Nová hybná síla světa: Americká Third Offset Strategy
-
16. 6. 2016
-
47 komentářů
-
František Šulc
V roce 2014 se objevily informace o tom, že americký ministr obrany Ashton Carter nařídil zahájení takzvané Third Offset Strategy, což by se dalo volně přeložit jako Třetí kompenzační strategie. Cílem je se vyrovnat s posilováním potenciálních soupeřů, jako jsou Rusko nebo Čína a posílit americký technologický, strategický a operační náskok. Nejde o sci-fi, ale o závažný krok, který bude mít poměrně zásadní nároky i na spojence. Článek vyšel původně na On War | On Peace.
Od jaderných zbraní k B-2 Spirit
Jedná se o třetí strategii tohoto druhu. První se objevila po 2. světové válce, konkrétně za vlády prezidenta Eisenhowera v roce 1953, a byla tehdy označovaná jako New Look strategy. Vycházela z toho, že Spojené státy a spojenecké síly byly v Evropě ve značné početní nevýhodě oproti konvenčním silám Sovětského svazu a jeho satelitů.
Proti 92 spojeneckým divizím stálo podle odhadů 175 sovětských divizí a vzhledem k tomu, že probíhala ekonomická rekonstrukce západní Evropy a bylo relativně krátce po válce, jen těžko se dalo politicky či ekonomicky s tímto nepoměrem v konvenčních silách moc udělat.
Eisenhower tedy nařídil vypracování strategie, která měla přijít s řešením tohoto problému.
Tento přístup vydržel několik desetiletí, konkrétně do 70. let, kdy se Sovětům podařilo dohnat Spojené státy v množství taktických a strategických jaderných zbraních. V oblasti nosičů dokázal SSSR konkurovat USA již v 60. letech. Na sklonku války ve Vietnamu bylo tedy rozhodnuto o vypracování Druhé kompenzační strategie.
Konkrétně v roce 1973 malá organizace, ze které později vznikla Defense Advanced Research Project Agency (DARPA) zahájila práci na Long-Range Research and Development Planning Program (později označený jako Second Offset Strategy), jehož cílem bylo zvýšit schopnosti spojenců lépe čelit vojskům Varšavského paktu, aniž by se musel snižovat práh použití jaderných zbraní, respektive zvyšovat jejich množství a aby zároveň nezmizelo věrohodné odstrašení.
Výsledky Second Offset Strategy byly plně odhaleny až po pádu Berlínské zdi především v První válce v Perském zálivu. Výsledkem často utajovaného výzkumu a vývoje na základě vypracované strategie byla přesně naváděná munice, technologie stealth (např. bombardér B-2 Spirit) umožňující proniknout nepozorovaně nepřátelskou obranu a tak dále.
Šlo o technologie, které zajišťovaly nadřazenost amerických sil na bojišti proti podobně silnému konvenčnímu nepříteli, konkrétně proti Sovětskému svazu. Z výzkumu a vývoje přelomu 70. a 80. let Spojené státy těžily po celá 90. léta i na počátku nového tisíciletí.
Po teroristických útocích z 11. září 2001 bylo zahájeno to, co bývá označováno jako Dlouhá válka 21. století, která v zásadě není ničím jiným než sérií vyčerpávajících asymetrických konfliktů v pásu od Severní Afriky a Sahelu, přes Střední východ až do Asie. Technologické výdobytky, jako jsou přístroje pro noční vidění či přesně naváděná munice pomáhají i v těchto konfliktech, ale rozhodně nejsou rozhodujícím faktorem.
V posledních deseti letech však začaly posilovat další země – především Rusko a Čína – v tradičních oblastech, kterým dominovaly USA a jejich spojenci, jako jsou bezpilotní prostředky, letadla se stealth charakteristikami, přesně naváděná munice, kybernetický prostor, vesmírné prostředky, antisatelitní zbraně, schopnost projektovat svou sílu na velké vzdálenosti a hlavně bránit v přístupu do nějaké oblasti jiným silám.
Zatímco ruská invaze do Gruzie v roce 2008 byla brána ještě relativně klidně, ruské operace na východě Ukrajině zapůsobily o to více jako budíček.
