NÁZOR: Evropa - pštros s hlavou v pouštním písku

Foto: Demonstrace na podporu Islámu; ilustrační foto / Reuters — *Demonstrace na podporu Islámu; ilustrační foto / Reuters*

Po teroristických útocích ve Francii následovaly spontánní i organizované jak projevy solidarity s oběťmi útoků, tak demonstrace svobody slova, které se projevila dalším vydáním karikatur v Charlie Hebdo. Zatímco odmítnutí násilí bylo prezentováno napříč politickou i kulturní reprezentací a pařížského pochodu za svobodu slova se se zúčastnily stovky tisíc lidí včetně politiků: Vyjádření podpory karikatur v dalších zemích už tak jednoznačné není.

Sporné přijetí satiry a kritiků islámu

V minulých článcích jsme poukázali na to, že karikatura je druh satiry, která je součástí naší kultury od dob antiky, připomněli Karla Havlíčka Borovského, který byl za svoje epigramy perzeukován. Satira a karikatura je ve své podstatě vždy zesměšňující - to je její charakteristika. Ale osobnost jednotlivce i vyspělé kultury přijímají humor i sebeironii s nadhledem: Jako prostředek, který jim pomáhá nazřít na sebe a své problémy s nadhledem.

Pro muslimy je tato sebereflexe nemožná: Zobrazením Proroka se cítí dotčeni osobně. Část politické reprezentace a představitelů církevního a kulturního života v Česku jejich postoj přijímá.

Jiní naopak volají po zákazu islámu a v tomto duchu zorganizovali demonstraci. Tu odsoudil například bývalý senátor a nyní člen parlamentu EU Jaromír Štětina na svém facebookovém profilu slovy: "Davová hloupost si vyšla na Hrad. Mimo zákon je v Evropě potřeba postavit džihád a šáriu. Jenže ten rozdíl většina onoho shromáždění, včetně paní Černochové, asi nedokáže pochopit."

Pomiňme nyní, že od voleného zástupce občanů jsou slova osočující potenciální voliče z hlouposti nevybíravá: Na místě by byla osvěta, kterou by pan poslanec osvětlil rozdíl mezi Ústavou daným právem na víru a (i podle něj) problematickým právním systémem. Protest demonstrujících v duchu hesel "Islám v České republice nechceme" ale nelze jednoznačně odsoudit jako upírání práva vyznávat muslimskou víru.

V tomto případě se spíše jedná o obavy těch, kteří sice slovně vystupují proti islámu - nicméně nemají problém s tím, v co nebo v koho muslimská komunita věří či jakým způsobem se modlí. Spíš, než upření víry, jde o nesprávnou interpretaci obav projevů islámu uplatňováním práva šária.

Prameny islámského práva

Vzhledem k podstatě právního systému šária jde o obavy oprávněné: Šária se totiž primárně zabývá vztahem člověka k Bohu (Alláhovi) a dává mu návod, jak žít podle islámu. Je to tedy právní systém, který je založen na výkladu islámských náboženských textů: Souboru Božích pravidel, které jsou ze své podstaty svatá a neměnná. Základním pramenem práva šária je Korán (svatá kniha pojednávající o tom, co Mohamedovi zjevil Alláh).

Ale už nedlouho po Mohamedově smrti bylo zapotřebí doplnit oblasti, které Korán právně nepokrývá a potřeba muslimů zjistit, co vlastně Prorok dělal či učinil byla důvodem vzniku druhého pramene práva: Na základě svědectví o životě Proroka vznikl soubor pravidel sunna.

Měřítkem pro islámskou právní vědu tedy je nikoli to, co by se mohlo obecně jevit ve společnosti jako spravedlivé, nýbrž to, co řekl nebo udělal Prorok. (Je třeba zmínit, že mezi samotnými muslimy je veden spor o důvěryhodnosti jednotlivých svědectví).

Vyvstává tak pochopitelně otázka, jak a zda vůbec lze právo šária aplikovat po celá staletí: Největšího rozmachu tohoto právního systému došlo mezi 7. a 13. při rozvoji teokratického státu (chalifátu): Tedy státu pod vlivem duchovních, který potřeboval vybírat daně a trestat zločiny.

