Komunističtí generálové, kteří nezradili svou vlast
-
11. 12. 2020
-
15 komentářů
-
Kristián Chalupa
V nedávných dnech si demokraticky smýšlející občané naší země i sousedního Slovenska připomínali nekulaté výročí takzvané sametové či něžné revoluce z roku 1989, kterou vyvolal obrovský občanský pohyb ovlivněný více faktory, včetně vnějších.
K těmto faktorům patřil zejména demokratizační proces v Sovětském svazu, jenž začal pod vedením Michaila Gorbačova a jeho blízkých spolupracovníků v roce 1985. Tomuto bývalému sovětskému vůdci můžeme poděkovat, že jím zahájené reformy v SSSR značnou měrou napomohly navrátit bez krveprolití tehdejší Československo zpět mezi demokratické státy západního světa.
Při poměrně hladkém přechodu naší země k demokracii nehrály jedinou roli pouze vnější okolnosti. Na významných postech působili i přemýšlející lidé, kteří svými postoji a chováním přispěli k nekrvavému vítězství vůle většiny národů tehdejšího Československa. V památných revolučních dnech k nim patřil rovněž velitel Západního vojenského okruhu generál Mojmír Zachariáš, který v listopadu 1989 zástupcům Občanského fóra přislíbil, že nedá rozkaz k zásahu vojáků proti demonstrantům a nebude použito ozbrojených sil proti civilistům v ulicích našich měst. A svůj slib dodržel. Po letech, které uplynula od revoluce, se Michael Kocáb s generálem Zachariášem v diskusi shodli, že nenasazení vojáků proti demonstrantům mělo pro tehdejší vývoj zásadní význam.
Generál Zachariáš myslel vlastním mozkem
V rozhovoru pro Aktuálně.cz před šesti lety generál Zachariáš kromě jiného uvedl, že rozhodnutí neposlat tanky na Prahu byl jeho osobní risk. „Šlo o mé rozhodnutí,“ konstatoval a dodal, že to zopakoval i ministru obrany Milánu Václavíkovi. Zachariáš mu řekl, že pokud bude tomuto okruhu velet, tak jeho jednotky nevyjedou „Jestliže by mě ale ten samý den ministr odvolal, tak co bych zmohl? Vůbec nic,“ zdůraznil Zachariáš. Jednání s velitelem Zachariášem se za Občanské fórum 27. listopadu 1989 zúčastnil také Václav Klaus. Ten ale podle vyjednavače Michaela Kocába v průběhu celého dvouhodinového rozhovoru ve vojenském štábu v Táboře nic neřekl, jen poslouchal.
Je třeba připomenout, že v listopadových dnech roku 1989 působila na území naší republiky Střední skupina sovětských vojsk v počtu kolem 75 000 vojáků a byly zde také další tisíce jejich rodinných příslušníků. Reálně tak existovalo riziko, že v případě nějaké provokace může dojít ke zneužití sovětských vojáků proti revolučnímu vývoji.
Poslední velitel okupačních jednotek v Československé socialistické republice generál Eduard Vorobjov později několikrát zopakoval, že nějaké riziko sice existovat mohlo, ale že on sám se do „puntíku“ striktně držel pokynů tehdejšího nejvyššího sovětského představitele Michaila Gorbačova. Příkaz z Moskvy zněl, že v žádném případě Sovětský svaz do vnitřních záležitostí bratrského Československa zasahovat nebude.
Václav Prchlík / VHÚ
Václava Prchlíka vlastní soudruzi poslali do vězení
Podle serveru Vojenské rozhledy měl Klement Gottwald prohlásit, že „nebudeme dělat z generálů komunisty, ale z komunistů generály.“ Jedním z nich byl Václav Prchlík, který se ve druhé polovině 50. let stal náčelníkem Hlavní politické správy Československé lidové armády, tedy nejvyšším politrukem naší armády. Ani tato funkce nezabránila později komunistům v degradaci Prchlíka z generálplukovníka na řadového vojína a zejména pak jeho uvěznění. V článku s názvem Václav Prchlík: Generál, který se za svou hodnost nemusel stydět v časopisu Vojenské rozhledy (ročník 2012) jeho autor generál Antonín Rašek uvádí, že na přelomu roku 1967 až 1968 a na počátku roku 1968 se Prchlík postavil proti připravovanému zásahu armády na podporu Antonína Novotného.