Třetí kompenzační strategie pro 21. století
A tak se ve Spojených státech zrodila Third Offset Strategy, která má opět zajistit, aby Spojené státy a jejich spojenci měli v následujících desítkách let navrch před jakýmkoli potenciálním vyzyvatelem. Informace o strategii jsou poměrně kusé, na rozdíl od jiných materiálů, které se tvořily od 90. let.
Mnoho kroků a projektů bude, stejně jako během Studené války utajovaných, takže o některých věcech se nemusí veřejnost dozvědět nikdy. Nicméně jsou známé oblasti, na které se má strategie soustředit a zároveň se rámcově hovoří i o rozpočtu, který bude na dokument a jednotlivé oblasti věnován. Je jich minimálně šest:
Anti-access and area denial (A2/AD) – jedná se především o prostředky zabraňující letectvům a námořnictvím působit v oblasti, nebo nedaleko oblasti konfliktu. Snaha mít a rozmisťovat tyto prostředky je patrná například v jihovýchodní Asii („odříznutí" Tchajwanu od možné pomoci Spojených států), čí může být důsledkem ruského uchycení v Sýrii, kdy bude Moskva kontrolovat přístupy do širší oblasti. Proto je klíčové nejenom tyto prostředky vlastnit, ale i mít schopnost je překonávat;
Naváděná munice (Guided munitions) – přesně naváděná munice schopná likvidovat opevněné cíle hluboko pod zemí, hypersonické zbraně, zvýšení odolnosti naváděcích systémů proti rušení, či vyvinutí alternativy GPS, aby se snížila závislost na stávajícím pozičním systému;
Podmořské prostředky (Undersea warfare) – jedná se především o schopnost detekce ponorek a vývoj a výroba robotických podmořských prostředků;
Kybernetické a elektronické prostředky (Cyber and electronic warfare) – jedná se o vývoj defenzivních i ofenzivních kybernetických prostředků, protiradarových raket nové generace či o ochraně letounů proti elektronickému rušení;
Propojování schopností člověka a robotů (Human-machine teaming) – jde o zvýšení podpory, kterou poskytují robotické prostředky vojákům v poli, jako jsou například autonomní logistické prostředky;
Válečné hry a rozvoj konceptů (Wargaming and concepts development) – různé projekty od zrychlení akvizic, respektive vývoje a zavedení jednotlivých prostředků do výzbroje až po testování operačních konceptů a nasazení.
Jedna z oblastí, která bude v následujících desetiletích patřit k těm významným, jsou aktivity ve vesmíru. Loni na podzim bylo například zatím zkušebně vytvořeno Společné mezivládní kombinované vesmírné operační středisko. Cílem střediska se stane zajištění bezpečnosti všech vládních satelitů a vesmírných služeb.
Důležitým úkolem bude propojování vesmírných technologií, které se objevují v civilním soukromém sektoru s těmi vojenskými.
A v neposlední řadě zřejmě budou sehrávat důležitou roli i jaderné zbraně. Zatím nejsou příliš v souvislosti s Third Offset Strategy zmiňované, nicméně vzhledem k ruské modernizaci arsenálu, možném snižujícím se prahu jejich použití na taktické úrovni a čínskému jadernému programu se dá čekat, že i s touto oblastí se bude ve strategii pracovat. Když už, tak utajeně.
Third Offset Strategy je podpořena i poměrně slušným rozpočtem. Na jednotlivé oblasti má být v příštím fiskálním roce vydáno přibližně 18 miliard amerických dolarů.
Co na to spojenci a Česká republika?
V posledních měsících se zvyšuje aktivita představitelů Spojených států při představování záměrů Third Offset Strategy spojencům. Nejde jenom o vysvětlování detailů, kam má proces směřovat, ale důležité je i to, aby byli na stejné vlně a směřovali svůj výzkum, vývoj a investice do oblastí, kde hrozí zaostávání.
Podle všeho se nečeká žádný průlomový objev, nějaký zcela nový, dnes neznámý prostředek, vše je zaměřeno na zlepšení stávajících prostředků a konceptů, jejich dovyvinutí a hlavně hledání synergií mezi nimi.
