Mír v Sýrii: Hrubá politická a vojenská chyba Ruska?

Rozhovory o Sýrii mezi Ruskem, USA, Tureckem a Saudskou Arábii ve Vídni v říjnu 2015; ilustrační foto / Public Domain

Před pár týdny se Washington a Moskva dohodli na zastavení bojů v Sýrii. Dohoda o příměří je prezentována jako velký diplomatický úspěch. Podle Alexandra Chramčichina, zástupce ředitele moskevského Institutu pro politické a vojenské analýzy, se ale Moskva tímto krokem dopustila hrubé politické a vojenské chyby.

Falešný mír

Podle Chramčichina musí být jediným cílem Moskvy pomoci prezidentu Asadovi získat kontrolu nad celou zemí a dát Kurdům na území Sýrie širokou autonomii. Tímto způsobem lze v Sýrii zničit radikální sunnitský islám a posílit pozici Ruska na Středním východě (z důvodu vzniku proruské Sýrie).

 

Oponenti Asada a Ruska - Turecko, země Perského zálivu a Západ, by museli takové uspořádání přijmout. Jak zdůrazňuje Chramčichin - nejúčinnější politika je totální vítězství, které musí všichni nespokojenci skousnout. K dosažení tohoto cíle přitom mohla Moskva využít svou jedinou konkurenční výhodu - vojenskou sílu. Ale uzavřením míru se Moskva rozhodla vzdát svého cíle a jediné konkurenční výhody.

Chramčichin ve své analýze soudí, že jakmile začala ruská armáda v Sýrie směřovat z úspěchu na taktické úrovni na operační, "pokroková komunita" (nebo "civilizovaný svět") začala stupňovat své slovní útoky o "utrpení civilního obyvatelstva". Do té doby údajně "pokroková komunita" pouze doufala v neúspěch Ruska/Asada a o civilní ztráty "se tak moc nestarala".

Prospěch z příměří je ku prospěchu pouze a výhradně poraženým, protože zachováva nesourodou mozaiku různých skupin v Sýrii, říká s jistotou Chramčichin. Z politického nebo vojenského hlediska je nemožné říct, která skupina je "dobrá" nebo "špatná". Ruský expert soudí, že i když se Washington a Moskva shodnou nad tím, "kdo je kdo", budoucí vývoj lze jen těžko předvídat. Je údajně pravděpodobné, že "dobré a špatné" skupiny se domluví na provokacích proti společnému nepříteli - Moskvě a Damašku.

Washington již "otevřeně a čestně" řekl, že Damašek a Moskva ponesou odpovědnost za jakékoliv porušení příměří, bez ohledu na to, kdo bude vyníkem. Stejně tak podle experta může Západ využít ruské angažmá v Sýrii k uložení dalších sankcí. Podle Chramčichina to je důležité zejména pro Washington, protože v "EU rostou touhy" po zrušení sankcí proti Rusku.

Expert však soudí, že zahraniční politika Moskva opět selhává. Nejen, že Moskva pohořela s Tureckem, ale pokračuje ve stejné koleji také se státy Perského zálivu a Západem.

Moskva se chce vyrovnat Západu

Vypadá to, že Moskva chce syrské příměří (a např. i dohody z Minsku) jen z jednoho důvodu - aby zastavila ruskou "mezinárodní izolaci" a ukázala, že "mezinárodní společenství" považuje Moskvu za klíčového hráče, zatímco praktické účinky (zničení sunnitského radikalismu, posílení Ruska na Středním východě) jsou v nejlepším případě méně důležité. Expert soudí, že to je způsob (tedy stát se "světovým hráčem"), jak si Moskva představuje "diplomatický úspěch".

Tato politika vychází z ruského komplexu méněcennosti proti Západu. Expert dává ku příkladu ruskou protizápadní hysterii ve většině ruských médií, která je názorným příkladem pocitu ruské méněcennosti proti Západu. Je údajně pro Rusko chybou, když klade rovnítko mezi západním a mezinárodním společenstvím (nebo "civilizovaný svět"), i když to není rozhodně v pořádku.

Rusko také údajně nebylo nikdy v izolaci. Rusko se snaží proniknout z izolace, ale přitom sebe tlačí do kouta, soudí expert a dodává, že Západ nikdy neuzná Rusko jako "jednoho z hráčů", ani za západních, ani za ruských podmínek. Podle Chramčichina se Rusko snaží marně o průlom na druhou stranu (tedy být uznáno jako světový hráč), ať ty průlomy mají jakoukoliv podobu.