Od února do července 1968 se stal vedoucím důležitého 8. oddělení ÚV KSČ, které politicky řídilo ministerstvo obrany, vnitra a další ozbrojené složky. Od nástupu do funkce připravoval koncepci nové státní bezpečnostní politiky a novou československou vojenskou doktrínu respektující výrazněji tradice, suverenitu a zájmy naší země. Osudnou se mu stala tisková konference 15. července 1968, kdy kritizoval záměrně se prodlužující pobyt sovětských jednotek vracejících se z cvičení Šumava, což mělo ovlivnit politické dění v našem státě.
„Ve svém vystoupení kritizoval i způsob řízení Varšavské smlouvy a vyslovil se pro rovnoprávné postavení členských zemí v této alianci. To vyvolalo ostrou reakci sovětské vlády, která Václava Prchlíka obvinila z prozrazení utajovaných skutečností,“ uvádí ve své stati generál Rašek. Dodává, že Alexandr Dubček nedokázal tomuto nátlaku čelit a Prchlíka z funkce vedoucího 8. oddělení odvolal. V září 1968 byl Prchlík odvolán i z ústředního výboru strany, pak vyloučen z KSČ, zbaven poslaneckého mandátu a z hodnosti generálplukovníka degradován na vojína. V roce 1971 byl již řadový vojín Prchlík za údajné prozrazení státního tajemství odsouzen nejdříve ke třem rokům a po odvolání k dvaceti dvěma měsícům do vězení. Trest strávil na Borech. Pracoval zde ve zdravotně závadném prostředí při broušení skel pro jabloneckou bižuterii. O milost či zkrácení trestu si nikdy nepožádal. Antonín Rašek ve svém článku také uvádí, že na vězení si Prchlík nikdy nestěžoval. Spoluvězni z úcty k němu i přes jeho odpor vykonávali nepříjemné práce za něj a neoslovovali ho jinak než „pane generále.“
kpt. Bohumír Lomský (vlevo) s pplk. Ludvíkem Svobodou v Sovětském svazu, 1941 / Volné dílo
Bohumír Lomský byl rozporuplnou postavou
Nikdo z historiků dnes nepopírá, že Lomský byl jedním z nejtalentovanějších vojevůdců své doby a nepochybuje o tom, že významně přispěl k osvobození Československa od nacismu. Zároveň ale shodně dodávají: velmi výjimečný, avšak velmi kontroverzní. Sovětská NKVD na Lomského, který byl již před osmašedesátým rokem odpůrcem umístění sovětských vojáků na našem území, vedla zvláštní spis.
Všechny bitvy, jimiž Čechoslováci na východní frontě prošli, jsou spjaty se jménem Lomského. Byl nazýván „věčným náčelníkem štábu“ – nejprve praporu, pak brigády, a nakonec i armádního sboru. Byl to právě on, kdo operace připravoval a pak jim ve skutečnosti i velel. Už té první, bitvě u Sokolova, a pak mnoha dalším: při osvobození hlavního města Ukrajiny Kyjeva, v bojích o Bílou Cerekev, Dukelský průsmyk. „A oba velitelé 1. čs. armádního sboru v SSSR, Ludvík Svoboda a po něm i Karel Klapálek, vždy respektovali jeho názor,“ vzpomíná ve svých pamětech Lomského spolubojovník generál Miroslav Šmoldas.