Krásně se to dá ukázat na robotických prostředcích. Nejde ani tak o to vyrobit robotického bojovníka, který zcela nahradí člověka, ale používat robotické prostředky jako doplněk, podporu a hlavně snížení nároků na počet personálu, protože – vzhledem k profesionalizaci, rozvoji technologií a demografickým trendům v Evropě – bude udržení dostatku vycvičených vojáků v následujících letech asi jedním z největších problémů.
Mimochodem, toto je směr, kterým by se měla velice vážně zabývat Česká republika, protože doplňování armády bude v následujících letech velice komplikované a náhrada personálu v některých oblastech – například při zásobování, strážní činnosti a tak podobně by pomohla naplnění schopnosti a připravenosti na nasazení. Příkladem může být debata, která se v současnosti odehrává ohledně náhrady bojových vozidel pěchoty, zda se má pořídit standardní věž vyžadující dvoučlennou osádku, či automatický zbraňový systém.
Je to velice důležitá diskuse, nejenom z hlediska operačních schopností a nákladů (ty mohou být problém, protože bezosádková věž není na vozidlech, které připadají v úvahu standardem při sériové výrobě, takže by muselo dojít k dovyvinutí, musel by se nalézt integrátor, který ponese odpovědnost za výsledek a podobně, což by zcela jistě zvýšilo cenu o desítky procent a mohlo pozdržet dodání), ale právě i personálu.
Pokud bude jistota, že bude dostatek personálu na obsluhu nových strojů, kterých má být podle některých informací více, než stávajících, po celý životní cyklus, pak je lepší jít do vyzkoušeného řešení. Pokud tomu tak není, pak je na místě diskuse a analýza možné náhrady personálu právě například zbraňovou stanicí. To neznamená, že výsledek musí být vždy kladný, protože obě varianty mají své plusy i minusy, ale je to správný směr úvah.
Udrží Evropa krok?
Vyrovnání kroku se Spojenými státy nebude pro evropské spojence – až na několik výjimek, jako jsou Británie, Francie a Německo – vůbec nic snadného. Důvodem jsou především masivní škrty v obranných rozpočtech v posledních deseti letech, které způsobily výrazné zaostávání za Spojenými státy, což je ještě horší u řady „nových" členů aliance, snad s výjimkou Polska.
V případě nejenom České republiky je jedním z problémů nedokončená, či nezahájená modernizace u mnoha základních schopností ať už u pozemních, či u vzdušných sil, na které je a bude potřeba vynakládat značné prostředky. Zároveň se ale bude chtít, aby se tyto země soustředily a investovaly do oblastí, které byly vždy brány spíše jako doplněk.
I přes škrty v obranných výdajích Spojených států v posledních letech je pořád americký rozpočet jednou tak vysoký, než součet rozpočtů všech ostatních spojenců. Dá se tedy předpokládat, že se bude dále zdůrazňovat nutnost navýšení rozpočtů na obranu v Evropě, aby se propast postupně zacelovala.
Pokud se tak nebude dít, bude pro Američany spojenectví stále méně znamenat. A v neposlední řadě se bude zvyšovat tlak na zvyšování financí do vědy, vývoje a výzkumu především ve vytyčených oblastech, které jsou chápány jako klíčové pro zachování si schopnosti odstrašení.
Redakčně upraveno
Zdroj: On War | On Peace
Související články
Vojenské cvičení Anakonda 2016: Pod prahem války
Od 7. do 17. června v Polsku proběhne cvičení Anakonda 2016 - největší cvičení NATO v roce 2016. ...
-
30.05.2016
-
19 komentářů
-
Jan Grohmann
POZVÁNKA: Na Žofíně o armádě, bezpečnosti a zbrojním průmyslu
Již od roku 1994 připravuje Agentura NKL s.r.o. tzv. Žofínská fóra. Z těchto diskusních setkání se ...
-
08.06.2016
-
0 komentářů
-
Redakce AN
Tohle se bude Rusku líbit. Jak zničit stíhačku F-35?
