Kdo bude nástupcem bombardéru B-2 Spirit?
-
5. 1. 2012
-
6 komentářů
-
Jan Grohmann
Nejmodernějším bombardérem v americkém letectvu je letoun B-2 Spirit. Jak je známo, jedná se o nejsofistikovanější letoun svého druhu, který nemá ve své třídě žádnou konkurenci. Vyniká jak pokročilou "stealth" charakteristikou, tak nejmodernější elektronickou výzbrojí. Ač je jisté, že B-2 Spirit nebude mít v nejbližším desetiletí žádného přímého konkurenta, v US Air Force již pomalu hledají nástupce těchto supermoderních bombardérů. Spousta informací o projektu je samozřejmě tajná, ale na veřejnost přeci jen unikly informace o technologiích, které se pro nástupce letounu B-2 Spirit chystají. Pojďme si je představit.
Nejmladší bombardér B-2 Spirit ve výzbroji US Air Force má 15 let, dalších 19 aktivních strojů je o 5 let starších. Všechny letouny jsou průběžně modernizovány, ale přesto musí neustále čelit čím dál více sofistikovanějším protiletadlovým systémům potenciálních protivníků. Příkladem takových systémů jsou multistatické radary schopné odhalit i "neviditelné" letouny typu B-2 Spirit.
US Air Force nejen, že chce držet krok se systémy protivníka, především si chce udržet zdrcující technologický náskok. Ve svém rozpočtu proto vyčlenila 75 mld Kč (1,5x rozpočet AČR) na vývoj nástupce bombardérů B-2 Spirit. Pokud půjde vše podle plánu, první prototyp vzlétne již v roce 2020.
Foto: B-2 Spirit / Northrop Grumman
Spousta informací je samozřejmě tajná, ale veřejné patenty a návrhy firmy Northrop Grumman, výrobce B-2 Spirit, nám ukazují, jak může nové letadlo vypadat. Nástupce bude mít pravděpodobně užší tělo, ale zachová si konstrukci "tvar křídlo". Inženýři u nového stroje pracují na odstranění ostrých okrajů těla letadla a na nových materiálech absorbujících radarové paprsky. Pojďme si tyto a jiné technologické novinky nyní představit blíže.
Speciální nátěr
Většina nátěrů, které absorbují radarové paprsky, je vytvořena na bázi železa. Takové nátěry jsou však těžké (zvyšuje se spotřeba paliva), musí se často obnovovat a neabsorbují všechny radarové frekvence. Vědci z newyorské firmy Cano Technologies přišli nyní s novým lehkým materiálem založeným na dutých keramických kuličkách (technologie běžně používaná v nejrůznějších komerčních nátěrech).
Keramické kuličky mohou být pokryty uhlíkem, stříbrem nebo jinými kovy, které pohlcují různé vlnové délky radaru. Nátěr složený z nejrůznějších pokovených keramických kuliček tak může být odolný proti široké škále radarových frekvencí.
Jemnější tvary
B-2 Spirit má na svém trupu dva otvory pro přívod vzduchu do motorů, které však mají příliš ostré okraje. Důsledkem je zvýšena odrazová plocha letounů. V jednom z návrhů Northrop Grumman jsou vidět čtyři malé vstupní otvory. Menší otvory mohou být pohřbeny hlouběji do křídla, čímž dojde ke zmenšení radarového obrazu letounu.
Chytřejší klamné cíle
Nový bombardér se však bude proti protiletadlovým systémům bránit i aktivně. Počítá se s vypouštěním řady miniaturních obranných letadélek (Miniature Air Launched Decoy) od firmy Raytheon. Návnady budou vybaveny radarovými odrážeči schopnými imitovat mateřský letoun. Malé obranné stroje mohou létat až 800 km před vlastním letounem a odvádět tak pozornost nepřátelské protiletadlové obrany
Foto: Aktivní obranu mateřského letounu budou tvořit malé bezpilotní stroje kategorie MALD / Raytheon
Kachní křídla
Inženýři také koketují s myšlenkou přídavných kachních křídel. Kachní křídla poskytují bombardéru další vztlak, čímž umožní menšímu bombardéru nést větší užitečné zatížení. Problém je, že tvary kachních křídel budou odrážet radarové paprsky. Řešením je umístit kachní křídla do jedné roviny s trupem těla. Z čelního pohledu tak budou zcela splývat se siluetou letadla.
Těžší zbraně
Nový bombardér bude vybaven zřejmě jedinou pumovnicí oproti dvěmi, v případě B-2 Spirit. Nová pumovnice pojme jak klasické GPS naváděné bomby JDAM, jaderné zbraně, tak i nové 15 tunové pumy MOP, určené k ničení silně opevněných podzemních bunkrů. Kromě jiného, jedna pumovnice je konstrukčně jednodušší, takže výrobní náklady budou nižší.
