KOMENTÁŘ: Terorismus v Evropě? Česko eviduje jeden útok a deset zatčených

První z nich je nábožensky inspirovaný terorismus a jedná se především o terorismus inspirovaný islamismem. Útoků hlášených jako nábožensky motivované nebylo mezi lety 2006–2014 mnoho a většinu z nich policie odhalila ještě před jejich uskutečněním, několikrát také selhalo výbušné zařízení.

Tento typ terorismu lze považovat za nejnebezpečnější, útočníkům jde především o napáchání velkých škod, a to nejen materiálních, ale i na lidských životech. V počtu zatčených se odráží fakt, že policie národních států věnuje islamistickému terorismu zvýšenou pozornost. V roce 2014 bylo v souvislosti s nábožensky inspirovaným terorismem v porovnání s ostatními kategoriemi zatčeno nejvíce osob a jejich počet od roku 2011 stoupá. V členských státech EU bylo v období 2006–2014 v souvislosti s tímto typem terorismu zatčeno celkem 1431 lidí.

Česká republika jich eviduje 10, přičemž 7 z nich detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu zadrželi v roce 2011 během akce s krycím názvem MEDVĚD. Členy podezřelé skupiny islamistů z radikální organizace Jamaat Shariat sledovali detektivové dva a půl roku, než došlo k jejich zatčení. Žádné další zatčení spojené s jiným druhem terorismu Česko Europolu nenahlásilo.

Separatistický terorismus se vztahuje k určité oblasti a etnicitě. V evropském kontextu se jedná především o Baskicko, Korsiku a Severní Irsko. K provedení útoků pachatelé nejčastěji používají improvizovaná výbušná zařízení (IED) a střelné zbraně, úspěšnost těchto útoků se pohybuje okolo 90 %. Separatistických teroristických útoků je mezi lety 2006 a 2014 evidováno zdaleka nejvíce (2178 z celkových 2885, tedy více než 75 %).

Útočníkům však primárně nejde o zranění či zavraždění civilního obyvatelstva, ale o napáchání materiálních škod. Nejčastěji se zaměřují na soukromý majetek. Evidované oběti jsou především příslušníci policie a armády a nejvíce z nich měla na svědomí teroristická organizace ETA. Ta ale na podzim roku 2011 svoji činnost ukončila. I díky tomu je separatistický terorismus na ústupu a počty útoků i zatčených klesají.

Ideologie levicového terorismu vychází především z marxismu‑leninismu, teroristickým skupinám jde o změnu sociálního systému. Pachatelé útoky nejčastěji provádějí pomocí IED a zápalnými lahvemi. S problémem levicového terorismu se potýkají především v Itálii, ve Španělsku a v Řecku, kde je situace nejkritičtější. Europol však nenabízí komplexní přehled aktivit krajně levicových skupin, neboť některé státy je obvykle posuzují jako extremistické, nikoliv teroristické. Jeden levicový teroristický útok eviduje i Česká republika – v dubnu 2010 hodil neznámý pachatel zápalnou láhev na budovu řeckého velvyslanectví.

Kořeny pravicového terorismu lze hledat především v národním socialismu a i v tomto případě záleží na posouzení činů jednotlivými státy, tedy zda jsou kvalifikovány jako extremistické, nebo teroristické. Ve sledovaném období bylo evidováno 9 útoků a u většiny byla použita IED.

Jako útoky zaměřené na konkrétní cíl označuje Europol především aktivity environmentalistických skupin. Z obecné představy teroristické organizace se patrně vymyká francouzská skupina Comité Régional d'Action Viticole (CAV), která útočí na producenty a prodejce zahraničních vín.

Zprávy Europolu sice nabízejí zajímavá čísla a určitý přehled o situaci, často ale dochází k jejich dezinterpretaci, i kvůli vytržení čísel z kontextu. Nejvíce je sice evidováno útoků separatistických, ale jejich charakter je od nábožensky inspirovaného terorismu odlišný.

Celkovou představu si nelze udělat na základě počtu útoků. Separatistické teroristické útoky způsobily v drtivé většině případů pouze omezené materiální škody, tento typ terorismu je navíc na ústupu. Je potřeba brát v úvahu i to, že Velká Británie většinou teroristické útoky do jednotlivých kategorií nerozděluje, přestože její data coby klíčové členské země a země, která se s islamisticky i separatisticky motivovaným terorismem potýká ve velké míře, unijní statistiky výrazně ovlivňují.

Statistiky Europolu jsou založeny na údajích zaslaných národními státy a je tedy potřeba mít na paměti výše zmíněné omezení odlišné kvalifikace některých činů v jednotlivých zemích. Extremistické útoky do konečných statistik zahrnuty nejsou. Případy útoků, které byly označeny jako extremistické a ne teroristické uvádí Europol ve své zprávě. Přehled konkrétních případů teroristických útoků v Evropské unii mezi lety 2006 a 2014 obsahuje rozšířená studie.