejneru) s doletem 15 kilometrů. Výhodou raket 9M100 není jejich dolet, ale extrémní manévrovatelnost.
Celá jednotka protivzdušné obrany S-350E se skládá ze tří druhů nadstaveb umístěných na kolových podvozcích nákladních automobilů BAZ. Jedná se o vozidlo s vypouštěcím zařízením 50P6A, velitelsko-štábního vozidla 50K6A a multifunkční radiolokátor 50K6A.
Nový S-350E vyplňuje mezeru v široké rodině ruských protiletadlových systémů. Ruské jednotky protivzdušné obrany krátkého dosahu zastupují komplety Pancir-S a Morfej (max 12 km). Protivzdušnou obranu dalekého dosahu pak tvoří S-300PMU/S-400 (max 250 km) a velmi dalekého dosahu S-500/A-135/A-235 (max 600 km dálkově, 400 km výškově).
Zdroj: Altair, Hlas Ruska
Související články
Írán stále doufá v ruský protiletadlový systém S-300
Jednou ze zbraní, o kterou Írán dlouhodobě usiluje, je ruský protiletadlový systém S-300. ...
-
03.09.2012
-
1 komentářů
-
Michal Polák
Ruský protiletadlový systém S-300 pro Sýrii
Sýrie se zmítá v bludném kolu chaosu a násilí. V poslední době navíc prosakují zprávy o dodávce ...
-
20.05.2013
-
27 komentářů
-
Jan Grohmann
Zničí Izrael ruské systémy S-300 v Sýrii?
Podle libanonského listu al-Akhbar, který se odvolává na vyjádření Bašára Asada, jsou už ...
-
30.05.2013
-
57 komentářů
-
Jan Grohmann
Rusko nabídne Íránu protiletadlové systémy S-300
Írán se možná dočká svého vysněného zbraňového systému. Podle ruského deníku Kommersant Rusové ...
-
25.06.2013
-
9 komentářů
-
Jan Grohmann
Souhlasím, to ostatně jsem již zmínil - podle mne bude klíčová kvalita obsluhy. A ta podle mne bude trochu zaostávat, byť Syřané v tomto směru udělali poměrně značný pokrok ...Zobrazit celý příspěvek
Souhlasím, to ostatně jsem již zmínil - podle mne bude klíčová kvalita obsluhy. A ta podle mne bude trochu zaostávat, byť Syřané v tomto směru udělali poměrně značný pokrok (jelikož měli omezené možnosti akvizice nové techniky, soustředili se právě na výcvik. Ale jelikož v dnešní syrské armádě je situace díky dezercím nepřehledná, mám určité pochyby).
A mimochodem - Syřané i vzhledem k poměrně velké rozloze země se soustředili především na obranu omezeného počtu strategických míst místo nějaké celoplošné obrany. A vzhledem k tomu, že disponují velkým množstvím byť již starších systémů(S-200, který ale stále považuji za velmi výkonný), podařilo se jim dosáhnout značné koncentraceSkrýt celý příspěvekTak ono celá PVO se musí budovat systémově, mít jeden špičkový systém a kolem něj díry kde si útočící nepřítel dělá co chce je na pytel. Základem je dobrá ostraha vzdušného ...Zobrazit celý příspěvek
Tak ono celá PVO se musí budovat systémově, mít jeden špičkový systém a kolem něj díry kde si útočící nepřítel dělá co chce je na pytel.
Základem je dobrá ostraha vzdušného prostoru (zjišťování cílů na vzdálených přístupech, ideálně mimo dosah jejich zbraňových systémů, radiolokační ostraha horizontu proti nízkoletícím strojům, potřebné zálohy, systém práce v prostředí REB a SEAD - vypínání radarů, přechody mezi frekvencemi, pasivní systémy detekce), bez toho jsme slepí. Radary podřízené jednotlivým celkům PVO (pluky, baterie) včetně těch s dalekým dosahem jsou primárně určeny jim samým a nemohou primárně plnit funkci trvalé ostrahy prostoru, maximálně mohou sloužit jako dodatečný zdroj informace při vyřazení nadřezených systémů.
Další důležitou věcí je systém rozmístění dostupných prostředků. Ideální je, pokud celé zájmové území kryje "bublina" nějakého PVO prostředku dalekého dosahu (S-300, S-400) s tím, že v ní se nalézají další místa chráněná komplety středního a krátkého dosahu (typicky letiště, důležité uzly infrastruktury, postavení radarů a baterií PVO prostředků dalekého dosahu, místa soustředění vojsk) s tím, že velení PVO rozděluje cíle podle jejich nebezpečnosti (komplety PVO dalekého dosahu primárně napadají radarové letouny, strategické bombardéry, formace útočících letounů ve velkých výškách), přičemž systémy kratších dosahů působí proti strojům pronikajícím nízkým letem nebo přímo útočícím na zájmové objekty.
