Izraelský raketový tank Pereh

Obrněné vozidlo, jehož primárním účelem je odpalovat řízené střely země-země, není novinkou. Američané například během druhé světové války nasadili tank T34 Calliope – tank M4 s 60 tubusy pro neřízené rakety M8.

Velká Británie naopak během studené války zavedla obrněné vozidlo FV102 Striker postavené na rodině pásových vozidel CVR(T) (Combat Vehicle Reconnaissance (Tracked)). Striker dokázal v nákladovém prostoru skrytě převážet a odpalovat až deset řízených střel Swingfire. Dosah střel (bojová hlavice 7 kg) byl 4000 metrů.

Rusové zase v poslední době vyvinuli stíhač tanků 9P157-2 Chrizantema-S, využívající podvozek pásového vozidla BMP-3. Chrizantema-S má k palbě připraveny dvě střely (dostřel 6000 m) a 15 dalších převáží v nákladovém prostoru.

Věž tanku Pereh má podobu klasické tankové věže. Dělo je však jen atrapa. / IDF

Izraelská armáda se rozhodla pro vývoj raketového tanku na základě zkušeností z Jomkipurské války. Během války izraelské tankové jednotky neměly prostředky k ničení obrněné techniky dále než na dostřel tankového kanonu – stovky metrů až jednotky kilometrů.

Výsledkem izraelských vývojových snah byl stíhač tanků Pereh, zavedený tajně do výzbroje v 80. letech minulého století. Přesné parametry vozidla nejsou k dispozici. Představíme si tedy jen ty, které jsou veřejně dostupné.

Pasovou platformu tvoří upravený podvozek tanku Magach. „Tanková věž" obsahuje odpalovací systém pro dvanáct raket Spike NLOS (Tammuz), výklopný zaměřovací systém pro střely a také maketu kanonu – pro ztížení identifikace vozidla.

Zadní pohled na uložené střely Spike NLOS. / IDF

V pochodovém modu Pereh střely Spike NLOS a zaměřovací kontejner ukrývá uvnitř věže. Pereh je tak prakticky nerozeznatelný od běžného tanku. V případě útoku se vysunuje masivní zaměřovací modul a vyklápí zásobník střel.

Spike NLOS je těžká raketa (71 kg) kategorie vzduch-země nebo země (hladina)-země. Při odpálení ze země dokáže střela ničit cíle až na vzdálenost 25 km. Počítá se přitom s vývojem výkonnější verze s doletem až 30 km.

Střela má elektro-optickou naváděcí hlavici a dokáže v případě potřeby přijímat polohu cíle i během letu – dokáže tedy například zasahovat cíle (zaměřené předsunutým dělostřeleckým návodčím, dronem, atd.) nacházející se mimo přímou viditelnost. Všechny mody navádění střely Spike NLOS na cíl však nejsou veřejně dostupné.

Střely Spike NLOS byly poprvé masově nasazeny během Druhé libanonské války v roce 2006. Izraelci odpálili na cíle v Libanonu na 600 střel Spike NLOS. Nasazení ukázalo výhody nasazení střel na obrněných vozidel - palebná podpora pro izraelské pozemní jednotky byla k dispozici neustále, bez ohledu na dostupnost letectva.

Je však s menším podivem, proč izraelská armáda oficiálně odtajnila vozidlo Pereh až nyní. Přitom nosičem střel Spike NLOS je v izraelské armádě více prostředků, jako je obrněné pásové vozidlo Hafiz M-113 nebo také bitevní vrtulník Cobra.

Zdroj: Israel Defense