Modernizovaný bitevník Su-25UBM prošel testy

Rusové v minulém měsíci oznámili úspěšné dokončení zkušebních letů modernizované verze bojového letounu Suchoj Su-25UB(M), který je určený pro přímou podporu pozemních vojsk a pokročilý letecký výcvik. Podle dostupných informací má být letoun schopný působení v takřka jakýchkoliv meteorologických podmínkách a to i v konfliktech s vyšší intenzitou. Oproti předchůdcům přináší nová verze také jednodušší ovládání zbraňových systémů a s tím související integraci nových a mnohem přesnějších typů zbraní.

Na podporu pozemních vojsk

Vývoj letounu Su-25 byl zahájen již v sedmdesátých letech jako reakce na potřebu letounu k blízké podpoře pozemních vojsk. Sověti sice měli k dispozici podstatně výkonnější bombardéry, ale ty se pochopitelně nehodily pro nasazení v konfliktech nižší intenzity a pro útoky na méně chráněné cíle.

Nejblíže má ruský Suchoj Su-25 k americkému bojovému letounu Fairchild A-10 Thunderbolt II. A zatímco Američané svému letounu přezdívají „Prase bradavičnaté“, Rusové tomu svému naopak jen „Prase“. To protože je údajně schopné v případě nouze létat i na obyčejnou motorovou naftu i benzín, i když na úkor snížené životnosti pohonných jednotek.

A-10 Foto: A-10 Thunderbolt je protějškem Su-25 na americké straně / Wikipedia, autor: Arpingstone

Mimochodem Su-25 mělo ve své výzbroji i české letectvo, kde sloužil až do roku 2000, kdy byl vyřazen a časem na jeho místo nastoupily lehké bitevníky české výroby L-159 Alca.

Přizpůsobení modernímu bojišti

Od zavedení Su-25 do výzbroje Rusové uskutečnili již celou řadu modernizací. Z nich lze zmínit zejména Su-15 T/TM určeného speciálně na ničení tanků a jinak obrněných vozidel. Oproti tomu Su-25UB(M) je modernizovanou cvičnou verzí, kterou lze pochopitelně použít přímo v boji zřejmě jako každou jinou verzi a leccos nám napovídá o současném stavu tohoto typu bitevního letounu.

Oproti svému předchůdci se Su-UB(M) liší v mnoha ohledech. Byla nainstalována nová pohonná jednotka zajišťující vyšší tah. Vyměněn byl také navigační-střelecký komplex s jednodušším ovládáním a podporou nejnovějších zbraní ruské výroby. Zvýšila se však také maximální hmotnost podvěšené výzbroje, a to ze 4 340 kilogramů, na rovných 5 tun.

SU-25UBM Foto: Původní Su-25UB v ukrajinských barvách / Wikipedia, autor: Dima Sergienko

Podstatně by měla být zvýšená pravděpodobnost přežití letounu v konfliktu s vyšší intenzitou díky elektronickému systému rušení a inovovanému systému vypalování klamných cílů. Nakonec za zmínku stojí také zlepšení pohonné jednotky po stránce „efektivity“ spalování, které produkuje méně spalin a méně tepla, podle kterého by se mohly zaměřit řízené střely vzduch-vzduch s infračervenou hlavicí (vedle toho, že se snížila spotřeba a tedy zvýšil dolet letounu).

Pro boj i pro výcvik

Samozřejmě největší výhodou Su-25UBM je jeho univerzálnost. Vedle bojového použití poslouží velmi dobře pro výcvik, kdy jen místo operátora zbraňových systémů sedí instruktor.

Po technické stránce je verze Su-25UB(M) podobné jednomístné úderné verzi Su-25SM. Tam však musí pilot zvládat kromě pilotáže obsluhu zbraňových systémů, což řeší právě verze UB(M). Ta přitom není jinak výkonnostně limitována. Letoun je schopen dosahovat rychlosti až 950 kilometrů v hodině a ničit své cíle až do vzdálenosti 20 kilometrů. Na případném bojišti se tak bude jednat o velice obávaného protivníka.

Nahlásit chybu v článku