Nejlepší politikou pro Rusko tak mají být vojenská vítězství, které vytvoří mír za podmínek vítěze. Jde rozhodně o lepší cestu, než k ničemu nevedoucí příměří. Chramčichin zdůrazňuje, že se NATO přeměnilo, z vojenského hlediska, na papírového tygra, což poskytlo Rusku klíčovou výhodu - výhodu, která měla být využita k vybojování války v Sýrii k triumfálnímu vítězství.

Riziko války s Tureckem

Expert uznává, že pokračující ruské vojenské angažmá v Sýrii by mohlo vést k vojenskému konfliktu s Tureckem, nikoliv však s ostatními státy NATO, které nemají zájem s Ruskem bojovat. Nemělo by docházet "k bušení do hrudi", ale ani ke vzniku paniky z války s Tureckem, která se šíří v ruských médiích.

I přes rozmístění pokročilých ruských zbraní v Sýrii, pro Turecko nebude díky své početní převaze pozemních, leteckých a námořních sil problém vypořádat se se syrskými a ruskými jednotkami. Avšak útok na ruské vojáky v Sýrii se bude rovnat vyhlášení války Rusku, které Turecku jistě vojensky odpoví.

Chramčichin soudí, že k Turecku se může připojit Saudská Arábie, Katar (možná další státy Perského zálivu), Gruzie, Ázerbájdžán, protivládní skupiny v Sýrii a Islámský stát. Druhou stranu zahrnuje Rusko, Írán, Arménie, Náhorní Karabach, Abcházie, Jižní Osetie, syrská armáda a příbuzné skupiny v Sýrii, irácká armáda, šiítské skupiny a Kurdové.

Vítěství nakonec zřejmě připadné ruské straně, zejména proto, že zapojení ostatních států NATO do konfliktu nepřipadá v úvahu. Do války se rozhodně nepohrnou Spojené státy ani Evropa, která podle ruského experta není připravena válčit "ať se děje, co se děje".

Turecko a státy Perského zálivu válku pravděpodobně prohrají, což přinese konec sunnitskému radikalismu (Saudská Arábie a Katar) a jako bonus pro Rusko se zvýší ceny ropy. Válka by také ukázala "bezvýznamnost aliance", protože ostatní země NATO nepřijdou Turecku na pomoc. Chramčichin se tak ptá, když Turecko a Saudové se neodhodlají k přímé invazi do Sýrie, co brání Rusku vést bojové operace v Sýrii do vítězného konce?

Zamrzlý konflikt

Zmrazení konfliktu se stane pro Rusko přítěží, protože jednotky budou v Sýrii muset zůstat déle. Naopak protivníci využijí proti Rusku své výhody - ekonomiku a média. Chramčichin věří, že uznání Moskvy jako světového hráče není vůbec na pořadu dne. Naopak protivníci Moskvy se učí a pracují na tom, jak minimalizovat roli Ruska. Expert soudí, že Moskva má jednoduše velké problémy s poučením se z lekcí, které dostává.

Příměří může být využito k rychlému zničení Islámského státu, ale v nejlepším případě také odkládá řešení syrského konfliktu. Je údajně těžké pochopit ruskou "mírovou" odbočku, s ohledem na hořkou nenávist mezi valčícími stranami (u občanské války je nenávist vždy mnohem silnější) a s ohledem na to, že jsou velmi pravděpodobné provokace opozičních skupin vůči Moskvě a Damašku.

Moskva pak bude vyobrazena jako agresor - výsledkem pak mohou být další sankce na Moskvu. Už jen z toho důvodu bude muset Rusko a Asad držet značné síly v západní části země a nebudou moci aktivně zasáhnout proti Islámskému státu.

Podle Chramčichina příměří udržuje pouze nepřehlednou situaci a zadělává na budoucí problémy. Expert věří, že Sýrie se může dočkat ekonomického oživení pouze tehdy, když bude jednotná, jinak jednotlivé části budou vždy závislé na zahraniční pomoci. Je tedy těžké přijmout "mírový proces" jako úspěch.

