Historie sestřelených civilních letadel

Dlužno dodat, že výčet není kompletní. V historii došlo k řadě dalších sestřelení civilních letadel. Šlo především o menší letadla, nebo o incidenty, které neměly tak tragický průběh, jako níže uvedené.

Počátky unáhlenosti, tragických omylů, mlžení a lží

Začít můžeme v roce 1954, kdy čínské stíhačky Lavočkin LV-11 sestřelily palubními kanóny letoun C-54 Skymaster převážející 19 civilistů. Výsledkem bylo 10 mrtvých.

V roce 1955 bulharské stíhačky MiG-15 sestřelily izraelský civilní stroj Lockheed Constellation (Flight 402) letící z Londýna do izraelského Tel Avivu. Všech 58 lidí na palubě zahynulo.

Událost se odehrála v nejhlubším období Studené války a obě strany z počátku obviňovaly jednu druhou. Nakonec však bulharská vláda uznala chybu s tím, že piloti střelbu „uspěchali“ a vyplatila pozůstalým odškodné.

Foto: Lockheed Constellation izraelských aerolinií. / Eldan David, Public Domain

V roce 1968 se nad Středozemním mořem zřítilo francouzské letadlo SE-210 Caravelle III (Flight 1611) s 95 lidmi na palubě. Nikdo nepřežil. Původní zprávy mluvily o požáru na palubě. V roce 2007 však stanice BBC označila jako viníka francouzskou armádu s tím, že vláda v Paříži se snažila celý incident ututlat.

V roce 2011 bývalý francouzský voják Michel Laty pro francouzský kanál TF1 uvedl, že let 1611 zničila skutečně omylem francouzská střela země-vzduch. V roce 2012 bylo proto znovu spuštěno vyšetřování.

Izraelci i Sověti bez slitování

V roce 1973 izraelské letectvo zničilo libyjský civilní letoun Boeing 727–224 (Flight 114) letící z Tripolisu do Káhiry. Ze 113 lidí na palubě katastrofu nepřežilo 108 lidí.

Izraelci chtěli původně letoun donutit přistát. Avšak podle přeživšího druhého pilota, kvůli napjatým vztahům mezi Libyi a Izraelem, posádka boeingu neposlechla.

Izraelci začali letadlo brát jako hrozbu a stíhačky F-4 Phantom II boeing nakonec sestřelily nad Sinajským poloostrovem. Izrael však později přiznal „chybu v úsudku“ a vyplatil odškodné pozůstalým.

Foto: V libyjském boeingu našlo smrt 108 lidí. / Piergiuliano Chesi, CC BY 3.0

V roce 1978 sovětské stíhačky Su-15 sestřelily korejský civilní letoun Boeing 707-321 (Flight 902). Korejci při letu z Paříže do Soulu se nad Grónskem fatálně odklonili z trasy a narušili sovětský vzdušný prostor v Murmansku.

Sověti letoun považovali za americký průzkumný RC-135 a vyslali naproti stíhačky Su-15. Pilot korejského letounu podle vlastních slov snížil rychlost a zapnul navigační světla, čímž dal najevo, že chtěl následovat sovětské stíhačky. Sovětské velení naopak tvrdilo, že letoun ignoroval příkazy a mířil do Finska.

I když pilot sovětské Su-17, kapitán Alexander Bošov, rozpoznal korejské znaky na letounu a opakovaně tvrdil, že letoun nepředstavuje hrozbu, velení dalo rozkaz letoun sestřelit. Jako zázrakem se posádce podařilo přistát na zmrzlém jezeře. Výsledkem byli „pouze“ dva mrtví.

Foto: Sestřelený korejský Boeing 707-321B. V té době ještě civilní letadla neměla GPS ani inerciální navigační systémy. / Zdroj a více fotek na istpravda.com

Civilní letadla se sestřelovala i jinde. V roce 1978 a 1979 sestřelila Revoluční lidová armáda Zimbabwe dva civilní letouny Republiky Rhodésie. V obou případech šlo o vrtulový stroj Vickers Viscount. V prvním letadle zahynulo 48 z 52 lidí na palubě, v druhém pak všech 59 pasažérů a členů posádky.

