GROT-2: Koncept polské lehké stíhačky
- 9. 9. 2013
- 7 komentářů
- Jan Grohmann
Technologický Institut Polského vojenského letectva (ITWE) na výstavě MSPO 2013 představil model polské lehké stíhačky/bitevníku GROT-2. Podle redaktorů magazínu IHS Janes, kteří měli šanci mluvit se zástupci ITWE, jde o projekt polské stíhačky „daleké budoucnosti“.
Polsko hledá v rámci programu Pokročilý cvičný stíhač AJT osm lehkých cvičných stíhaček pro výcvik svých pilotů. Ač vyvíjená polská stíhačka GROT-2 patří do stejný výkonové kategorie, přesto podle zástupců ITWE GROT-2 není konkurentem nebo náhradou současných účastníků soutěže.
Původně začal polský průmysl pracovat na novém cvičně-bojovém stroji GROT-2 někdy kolem roku 2009. Podle velmi ambiciózních plánů, měly být první stroje zavedeny do výzbroje již kolem roku 2015.
„To, co se snažíme udělat, je vyvinout malý letoun, který by byl levnější a efektivnější na pořízení a provoz, než současné alternativy,“ řekli zástupci ITWE reportérům IHS Janes na výstavě MSPO 2013. „Klíčovou vlastností našeho letounu je, že se bude vyvíjet ve dvou verzích – pilotovanou a nepilotovanou.“
Právě zmínka o nepilotované verzi je jasným odkazem na prohlášení polského ministerstva obrany ze srpna 2012. Podle polských vojenských pohlavárů mohou bitevní Su-22 nahradit právě bezpilotní bojová letadla.
Vyvinout kompletně vlastní stíhací stroj není nic snadného. V současné době však na trhu lze najít spoustu klíčových konstrukčních celků, z kterých lze poskládat vlastní stíhací stroj. Motor, radar, elektronika - vše lze nakoupit samostatně.
Ostatně podobnou cestou půjde zřejmě i ITWE. „Nalezení vhodného motoru není v současné době vážný problém. Existuje velký otevřený trh, kde lze nalézt vhodné motory,“ vysvětluje představitel ITWE cestu, kterou se bude řešit jedna (a zřejmě ne jediná) z klíčových částí stíhačky.
Samotný drak stíhačky GROT-2 má být zkonstruován především z kompozitních materiálů. ITWE již zařídila speciální laboratoře, kde nakoupila autoklávy ze Spojených států. Autoklávy slouží k vytvrzovaní kompozitních dílů složených z řady kompozitních rohoží.
Pokud půjde vše podle plánu, do dvou let má vzlétnout zmenšený model stíhačky GROT-2. Podle inženýrů z ITWE jde o schůdnější cestu, než rovnou postavit technologický demonstrátor v plné velikosti. Poté by měla následovat stavba bezpilotního modelu v plné velikosti a následně pilotovaný technologický demonstrátor.
Zdroj: IHS Janes
Související články
Polská armáda nakoupí 1600 obrněných vozidel
Polsko pokračuje v masivní modernizaci své armády. Polský Inspektorát pro vyzbrojování IU ...
- 26.06.2013
- 17 komentářů
- Jan Grohmann
Polský průmysl domestikuje finské transportéry AMV
Za posledních deset let odebrali polští vojáci několik stovek finských kolových transportérů Patria ...
- 23.07.2013
- 1 komentářů
- Jan Grohmann
Nové cvičné letouny pro Polsko, bez L-159 ALCA
Několikrát rušený, obnovovaný a upřesňovaný program nového cvičného bojového stroje pro polské ...
- 12.08.2013
- 7 komentářů
- Jan Grohmann
Polské vozidlo přímé podpory PL-01 Concept
Návštěvnicí polské vojenské výstavy MSPO 2013 mohli vidět futuristický vyhlížející koncept vozidla ...
- 05.09.2013
- 7 komentářů
- Jan Grohmann
To D.i.p - souhlas. Jen v samotné účasti zahraničních komponentů problém není. Takový přístup je běžný i u velkých vyspělých států, nemluvě o "velmocech" typu Indie a Číny. V ...Zobrazit celý příspěvek
To D.i.p - souhlas. Jen v samotné účasti zahraničních komponentů problém není. Takový přístup je běžný i u velkých vyspělých států, nemluvě o "velmocech" typu Indie a Číny. V případě L-159 byl možná největší chybou sama koncepce letounu, kdyby se pokračovalo ve vývoji primárně cvičných letounů se sekundární schopností lehkého bitevníku (tedy spíše L-139), tak by bylo všechno možná trochu jinak. Vždyť Československo bylo velmocí ve výrobě cvičných, nikoliv bitevních letounů.
