NÁZOR: Federální armáda Evropské unie

*Foto: Švédští vojáci v Chadu působí pod hlavičkou EUFOR (European Union Force). / European Defence Agency*

V poslední době evropské země ztrácejí ve zbrojení dech. Ekonomická krize započala etapu snižování obranných rozpočtů jednotlivých zemí. Snižování počtů vojáků i techniky jde ruku v ruce v omezování projektů modernizace a vývoje nových prostředků. V některých zemích více, v jiných zemích méně.

Veliké země Asie však tento trend nemají a nakupují moderní vojenskou techniku. Rusko před časem začalo do svých léta chátrajících ozbrojených sil také investovat.

USA rovněž musí výdaje na obranu upravovat, ale řada projektů je stále živých. Spojené státy čím dál hlasitěji upozorňují na to, že Evropě klesá schopnost vlastní obrany. Prakticky nejhůře jsou na tom relativně mladí členové, kteří se dostali do EU v posledních kolech rozšiřování, a to zejména i proto, že se jedná o malé státy a malé ekonomiky.

Malé vs. velké státy - srovnávání nesrovnatelného

Vzniklá situace nás vede ke srovnávání armád, jejich výzbroje a schopností. Zde je však potřeba upozornit, že mnohdy se srovnává nesrovnatelné.

Nejde jen o velikost státu. Je pochopitelné, že třeba Slovinsko není možno srovnávat s Francií a třeba zase Francii s Čínou.

Malé Slovinsko si může se svým rozpočtem dovolit mnohem méně, než mnohem větší stát. Pro Francii je nákup 30 stíhaček relativně malý problém. Pro Slovinsko se jedná však z finančních důvodů o problém neřešitelný. Pokud Slovinsko začne budovat stíhací letectvo, tak může obratem zrušit vše ostatní, protože na to nebudou peníze.

Dělení států v 90. letech Evropě moc neprospělo. Jedním z příkladů, kde se dělení zemí nejvíce podepsalo, je právě obrana.

Československo mělo problém kupovat moderní stíhací letadla už za socializmu. Při nákupu MiGů-29 se rozhodlo o koupi jen 20 kusů s tím, že další se výhledově přikoupí. Šlo o poměrně nákladnou záležitost, kterou ale společný stát mohl unést.

ZbrojnÃ vÃ½daje ÄlenskÃ½ch zemÃ EU za rok 2012 Tabulka: Zbrojní výdaje (€) členských zemí EU za rok 2012 . / Wikipedia

Dnes jsou ale oba menší nástupnické státy jen s problémy schopné stíhací letectvo financovat. Česko si stíhačky půjčuje a Slovensko se stávajícími letadly drží jen obtížně nepřetržitou hotovost.

Politici jednoduše při dělení zapomenuli, že to není jen o tom vydělit něco v poměru 2:1. Řada nákladů zůstane, bez ohledu na to, jestli těch mašin máte 10, 20 nebo 50. Jenže stíhací letectvo je jen špičkou ledovce.

Nejvíce tristní a také nejvíce viditelnou je tato situace v zemích bývalé Jugoslávie. V minulosti se jugoslávská armáda rozprostírala rovnoměrně po krajině. Nezáleželo, zda se jednalo o území Chorvatska, Slovinska nebo Srbska. Obrana dostávala peníze ze společného rozpočtu všech oblastí.

Rozpad Jugoslávie na menší celky znamenal pro jejich armády ztrátu řady schopností. Zmíněné stíhací letectvo bylo jednou z položek, které musely nástupnické malé státy odepsat. Sami na financování stíhacího letectva prostě nemají.

Platí tedy, že čím menší stát, tím více procent HDP musí vydat na obranu. V opačném případě bude mít méně schopností než velká země, která vydává na obranu stejné procento HDP.