Ustický masakr

Roku 1980 se nad Středozemním mořem ztratil italský civilní letoun DC-9 (Flight 870) a s ním i všech 81 osob na palubě. Událost je známá jako Ustický masakr. Po 33 letech oficiální místa stále opakují oficiální verzi - za zřícení může požár na palubě.

Během vyšetřování vyšlo najevo několik podezřelých skutečností. Záznamy z radarů z osudného dne byly vystřiženy. Velitel z tehdejší směny vyšetřovatelům řekl: “Nevím, co na to mám říct.“

Dlouhé soudní vyšetřování přišlo až v roce 1999 se závěrečnou zprávou: "Nehoda DC-9 se udála následkem vojenských akcí, DC-9 byl zničen, 81 nevinných občanů zahynulo při akci, která je pravděpodobně projevem války, skutečné a nevyhlášené války, mezinárodní policie zatajovala skutečnosti před naší zemí, čímž překročila všechny meze a práva."

Foto: Italský dopravní letoun zmizl z obrazovek radarů mezi Sicílii a Itálii. / Werner Fischdick, CC BY-SA 2.5

Po 33 letech od nehody, 28. 1. 2013, stanovil ve svém rozsudku italský nejvyšší kasační soud, že pravděpodobnou příčinou nehody je sestřelení italským, francouzským nebo americkým stíhačem, který sledoval libyjský vojenský letoun.

Tragický Let 007

V roce 1983 sovětské letectvo zničilo korejský letoun Boeing 747-230B (Flight 007), který se v důsledku chyby posádky odchýlil o více než 500 km z pravidelné trasy a vletěl do sovětského vzdušného prostoru.

Sovětské stíhačky Su-15 letoun zničily. V troskách našlo smrt 269 lidí.

Sovětské letouny před sestřelením vypálily varovné výstřely a snažily se také letoun kontaktovat. Avšak jak uvedl sovětský pilot: "Vypálil jsem přes 200 nábojů. Bohužel to byly jen náboje bez stopovky. Pochybuji, že si jich všimli." Stejně tak se nepodařilo let KAL 007 kontaktovat rádiem.

Sovětské velení bylo pod tlakem. Nakonec dalo pilotovi rozkaz ke zničení letadla, i když se Sovětům letoun nepodařilo identifikovat.

Foto: Chyba kapitána korejského letounu stala život 269 lidí. Sovětské velení raději rozhodlo „pro jistotu“ zničit neidentifikované letadlo, než aby se později ukázalo, že šlo o nepřátelský letoun. / Mgarin73, CC BY 3.0

Z přepisu je zřejmé, že major Osipovič, pilot Su-15, viděl zapnutá světla i blikající antikolizní majáky. Později vypověděl, že si byl vědom, že jde o Boeing 747, protože viděl dvě řady světel. Jiné civilní letadlo v té době dvě paluby nemělo. O typu letadla však velitelské stanoviště neinformoval, protože se ho na to neptali.

Osipovič si dodnes nepřiznal, že zabil 269 nevinných civilistů a stále věří, že zničil průzkumný letoun. Po tragédii se Sověti a Američané dohodli na řadě opatření, aby k podobným tragediím již nemohl dojít.

Zkáza íránského Airbusu

V roce 1988 americký křižník USS Vincennes sestřelil íránské civilní letadlo Airbus A300 (Flight 665) letící z Teheránu do Dubaje. V letadle našlo smrt 19 členů posádky a 274 pasažérů.

Hlavním viníkem incidentu byl Will Rogers, kapitán tehdy nejmodernějšího raketového křižníku USS Vincennes. Rogers měl mezi ostatními kapitány pověst agresivního velitele. Kapitáni americký lodí například uváděli, že Rogers bezdůvodně útočil na íránské civilní lodě.