Ruský expert se domnívá, že jediným cílem Západu, Turecka a Saudské Arábie je svrhnutí Asada, proto pro tuto "nesvatou trojici" je Islámský stát spojencem, nikoliv nepřítelem. Hakan Fidan, šéf turecké zpravodajské služby, měl otevřeně prohlásit, že je třeba se spojit s Islámským státem proti Rusku.

Turecká armáda již měla začít spolupracovat s Islámským státem proti Kurdům v severovýchodní Sýrii. Naopak Washington neustále žene Damašek a Moskvu k odpovědnosti z možného selhání příměří. Navíc již po skončení příměří padlo obvinění vůči Damašku, z porušování příměří.

Chramčichin tak uzavírá, že příměří není v žádném případě ku prospěchu Ruska a ptá se, kolik podobných chyb musí Rusko udělat, aby se konečně poučilo.

Komentář Armádních novin

Nikdo nepřestane bojovat, pokud si je jistý, že dosáhne vítězství, nebo je dokonce vítězství na dosah. Mírový proces tak má možná mnohem prostší vysvětlení - Rusko nemá jednoduše dostatečně velkou ekonomickou, politickou a vojenskou sílu, aby dotáhlo boje do vítězného konce.

Zdroj: Army Recognition

Nahlásit chybu v článku


Související články

GRU: Nejnebezpečnější složka ruské armády má nového šéfa

Před několika dny se novým šéfem ruské Hlavní rozvědkové správy GRU (Glavnoje razvedivatěl'noje ...

Politické hry, nedůvěra a dvojí přístup USA k otázce Sýrie

Seymour M. Hersh je americký investigativní novinář, který píše pro The New Yorker. Držitel ...

Saudská Arábie: Protiletecké střely pro povstalce v Sýrii

Saudský ministr zahraničí Adel al-Jubeir v rozhovoru pro německý deník Spiegel naznačil ochotu ...

Speciální jednotka Delta Force proti Islámskému státu

Před několika dny zpravodajská stanice CNN informovala o nasazení americké speciální jednotky Delta ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • logik
    20:15 10.03.2016

    Jindrich - to, že by NATO stálo mimo je podle mne mylná domněnka. Asi by do toho nešlo jako celek, ale podpora jednotlivých států Turecku by tam jednoznačně byla. Ohledně ...Zobrazit celý příspěvek

    Jindrich - to, že by NATO stálo mimo je podle mne mylná domněnka. Asi by do toho nešlo jako celek, ale podpora jednotlivých států Turecku by tam jednoznačně byla.

    Ohledně letectva a námořnictva pak mi připadáš řešíš nesmysly - turecku by vůbec nešlo o to nějak útočit na Rusko. Zcela by mu stačilo zabránit Rusku přístupu k severnímu pobřeží Turecka a k Bosporu, na což by síly mělo - ruské námořnictvo nemá kapacity na větší výsadkové operace, a letecky si Turecko pobřeží ochrání. Lámal by se chleba v Sýrii, kde by mělo turecko rozhodně lokální převahu.

    To, v čem se mýlil Putin a v čem se mýlí ten Chram... je to, že Rusko může dotáhnout akci v Sýrii do vítězného konce. Viz Putinovy výroky na začátku, že tam budou pár měsíců.
    Jednak je to prostě země převážně sunitská, jednak SA a Turecko budou podporovat protivládní síly tím víc, čím víc jim poteče do bot. Takže to bude stejné jako na Ukrajině (odhlédnu-li od legality a ), jen teď bude Rusko na druhé straně.

    Ruská akce prostě ve výsledku jen přivedla situaci v Sýrii do patu, kdy větší nasazení síly nepovede k vítězství jedné ze stran, ale k eskalaci a k přímějšímu zapojení dalších zahraničních subjektů.

    Pro to, aby se situace vyřešila silou, tak je potřeba, aby nebyla aktivní podpora druhé strany.
    Šanci měla kolem roku 2013 tehdy uvažovaná akce západu - kdyby se proti ní nepostavilo Rusko. Ťěžko může mít teď šanci Rusko, protože SA a Turecko prostě proti budou. Současná akce západu by pak měla šanci v okamžiku, kdy by bylo Rusko ochotné se vzdát podpory Asada - ale to by pro něj byla prohra.