Federální armáda

Specifickým prvkem jsou federativní země. Typickým příkladem je právě třeba již zmíněná Jugoslávie. Dokud byla společná federální obrana, tak si společně mohly tyto oblasti dovolit poměrně více, než dnes jako malé samostatné státy.

Nesmíme však zapomínat na to, že federální armádu nebo lépe řečeno ozbrojené síly mají i Spojené státy. Jeden z nejčastějších omylů, se kterými se můžeme setkat, když někdo porovnává schopnosti a vybavení ozbrojených sil USA a třeba ČR. Není možné srovnávat možnosti ozbrojených sil jedno malého státu a federálních ozbrojených sil USA.

Foto: AmerickÃ¡ nÃ¡rodnÃ garda pomÃ¡hÃ¡ po hurikÃ¡nu Sandy v New Yorku (2012). / U.S. Department of Defense Foto: Americká Národní garda pomáhá po hurikánu Sandy v New Yorku (2012). / U.S. Department of Defense

Je potřeba si uvědomit, že na území jednotlivých států USA se nacházejí tři typy vojenských jednotek: a) federální armáda, b) rezervní složky federální armády, c) národní garda.

Federální armáda má za úkol bránit zájmy USA v zahraničí a bránit území USA jako celek. Rezervní složky slouží k bojovému doplnění federální armády.

Národní garda je ozbrojeným sborem jednotlivých států, kterým disponuje guvernér – tedy v našem pojetí prezident daného státu. Je důležité si uvědomit, že ozbrojené síly, a to jak federální armáda, tak národní garda, umístěné na území jednoho členského státu USA nemají úplně vševojskový charakter. Naproti tomu Evropské země usilují obvykle o udržení vševojskové armády se všemi schopnostmi.

Federální armáda v Evropě

Udržení vševojskových armád evropských zemí stojí veliké peníze. Od ekonomické krize mají problém evropské země své ozbrojené síly financovat. Evropské státy „obranné peníze“ používají spíše na různé sociální a rozvojové programy. Větší země tento deficit snášejí lépe než malé.

Rovnoměrné rozložení a zajištění obrany Evropské unie, může zajistit federativní armáda. Část schopností si členské státy mohou ponechat a založit je hlavně na dobrovolnické službě.

Podobně jako v bývalé Jugoslávii nebo USA může být federální evropská armáda rozprostřená po celém prostoru Evropské unie. Každý stát získá několik jednotek federální armády.

NÄ›meckÃ© leopardy 2 Foto: Německé tenky Leopard 2. / Bundeswehr

Tato myšlenka však naráží na řadu větších či menších problémů. Asi největším je pocit ztráty suverenity vyčleněním hlavní části ozbrojených sil mimo dosah vládnoucí moci státu.

Poměrně velikým problémem je i názorová roztříštěnost jednotlivých zemí v EU. Státy EU mají problém se dohodnout doslova do písmene na tom, jakou barvu má pomeranč. Dohodnout se na podobě a rozmístění evropské federální armády se tak zdá jako nadlidský úkol.

Veliké emoce jistě vzniknou při převádění částí majetku jednotlivých ozbrojených sil na federální složky. Je jasné, že EU nemůže paralelně budovat nové federální ozbrojené síly s udržováním současných ozbrojených sil jednotlivých států v současné velikosti.

Pro řadu lidí je také nepřekonatelný problém překousnout cizí vojáky na svém území. Lze předpokládat, že primárně pro federální jednotky na území daného státu se rekrutují občané tohoto státu. Přesto pro řadu lidí půjde o cizí prvek.

Druhou věcí je přenesení odpovědnosti za nasazení „domácích“ vojáků ve federální armádě mimo území daného státu. Lidé jen těžko přijmou skutečnost, že Brusel rozhodl o nasazení „jejich“ armády někde v Africe nebo Asii.