Podle historika Brože by například kvůli obrovským obětem mnohdy kritizovaná Dukelská operace byla pro Čechoslováky mnohem krvavější, nebýt Bohumíra Lomského, který zůstal vojákem, jemuž byla politika nejenom na hony vzdálená, ale i nesrozumitelná. Z armády byl definitivně propuštěn s hodnocením: „Po srpnu 1968 aktivně vystupoval na veřejnosti proti vstupu spojeneckých vojsk do Československa. Tento fakt u bývalého ministra národní obrany, kterému především měla být jasná otázka pevného spojeneckého svazku v rámci Varšavské smlouvy a její úlohy, se jeví jako zvlášť závažný.“
Bývalý mistr obrany Lomský si našel práci v Institutu manipulačních, dopravních, obalových a skladovacích systémů, kde se postupně vypracoval na předního odborníka. Víc si režim k Bohumíru Lomskému nedovolil. Historici to přisuzují prezidentu Ludvíku Svobodovi, který držel nad „svým náčelníkem štábu“ stále ochrannou ruku. „Po vyhazovu z armády se z něj najednou opět stal skvělý vypravěč a velmi přátelský člověk,“ popisuje poslední výraznou změnu Bohumíra Lomského historik Brož, jenž se s generálem dobře znal. Bohumír Lomský zemřel předčasně na vážnou chorobu v červnu 1982 – v témže roce, kdy odešel do důchodu.
V podobném duchu na generála Lomského vzpomíná historik Libor Vykoupil z brněnské filozofické fakulty. V roce 1978 byl na exkurzi v Praze spolu se dvěma kolegy, kteří měli rovněž zájem o nové české dějiny, pozván do restaurace profesorem Jaroslavem Kudrnou. „Zde měl Kudrna sraz se statným pánem, který mi byl odněkud povědomý. Byl to pan generál Lomský, který tehdy již nepůsobil ve Vojensko-historickém ústavu. V kapse měl polský řád Virtuti Militari a jinak spoustu historek,“ vzpomíná na setkání historik Vykoupil. Podle jeho slov se Lomský jevil jako inteligentní a zábavný společník. „Dodnes od něj mám československou vlaječku, kterou měl pan generál na stole při nějakém společném cvičení vojsk. Ani jsme netušili, že v té době už byl těžce nemocen,“ dodává Vykoupil.
Generálové Československé lidové armády Václav Prchlík, Bohumír Lomský a Mojmír Zachariáš sloužili každý v jiné době komunistickému režimu. Jak se ale nakonec ukázalo, s tímto režimem se neztotožnili a prvním dvěma jmenovaných se jejich spolustraníci řádně pomstili. Pouze generál Zachariáš, který v listopadu 1989 odmítl střílet do vlastních lidí, měl štěstí. Režim, k jehož pádu svým postojem aktivně přispěl, se mu již pomstít nestačil. Všichni tři generálové byli členy komunistické strany, ale zůstali přitom i vlastenci.
Související články
Úmyslně zapomenutý generál Jan Kratochvíl
Před čtyřmi lety, v pondělí 19. září 2016, byla ve foyer sídla Jihomoravského kraje v Brně na ...
-
09.10.2020
-
19 komentářů
-
Kristián Chalupa
Československá Státní bezpečnost byla horlivou žačkou
Touto dobou před 75 lety vznikla v bývalém Československu nechvalně proslulá Státní bezpečnost ...
-
03.11.2020
-
8 komentářů
-
Kristián Chalupa
Kratochvil: Všichni letci, kteří bojovali proti nepříteli, byli výjimeční
Manželé Sabina a Jan Kratochvilovi se dlouhodobě zabývají moderními dějinami Československa, zejména ...
-
12.11.2020
-
15 komentářů
-
Kristián Chalupa
Hladomor byl Stalinův trest vzpurné Ukrajině
Od jarních měsíců roku 1932 až do podzimu následujícího roku postihla Ukrajinu katastrofa, která ...