Ale hlavně - důležitá je zejména vycvičenost obsluh a dobré velení na všech úrovních, kdy vrchní velení efektivne rozděluje cíle a i v případě rozbití systému jsou nižší velitelé schopni efektivně řídit palby svých jednotek, spolupracovat se sousedy a zařídit distribuci k nižším jednotkám (typicky radar baterie dalekého dosahu vykryje výpadek hlavní sítě a dodává informace o vzdušné situaci bateriím krátkého dosahu ve svém okolí).Skrýt celý příspěvekTo Refael - tak co se týče taktiky, Syřané měli hodně spolupracovat se Srbskem a Běloruskem na vytvoření nových postupů. Bylo by chybou dívat se jen na postup Ruska a jeho taktiku. ...Zobrazit celý příspěvek
To Refael - tak co se týče taktiky, Syřané měli hodně spolupracovat se Srbskem a Běloruskem na vytvoření nových postupů. Bylo by chybou dívat se jen na postup Ruska a jeho taktiku. Předtím byli naučeni pracovat spíše ve stylu studené války (velké množství PLŘS proti valu útočících letounů, což je dnes anachronická představa). A Bělorusové jsou v tomto směru dnes hodně na výši (orientují se především na co nejkvalitnější PVO, zatímco letectvo jako takové příliš nerozvíjejí). A Srbové své zkušenosti mají také - a nemyslím jen ono legendární sestřelení F-117.
Přiznám se - jaký konkrétně tehdy měli radar nevímSkrýt celý příspěvekTo David: pokusím se dohledat z archivu o jaký radar přesně šlo toho r.2007. Jen si vzpomínám, že před Syřany si stejný radar zakoupili i Íránci a po zásahu na syrský reaktor ...Zobrazit celý příspěvek
To David:
pokusím se dohledat z archivu o jaký radar přesně šlo toho r.2007.
Jen si vzpomínám, že před Syřany si stejný radar zakoupili i Íránci a po zásahu na syrský reaktor ho "reklamovali" Rusům, že chtěli zrušit další kontrakty na další radary téhož typu.
Rusové přispěchali do Sýrie zjistit příčinu selhání. Počítám spíše, že se jednalo o selhání obsluhy či taktiky naší IAF nebo obojí.
Z tohoto příkladu jsem pouze chtěl demonstrovat, že vynikající papírové parametry neznamenají vše, ale záleží hlavně na taktice.Skrýt celý příspěvekTo Refael - tak samozřejmě radary jsou velmi důležité, ale stejně tak je potřebný i adekvátní zbraňový systém. A takový Sýrie neměla, resp. neměla moderní (pokud vím, tak ten ...Zobrazit celý příspěvek
To Refael - tak samozřejmě radary jsou velmi důležité, ale stejně tak je potřebný i adekvátní zbraňový systém. A takový Sýrie neměla, resp. neměla moderní (pokud vím, tak ten reaktor měly střežit staré SA-6 v nemodernizované verzi - přiznám se, trochu nechápu, proč pro tak prestižní cíl nepoužili Buk, který je technologicky a výkonově mnohem dál a který mají již nějaký čas ve výzbroji). Tenhle systém je přece jen o něčem jiném.
Takže ano - záleželo by na tom, kolik takovýchto systémů by Sýrie zakoupila, k ochraně čeho by je použila, zda by dokázala dostatečně kvalitně vycvičit obsluhu atd. A v podmínkách dnešní Sýrie by to bylo asi poměrně obtížnéSkrýt celý příspěvekPopravdě jsem nic nepřekládal, označení jsem převzal od http://czech.ruvr.ru/2013_08_2... a ...Zobrazit celý příspěvek
Popravdě jsem nic nepřekládal, označení jsem převzal od http://czech.ruvr.ru/2013_08_2... a http://www.altair.com.pl/news/...
Ujistíme se, že tomu tak skutečně je a dáme to do pořádku.Skrýt celý příspěvekVážení,
pan Grohmann během překladu se dopustil chyby, když zaměnil měkké ruské "Je" za naše tvrdé "E". Správný přepis zkratky má být: S-350Je.Vážení,
pan Grohmann během překladu se dopustil chyby, když zaměnil měkké ruské "Je" za naše tvrdé "E". Správný přepis zkratky má být: S-350Je.Celkem pěkný článek až na par chyb.
S-400 má s raketami 40N6 dálkový dosah 250 mil a ne km (trošku rozdíl), a protivzdušnou obranu dalekého dosahu pak tvoří S-300PMU ne S-350PMU.Celkem pěkný článek až na par chyb.
S-400 má s raketami 40N6 dálkový dosah 250 mil a ne km (trošku rozdíl), a protivzdušnou obranu dalekého dosahu pak tvoří S-300PMU ne S-350PMU.Ono hlavně záleží na taktice samotného leteck.úderu .Spíše půjde o kombin.úder speciálních jednotek a poté letectva. Vynikající papírové parametry určitého zbraňového systému ...Zobrazit celý příspěvek
Ono hlavně záleží na taktice samotného leteck.úderu .Spíše půjde o kombin.úder speciálních jednotek a poté letectva.
Vynikající papírové parametry určitého zbraňového systému automaticky neznamenají jeho 100%ní úspěch, viz.úder naší IAF na syrský reaktor v r.2007. Také tamní oblast pokrýval jeden z nejmodernějších ruských radarů.
Jak jsem psal, půjde hlavně o taktiku.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...