Americký magazín National Interest ve svém článku Revealed: How to Kill a F-35 Joint Strike Fighter ...
-
08.06.2016
-
145 komentářů
-
Jan Grohmann
Jak chtělo NATO vyhrát třetí světovou válku?
V době Studené války mohlo napětí mezi Západem a Sovětským svazem přerůst v masivní vojenský střet. ...
-
13.06.2016
-
139 komentářů
-
Jan Grohmann
gaunt: ale ať mluví, já jim nic nezakazuju. Jen poukazuju na to, že odvolávat se na zdroj informací zdroj s takovým naprosto očividním biasem - navíc na článek, který se mýlí v ...Zobrazit celý příspěvek
gaunt: ale ať mluví, já jim nic nezakazuju. Jen poukazuju na to, že odvolávat se na zdroj informací zdroj s takovým naprosto očividním biasem - navíc na článek, který se mýlí v naprosto základních informacích o tom, o čem píše - je nesmysl a že se tím jen shazuješ.
PS: Jestli jsi nepochopil, tak ta výtka k jejich objektivitě fakt není založena na tom, že mluvili v RT. To to jen ilustruje. Je založená na tom, s jakými dalšími organizacemi a lidmi spolupracují.Skrýt celý příspěvekTak stroje s úderem na cíl ve vzdálenosti 370-1000 km v konvenční válce bohatě stačí. Co je dál je nemůže ohrozit a ani do boje zasáhnout. (ICBM je jiiná liga, ale to by již ...Zobrazit celý příspěvek
Tak stroje s úderem na cíl ve vzdálenosti 370-1000 km v konvenční válce bohatě stačí. Co je dál je nemůže ohrozit a ani do boje zasáhnout. (ICBM je jiiná liga, ale to by již konveční válka nebyla). Vlastně mě napadají jen letiště, pravda.
pks - Myslím, že by Základní voj.služba těm mladým co potkávám hodně pomohla. V případě války si nějak nedovedu představit, jak nás nová generace brání se zbraní v ruce :-/
add Turecko: Tento stát by mohla být ta jiskra v sudu plném prachu. V článku o F-35 se psalo, že jich chce asi 100. Nerad bych viděl 100 stealth strojů v jejich rukou. V podstatě by mohli vymazat jakéhokoli soupeře v okolí a nejspíš si to i rozdat s letectvem EU v té oblasti a vyhrát :-)
Je tam zajímavé to o alternativě k GPS. Je pravděpodobné, že by byl satelitní systém zlikvidován v počátku války? Nevíte jestli je pravděpodobné, že má někdo ve výzbroji či vyvíjí laser právě na sundávání satelitů či je to zatím na "ramenou" raket?Skrýt celý příspěveklogik: Dobře jsem se pobavil. Každý, kdo v Americe upozorní na nějakou nepravost je podle nich ruský agent. To je lepší než hon na čarodějnice v padesátých letech. To, že ti lidé ...Zobrazit celý příspěvek
logik: Dobře jsem se pobavil. Každý, kdo v Americe upozorní na nějakou nepravost je podle nich ruský agent. To je lepší než hon na čarodějnice v padesátých letech. To, že ti lidé mohou otevřeně mluvit pouze na RT je spíš smutná ukázka cenzury amerických médií. Já s nimi v mnohém nesouhlasím, jsou to většinou pravičáci a antikomunisté, ale mluvit bych je nechal.
Chtěl bych vidět co by se dělo kdyby byl Snowden Rus a musel se skrývat v USA.Skrýt celý příspěvekSokrates: taky si myslím že ER rakety B2 nepotřebuje. Momentálně si vystačí s 80 500lb JDAM a kde ne, tak mužou nasadit 216 SDB nebo jinou munici. Tohle je dost velký naklad na ...Zobrazit celý příspěvek
Sokrates: taky si myslím že ER rakety B2 nepotřebuje. Momentálně si vystačí s 80 500lb JDAM a kde ne, tak mužou nasadit 216 SDB nebo jinou munici. Tohle je dost velký naklad na kompletní vymazání dvou letišť....Skrýt celý příspěvek
gaunt: V případě jaderného konfliktu mají obě velmoci tolik prostředků, že jestli se do ohňostroje zapojí B-2 nebo nezapojí je fakt ale úplně jedno. Na doručování jadernejch střel ...Zobrazit celý příspěvek
gaunt: V případě jaderného konfliktu mají obě velmoci tolik prostředků, že jestli se do ohňostroje zapojí B-2 nebo nezapojí je fakt ale úplně jedno. Na doručování jadernejch střel není třeba stealth stroj, na to stačí balistická raketa.