    A další podmínka pro úspěch takové akce je podpora místních - alespoň význačných frací, tj. sunitů a Kurdů. Rusko nebude mít problém s Kurdama, ale se Sunitama se nedohodne nikdy. Západ by se dohodl s oběma těmadle frakcema, ale zas nepůjde proti Rusku, když už (bohužel - např. bychom neměli v Evropě milion uprchlíků) nešlo v 2013, kdy byl odpor Ruska jen slovní.

    Takže v Sýrii je teď opravdu pat, a tak jedinná možnost je, že se nějak dohodnou všichni. Toho se ale obávám nebudou schopni.Skrýt celý příspěvek

  • Jindrich
    19:59 10.03.2016

    Stroup: Zainteresování dalších zemí mimo Turecko: SA - to je jen papírový tygr který dost dostává na prdel v Jemenu, kdy nedokázal ubránit ani několik obcí ve svém vnitrozemí, ...Zobrazit celý příspěvek

    Stroup:
    Zainteresování dalších zemí mimo Turecko:
    SA - to je jen papírový tygr který dost dostává na prdel v Jemenu, kdy nedokázal ubránit ani několik obcí ve svém vnitrozemí, které Houthiové obsadili...
    Navíc nebudou chtít riskovat otevřený střet s Íránem, který by jim uzavřel průliv.
    Gruzie - po tom, jaký dostala v roce 2008 výprask od podstatně méně výkonné ruské armády než je v dnešní podobě pochybuji, že by se pouštěla do jakéhokoliv dobrodružství. Už tehdy Rusové konvoje zastavili na cestě k Tbilisi...
    Azerbajdžán - sice má choutky na Karabach, ale nevěřím tomu, že by si jejich vedení risklo střet s Rusy v Arménii.
    Takže dle mé úvahy (samozřejmě může být mylná) by to ve finále bylo jen Turecko (samo, bez NATO) vs. Rusko + Kurdové + provládní Syřané + případně Hizballáh či Íránci.
    Jelikož spolu Turci a Rusové nemají pozemní hranici, žádné pozemní bitvy by se mezi nimi nekonaly vyjma případného střetu při obraně ruské základny v Sýrii - otázkou je, jak by Turci nesli oběti v cizí zemi - než by se tam vůbec dostali.
    Z hlediska letectva a námořnictva Turci rozhodně nemají dobré vyhlídky. Zatímco sami mají velmi omezené možnosti útoku proti ruským cílům - jak oblast Sýrie, tak Krymu - Černé moře, tak i Rostovskou oblast - mají velmi dobře zajištěnou jak PVO, tak Bastiony. Tak Rusové můžou na Turky útočit ze všech směrů (snad vyjma západu) ať už kalibry, Iskandery, či taktickým či strategickým letectvem a tudíž Turci by byli nuceni rozdrobit své síly, což by jim ztěžovalo koncentrované útoky kterýmkoliv směrem.
    Ale znáte to, co kdyby... ;-)Skrýt celý příspěvek

  • Jan Grohmann
    19:46 10.03.2016

    Dívám se, že článek spoustě lidí vzal "vítr z plachet". Ruský expert se zastává Ruska proti Západu, ale přitom kritizuje Kreml... co s tím, že? Kritizovat se ho nedá, ale zase ...Zobrazit celý příspěvek

    Dívám se, že článek spoustě lidí vzal "vítr z plachet". Ruský expert se zastává Ruska proti Západu, ale přitom kritizuje Kreml... co s tím, že? Kritizovat se ho nedá, ale zase kritizuje Kreml, což je také špatně a dovoluje si říct, že Putin něco dělá špatně. Teď babo raď.Skrýt celý příspěvek

  • Powerslave
    19:33 10.03.2016

    Problémem tohoto článku je koncepce světonázoru, na níž je postaven. Zjednodušeně jsme opět u starého "podle sebe soudím tebe". Tento falešný mír, který je tak "velmi ...Zobrazit celý příspěvek

    Problémem tohoto článku je koncepce světonázoru, na níž je postaven. Zjednodušeně jsme opět u starého "podle sebe soudím tebe".

    Tento falešný mír, který je tak "velmi nevýhodný" pro RF přinese MIMO JINÉ i určitou jistotu nerealizace bezmandátové pozemní operace Západu na území Sýrie. Což v jistém smyslu sníží míru destrukce Sýrie a ušetří další životy.

    Moskva se zcela jistě nechce vyrovnat Západu. Vtipy o izolaci můžeme přejít.

