Letiště NASA v poušti Mojave přebírá americká armáda

Letiště NASA v poušti Mojave přebírá americká armáda
Antény „Deep Space Network“ na letišti Goldstone / Public Domain (Zvětšit)

Americká kosmická agentura NASA provozuje už od svých počátků výzkumný komplex uprostřed nejvyprahlejší pustiny Mojave na severoamerickém kontinentu. Stojí v něm množství antén, které obsluhuje přilehlé letiště Goldstone. Okolo jeho ranveje teď vyrostlo armádní centrum pro výcvik pilotů dronů.

Když NASA hledala na konci padesátých let místo pro svoji aparaturu, která bude komunikovat s kosmickými sondami v hlubinách sluneční soustavy, odlehlé letiště Goldstone ležící v Mohavské poušťi byla jasná volba. Leží necelých dvě stě kilometrů severovýchodně od Los Angeles. Nejbližší lidské sídlo je dvacetitisícové městečko Barstow vzdálené asi pětašedesát kilometrů. 

V okolí vede jen málo kabelů vysokého napětí. Rádiovou komunikaci neruší ani televizní signál. Zřejmě ze stejných důvodů teď využívá letiště i americká armáda (US Army). Server The Drive minulý týden publikoval satelitní fotografie nových hangárů a dalších budov poblíž ranveje. Byly mezi nimi jasně vidět průzkumně-úderné bezpilotní letouny MQ-1C Gray Eagle. Americká armáda má (údaj z roku 2016) asi 90 těchto dronů.

Na letiště také v roce 2014 přesídlila část 229. leteckého pluku americké armády, který drony MQ-1C využívá (vedle vrtulníků Apache a Black Hawk). Necelých třicet kilometrů od ranveje stojí výcvikové středisko Fort Irwin. Armáda má okolo něj k dispozici 2600 čtverečních kilometrů výcvikových prostorů. Vojáci často využívají tento vojenský prostor k přípravě na zámořské nasazení.

Je možné, že odlehlé letiště Goldstone se mění v jedno z klíčových testovacích středisek pro bezpilotní letadla americké armády.

Vesmírné sondy

NASA označuje svoji instalaci v okolí letiště „Goldstone Deep Space Communications Complex“ GDSCC (Goldstonský komplex pro komunikaci s hlubokým vesmírem). Observatoř je jedna z trojice základen, jimž NASA říká Deep Space Network (DSN). Další dvě jsou umístěné poblíž španělského Madridu a australské Canberry. Základny od sebe dělí přibližně 120 stupňů zeměpisné délky. Krájí tak obvod zeměkoule na třetiny. Síť proto může mluvit s kosmickými sondami nezávisle na otáčení Země kolem vlastní osy. Nejstarší anténu v GDSC začala v roce 1958 stavět ještě armáda.


Letiště Goldstone


Deep Space Network

Přesně řečeno to byli zaměstnanci slavné Laboratoře tryskového pohonu JPL (Jet Propulsion Laboratory), která tehdy pod armádu spadala. Stejný rok ale vznikla NASA a převzala všechny kosmické aktivity armády, námořnictva i letectva, včetně samotné JPL. První anténa v observatoři sloužila programu Pioneer.

Jeho cílem bylo poslat sondu na Měsíc. V roce 1961 převzal výzkum Měsíce program Ranger. Program Pioneer ale dál pokračoval. Zaměřoval se na vzdálenější oblasti sluneční soustavy. Další kosmické programy postupně přibývaly. Komunikace s každým novým typem sondy přinášela nové požadavky. Jedna anténa brzy přestala stačit. V Goldstone proto rostly další.

Spolupráce s Pentagonem

NASA jich postavila celkem jedenáct. Pět antén je dosud aktivních. Jedna však slouží místo komunikace s vesmírnými sondami k jiným účelům. Síť DSN obsluhuje několik desítek sond po celé sluneční soustavě, a dokonce i mimo ni. Má totiž na starosti i sondy Voyager 1 a 2, které už obě vstoupily do mezihvězdného prostoru. Goldstonská observatoř je zkrátka legenda. Její dějiny jsou přímo spojeny s historií lidského pronikání do kosmického prostoru. Zároveň je na ní vidět, jak byl výzkum raket a satelitů od počátků propojený s vojenstvím.


X-24B; větší foto / Public Domain

NASA vznikla jako striktně civilní organizace. Často ale spolupracuje s americkými ozbrojenými složkami. S Pentagonem ji pojí zájem na výzkumu nových leteckých a kosmických technologií. Například program raketoplánů vznikl v kooperaci NASA a amerického letectva. Navazoval na starší experimentální letadla s trupem typu vztlakového tělesa. Byly například letouny X-24A a B, nebo zrušený projekt vojenského kosmoplánu X-20. Raketoplány později podnikly celkem deset letů s utajeným nákladem pro Pentagon.

Mise Atlantis

Například 28. února 1990 odstartoval raketoplán Atlantis k záhadnému letu se sklonem dráhy 62 stupňů. Sklon dráhy, cizím slovem inklinace, je úhel, pod kterým rovina oběžné dráhy kosmické lodě nebo satelitu protíná rovník. Družice obíhající přímo nad rovníkem má sklon dráhy nula. Let raketoplánu Atlantis byl rekordní. Raketoplány totiž obvykle létaly s inklinací 57 stupňů. Atlantis musela během startu provést speciální manévr, který ji na neobvyklou orbitu dostal. Co na ni vynesla, je dodnes tajné.