VojÃ¡cÃ nizozemÃ Foto: Operátoři Nizozemského královské námořnictva. / Koninklijke Marine

Federální armáda a NATO

Mnoho lidí si slibuje zajištění společné obrany od NATO. Zde je třeba připomenout, že státy NATO mohou, ovšem nemusejí pomoci při obraně napadeného člena. Smlouva umožňuje pomoc, ale nikoho k pomoci nezavazuje.

NATO nemůže fungovat jako federální armáda už z principu. Pokud teoreticky federální armáda EU vznikne, může v rámci NATO působit. Výzvou se však stane celou spolupráci legislativně a smluvně ošetřit.

Evropská federální armáda by fungovala v NATO jako celek, rovnoprávný například k federálním ozbrojeným silám Spojených států. Jednotlivé evropské státy však již v tomto případě nemohou posílat své vojáky do zahraničí.

Federální armáda EU je také ekonomickým řešením řady problémů financování ozbrojených sil v Evropě. Výše příspěvků jednotlivých evropských členských zemí do federální armády bude přesně daná. Převádění peněz z obrany do jiných části rozpočtu tak nebude podléhat aktuálním politickým rozmarům daných států.

Z hlediska morálního však Evropa nebude na podobný projekt dlouho připravena. Jednotlivé ozbrojené síly mají dlouhou tradici a Evropa nemá na mnoho věcí jednotný názor. Vznik federální armády rovněž dále omezí státní suverenitu jednotlivých členských států.

Česká republika a další malé státy si musí uvědomit, že jejich suverenita samostatnost má také nějakou cenu. Bez dostatečně velkého obranného rozpočtu jednoduše malé armády ztratí některé ze svých schopností.

Názor profesionála

Pan Uher se dotkl okruhů problémů, které by bylo nutné vyřešit v rámci EU. EU by se musela shodnout (podle mého názoru) na řešení těchto:

+ geopolitických

+ ekonomických

+ právních

+ vojenských.

To znamená, že všechny státy EU by musely projít složitým procesem schvalování mnoha procedur, které by umožnily vznik a fungování federální armády. Polovičaté řešení jen jednoho z výše uvedených okruhů problémů by zcela nepochybně vznik a činnost federální armády znemožnilo. Členské země by musely udělat mnoho národních, politických, ekonomických ústupků a kompromisů.

Jsou na něco takového země v rámci EU připraveny??? Jak se do záležitosti promítnou historické zkušenosti jednotlivých národů? O jakém časovém horizontu vzniku takové armády se jedná? Kdo a podle jakého klíče rozhodne kolik, která země přispěje z vlastního rozpočtu, jaké vojenské síly vyčlení? Kdo a jakým způsobem rozhodne o nasazení takové armády? Jaká bude struktura velení?

Spousty otázek a prakticky žádné odpovědi. Jedna prozatímní odpověď je nasnadě – EU na něco takového není připravena a nejde jen o hledisko morální, jak píše p. Uher. Také je otázkou jak danou věc posuzovat.

Skrze současnou situaci nebo odhlédnout od současnosti a řešit problém s nadhledem, oproštěni od všeho co by vzniku takové armády bránilo. Já osobně bych byl pro druhou variantu, protože současnost nás silně rozděluje.

Co ještě dodat? Pan Uher by měl více používat podmiňovacího způsobu, protože takhle vzniká dojem, že něco již je hotovo, ale je tomu tak doopravdy? Závěrem p. Uher píše: “Česká republika a další malé státy si musí uvědomit, že jejich suverenita a samostatnost má také nějakou cenu. Bez dostatečně velkého obranného rozpočtu jednoduše malé armády ztratí některé ze svých schopností.“ V tom s ním naprosto souhlasím a přidal bych – bez dostatečně velkého obranného rozpočtu nepodléhajícího rozmarům vládnoucích garnitur!