    Riziko války s Tureckem (a jeho "spojenci") zde samozřejmě je. Koneckonců ze stupnice pravděpodobnosti realizace toho či onoho scénáře si každý může vybrat to, co se mu zrovna hodí. Realita je taková, že po invazi tureckých ozbrojených sil do Sýrie by nic nebránilo akceleraci uskutečnění "modernizované verze" Sèvreské smlouvy. Ta vysokorozpočtová fraška jménem (armáda) Saudské Arábie, tak tu nemůže brát nikdo vážně.

    Plnohodnotný konflikt s NATO nepřipadá v úvahu, nebyl by žádný vítěz, jen poražení. To snad každý chápe. Tedy každý mimo některé představitele "elit" USA s vizí "lokálního jaderného konfliktu".

    Ke zmrazení konfliktu nedojde a žádný druhý "afgán" se konat nebude.

    S článkem se v mnohém dá souhlasit. Vesměs s většinou, ale pouze s jednotlivými dílčími informacemi. Jako celek je to prostě pouze tendenční pohled "experta" Chramčichina.Skrýt celý příspěvek

  • stroup
    18:49 10.03.2016

    Dle mého zde Rusko zaujalo až překvapivě rozumný postoj.. Pokud už se nechalo zlákat do dobrodružství v Sýrii, pokud dalo přednost Assadovi před spojenectvím s Tureckem. Je v tuto ...Zobrazit celý příspěvek

    Dle mého zde Rusko zaujalo až překvapivě rozumný postoj.. Pokud už se nechalo zlákat do dobrodružství v Sýrii, pokud dalo přednost Assadovi před spojenectvím s Tureckem. Je v tuto chvíli příměří velmi rozumné. Představa dalšího Afghánistánu podle mě Rusko děsí, a právě případné hlubší zapojení Turecka a SA do konfliktu by k tomuto scénáři směřovalo...Skrýt celý příspěvek

  • stroup
    18:43 10.03.2016

    Jindrich: pokud se bavíme o konvenční válce tak si opravdu nemyslím že by ta odveta byla natolik zdrcující jak ji popisujete. Na to Rusko prostě nemá letecké kapacity. A představa ...Zobrazit celý příspěvek

    Jindrich: pokud se bavíme o konvenční válce tak si opravdu nemyslím že by ta odveta byla natolik zdrcující jak ji popisujete. Na to Rusko prostě nemá letecké kapacity. A představa pozemní invaze do Turecka, nebo snad do SA je opravdu už na hranici fantazmagorie..
    Případný konflikt by se odehrával na Černém moři, v Gruzii jako nárazníkovém pásmu.. A to je tak všechno. Pokud by se do války zapojil i Írán byla by situace jistě zajímavější ale...
    Také by mě zajímalo zda si opravdu představujete že Rusko vyhlásí válku Turecku nebo SA pokud pár "dobrovolných dovolenkářů" (známe tyhle typy cestovatelů odjinud) zaútočí na Ruské pozice v Sýrii. Podle mě je to vysoce nepravděpodobné.
    Na závěr si dovolím jednu poznámku.. Pokud řadíte Turecký režim do středověku kam podle Vás patří v tom případě Rusko?Skrýt celý příspěvek

  • Jindrich
    18:20 10.03.2016

    Netroufal bych si tvrdit, že "expert" je vedle jak ta jedle, byť s ním nemusíme ve všem souhlasit. Faktem je, že již podruhé Rusové souhlasili s příměřím ve chvíli, kdy drtili ...Zobrazit celý příspěvek