Když program raketoplánů skončil, začala NASA s výzkumem jejich bezpilotní zmenšeniny X-37. Projekt od ní po pěti letech od prvního do posledního šroubku převzalo americké letectvo. Momentálně provozuje dva exempláře X-37B. Mimo vojenské a špionážní kruhy nikdo neví, co na oběžné dráze dělají.

NASA a Pentagon jsou propojeny i personálně. Mezi kosmickou agenturou a vojenskou výzkumnou agenturou DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency) běžně pendlují zaměstnanci. Prvních sedm amerických astronautů byli zkušební piloti z letectva a námořnictva. Z ozbrojených složek dodnes přichází zhruba šedesát procent astronautů NASA.

Zdroje: The Drive, Deep Space, Space

Nahlásit chybu v článku


Související články

Podoba válek v 21. století: Boj o zdroje ve vesmíru

Předchozí článek série pojednávající o možných válkách budoucnosti se soustředil na geopolitické ...

Space Forces: Pentagon buduje vesmírné síly

Pentagon připravuje vznik Vesmírných sil (Space Force), šesté plnohodnotné složky Ozbrojených sil ...

Nad Kalifornií se proháněl špionážní U-2 s volacím znakem vesmírné lodě Enterprise

Americké špionážní letadlo U-2 létá s novým typem maskování. Předstírá, že přiletělo z budoucnosti, ...

Vojenský raketoplán X-37B je po dvou letech zpět z vesmíru

Malý vojenský raketoplán X-37B se vrátil ze své páté mise na nízké oběžné dráze Země. Raketoplán po ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • vixl
    11:15 07.03.2020

    klasická klasika konzervativních vojenských novin, turecký útok na řecké hranice a tady análytici píší o blbostech

    vy si nezasloužíte ani korunu

    klasická klasika konzervativních vojenských novin, turecký útok na řecké hranice a tady análytici píší o blbostech

    vy si nezasloužíte ani korunu

    • Janko Paliga
      14:33 07.03.2020

      Nič ti nebráni, aby si napísal článok, a "ještě vyděláš".... :-)

      Nič ti nebráni, aby si napísal článok, a "ještě vyděláš".... :-)

      • Miroslav
        19:56 07.03.2020

        Ja o tom útoku nič neviem a keď chcem zarobiť tak musím predať Hadraplán. A teraz vážne. Pokiaľ viem, tak Turecko rozmiestnilo na hranice s Gréckom cca 1000 policajtov kvôli ...Zobrazit celý příspěvek

        Ja o tom útoku nič neviem a keď chcem zarobiť tak musím predať Hadraplán.

        A teraz vážne. Pokiaľ viem, tak Turecko rozmiestnilo na hranice s Gréckom cca 1000 policajtov kvôli migrantom ktorí sa snažia dostať na grécke územie. O žiadnej vojenskej akcii Turecka proti Grécku neviem. Možno na Spitniku alebo v Roháči písali viacSkrýt celý příspěvek

        • PavolR
          07:24 08.03.2020

          Priamo síce nie, ale odkiaľ asi tak pochádzajú v Turecku vyrobené granáty so slzným plynom, čo dopadajú medzi gréckych pohraničníkov?

          Priamo síce nie, ale odkiaľ asi tak pochádzajú v Turecku vyrobené granáty so slzným plynom, čo dopadajú medzi gréckych pohraničníkov?

          • skelet
            10:51 08.03.2020

            Uz se na reckych webech objevily videa, lde po reckych policajtech strili slzakem jejich turecke protejsky. Samozrejme to muze byt recke fejk zpravy

            Uz se na reckych webech objevily videa, lde po reckych policajtech strili slzakem jejich turecke protejsky. Samozrejme to muze byt recke fejk zpravy

          • PavolR
            11:49 08.03.2020

            Aj keby to nestrieľali priamo turecké bezpečnostné sily, normálny migrant sa k niečomu takému nevie dostať - granáty so slzným plynom sa v žiadnej samoobsluhe nepredávajú.

            Aj keby to nestrieľali priamo turecké bezpečnostné sily, normálny migrant sa k niečomu takému nevie dostať - granáty so slzným plynom sa v žiadnej samoobsluhe nepredávajú.

          • Strategist
            21:39 08.03.2020

            https://www.idnes.cz/zpravy/za... Tak hlavně k tureckému obrněnému transportéru by se ti ...Zobrazit celý příspěvek

            https://www.idnes.cz/zpravy/za...

            Tak hlavně k tureckému obrněnému transportéru by se ti migranti sami opravdu nedostali, ani ke dronům se slznými granáty. Ale toto je vojenský web a ne běžné zpravodajství takže není zas tak překvapivé že se zde o tom nepíše.Skrýt celý příspěvek

    • Roland
      06:25 08.03.2020

      čest některým webům, ale fakt jsem rád, že na můj router jde nainstalovat adblock...
      nemusím pak řešit reklamy vůbec (ani na zařízeních, kde klasický adblock nainstalovat nejde)

      čest některým webům, ale fakt jsem rád, že na můj router jde nainstalovat adblock...
      nemusím pak řešit reklamy vůbec (ani na zařízeních, kde klasický adblock nainstalovat nejde)

    • StandaBlabol
      07:30 08.03.2020

      Tak si zruš předplatné...

      Tak si zruš předplatné...

Načítám diskuzi...