Co se týče Poláků - mně připadá, že zbytečně utíkají od jednoho projektu na druhý, nemají nějakou jasnou vizi a pak při prvních problémech projekty opouštějí, místo aby postupně odstraňovali chyby. Přitom jsou schopni přijít se zajímavou, originální myšlenkou - mně osobně se třebas velice líbil projekt PZL-230.
A pro Matesaaxe - Rooivalků bylo zakoupeno nikoliv 16, ale jen 11, pro jeho výrobce, firmu Denel to znamenalo obrovskou ztrátu, ze které se dodnes plně nevzpamatovalaSkrýt celý příspěvekU nás se vliv těch zahraničních součástí moc nadhodnocuje kvůli neúspěchu L-159. Gripen je taky do značné míry vybaven ze zahraničí vč. USA a prodává se nyní i v celku úspěšně. ...Zobrazit celý příspěvek
U nás se vliv těch zahraničních součástí moc nadhodnocuje kvůli neúspěchu L-159. Gripen je taky do značné míry vybaven ze zahraničí vč. USA a prodává se nyní i v celku úspěšně. Myslím, že jsme byli spíš špatný obchodníci.
Pořádná diplomatická podpora L-159 ze strany státu přišla až nyní, když už je na trhu konkurence F/A-50, M-346 a Jak 130. A samozřejmě na to má vliv i pořádný vedení a majitel Aera, který přišel celkem nedávno.Skrýt celý příspěvekPoláci nemají nejmenší zkušenosti s vývojem moderních letounů.Poslední projekt IRIDA skončil naprostým debaklem.Od začátku nepovedené letadlo se snažili hodně let stále vylepšovat ...Zobrazit celý příspěvek
Poláci nemají nejmenší zkušenosti s vývojem moderních letounů.Poslední projekt IRIDA skončil naprostým debaklem.Od začátku nepovedené letadlo se snažili hodně let stále vylepšovat až to nakonec vzdali.Ono to není jenom o tom nakoupit vybavení a poskládat to do sebe,ale taky ,aby vše fungovalo.Stačí se podívat na nekonečný vývoj indického Tejase,přitom indický letecký průmysl je mnohem dál,než polský.
Navíc pokud to bude čistě polský projekt,tak exportně to nemá moc šancí.I když je otázka zda zrovna tohle Polákům vadí.Např. JAR vyvinutý bitevní vrtulník Rooivalk byl nakonec vyroben pro místní armádu v počtu pouhých 16 kusů.Skrýt celý příspěvekPodle mne je také otázkou, nakolik tento polský letoun bude skutečně polský. Nejspíš dojde k použití celé řady klíčových součástí (radar, motor atd.) zahraničního původu, což může ...Zobrazit celý příspěvek
Podle mne je také otázkou, nakolik tento polský letoun bude skutečně polský. Nejspíš dojde k použití celé řady klíčových součástí (radar, motor atd.) zahraničního původu, což může být další překážkou v hypotetickém exportu. A tak si myslím, že korejský F/A-50 by byl lepším a zřejmě i levnějším řešením. Ale to je jen můj odhadSkrýt celý příspěvek
Já teda hlavně nevěřím, že to letadlo by mohlo za něco stát. Takovej projekt si žádá zkušenosti, nějaký know how dědictví.
Ano, bude to lítat stejně jako lítala Iskra.Já teda hlavně nevěřím, že to letadlo by mohlo za něco stát. Takovej projekt si žádá zkušenosti, nějaký know how dědictví.
Ano, bude to lítat stejně jako lítala Iskra.Nedávno jsem ten letoun tady zmiňoval...Podle mne lobby prosazující tento letoun stojí i za věčným odkládáním tendrů na nová cvičná letadla. A řekl bych, že táž lobby dokáže ...Zobrazit celý příspěvek
Nedávno jsem ten letoun tady zmiňoval...Podle mne lobby prosazující tento letoun stojí i za věčným odkládáním tendrů na nová cvičná letadla. A řekl bych, že táž lobby dokáže postupně prosadit letoun i do polského letectva. Samozřejmě - v případě, že se podaří vývoj dokončit, což také není jisté vzhledem k tomu, jak se Polsku stále nedaří projekty dokončovat (viz např. bojové vozidla pěchoty BWP-2000/ Anders, korvety Gavron atd.)
A to, že nepřijde exportní úspěch, je téměř jisté, ale Polákům, kteří vždy usilovali o národní projekty, to možná až tolik nevadíSkrýt celý příspěvekAneb recyklace EM-10... http://www.secretprojects.co.u... Jediné rozumné řešení by byla zmíněná bezpilotní verze GROTu. Pilotovanou verzi by asi ...Zobrazit celý příspěvek
Aneb recyklace EM-10...
http://www.secretprojects.co.u...
Jediné rozumné řešení by byla zmíněná bezpilotní verze GROTu. Pilotovanou verzi by asi potkal podobný osud jako naší Alku - relativně moderní, ale neprodejná.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...