    Netroufal bych si tvrdit, že "expert" je vedle jak ta jedle, byť s ním nemusíme ve všem souhlasit.
    Faktem je, že již podruhé Rusové souhlasili s příměřím ve chvíli, kdy drtili protivníka a příměří si jim vůbec nehodilo do krámu.
    Nyní to bylo v okamžiku kdy odřízli rebely/teroristy (je jedno, jak je nazveme) od zásobování Turecka a nebyli daleko od dobytí Allepa.
    V případě UA nemám na mysli Debalcevo, ale to, jak úspěšně táhli na Mariopol. A vzhledem k tomu, jak ten byl tehdá slabě bráněn a jaké je rozpoložení podstatné části obyvatelstva, jeho obsazení nebylo nereálné.
    Z Ruských zdrojů je tato kritika slyšet stále častěji a v případě Ukrajiny to mnozí označovali dokonce za zradu....
    Každému musí být jasné, že uzavření příměří za postupu vlastních sil a nepřítelova kolapsu je dosti nelogické. Příměří se skutečně zpravidla vyhlašují v patových situacích.
    V mnoha zdejších diskuzích jsem se dočetl úsměvné hypotézy o útoku tureckých či dokonce saudských sil na ruské pozice.... Je sice pravdou, že v regionu mají dotyčné 2 státy nesrovnatelnou převahu, kterou ani několika vrstvá ruská PVO neudrží (na druhou stranu X vypálených střel na letiště a podobné cíle tuto převahu snižují), ale dotyční jaksi zapomínají na to, že případná ruská odveta by byla zdrcující a uvedené státy by se i materiálně vrátily do středověku (ideologicky tam jsou stále) a pro jejich politické vedení by to ve výsledku znamenalo konec.Skrýt celý příspěvek

  • Magister_Peditum
    18:03 10.03.2016

    Pojmosloví experta opravdu stojí zato. Ve zkratce: "Rusko je v pohodě a za všechno můžou zlotřilci ze zahraničí." :-) I ta idea, že po dobytí Sýrii bude automaticky nastolen ...Zobrazit celý příspěvek

    Pojmosloví experta opravdu stojí zato. Ve zkratce: "Rusko je v pohodě a za všechno můžou zlotřilci ze zahraničí." :-) I ta idea, že po dobytí Sýrii bude automaticky nastolen pořádek, mi na experta přijde neuvěřitelně naivní. O průběhu hypotetické turecko-ruské války ani nemluvě.Skrýt celý příspěvek

  • cejkis
    17:02 10.03.2016

    Ve skutečnosti jde o rozpad Turecka. Erdogan vmanévroval Turecko do situace, kdy hrozí ztráta jeho územní celistvosti. Obama Erdogana podrazil. Nyní Turecku přispěchala na pomoc EU ...Zobrazit celý příspěvek

    Ve skutečnosti jde o rozpad Turecka. Erdogan vmanévroval Turecko do situace, kdy hrozí ztráta jeho územní celistvosti. Obama Erdogana podrazil. Nyní Turecku přispěchala na pomoc EU a snaží se překrýt Turecko a ochránit jej před rozpadem. EU si vybrala raději variantu zadotovat Turecko jako nárazníkové pásmo než nárůst vlny dalších běženců a rozpad země s ohromnou armádou.
    Rozsáhlé zapojení Turecka či Saudské Arábie je naprostá vojenská utopie. Turci nejsou schopni stabilizovat východ země a v podstatě zde probíhá občanská válka. Saudové s veškerou západní technologií se trápí v Jemenu. Jediný důvod, proč Rusko vyšlo vstříc této žádosti je snaha oteplení vztahů s EU. Rusko udělá maximum , aby se EU vymanila z vazalství na USA. Ostatně Rusové snížili leteckou kampaň, ale nezastavili ji. Jediné, co reálně ohrožuje rusko-syský postup je záměr Saudů dodávat islamistům nejen střely TOW, vybavení a peníze, ale i masivní dodávky moderních MANPADů. Což lze elegantně diplomaticky vyřešit výhrůžkou, že identický materiál bude dodávat Írán do Jemenu.
    Reálně tedy Saudové mohou tak maximálně převléknout své dotované islamisty a odvézt je pod vlajkou Saudů zpět do své vlasti. Turecko neudělá nic a hraje o svou existenci a vznik Kurdistánu. Obama už neudělá také nic, pokud z toho finanční skupiny, které jej dostali do křesla nebudou mít prachy. A tak konflikt v Sýrii dříve či později dožehne a Saudové, Katar a US těžaři opravdu, opravdu nenahradí ruské dodávky zemního plynu do EU. Operace se nezdařila, další pokus US těžařů bude v Lybii.Skrýt celý příspěvek

  • pks_
    15:01 10.03.2016

    Souhlasím s tím, že expert je "vedle jak ta jedle". 1. Rusko bylo v situaci, kdy hrozila intervence Saúdské Arábie z jedné strany a Turecka z druhé. Příměří toto nebezpečí ...Zobrazit celý příspěvek