Co se tehdy stalo? I když všechna plavidla v oblasti věděla, že íránský civilní airbus stoupá, kapitán Rogers byl přesvědčen, že letadlo klesá a chystá se na něj zaútočit.

Foto: USS Vincennes byl vybaven nejmodernějším protivzdušným systémem Aegis. Přesto si posádka spletla stoupající obří dopravní letoun s útočící íranskou stíhačkou F-14 Tomcat. / U.S. Navy

Čeho se Rogers údajně obával? Dodnes vláda USA tvrdí, že osádka křižníku USS Vincennes považovala 90t dopravní letoun o rozpětí křídel 45 m za íránský bojový letoun americké výroby F-14 Tomcat, jehož proměnlivé rozpětí křídel dosahuje maximálně necelých 20 m při hmotnosti 20 t.

Reakce americké vlády? „Nenásledovaly žádné další nepřátelské akce íránských sil, americké síly však zůstávají připravené podniknout další obranné kroky k ochraně našich jednotek a vojenského personálu. Považujeme tento incident za uzavřený. Americké síly neutrpěly žádné ztráty ani škody,“ napsal Ronald Reagn jeden den po sestřelení letounu.

„Vyšetřovací zpráva byla směskou zamlčování, polopravd i vyslovených lží,“ shrnul vyšetřování americký týdeník NewsWeek. „Bylo to ututlávání posvěcené na nejvyšších místech, admirálem Williamem Crowem, tehdejším náčelníkem Sboru náčelníků štábů.“

„Křižník Vincennes byl navíc v íránských výsostných vodách, což bylo jasné porušení mezinárodního práva. Vedení Pentagonu od samého počátku vědělo, že pokud celá pravda vyjde najevo, bude to znamenat měsíce ponižujících novinových titulků. Takže americké námořnictvo dělalo to, co všechna námořnictva činí po takovém hrozivém selhání: lhalo a rozdávalo medaile,“ dodal magazín NewsWeek s náražkou na kapitána Rogerse, který byl vyznamenán a odešel v roce 1990 se ctí do důchodu. Vyznamenání dostala také posádka lodě USS Vincennes.

90. léta a 21. století - vojáci pořád střílejí po civilistech

V roce 1993 separatisté z Abcházie zaútočili na dva civilní gruzínské stroje. V prvním letadlem Tu-134 zemřelo 27 lidí, a o den později 108 ze 132 lidí na palubě. Celkově si oba útoky na civilní letadla vyžádaly 136 obětí.

V roce 1994 arménská protivzdušná obrana sestřelila íránský vojenský dopravní letoun C-130E s 32 lidmi na palubě, který se odchýlil z kurzu. Letoun převážel členy ambasády z Moskvy do Teheránu. Arméni zaútočili na letoun, aniž by se před útokem snažili o jeho identifikaci. Arménský prezident Gagik Arutyunyan poté připustil, že letoun byl sestřelen „ omylem“.

K útoku na civilní letadlo došlo také v roce 1998 na Sri Lance. Povstalecká Skupina Tamilští tygři sestřelila přenosným protiletadlovým systémem civilní letoun Antonov An-24RV. Zemřelo všech 55 lidí na palubě.

Foto: Tu-154M / Konstantin von Wedelstaedt, GFDL 1.2

V roce 2001 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila ruský civilní letoun Tu-154M (Flight 1812) nad Černým mořem. Zemřelo všech 78 lidí na palubě. Většina cestujících byli Izraelci, kteří letěli navštívit své příbuzné v Rusku.

Ukrajina nejprve vinu popírala, posléze však připustila, že letoun pravděpodobně sestřelila raketa systému S-200 vypálená během cvičení, a vyplatila pozůstalým odškodnění.

Letoun omylem sestřelilo ukrajinské námořnictvo, které v oblasti provádělo cvičení. Vypálená střela minula cvičný cíl. Avšak místo toho, aby se spustila autodestrukce, střela pokračovala dále a zničila nešťastný Tu-154.

Zdroj: Wikipedia