Genmjr. Ing. Hynek Blaško

Nahlásit chybu v článku

Související články

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

Jan Grohmann

15:05 26.05.2014
- 2
- 0
Možná by se dalo inspirovat v Rusku a vytvořit evropské vojenské okruhy. Moc si nedokážu představit španělského vojáka bojujícího ve Finsku nebo britského vojáka bojujícího v ...Zobrazit celý příspěvek

Možná by se dalo inspirovat v Rusku a vytvořit evropské vojenské okruhy.
Moc si nedokážu představit španělského vojáka bojujícího ve Finsku nebo britského vojáka bojujícího v Turecku.
Schudnější se tak zda jako první krok rozdělení Evropy do určitých kulturních okruhů. Poté snad lze uvažovat o hlubší intergraci.
Portugalsko, Španělsko, Francie
Island, Irsko a Velká Británie
Nizozensko, Belgie, Německo
Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko
ČR, Polsko, Slovensko, Maďarsko,
atd.
Myslím, že zářným příkladem je projekt společného českého a slovenského letectva.Skrýt celý příspěvek
David

14:15 26.05.2014
- 1
- 0
Tak o nějaké možnosti vytvořit celoevropskou armádu se tady mluví už zhruba půl století. A za tu dobu se nedošlo k ničemu. I to asi o něčem vypovídá. Lze si také vzpomenout na ...Zobrazit celý příspěvek

Tak o nějaké možnosti vytvořit celoevropskou armádu se tady mluví už zhruba půl století. A za tu dobu se nedošlo k ničemu. I to asi o něčem vypovídá.
Lze si také vzpomenout na různé evropské výzbrojní programy. Až příliš často to skončilo fiaskem. I to je faktor, který nelze brát na lehkou váhu. Přitom si myslím, že to by mohla být cesta - společná akvizice bojových systémů, která by snížila jednotkovou cenu. Ale o tom se mluví tak dlouho...
A pak - stačí se podívat, jak dopadly současné volby do EP. Nechci je tady nějak komentovat, ale faktem je, že ve významných zemí Evropy, resp. EU (VB a Francie) posílily euroskeptické strany. To znamená, že lidé nemají zájem o federativní Evropu - a tedy ani o federální armádu.
Podle mne chybou Evropy jsou příliš nízké výdaje na obranu. Logicky lékem by tedy mohlo být jejich zvýšení. Nemyslím si, že by řešením bylo jejich skokové zvýšení na 2%, jak to učinilo např. Lotyšsko. Ale aspoň zastavení trendu snižování a mírné, postupné navýšení by cestou bylo.Skrýt celý příspěvek
liberal shark

12:56 26.05.2014
- 0
- 0
Osobně považuji za nejvyšší možnou ambici pro EU na příštích 15 let dosažení základních atributů, se kterými vznikla - neomezený pohyb zboží, služeb, lidí a kapitálu v rámci ...Zobrazit celý příspěvek

Osobně považuji za nejvyšší možnou ambici pro EU na příštích 15 let dosažení základních atributů, se kterými vznikla - neomezený pohyb zboží, služeb, lidí a kapitálu v rámci členských států. Momentální evropské problémy jako diskriminační dotace do zemědělství, nucená podpora OZE nebo záchranné balíčky v Eurozóně mají spíše potenciál válku vyvolat, než motivovat vznik společné zahraniční a obranné politiky. Vždyť ani nejsou schopni přemluvit Francii, aby přestala trvat na povinném stěhování Europarlamentu do Štrasburku !Skrýt celý příspěvek
Nemo

12:53 26.05.2014
- 1
- 1
Podotkl bych že většina armád VS se vojsk zbavovala protože už nebyl nikde žádný potenciální nepřítel. Rusko se ocitlo daleko a mělo dost problémů samo se sebou a nějaká invaze z ...Zobrazit celý příspěvek

