Lidé kolem simulátoru L-159

Vzhledem k tomu, že při nákupu L-159 Alca nebyla pořízena dvojmístná verze (ta byla dodatečně pořízena až v roce 2010 pod názvem L-159T1), byly kladeny na trenažér vysoké nároky. Armáda požadovala tzv. full mission simulator – tedy "plně letový simulátor", který co nejvěrněji kopíruje realitu. Systém KTL-159 se skládá z multimediální učebny (MMU-159), PC simulátoru L-159 (PCS-159) a trenažéru letounu L-159 (TL-159).

Multimediální učebna MMU-159

Učebna se skládá ze šestnácti pracovišť žáků a jednoho pracoviště instruktora. Každé pracoviště je vybaveno počítačem s multimediálním výukovým programem. Ve výukovém programu je přehledně zpracováno velké množství informací, které musí každý pilot bezpečně zvládnout při přechodu na letoun L-159. Žákovi jsou formou e-learningu představena takticko-technická data letounu, postupy při ovládání letounu atd. Jsou zde detailně popsány jednotlivé fáze letu od předletové kontroly až po vysednutí z letounu.

Program obsahuje několik stovek fotografií, videozáznamů a výukových textů. Po jednotlivých kapitolách je žák přezkoušen, na závěr kurzu musí uspět ve velkém testu.

Foto: Multimediální učebna MMU-159 / autor a Slavomír Medzihradský

PC simulátor PCS-159

Jedná se o PC simulátor, který se skládá z klasického počítače, joysticku a plynové páky. PCS-159 je určen k osvojení ovládání průhledového displeje (HUD), multifunkčního displeje (MFD) a v neposlední řadě systému HOTAS (zkratka Hands On Throttle And Stick, volně přeloženo - ruce na plynové a řídící páce). Plynová a řídící páka jsou přesnými replikami originálních řídících pák.

PCS-159 je také možné propojit s trenažérem letounu TL-159. Využívá se toho zejména při nácviku vzdušných soubojů nebo při nácviku úderu ve dvojici na pozemní cíl.

Foto: PC simulátor PCS-159 / autor a Slavomír Medzihradský

Trenažér letounu TL-159

Skládá se z kabiny letounu L-159 Alca, pracoviště instruktora, systému projektorů, řídících počítačů a programového vybavení. Základ kabiny je použit z vyřazeného L-39 Albatros, interiér je přesnou replikou kabiny L-159 Alca. Je zde možné připojit anti-G oblek pro reálnou simulaci účinku kladného nebo záporného přetížení a helmu s dýchačem, sluchátky a mikrofonem. Kabina se nijak nenaklání, simulovány jsou pouze vibrace (při přetížení, pojíždění, poryvy větru ap.).

Pracoviště instruktora obsahuje kontrolní, simulační a mapový terminál a monitor kabiny. Kontrolní terminál slouží pro vlastní ovládání trenažéru. Instruktor na něm připravuje a následně vyhodnocuje jednotlivé mise a eviduje žáky. Na simulačním terminálu jsou zobrazeny veškeré přístroje, které má žák v kabině. Instruktor tak má přehled o aktuálních parametrech letu. Mapový terminál zobrazuje aktuální polohu a taktickou situaci.

Foto: Trenažér letounu TL-159 / autor a Slavomír Medzihradský

Na mapě jsou zobrazeny všechny objekty, které jsou v úloze nahrány (vlastní/nepřátelské letouny, vozidla, střely,…). Lze zde také nastavovat aktuální meteorologickou situaci. Monitor kabiny je zde z bezpečnostních důvodů pro případ, že by měl žák v průběhu simulace zdravotní problémy.

Plátno zde tvoří polokoule, na kterou je ze šesti projektorů SEOS-BARCO promítán obraz. Každý z projektorů má zvlášť projektorovou lampu pro červenou, zelenou a modrou barvu. Obraz se musí ještě přizpůsobit zakřivené rovině (polokouli) - o to se stará zařízení Digiblend. Grafickou kartu zde reprezentují počítače SGI ONYX2. Grafické podklady dodal Vojenský topografický ústav Dobrůška.

Foto: Trenažér letounu TL-159 / autor a Slavomír Medzihradský

Výcvik u 21.zTL

U 21. zTL se trenažér využívá pro výcvik nových pilotů, nacvičování taktiky boje nebo simulování nestandardních situací, které kvůli bezpečnosti není možné cvičit v reálu.