-
01.12.2020
-
264 komentářů
-
Kristián Chalupa
Případ střelby do protestujících dělníků v roce 1962 v ruském městě Novočerkassk jsem neznal. Velký dík autorovi za něj. Je to jen důkaz toho, že je možné v totalitním režimu ...Zobrazit celý příspěvek
Případ střelby do protestujících dělníků v roce 1962 v ruském městě Novočerkassk jsem neznal. Velký dík autorovi za něj. Je to jen důkaz toho, že je možné v totalitním režimu armádu zneužít proti normálním lidem. Bylo to možné i v listopadu 1989. Mám z té doby z více zdrojů potvrzeno, že tanky naší armády stály tehdy u Benešova. Pouze obava z Gorbačova, který dal v té době jasně naším komunistům najevo, že použití síly proti civilistům je nepřijatelné, ovlivnilo rozhodnutí normálně myslících československých generálů. Patřil k nim i generál Zachariáš, který nejspíše nepatřil k příznivcům radikální změny režimu, nicméně pochopil, že masakr civilistů nic na delší dobu nevyřeší. Tak nějak to ostatně vyznělo i v jakési televizní debatě, v níž před časem vystoupil s Michalem Kocábem.Skrýt celý příspěvek
A další obava byla že vojáci základní služby nepůjdou proti lidem a mohli by zbraně obrátit proti režimu . Tak i když to má hodně kdyby , tak není nad samet .Roli hrálo i zmatení ...Zobrazit celý příspěvek
A další obava byla že vojáci základní služby nepůjdou proti lidem a mohli by zbraně obrátit proti režimu . Tak i když to má hodně kdyby , tak není nad samet .Roli hrálo i zmatení že se do toho Kreml nebude míchat a 68 nepřijde .Skrýt celý příspěvek
Dlouhodobě se zajímám o armádu, dějiny vojenství. Před několik lety jsem publikoval článek o u nás trochu méně známé protikomunistické revoltě z června 1962 v jihoruském městě ...Zobrazit celý příspěvek
Dlouhodobě se zajímám o armádu, dějiny vojenství. Před několik lety jsem publikoval článek o u nás trochu méně známé protikomunistické revoltě z června 1962 v jihoruském městě Novočerkassk. Dělníci z tamního strojírenského závodu na výrobu lokomotiv se vzbouřili proti prudkému zvýšení cen potravin a zastavili práci. Pochod přibližně sedmi tisíc protestujících do centra města skončil masakrem, kdy přivolaní vojáci Sovětské armády zahájili palbu do neozbrojených demonstrantů, mezi nimiž byly i děti. Výsledkem střelby bylo 26 mrtvých a desítky zraněných. Masakru se ale do poslední chvíle snažil zabránit vojenský velitel města generál Matvej Šapošnikov, který odmítl poslechnout rozkaz svého nadřízeného z Moskvy, aby průvod násilím rozehnal. Za svůj statečný postoj byl pak degradován, vyloučen z komunistické strany a dán pod stálý dohled KGB. Do vězení se ale nedostal. Důvodem byla pravděpodobně skutečnost, že za války Matvej Šapošnikov patřil k úspěšným velitelům tankových vojsk. Menší štěstí měli ale skuteční či domnělí organizátoři protestu. Sedm z nich bylo za kontrarevoluční činnost odsouzeno k trestu smrti a popraveno.
Kristián ChalupaSkrýt celý příspěvekConquer-já jsem v dané době sloužil jako důstojník a ptám se Vás-Vy by jste šel střílet do vlasních rodičů a sourozenců. Armáda zde byla na obranu republiky a né k tomu aby ...Zobrazit celý příspěvek
Conquer-já jsem v dané době sloužil jako důstojník a ptám se Vás-Vy by jste šel střílet do vlasních rodičů a sourozenců.
Armáda zde byla na obranu republiky a né k tomu aby střílela do lidí.
Tak to funguje v různých banánových republikách, nebo na blízkém východě. Ještě jsme ale tak hluboko nepadli.
Pokud vláda viděla,že národ je nespokojený holt nezbýva,než odejít.