    Souhlasím s tím, že expert je "vedle jak ta jedle".
    1. Rusko bylo v situaci, kdy hrozila intervence Saúdské Arábie z jedné strany a Turecka z druhé. Příměří toto nebezpečí oddálilo - ani Saúdové nebudou moci dlouho své žoldnéře nechat čekat, takže je možné, že je pošlou domů.
    2. Nedá se očekávat, že Assad s pomocí Ruska vyhubí všechny své odpůrce. Proto je vstřícný krok vhodný a může vést jak k usmíření, tak k efektivnějším bojovým akcím na zbytku fronty - která se tak zkrátí.
    3. Příměří odděluje "zrno od plev" - Syřané touží po míru mnohem více, než zahraniční žoldnéři. Pokud se podaří tyto dvě skupiny oddělit a tu militantní zničit, tak to bude vítězství.
    4. Rusko se nehrne do války s Tureckem. Taková válka by měla statisíce obětí na ruské i turecké straně a "analytik" zřejmě nemá představu, jak velké jsou ruské rezervy - zejména ekonomické - pro vedení takové války. Vše také záleží na způsobu zahájení konfliktu - "kdo si začal", to by určilo, kdo bude stát na ruské, kdo na turecké straně a kdo bude neutrální. To je další důvod k zdrženlivosti. NATO sice nemusí Turecku pomoci svými jednotkami, ale může jej podpořit finančně i dodávkami techniky. Rusko žádného takového spojence nemá. Pokud by šel Putin do Pekingu žádat o úvěr na válku s Tureckem (např. 100 mld $), tak bych čekal, že Číňané budou chtít do zástavy 1/2 Sibiře. Rusové již kvůli prázdné státní pokladně prodali Aljašku a určitě je to dodnes mrzí.
    Dnešní syrské angažmá IMHO financuje Írán - aspoň to tak vypadá podle toho, že k zvýšení ruské přítomnosti došlo po uvolnění sankcí a rozmrazení Íránských kont.
    5. Zamrzlý konflikt - podle mě to není pro Rusko žádný problém. Letecké jednotky se dají nasadit i stáhnout velmi rychle. Rusko navíc zvolilo scénář, že si Syřané svoji svobodu na zemi vybojují sami - aby získali schopnost si ji udržet a naučili se vést bojové operace bez ohledu na Alláhovu vůli. Příměří je jen jeden z kroků, dalšími bude amnestie a volby - Assad má IMHO na rozdíl od Porošenka schopnost smířit se všemi Syřany.
    6. Jestli Rusko je nebo není světový hráč - to mi přijde jako zbytečná otázka. Je na světě a tak hraje. Všichni si před ním na zadek nesednou. Dnes jsou všichni ministři obrany v Evropě rádi, že Rusko hraje roli strašáka a umožní jim požadovat navýšení obranných rozpočtů.Skrýt celý příspěvek

  • VilémVrzala
    14:21 10.03.2016

    Jedná se o příměří, navíc dočasné. Hlavních terostických skupin jako je al Nusra či ISIL se navíc vůbec netýká. Podle některých názorů navíc příměří uvonilo ruce SA a ruskému ...Zobrazit celý příspěvek

    Jedná se o příměří, navíc dočasné. Hlavních terostických skupin jako je al Nusra či ISIL se navíc vůbec netýká. Podle některých názorů navíc příměří uvonilo ruce SA a ruskému letectvu, aby se zaměřili na výše uvedené hlavní skupiny teroristů.

    https://2b3site.wordpress.com/... Skrýt celý příspěvek

  • palo satko
    14:11 10.03.2016

    Nazor toho ruskeho "experta" trpi rovnakou slepotou akou trpia nazory zapadnych expertov. Nerata s Syrčanmi. Primerie realne povedie k zvyšeniu bezpečnosti. Bespečie povedie k ...Zobrazit celý příspěvek

    Nazor toho ruskeho "experta" trpi rovnakou slepotou akou trpia nazory zapadnych expertov. Nerata s Syrčanmi. Primerie realne povedie k zvyšeniu bezpečnosti. Bespečie povedie k obnove a obnova k navratu k mierovemu životu. Niekolko dobre urobenych a hlavne dodržanych amnestii zo strany Asada, su učinnejšie, než dva prapory ruskych vysadkarov.
    Podobní mudrlanti nahovorili Brežneva na dobrodružstvo v Afgane.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 9 z 9