Noví piloti „stopadesátdevítky“ k 21.zTL přecházejí z L-39 Albatros, která je svými letovými vlastnostmi „Alce“ sice podobná, diametrálně se však liší přístrojovým vybavením. Hlavní rozdíl je v systému ovládání letounu (HOTAS), průhledovým displejem (HUD) a dalšími elektronickými systémy. Noví piloti stráví několik hodin na multimediální učebně (MMU-159), po úspěšném absolvování přezkoušení z teoretických znalostí následuje několik hodin na počítačovém simulátoru PCL -159 a na trenažéru TL-159. Zde se nacvičují základní návyky, ovládání letounu, navigačních a zbraňových systémů, nouzové postupy a další. Po úspěšném přezkoušení ze znalostí a ovládání L-159 Alca následuje několik cvičných letů s instruktorem ve „spárce“ (L-159T1).

Foto: Nad výcvikem pilotů bdí zkušení instruktoři. / autor a Slavomír Medzihradský

Trenažér využívají i vycvičení piloti. Každý z pilotů musí ročně na simulátoru „nalétat“ alespoň 30 hodin. Během těchto cvičných letů se simulují lety za špatného počasí nebo nestandardní situace. Jde zejména o simulování závad a nácvik nouzových postupů. Piloti jsou vystaveni vzdušným bojům nebo letům CAS (Close Air Support). Není výjimkou, že pilot před ostrými střelbami provede několik nácviků odhozu pum. Podle slov instruktorů je zde dobře patrná snaha pilotů „být nejlepší“ a v tomto smyslu neponechávají nic náhodě.

Modernizace

Před nedávnem byly na letounech L-159 ALCA  212. taktické letky provedeny předepsané práce pod označením PP-2000. Tyto předepsané práce jsou prováděny  po osmi letech nebo po 2000 hodinách provozu. Jedná se o generální opravy letounů, při kterých došlo také k modernizaci a úpravě kabin letounů. Byly mimo jiné zvětšeny hlavní displeje, přidány další funkce avionických systémů a přesunuty některé ovládací prvky.  Trenažér L-159 na svou modernizaci teprve čeká. Zároveň s úpravou kabiny bude vyměněna projekční souprava a podpůrný software a hardware. Nově bude obraz v rozlišení HD.

Foto: Trenažér letounu TL-159 / autor a Slavomír Medzihradský

Vlastní zkušenost

Po usednutí do simulátoru Alky mě překvapilo reálné zpracování kokpitu. Vše do posledního detailu jako v opravdové “Alce”. Odstartoval jsem ze vzletové dráhy letiště Čáslav a po startu jsem točil doleva přes Kutnou Horu a pokračoval dále na Čáslav – po tzv. Jižním okruhu. Při pohledu „dolů“ přes levé křídlo se mě na chvíli dokonce zmocnil lehký pocit závratě. Díky tomu, že projektory promítají obraz na polokouli, simulace letu je velmi reálná. Nepříjemné pocity jsem měl pouze při prudkých obratech a změnách směru letu. Mozek dává tělu signály, že bude následovat náklon a přetížení a ono nic – vše vnímáte pouze vizuálně, což u mě ke konci “letu” vyvolávalo menší pocity nevolnosti.

V kabině simulátoru jsem strávil něco málo přes hodinu a byl to opravdu zážitek. Absolvoval jsem let v oblasti Sněžky, Pradědu, pak nad Prahou a kolem Přerova. Díky virtuální realitě jsem mohl vyzkoušet různé druhy počasí – od jasné oblohy, až po sníženou viditelnost se silnými poryvy větru. Možnosti simulátoru jsou opravdu široké.

Foto: Položit L-159 ALCA na záda? Není problémm! / autor a Slavomír Medzihradský

Simulátor L-159, i přes svůj poměrně pokročilý věk (cca 10 let v provozu, což je u výpočetní techniky poměrně dlouhá doba), poskytuje stále věrný obraz reality. Při výstavbě simulátoru bylo de facto použito to nejlepší, co v té době bylo k dispozici. Z toho důvodu si i v dnešní době drží vysoký standard a díky své robustnosti jej ani dnes nedostihnou klasické PC simulátory. Modernizace simulátoru je dnes již nutností a to zejména z důvodu modernizace samotného letounu L-159 Alca.

Vzhledem k tomu, že i ceny hardware jsou mnohem příznivější, než byly před deseti lety, počítá se i s částečnou modernizací hardwarového vybavení. Místo grafické karty, která je nyní realizována několika vzájemně propojenými PC (SGI ONYX), bude možné použít pouze jeden výkonný počítač navíc s HD výstupem. Počítá se i modernizací projektorové časti simulátoru - zejména kvůli již zmiňovanému HD výstupu.

na článku splupracovali: npor. Jiří Šablatura, nrtm. Jan Řezníček, Ing. Jiří Bis

jako zákald byl použit článek Ing. Pavla Blančíka a Mgr. Iva Gamby KTL-159 z L+K (číslo 06, ročník 2005)

foto: autor a Slavomír Medzihradský