S vývojem světových společností vyvstala nutnost zařadit zákony moderního světa: V 19. století vznikly v Osmanské říši zákoníky inspirovány evropským právem. Ovšem i ty musely být v souladu s výkladem Koránu, přičemž rodinného práva a záležitosti osobního statusu se změny nedotkly dodnes.

Stran rodiny, uctívání, morálky, pouti, očisty, modlitby, jídla, sexuality praktikuje šária více než miliarda muslimů na celém světě. Odpadlictví, tedy přechod k ateismu či k jiné víře, je přísně zakázáno a v mnoha islámských zemích je za ně uplatňován nejpřísnější trest (viz případ autora Satanských veršů Salmana Rushdieho). Nerovnoprávné postavení žen včetně jejich povinnosti se zahalovat je tak dáno přímo zákonem.

Většina zemí na blízkém východě udržuje dvojí soudní systém: Sekulární a náboženský (ten řeší otázky manželství a dědictví). Jako jediný pramen práva ovšem uznává šáriu Saudská Arábie a Irán, kde je její dodržování jejich zásad kontrolováno náboženskou policií. To znamená, že šária se zde uplatňujeme se všemi praktikami nejen v rodinném právu, ale i v trestním řízení.

Totéž zavedl Taliban při ovládnutí Afghanistánu, když uplatňování práva šária spojil s paštunskými zvyky, jejichž výsledkem bylo vystavení místního obyvatelstva středověkým praktikám včetně kamenování či utínání končetin.

Islám v západních zemích

Evropské země uplatnění islámského práva spolu se svými právními systémy nepřipouštějí. Imigranti ovšem vidí ve svých duchovních vůdcích autority, na něž se v případě potřeby obracejí. A právě tito usilují i v České republice o přijetí práva šária v rámci našeho právního systému. Už jsme zmínili výroky kazatele brněnské mešity Alwariho, podle kterého zahalená žena "udržuje ve společnosti harmonii", protože tak "nesvádí cizí muže".

Stejný duchovní se vyjádřil ve smyslu, že v "ideálním státě", kde by byly byly vyřešeny sociální problémy (za takový stát ovšem lze považovat náš: Sociální systém umožňuje žadatelům při splnění podmínek hmotné nouze, aby nehladověli), by bylo možné sekat končetiny: Jako trest za krádež, která by tak byla "neodůvodněná".

Tyto výroky pronesl Alwari současně s tím, že uznává naši Ústavu (která ovšem mrzačení jakékoli lidské bytosti zapovídá). V podobném duchu se ovšem vyjadřuje i ředitel Muslimské unie České republiky Mohamed Abbas, podle kterého je právo šária (zejména vůči ženám) je moudré a Evropané prý potřebují čas, aby ho pochopili.

Přesně v duchu interpretace islámského práva tvrdí, že bůh jako stvořitel zná zemi lépe jako lidé. Právě tento výklad charakterizuje způsob uvažování muslimů a jejich konání v rámci práva šária: Podle nich je to Bůh (Alláh), který vlastně rozhoduje o správnosti jejich činů, které oni pouze vykonávají.

Právě toto přesouvání zodpovědnosti za vlastní činy na vyšší moc, absence ochoty být zodpovědný za své konání, blokuje islámské věřící, kteří se drží práva šária, jak v jejich dalším osobnostním vývoji, tak možnosti rozvoje jejich společnost v demokratické uspořádání vůbec.

Protože - řečeno slovy Immanuela Kanta - "skutečně svobodná může být jen autentická osobnost, zodpovědná za své činy". Jedinec a celá společnost, která se neustále veškeré své činy spojuje s jednáním Proroka a zdůvodňuje své často problematické a v případě francouzských útoků i zločinné jednání svědectvím Mohameda, aniž by za ně nejen odmítala brát světskou odpovědnost, ale vůbec byla ochotná uvažovat vlastní vůlí o spravedlnosti jako takové.

Skutečnost, že se muslimové, uplatňující své požadavky prostřednictvím práva šária, považují za nástroj vyšší moci bez vlastní vůle, vede obyvatele západní civilizace k logickým obavám a nechuti. Označovat občany, kteří vyrostli v civilizaci, jež si s menšími či většími problémy vydobyla demokratické zásady za "islamofobiky" je arogantní a také neprozíravé. Nejedná se totiž o neznalost rozdílu práva a víry, ale instinktivní odpor vůči násilí, které se sice pokrytecky zaštiťuje vírou a vyšší mocí,ale ve skutečnosti hodlá vytlačit západní civilizaci.

