Modernizace pozemních sil Polska

Podpora domácího zbrojního průmyslu

Polsko usiluje o posílení schopností a kapacit domácího zbrojního průmyslu. Za podpory vlády průmysl vyvíjí celou plejádu nové vojenské techniky a zbraňových systémů - od ručních palných zbraní, přes řízené střely až po univerzální pásovou platformu UMPG (Uniwersalna Modułowa Platforma Gąsienicowa).

V roce 2013 státem vlastněné firmy vyrábějící vojenskou techniku přešly pod koncern Polská zbrojní skupina PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa). PGZ sdružuje 60 společností a zaměstnává 17 500 lidí. Roční obrat dosáhl v minulém roce 1,3 miliardy dolarů.

Vznik PGZ má pomoci překonat hlavní slabinu polského zbrojního průmyslu - nedostatek nových zbraňových systémů nebo pokročilých technologií, které dokáží uspět v zahraničí nebo na domácím trhu.

Hlavní bojový tank Leopard 2

V roce 2012 Polsko objednalo v Německu 128 starších tanků Leopard 2A4 a v roce 2013 za 256 milionů dolarů (1,6 miliardy Kč) dalších 119 tanků Leopard 2.

Druhá objednávka zahrnovala 105 novějších tanků Leopard 2A5 a 14 tanků Leopard 2A4. Součástí dodávky je také 220 podpůrných vozidel. Všechny tanky a podpůrná vozidla druhé objednávky dostane polská armáda do konce letošního roku.

Polsko plánuje modernizovat 128 tanků Leopard 2A4 první objednávky na standard Leopard 2PL. Polsku jde také o vybudování komplexní domácí průmyslové základny, která bude schopna provozovat, opravovat a modernizovat tanky Leopard 2.

Konečný rozsah modernizace na standard Leopard 2PL není znám. Cílem je však v maximální míře zapojit domácí průmysl. První prototyp tanku Leopard 2PL dodá konsorcium PGZ již v letošním roce. Všechny tanky Leopard 2PL získá polská armáda do konce roku 2020.

V ruku v ruce s modernizací tanků projde přestavbou 28 pásových vyprošťovacích vozidel Bergepanzer 2 na standard WZTBPz(PL). Bergepanzer 2 slouží k vyprošťování a odtahu nepojízdných tanků Leopard 2. Přestavba (2015 až 2022) je nutná kvůli zavedení těžších tanků Leopard 2A5.

Rosomak v Afghánistánu / MON

Rosomak

V roce 2002 Polsko objednalo 690 kolových obrněných vozidel Rosomak (Patria AMV). Později byl počet snížen na 570 vozidel - 313 bojových vozidel pěchoty a 257 obrněných transportérů a speciálních vozidel (záchranářské, velitelské, průzkumné, atd.).

V roce 2013 Polsko objednalo dalších 307 vozidel za 544,1 milionu dolarů (13 miliardy Kč). Polská armáda získá vozidla druhé objednávky do roku 2019.

96 vozidel Rosomak získá 120mm automatický minomet (Rak). 122 vozidel dostane bezosádkovou věž (ZSSW-30) se 30mm kanónem. Pro další stroje je pak k dispozici dálkově ovládaná věž ZSMU-127 Kobuz s kulometem ráže 7,62 nebo 12,7 mm. Ve všech případech jde o domácí zbraňové systémy.

Vozidla Rosomak vyrábí na základě licenční smlouvy s firmou Patria polská firma PGZ. Polsko vozidla nejen vyrábí (až 90 % dílů je polského původu), ale také modernizuje a nabízí na vybraných trzích. Polsko navíc provedlo na vozidlech Rosomak oproti originálu více než 600 modifikací.

Prvním úspěchem PGZ je dodávka vozidel Scipio (Rosomak + slovenská věž) slovenské armádě.

 Koncept vozidla přímé podpory PL-01 Concept. / PGZ

Gepard a Borsuk

V roce 2013 polské ministerstvo obrany spustilo dva programy s cílem nahradit vozidla BWP-1 a tanky T-72. Programy stojí na společné pásové podvozkově platformě UMPG. Platforma je vyvíjená v lehké a těžké variantě.

Těžká varianta je pracovně nazývaná „Gepard". Počítá se s vývojem vozidla pro přímou palebnou podporu DSV (Direct Support Vehicles) a obrněného ženijního vozidla. Koncept DSV jsme mohli vidět pod označením PL-01 Concept na výstavě MSPO 2013.

DSV (35 t) se 120mm automatickým kanónem převezme úkoly po polských T-72. Verze se 105 kanónem je určená pro export. Kanóny dodá belgická firma CMI Defence. Polská armáda vyřadí do roku 2021 všechny T-72 a nahradí je až 400 vozidly DSV.

Lehká varianta poslouží pro vývoj nástupce BWP-1 - vozidla Borsuk (Jezevčík). Podle současných plánů UMPG vznikne na základě pásového podvozku švédského bojového vozidla CV90.

ZSSW-30 / HSW

ZSSW-30

Borusk, Rosomaky a některá budoucí kolová obrněná vozidla získají výše zmíněnou dálkově ovládanou věž ZSSW-30 (Zdalnie Sterowany System Wiezowy 30).

Hlavní výzbroj ZSSW-30 tvoří americký kanón ATK Mk 44 Bushmaster II se schopností používat dva druhy munice, včetně programovatelné (ve vzduchu explodující). Kanónu sekunduje polský kulomet UKM-2000C ráže 7,62 mm a dvojice izraelských střel Spike-LR.