To, že nedokážeš správně zhodnotit věrohodnost zdroje, toho jsem si již všiml. Viz např.
https://www.google.cz/url?sa=t... Skrýt celý příspěveklogik: Zatímco B-2 budou ničit jednotlivé baterie s300, tu-160 budou ničit celá velkoměsta ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Jako strategický bombardér je B-2 na nic. To, že je ...Zobrazit celý příspěvek
logik: Zatímco B-2 budou ničit jednotlivé baterie s300, tu-160 budou ničit celá velkoměsta ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Jako strategický bombardér je B-2 na nic.
To, že je NI ruský propagační web slyším poprvé. Tento web má IMHO opačný problém.Skrýt celý příspěveklogik: Integrácia JASSM-ER do B-2 skutočne finišuje? Ja som nikde nezachytil, že by vôbec bola zahájená. Ak máš nejaký seriózny zdroj, budem Ti povďačný, keď ho poskytneš. Mne sa ...Zobrazit celý příspěvek
logik: Integrácia JASSM-ER do B-2 skutočne finišuje? Ja som nikde nezachytil, že by vôbec bola zahájená. Ak máš nejaký seriózny zdroj, budem Ti povďačný, keď ho poskytneš. Mne sa zatiaľ zdá, že USAF si je celkom isté schopnosťami B-2 preniknúť cez nepriateľskú PVO.
Ja nejak tú JASSM-ER bližšie nesledujem, ale posledné správy hovorili o prebiehajúcej integrácii do F-15E, F-16 a B-52. Pri F-16 a B-52 má byť strela integrovaná do roku 2018 a F-15E ňou má byť vyzbrojená až neskôr. Mimochodom, ak do B-2 by to stihli integrovať v priebehu pár týždňov, ako je možné, že do týchto lietadiel im to trvá 4 - 5 rokov.Skrýt celý příspěvekVerzi JASSM má B-2 plně integrovanou, zapracování verze JASSM-ER, která má stejné rozměry bude jistě následovat. Ale i tak je B-2 velkej dárkonosič: Zátiší s ...Zobrazit celý příspěvek
Verzi JASSM má B-2 plně integrovanou, zapracování verze JASSM-ER, která má stejné rozměry bude jistě následovat. Ale i tak je B-2 velkej dárkonosič:
Zátiší s B-2
https://i.ytimg.com/vi/9S3FN5B...
Anglicky
http://i.kinja-img.com/gawker-...
Rusky - obsahuje více dárků
http://aviadejavu.ru/Images6/M... Skrýt celý příspěvekgaunt: aha, B-2 není zařízena na nošení nuikleárních raket, takže je na nic. Aha. No na takovýdle úrovni se fakt nemá smysl bavit. Až na to, že ten článek je naprosto pitomej, ...Zobrazit celý příspěvek
gaunt: aha, B-2 není zařízena na nošení nuikleárních raket, takže je na nic. Aha. No na takovýdle úrovni se fakt nemá smysl bavit.
Až na to, že ten článek je naprosto pitomej, protože jeho autor si myslí, že B-2 umí jen házet bomby kolmo dolů. Což je prostě nesmysl. Má JSAM, s dostřelem 370km - tedy delším dostřelem, než na kterej ho podle toho článku vidí S400 (a finišuje intergrace JSAM-ER, byť je pravda, že ještě není nasazena, v případě konfliktu by to určitě uměli nasadit v horizontu max týdnů, možná hned) a teda jde na likvidaci těchto kompletů krásně použít...