To se ostatně ukázalo při útocích na redakci Charlie Hebdo a následných reakcích v muslimském světě i tuzemských komunitách: Byly odsouzeny pouze útoky - tedy forma. Nikoli příčina - zveřejnění karikatur, tedy pouhého zlomku naší kultury - je muslimy nadále zostouzeno jako vážný zločin (po druhém vydání následovaly v muslimských zemích násilné protesty): Šéf Islámské nadace v Brně Hassan Muneeb řekl v rozhovoru pro idnes, že je potřeba "zabránit podněcovačům násilí", mezi které ovšem zařadil i karikaturisty. Na stejnou úroveň, jako jejich vrahy!

Otázkou tedy je, co bude ze strany muslimů či muslimů uplatňující právo šária považováno za nepřijatelné nebo násilí příště?

Sporná reakce v politických a kulturních kruzích

Potom, co redakce Charlie Hebdo otiskla v novém a beznadějně vyprodaném vydání novou karikaturu Mohameda a šéf redakce prohlásil, že tak brání svobodu slova i víry, napsal již zmíněný europoslanec Jaromír Štětina, že se jedná o "hulvátství a neomalenost".

Takový přístup je u člověka, který byl sám svědkem mnoha útlaků, zarážející. Podobně vyjádření známého redaktora Reflexu J. X. Doležala, který se netají kladným přístupem k užívání marihuany (za což mu při striktním uplatnění práva šária hrozil trest smrti), ale ve svém článku Tři nejoblíbenější argumenty proti islámu jsou falešné bagatelizuje povinnost muslimských žen se zahalovat.

Doležal skoro přesně opakuje slova Alwariho v námi dříve citovaném článku, že i "naše babičky chodily s pokrývkou hlavy". Žurnalistovi v tomto "falešném obvinění" naprosto uniklo, že si ženy musely svoje právo svobodně volit i svobodně volit oblečení, musely pracně vydobýt.

A ochota halit se po sňatku do šátků spadala i v minulosti do krajových zvyklostí jen na venkově a za její nedodržení hrozilo, stejně jako muslimským ženám dnes, sociální vyloučení z rodiny i společenského života.

Podobné názory vedou k úvaze, zda si vůbec volený zástupce občanů v Evropském parlamentu nebo rebelující žurnalista sami uvědomují, že svým přístupem dehonestují to, co mají sami chránit a reprezentovat: Svobodu slova, rovnoprávné postavení žen.... To, že z pozice politika a novináře sami především svobody slova využívají.

O poslání, kdy by právě lidem jejich profese příslušelo dát najevo muslimským věřícím, že se musí naučit vnímat i jiný než vlastní pohled na vlastní víru a její prosazování, aby mohl okolní svět respektovat jako svobodné a rovnocenné partnery, ani nemluvě.

Polemiku lze chápat u představitelů církve či politiků reprezentující křesťanské politické strany (Halík, Schwarzenberg), protože i katolicismus byl také často terčem kritiky karikaturistů francouzské redakce. Nicméně to, že ani jeden článek ani obrázek Charlie Hebdo nevzbudil běsnění žádného křesťana, svědčí o schopnosti západních věřících praktikovat svoje náboženství bez pocitu krevní msty.

Právě schopnost vnímat zobrazení vlastního idolu či modly ve směšné pozici posiluje vědomí se skutečnými hodnotami vlastní víry, neboť věřícímu umožní je s karikaturou porovnat a vyhodnotit.

Zásadní otázkou ale je, jak, kromě bezpečnostních opatření monitorující radikály, na nátlak muslimů prosazující právo šária v západním světě reagovat. Německo a Kanada žádnou aplikaci islámského práva ve svých zemích nepřipouštějí. Spojené království a USA mají povoleny muslimské rady na základě zákonů o arbitráži, jejich rozhodnutí jsou právně závazná na základě dobrovolnosti, ovšem nesmějí být protizákonná. Podle poslance Štětiny by bylo třeba džihád a šária v České republice postavit mimo zákon.