Věž disponuje schopností hunter-killer, tedy nezávislého vyhledávaní a ničení cílů. Čtyři pozorovací přístroje (velitel, střelec, nouzový přístroj, periskop) pokrývají celé okolí vozidla.

Před několika lety vznikl v Polsku pro program LOTR projekt lehkého pancéřového vozidla Bobr od firmy AMZ Kutno. O vozidlo Bobr však polská armáda zájem nakonec neprojevila. / AMZ Kutno

Kleszcz

Kleszcz (Klíště) je kryptonym lehkého průzkumného obrněného transportéru LOTR (Lekki Opancerzony Transporter Rozpoznawczy). Program LOTR hledá náhradu za 450 průzkumných a obojživelných sovětských vozidel BRDM-2 4×4.

V rámci programu LOTR se požaduje obojživelné vozidlo 4×4. Posádka musí být dvou až trojčlenná a chráněná pancířem dle STANAG 4569 Level 3. Požadováná je rychlost 90 až 110 km/h na silnici a dojezd 600 až 1000 km.

Za zmínku stojí také projekt polsko-německého transportéru 6×6 vycházející z vozidla TPz Fuchs. Jde o projekt německé firmy Rheinmetall a PGZ, nabízený pro program LOTR. Polské ministerstvo obrany však o verzi 6×6 neprojevuje zájem. Přesto obě firmy v programu pokračují - prototyp vozidla vznikne do tří nebo čtyř let.

Krab na jihokorejském podvozku houfncie K9. / Stalowka.net, Jacek Rodecki

Dělostřelectvo

Polská armáda již řadu let připravuje výměnu letitých sovětských dělostřeleckých systémů ráže 122 a 152 mm za zbraně v ráži NATO.

Firma HSW (Huta Stalowa Wola) patřící pod PGZ, je zodpovědná za čtyři programy - kolový a pásový samohybný 120mm minomet Rak, houfnice Kryl ráže 155 mm na kolovém podvozku, houfnice Krab ráže 155 mm na pásovém podvozku a kolový raketomet WR-300 Homar.

Rak je minometný systém uložený v bezosádkové věži, kterou lze umístit na kolové nebo pásové vozidlo. Automatický nabíjecí systém pojme 20 nábojů, ve věži je místo pro dalších 40 nábojů. Polská armáda plánuje (od roku 2018) získat 96 minometů Rak integrovaných do vozidel Rosomak.

HSW nabízí minomety také pro export. Na výstavě MSPO 2013 HSW představil minomet Rak umístěný na německém pásovém vozidle Marder. Německo vozidla Marder stahuje z výzbroje a HSW nabízí zájemcům jejich modernizaci a přezbrojení na systém Rak.

Minomet Rak umístěný na polském pásovém podvozku UPG-NG a kolovém Rosomak. / HSW 

Houfnice Kryl využívá jako podvozek polské nákladní vozidlo Jelcz 663.32 6×6. Hlavní výzbroj tvoří odlehčená varianta izraelského dělostřeleckého systému Elbit Systems/Soltam 155 mm ATMOS 2000.

Hmotnost houfnice je 23 tun, ale může být snížená na 19 tun pro transport letadlem C-130 Hercules. ATMOS ničí cíle na vzdálenost až 40 km při počáteční rychlostí střelby až 6 výstřelů/minuta a následně ustálenou rychlostí 2 výstřely/minuta.

Ukončení vývoje houfnice Kryl se očekává na konci letošní ho roku. Polská armáda projevuje zájem o 72 vozidel.

Program Krab běží již od roku 1999, kdy polské ministerstvo obrany vybralo britskou věž z houfnice AS90 vyzbrojenou kanónem L31A1 ERO. První dva prototypy využívající polský pásový podvozek UPG-NG (Uniwersalne Podwozie Gąsienicowe Nowej Generacji) vznikly v roce 2000 až 2003.

Dlouhodobé problémy s vývojem podvozku však donutily Polsko najít alternativu - podvozek jihokorejské houfnice K9 Thunder.

Prvních 24 kusů podvozku z Jižní Koreje získá Polsko v roce 2017, mezi roky 2018 až 2020 pak dalších 12 kusů. Zbývající podvozky (celkově 120 ) vyrobí v licenci HSW. Společně s licenční výrobou dojde k transferu technologií do polského průmyslu. Všech 120 houfnic Krab obdrží Polsko do roku 2025.

Jelcz 442.32 4x4 / Jelcz

Lehká vozidla

V roce 2013 polské ministerstvo obrany objednalo 910 vozidel Jelcz 442.32 4×4. Automobil pohání německý motor MTU 6R 106 TD21 o výkonu 243 kW (346 koní). Jelcz, patřící pod PGZ, je hlavním dodavatelem vozidel 4×4, 6×6 a 8×8 polské armádě.

Polsko rovněž hledá terénní vozidla 4×4 s cílem nahradit vozidla polské výroby Honker a sovětské UAZ469. Před několika měsíci Polsko spustilo program Mustang s cílem získat 882 terénních vozidel 4×4. Dodávka vozidel je naplánována na roky 2016 až 2022.

V letošním roce polská armáda spustila program Zmija (Zmije) s cílem získat 118 ozbrojených průzkumných vozidel dlouhého dosahu. Požaduje se vysaditelnost na padácích, přepravitelnost letadly C-130E Hercules polské armády a také přepravitelnost v podvěsu pod vrtulníky.

Prázdná hmotnost vozidel je požadována 1700 kg při schopnosti přepravovat až 900 kg nákladu. Vozidlo musí trojčlennou posádku podporovat až sedm dní.

Zdroj: IHS Janes