Ono vůbec, ohánět se jedním z defakto proruských propagačních magazínů, že američané sami je dosti směšné. To, že je něco napsané anglicky ještě neznamená, že to tvrdí američané...Skrýt celý příspěvekKazda diskuze vidim skonci u budouci valky: USA resp. NATO vs. Rusko. Nezpochybnuju, ze jsou to pravdepodobne dva staty, ktere budou souperit spolu navzdy, jelikoz ideologie a cile ...Zobrazit celý příspěvek
Kazda diskuze vidim skonci u budouci valky: USA resp. NATO vs. Rusko. Nezpochybnuju, ze jsou to pravdepodobne dva staty, ktere budou souperit spolu navzdy, jelikoz ideologie a cile jsou naprosto rozdilne. Avsak valka mezi nimi je nepravdepodobna.Oba staty, respektive NATO i Rusko si uvedomuji silu toho druheho i pres to, ze se obcas pomeruji pres media, cviceni a ruzne provokace v oblastech zajmu. Vi, ze valka mezi sebou jim neprinese zadny uzitek, jen ztraty.
Mnohem pravdepodobnejsi je situace, kdy Turecko nebo stat blizkeho vychodu vyprovokuje lokalni konflikt a ktery se stane i bojistem Ruska vs NATO v zastoupeni svymi favority. Vim, ze Turecko je v NATO, nicmene pokud by to dotahlo ke konfliktu, tak si myslim, ze zbytek bude mit tolik rozumu, ze do konfliktu po boku Turecka nepujde.
Pokud vsak na zaver pripustime, ze se NATO a Rusko stretnou v otevrenem konfliktu, tak nemuzu verit tomu, ze NATO, resp. USA vyslou svych cca 20 B2 a to bude vse. Pokud by ten konflikt zacal,bude ve vzduchu, na morich a na pevnine takovy pohyb, ze tech 20 B2 se v tom ztrati. Zadny planovac neposle B2 jen tak samostatne do PVO v plne pohotovosti.Skrýt celý příspěvekStrategist: "Já osobně jsem rád, že jsme v NATO a nic špatného pro mě jako osobu z toho neplyne." - riziko třetí světové války je špatné dost. "profesionální armáda má větší ...Zobrazit celý příspěvek
Strategist: "Já osobně jsem rád, že jsme v NATO a nic špatného pro mě jako osobu z toho neplyne." - riziko třetí světové války je špatné dost.
"profesionální armáda má větší kvalitu a lepší výcvik než branecká. " - Profesionální voják se neptá za co bojuje. Toho se dá zneužít. Motivace je často důležitější než výcvik. Milionová armáda záložáků je určitě silnější než pár tisíc profesionálů.
"B2 je na proniknutí obranou a shození bomb" - v tom článku na nationalinterest.org mu nedávají moc šancí.Skrýt celý příspěvekgaunt: nechápu proč by se armáda měla stavit proti vlastnímu obyvatelstvu? a profesionální armáda má větší kvalitu a lepší výcvik než branecká. Proč by mělo docházet k rozpadu ...Zobrazit celý příspěvek
gaunt: nechápu proč by se armáda měla stavit proti vlastnímu obyvatelstvu? a profesionální armáda má větší kvalitu a lepší výcvik než branecká.
Proč by mělo docházet k rozpadu NATO? Já osobně jsem rád, že jsme v NATO a nic špatného pro mě jako osobu z toho neplyne.
Jako dalekonosný bombardér pro střely byl vyvinut B1, B2 je na proniknutí obranou a shození bomb na důležité objekty nebo PVO základny a umožnit tak vstup dalším jednotkámSkrýt celý příspěvekGaunt: pokud teda Rusové nemají přehledove radary 50km od sebe po cele dele hranice... tak nemaji moc moznosti jak zajisti aby jim B2 nepronikla do prostoru tam kde nemají hustého ...Zobrazit celý příspěvek
Gaunt: pokud teda Rusové nemají přehledove radary 50km od sebe po cele dele hranice... tak nemaji moc moznosti jak zajisti aby jim B2 nepronikla do prostoru tam kde nemají hustého pokryti. a b2 si ty díry najde a využije.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...