Násilí holt plodí další násilí.Viz třeba,když dělali v roce 1991 v SSSR v Moskvě puč,nebo státní převrat,jak se označují tuto akci-vojáci tež zachovali rozvahu.Skrýt celý příspěvekJ.Vraja - to ako dôstojník/vojak sa môže slobodne rozhodnúť či splní,alebo nesplní rozkaz.???Nemal by ho splniť (ak s rozkazom nesúhlasí žiada ho písomne) a potom sa sťažovať ???a ...Zobrazit celý příspěvek
J.Vraja - to ako dôstojník/vojak sa môže slobodne rozhodnúť či splní,alebo nesplní rozkaz.???Nemal by ho splniť (ak s rozkazom nesúhlasí žiada ho písomne) a potom sa sťažovať ???a neriešme teraz morálnu stránku veci.
a čo znamená veta - Pokud vláda viděla,že národ je nespokojený holt nezbýva,než odejít. ???to ako keď teraz v 10milionovom česku zaplní václavák 50tisíc demonštrantov,tak sa vlada zbalí a odovzdá moc.???práve vtedy mala vláda/strana silu a prostriedky ten "študentský" protest rozohnať...a to,že to nespravili,ma len utvrdzuje v tom,že to asi naozaj bolo všetko dopredu dohodnuté medzi USA/ZSSR...Skrýt celý příspěvekHektore:Nevím jak jste stár a koli je Vám let. 1.Pokud píšete: Pokud vláda viděla,že národ je nespokojený holt nezbýva,než odejít-to znamená povolit národu svobodné volby.Jeden ...Zobrazit celý příspěvek
Hektore:Nevím jak jste stár a koli je Vám let.
1.Pokud píšete: Pokud vláda viděla,že národ je nespokojený holt nezbýva,než odejít-to znamená povolit národu svobodné volby.Jeden myslitel řekl: Život, jaký je, by měl být buď přijat nebo změněn. Pokud není přijat, musí být změněn. Pokud jej není možno změnit, pak musí být přijat.
2..Teď narážite na to,čeho se bojím nejvíce a to je,že dnes hodně lidí tvrdí a argumentují tím,že to za komunistů bylo všechno podle tehdejšího práva,jen se bojím,že přijdou jiní a budou tvrdit ...tak nacisté tyto nezakonosti dělali také podle tehdejšího platného práva.A to je to co se mi na tom všem nelíbí.Polní maršál Wilhelm Keitel,také plnil rozkazy a dostal trest smrti a další s ním též plnili rozkazy.........
3.Pokud víte tak v roce 1989 probíhaly poklidné demonstrace.Pokud by bylo na náměstích krve prolití,lidé se věšeli,zabíjeli,neměl bych problem splnit rozkaz a tyto lidi pacifikovat.Otázka pro Vás splnil by jste rozkaz a střílel a věšel nevinné lidi,jen proto,že si to někdo přeje??
4.Měl by jste vědět,že 9.11.1989,už padla Berlínská zeď, červnu 1989 konaly první svobodné volby v Polsku,ne 27. června 1989 se na rakousko-maďarském pomezí zboural pohraniční plot.Otázka zní,pokud by to potlačili,na jak dlouho.V Rumunsku taky vydal N.Caučesku armádě rozkaz a jak dopadl.
5.V listopadu 1989 jsme měli vyšší vel shomáždění,na kterém vyšší velitel A,vykříkoval co si to Ti studenti dovolují se svou divizí vše vyřeší. (jeho děti po roce 1990 vystudovaly školu na západě a jeden syn pracuje v Bruselu).Nechal hlasovat k do je pro.Několik důstojníku včetně mě se zdrželo hlasování.Jeden vel útvaru B co se zdržel hlasování byl v letech po roce 1990 náčelníkem gen.štábu.Další vel.útvaru C. vykřiloval jak si to s těmi studenty vyřídí,po roce 1990 vystudoval vojenské školy v Německu a velké Británii a skončil jako generál.Všechny velmi dobře znám,dnes jsou důchodci a nebudu je jmenovat.
6.Já jsem raději v roce 1991 odešel do zálohy,neboť Ti co vykřilovali proti studentům,mě lustrovali,zda můžu dále sloužit.A možná,kdybych plnil jejich rozkazy,by mě pak byli schopni postavit před soud.