Je to ale nutné v případě, kdy máme fungující právní systém a možnost stíhat výroky v rozporu s Ústavou a jejich nositele (cizí státní příslušníky) vyhostit? K čemu nám budou nové zákony, když není vůle je naplňovat a výroky zveřejněné v médiích zůstavají bez odezvy příslušných orgánů? V České republice působí skupina Cesta k víře pro Česko známá pod původním názvem Sharia4Czechia - Šaría pro Česko.

Tématem této skupiny je postavení islámského práva v oblastech mimo islámský svět. Prozatím na její projevy upozorňoval pouze Benjamin Kuras s tím, že se podle něj jedná o nacismus. Nyní jsou lidé vyjadřující znepokojení zesměšňování jako "islamofobové", aniž by se někdo vážně zabýval jejich výhradami.

Německá protestanský teolog Martin Niemöller v minulém století poukázal na útlak menšin morálním apelem, který vypočítává, pro které menšiny si nacisté přišli a on se "neozval", končící slovy "...pak přišli pro katolíky,a já jsem se neozval, protože jsem byl protestant. Pak přišli pro mě a tehdy už nezbýval nikdo, kdo by se mohl ozvat."

Pro co všechno si musí z naší kultury musí ještě někdo přijít, abychom se ozvali...? Zatím se vraždilo "jen" kvůli karikatuře a smíchu... Bude příště na řadě třeba drama? Nebo rovnou právní systém, který se na rozdíl od islámského práva šária dokázal vyvíjet, převzít už ve středověku zásady římského práva, které platí dodnes? Právě toho práva, které má stejně jako satira původ k kolébce demokracie- v antice.

Nahlásit chybu v článku

Související články

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

Superme

13:14 23.01.2015
- 2
- 0
Podle mého je jasné, že pokud se s tímto již teď velkým problémem nezačne urychleně něco dělat, tak z toho bude obrovský průser. Ti imigranti, kteří sem totiž chodí z Afriky ...Zobrazit celý příspěvek

Podle mého je jasné, že pokud se s tímto již teď velkým problémem nezačne urychleně něco dělat, tak z toho bude obrovský průser.

Ti imigranti, kteří sem totiž chodí z Afriky nebo těch muslimských arabských zemí (Libye, Maroko, Afghánistán apod.) jsou prostě nevzdělaní jedinci,kteří se jednoduše nepřizpůsobí a budou dělat kriminalitu, jako to vidíme v západní Evropě. Oni nás nerespektují, oni nás jednoduše nenávidí. Tohle současný systém nedokáže vyřešit. My musíme deportovat ty imigranty, kteří zde dělají jakoukoliv kriminalitu a to včetně jejich potomků. My musíme mnohonásobně zpřísnit imigrační politiku, stejně jako to udělali Kanada, Austrálie nebo Švýcarsko. Nemůžeme si dovolit, abychom měli otevřené hranice a nemohli kontrolovat, kdo do naší země jde. Měli bychom zrušit dvojí občanství. Jak napsal již Takeda, imigranti z těchto zemí musí podepsat, že se vzdávají práva Šaría a jiných hodnot, které nejsou slučitelné s těmi našemi. Musíme zakázat muslimské šátky a také musíme mít právo kontrolovat, co se děje v mešitách.

Evropa ztratila již hodně morálních hodnot. Musí je znovu získat. Evropa si již jednou s Islámem poradila. NAŠÍ předci bojovali za NAŠÍ budoucnost, bojovali za svobodu svou a svobodu jejich potomků, včetně nás. A my jejich památku znesvěcujeme tím, že si sem ty, proti kterým oni nasazovali své životy bereme dobrovolně a necháme je páchat zvěrstva na Evropských dětech a ženách.
Švédsko je již dnes !2.! na světe v počtu nahlášených znásilnění hned po JAR. V Německu chodí hlídky "Šaría". V UK nebo Francii jsou místa, kam se bojí vstoupit i policisté a kam bílá noha nevstoupí. V Belgii oznamují, že ten, komu se Islám nelíbí má odejít z Belgie. S tím musí být konec, jinak nemá Evropa právo na to, aby přežila.Skrýt celý příspěvek
Jiří Zapletal

13:08 23.01.2015
- 3
- 0
Konečně rozumný názor.