Podotkl bych že většina armád VS se vojsk zbavovala protože už nebyl nikde žádný potenciální nepřítel. Rusko se ocitlo daleko a mělo dost problémů samo se sebou a nějaká invaze z Číny a Indie byla a je nemyslitelná. Proto je politikům zatěžko dávat prostředky na zbrojení když široko daleko žádný nepřítel.
Co se týče dnešní uměle vyvolané protiruské histerie tak se zapomíná že Putin v roce 2010 za svého předsedání vládě navrhoval vytvoření společného rusko-evropského ekonomického prostoru. Až po definitivním odmítnutí přesunul síly do menšího projektu - Euroasijské unie. Ani ta však neusiluje o konfrontaci, ale o spolupráci. Bohužel EU ve své podstatě není subjekt, ale spíše objekt zájmu větších mocností a podle toho to vypadá. Snad nová generace oproštěná od studenoválečného vidění něco pozitivního zmůže....
Jako fandovi vojenské techniky mi je smutno když vidím těch pár letadel co máme dokonce jen pronajatých. Na druhou stranu na udržení schopnosti to stačí - ikdyž mnohem lepší by bylo mít vlastní. Tenhle trend kdy je vše k najmutí není zrovna pozitivní. Zanedlouho budou i otevřeně soukromé armády k pronajmutí - a to je dost hrozivé. A tím jsme opět u financí - státy se bezhlavě zbavovaly svých podniků a ve finále se zjistilo že i udržet základní schopnosti vojska je problém. Jenže bohužel k tomu se přidala i nekompetentnost nových funkcionářů a to je pro každé vojsko smrtící koktejl.Skrýt celý příspěvek
Smirnov

09:41 26.05.2014
- 1
- 2
Jak může někdo tvrdit, že za socializmu jsme neměli dostatek kvalitní letecké techniky v rámci možné politicky dostupné???

Jak může někdo tvrdit, že za socializmu jsme neměli dostatek kvalitní letecké techniky v rámci možné politicky dostupné???
Ezekyl

09:00 26.05.2014
- 0
- 1
Raději snad tuto myšlenku opustit. Představa byrokraticko administrativního monstra, které by tak bylo vytvořeno, kde by (dle dosavadních počtů Evropských úředníků) bylo na jednoho ...Zobrazit celý příspěvek

Raději snad tuto myšlenku opustit. Představa byrokraticko administrativního monstra, které by tak bylo vytvořeno, kde by (dle dosavadních počtů Evropských úředníků) bylo na jednoho vojáka "v poli" asi tak 5-10 šimlů (v uniformě i bez). A země jako ČR by akorát financovaly (a neochotně, neprůhledně, atd.) rozpočet armády, která by se na ČR dost možná i v krizi vyprdla (nárazníkové pásmo, to známe). Ano v USA to smysl má, kde existuje federativní armáda + národní garda. V případě EU by to bylo rozpuštění národních armád a následná tvorba nové, federativní. Na financování obého Evropa nemá.

A představa, že se celoevropsky nejednotná výzbroj "unifikuje" je také celkem děsivá. Už vidím jednotný tankový sbor T-72, Leopardů, AMX, Challengerů, Stridsvagnů, Arietů, a dalších... Logistická noční můra (díly, servis, střelivo, palivo), nemluvě o nekompatibilitě komunikačních kanálů, momentální neexistenci společného výcviku... A to jsou jen tanky, jedna kapka z moře vojenské techniky...Skrýt celý příspěvek
Maulincio

08:36 26.05.2014
- 1
- 0
Ano, kdyby jsme byli Evropská Federace tak by federální armáda dávala smysl, ale v tuto chvíli a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budeme jenom jednotlivý státy v Evropské Unii a ...Zobrazit celý příspěvek

Ano, kdyby jsme byli Evropská Federace tak by federální armáda dávala smysl, ale v tuto chvíli a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budeme jenom jednotlivý státy v Evropské Unii a unie a federace je pořád něco jinýho. Bylo by fajn mít federální armádu, ale ještě na to není Evropa připravena a pravděpodobně ani nebude.Skrýt celý příspěvek