Už dávno římský myslitel Marcus Tullius Cicero pravil:Dějiny jsou svědky času,světlem pravdy,živou paměti,učitelkou života a poslem minulosti.
Závěr si udělejte jaký chcete,ale dříve než budete soudit druhé,měl by jste si nastudovatt.Co obnáší "Kritické myšlení".Skrýt celý příspěvekAbsolutní většina tehdejšího důstojnického sboru byla komunisty a z obav o další osud se mohlo stát ledacos , jako slabina nakonec byla vyhodnocena neprofesionální armáda a byly ...Zobrazit celý příspěvek
Absolutní většina tehdejšího důstojnického sboru byla komunisty a z obav o další osud se mohlo stát ledacos , jako slabina nakonec byla vyhodnocena neprofesionální armáda a byly zaznamenány případy kdy v některých útvarech vojáci ZS nechtěli jít proti lidem .Tyto případy měly být v případě nasazení náležitě trestány a hodnoceny jako vzpoura. Strach panoval co na to Moskva a skupina středních vojsk Rudé armády . Pamatuju slova velitele VAAZ Brno kdy prohlásil že radši odejde z armády než aby položil rudou knížku a když viděl že se nic neděje rád zůstal , stejně jako většina okolo . Jak se některým komunistům nelíbila Gorbačovova Pjerestrojka a vše považovali za zradu , no ale na " bratrskou pomoc "v 87 pro Moskvu neměli , otázkou zůstává pokud by se puč kovaných sovětských generálů z r.1991 (19.8.-21.8. )už odehrál v r.89 . (Ted až mi došlo že ten 20.8. je pro komunisty "svatej")Skrýt celý příspěvek
To by ma zaujimalo, ako by vyzeralo nasadenie armady proti demonstrantom. Isli by len profici, alebo aj zalozaci, ktori by museli strielat do vlastnych? To si neviem predstavit, ...Zobrazit celý příspěvek
To by ma zaujimalo, ako by vyzeralo nasadenie armady proti demonstrantom. Isli by len profici, alebo aj zalozaci, ktori by museli strielat do vlastnych? To si neviem predstavit, byt v kozi 19 rocneho chalana a dostat taky rozkaz. Ved tam kludne mozu byt moji rodiacia, znami, kamaradi. Alebo by sa vyberalo len z tych so spravnym kadrovym posudkom?Skrýt celý příspěvek
V té době 21 let , nestraník v armádě - docela hnus , vyhrožování pokud nepůjdete a to to jen zkoušeli , nic se nedělo , u vojáků ZS tak napůl a záložákům by nikdo zbraně nedal . ...Zobrazit celý příspěvek
V té době 21 let , nestraník v armádě - docela hnus , vyhrožování pokud nepůjdete a to to jen zkoušeli , nic se nedělo , u vojáků ZS tak napůl a záložákům by nikdo zbraně nedal . Tehdejší Veřejná bezpečnost zcela loajální a Lidové milice skoro také .Okamžik kdy něco zlé bylo dobré , vojáci ZS , přítomnost střední skupiny vojsk SSSR v ČSSR .Je to až k nevíře a je štěstí že to tak bylo i přes ty pozdější kopance .Dodnes si kladu otázku pokud by armáda byla profesionální jak by ovlivnila tyto události .Ale to jsou jen dohady a ještě jednou , jestli je nějaký nejvyšší inženýr Bůh tak má rád tuhle zemi a přikryl jí sametem .Skrýt celý příspěvek
Značka Padre má pravdu, že generál Lomský byl s Ludvíkem Svobodou v přátelských vztazích. To nejspíše Lomského zachránilo před tvrdou "normalizační" perzekucí, přestože podle mých ...Zobrazit celý příspěvek
Značka Padre má pravdu, že generál Lomský byl s Ludvíkem Svobodou v přátelských vztazích. To nejspíše Lomského zachránilo před tvrdou "normalizační" perzekucí, přestože podle mých informací až do konce svého života jednoznačně odmítal sovětskou okupaci Československa ze srpna 1968.Skrýt celý příspěvek