Tak nebo tak. Cena za nový bombardér bude nepochybně astronomická. Je prakticky pravidlem, že u podobných sofistikovaných zbraní dojde k několika věcem - k opoždění vývoje, nárůstu ceny a ke snížení počtu objednaných kusů armádou. Jeden bombardér B-2 Spirit je pokládán za nejdražší letoun v historii (cca 30 mld Kč za kus). Nový stroj nasadí laťku nepochybně mnohem výše.
Zdroj: POPSCI
Související články
Bombardér B-2 Spirit letěl na severní pól
Bombardér B-2 Spirit před několika dny podnikl premiérovou cestu na nejsevernější místo planety. K ...
-
06.11.2011
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
VIDEO: Testování stíhačky F-35 Lightning II úspěšné pokračuje
Výroba a vývoj stíhačky F-35 Lightning II úspěšné pokračuje. Právě před pár dny Pentagon uzavřel ...
-
10.12.2011
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
VIDEO: Vzdušné boje na hranici vesmíru
V druhé polovině minulého století vrcholila studená válka mezi Sovětským svazem a Spojeným státy. ...
-
16.12.2011
-
1 komentářů
-
Jan Grohmann
A-29 Super Tucano - bitevní vrtulový letoun pro US Air Force
Ve Spojených státech pravě skončil program LAAR (Light Attack and Armed Reconnaissance), který měl ...
-
02.01.2012
-
3 komentářů
-
Jan Grohmann
Díky za upozornění. Tenhle článek je fakt prokletý. Samo sebou jsou to koruny. Jinak zda je potřebný. Víte to je možná i trochu zbytečná otázka. V Americe existuje obrovské ...Zobrazit celý příspěvek
Díky za upozornění. Tenhle článek je fakt prokletý. Samo sebou jsou to koruny.
Jinak zda je potřebný. Víte to je možná i trochu zbytečná otázka. V Americe existuje obrovské vojensko-průmyslové lobby, které zaměstnává statisíce lidí a financuje volební kampaně nejrůznějších senátorů.
Navíc od útoku Japonců na Pearl Harbor je militarismus a boj za svobodu v Američanech hluboce zakořeněný. Takže vývoj zbraní a držení se na nejvyšší vojensko-technické úrovni, Američané považují za záruku své bezpečnosti a svobody - a mají i vlastně svým způsobem pravdu.Skrýt celý příspěvekOhladom tej ceny - asi to nemali byt dolary ale koruny, potom by to cislo sedelo
K samotnemu letounu - krasne vyzera, ale otazka ci je fakt potrebnyOhladom tej ceny - asi to nemali byt dolary ale koruny, potom by to cislo sedelo
K samotnemu letounu - krasne vyzera, ale otazka ci je fakt potrebnyNemyslíte projekt Aurora? Jinak doporučuji navštívit zdroj článku uvedený pod článkem. Je tam krásná fotka možného nástupce, ve které jsou promítnuty všechny veřejně dostupné ...Zobrazit celý příspěvek
Nemyslíte projekt Aurora? Jinak doporučuji navštívit zdroj článku uvedený pod článkem. Je tam krásná fotka možného nástupce, ve které jsou promítnuty všechny veřejně dostupné informace o novém letounu. Navíc se tím ucelí vyznění článku.Skrýt celý příspěvek
O jeho nástupci se už mluví, teď si nepamatuji joho označení, ale mám dojem, že se v něm objevuje číslice 3. Technologický náskok není třeba za každou cenu, jak se stalo s ...Zobrazit celý příspěvek
O jeho nástupci se už mluví, teď si nepamatuji joho označení, ale mám dojem, že se v něm objevuje číslice 3. Technologický náskok není třeba za každou cenu, jak se stalo s projektem skoro hotového RAH66 COMANCHE...Skrýt celý příspěvek
Na wikipedii je uváděna cena 1,1 - 2,2 mld dolarů - se započtením vývoje. Pro představu jsme tedy použili střední cenu. Jinak k prvnímu obrázku. Původně jsme měli v článku jinou ...Zobrazit celý příspěvek
Na wikipedii je uváděna cena 1,1 - 2,2 mld dolarů - se započtením vývoje. Pro představu jsme tedy použili střední cenu. Jinak k prvnímu obrázku. Původně jsme měli v článku jinou fotografii, ale smazali jsme ji kvůli nejasným autorským právům. Popisek bohužel zůstal. U poslední fotky mi není jasné, co
konkrétně myslíte.Skrýt celý příspěvekMáte v článku několik nepřesností. Zaprvé jsou špatně popisky u první a poslední fotky. Zadruhé, letoun B-2 nestojí 30 mld USD za kus, ale v průměru celkově se započtením všech ...Zobrazit celý příspěvek
Máte v článku několik nepřesností. Zaprvé jsou špatně popisky u první a poslední fotky. Zadruhé, letoun B-2 nestojí 30 mld USD za kus, ale v průměru celkově se započtením všech nákladů cca 2,2mld USD/ks (program do r. 2004 stál 44,5mld USD). To sice taky není málo, ale je to na rozdíl od prvního čísla pravda.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...