Odmítnutí okupace mívalo za následek propuštění z armády. Ovšem forma další persekuce nemusela být příliš tvrdá, pokud člověk nebyl disidentem, nepodepsal Chartu 77 a neprojevoval ...Zobrazit celý příspěvek
Odmítnutí okupace mívalo za následek propuštění z armády. Ovšem forma další persekuce nemusela být příliš tvrdá, pokud člověk nebyl disidentem, nepodepsal Chartu 77 a neprojevoval se aktivně proti režimu. Za odmítnutí okupace nehrozil kriminál, ani lágry už neexistovaly. Takže soudím, že B. Lomský nijakou zvláštní ochranu vůbec nepotřeboval, pokud vím, např. Chartu 77 nepodepsal. Tu podepsal např. gen. Sacher, kterého za to degradovali na vojína (z armády jej propustili už v 50tých letech).Skrýt celý příspěvek
Oni ty pamětníci už nežijí , ale nelze srovnávat nacistickou okupaci (obrhnus) s 50 lety (hnus , v jednotlivých případech se blížící tomu nacistickému) a rok 1968 , přesto že to ...Zobrazit celý příspěvek
Oni ty pamětníci už nežijí , ale nelze srovnávat nacistickou okupaci (obrhnus) s 50 lety (hnus , v jednotlivých případech se blížící tomu nacistickému) a rok 1968 , přesto že to bylo pro některé o konečné v profesi či studiu , nebyl nikdo ohrožen na životě !!!Prostě normalizace nemá justiční vraždy , pokud někdo tvrdí opak tak by heslo Havel na Hrad neexistovalo .Skrýt celý příspěvek
U pana generála B.Lomskeho se projevil ,,těžký úděl náčelníka štábu,,. Ale s generálem Svobodou je nedělil velký věkový rozdíl,tak byli stále kamarádi. O těžkostech v roli ...Zobrazit celý příspěvek
U pana generála B.Lomskeho se projevil ,,těžký úděl náčelníka štábu,,. Ale s generálem Svobodou je nedělil velký věkový rozdíl,tak byli stále kamarádi. O těžkostech v roli náčelníka štábu by mohl povídat například generál Luddendorf ,podřízený maršála Hindenburga ,slavného vítěze bitvy u Tannenbergu,povolaného předtím z důchodu,v této bitvě roku 1914.Když později po světové válce Luddendorf doprovázel důstojníky po budově bývalého velitelství německé armády, tak ukázal na pohovku v pokoji a řekl,, tak tady spal maršál Hindenburg před bitvou,po bitvě a mezi námi upřímně řečeno i při bitvě u Tannenbergu...,,. Dalším příkladem muže být generál Benningsen ,náčelník štábu generála Kutuzova u Borodina 1813 ,kdy se údajně Kutuzov vůbec nedostavil na místo bitvy a oba šlechtici se potom tak zhádali,že spolu nepromluvili několik let .Skrýt celý příspěvek
B. Lomský byl o generaci mladší než gen. Svoboda i než ostatní velitelé brigád, kteří byli drtivou většinou bývalými legionáři, pouze Selner a Talský byli mladší, ale stále o deset ...Zobrazit celý příspěvek
B. Lomský byl o generaci mladší než gen. Svoboda i než ostatní velitelé brigád, kteří byli drtivou většinou bývalými legionáři, pouze Selner a Talský byli mladší, ale stále o deset let starší než Lomský. Lomský byl ročník 1914 a na Dukle mu bylo třicet, jeho vrstevníci mohli velet maximálně praporu. Příhoda s Luddendorfem je asi docela typická, ale zrovna Svoboda bitvy na kavalci netrávil, spíš naopak, rád si vyrazil na obhlídku do první linie a lze se dočíst příhodu, že se sám potkal s nepřátelským průzkumem, kdesi u Liptovského Hrádku tuším.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...