Konečně rozumný názor.
Takeda

12:40 23.01.2015
- 2
- 0
Doporučuji rozhovor na DVTV (na Vašem velmi oblíbeném aktuáně.cz :-)) s Petrem Robejškem, který má na situaci kolem muslimů dle mého rozumný ...Zobrazit celý příspěvek

Doporučuji rozhovor na DVTV (na Vašem velmi oblíbeném aktuáně.cz :-)) s Petrem Robejškem, který má na situaci kolem muslimů dle mého rozumný názor.

http://video.aktualne.cz/dvtv/...

V praktické rovině chápu postoj pana Robejška tak, že muslimové, pokud tu chtějí žít, musí podepsat, že se vzdávají práva šaríja i ostatních s naším systémem neslučitelných hodnot, pokud chtějí zůstat.

Toto pravidlo musí platit i pro nově příchozí. Ti co se podrobí jsou vítáni, jako platní členové společnosti.

Tenhle postoj musí zaujmout elita (i když asi naše politiky za elitu považovat nelze), aby se toho nechytli extrémisté a nevzali to trochu větším šmahem (nějaký pogrom na muslimy). Běžný člověk má totiž z islámu strach, který by toto extrémní chování mohl podporovat.Skrýt celý příspěvek
liberal shark

12:38 23.01.2015
- 0
- 0
to antifakt Ještě dodatek - správně jste vystihl ten rozdíl. Turecko je islámský stát, kde ale neplatí právo šaríja. O tom byl ten rozsudek ESPL, kde se žadatel domáhal ochrany ...Zobrazit celý příspěvek

to antifakt

Ještě dodatek - správně jste vystihl ten rozdíl. Turecko je islámský stát, kde ale neplatí právo šaríja. O tom byl ten rozsudek ESPL, kde se žadatel domáhal ochrany proti zákazu politické strany Refah, která chtěla v Turecku šaríju zavést. Nelze automaticky klást rovnítko mezi islámskou víru (tu nelze zakazovat ani proti ní hlásat zášť) a právem šaríja, které jako "nekompatibilní se základními principy demokracie" zřejmě opravdu je oním "hnutím, směřujícím k potlačení práv a svobod člověka". Konečnou odpověď by měl dát soud.Skrýt celý příspěvek
antifakt

12:36 23.01.2015
- 0
- 0
liberal shark Posudek jsem nečetl, takže nenarážím. V případě "pravicového" extrémismu tu reálně existují organizované struktury, které podněcovaly a podněcují rasové ...Zobrazit celý příspěvek

liberal shark

Posudek jsem nečetl, takže nenarážím.

V případě "pravicového" extrémismu tu reálně existují organizované struktury, které podněcovaly a podněcují rasové motivované násilné útoky, ke kterým skutečně docházelo, proto se proti nim poměrně tvrdě postupuje.Skrýt celý příspěvek
liberal shark

12:17 23.01.2015
- 0
- 0
to antifakt Narážíte na znalecký posudek v případě Semelová ? Ale zákon (pokud vím) nepodmiňuje trestnost "podpory a propagace" existencí reálné politické síly. U nás přeci ...Zobrazit celý příspěvek

to antifakt

Narážíte na znalecký posudek v případě Semelová ?

Ale zákon (pokud vím) nepodmiňuje trestnost "podpory a propagace" existencí reálné politické síly. U nás přeci neexistuje nacionálně-socialistická strana s reálnou politickou silou a přesto se propagace nacionálního socialismu běžně trestá.Skrýt celý příspěvek
antifakt

11:57 23.01.2015
- 0
- 0
liberal shark Žádné stíhání propagace práva šária se u nás konat nebude. Ten citovaný rozsudek ESLP zohledňoval specifickou situaci v Turecku, což je islámský stát, kde ...Zobrazit celý příspěvek

liberal shark

Žádné stíhání propagace práva šária se u nás konat nebude. Ten citovaný rozsudek ESLP zohledňoval specifickou situaci v Turecku, což je islámský stát, kde islamisté samozřejmě představují reálnou politickou sílu. U nás nepředstavují žádnou sílu, proto není splněna podmínka nezbytnosti v demokratické společnosti pro omezení svobody slova nebo vyznání.Skrýt celý příspěvek
Todomatch

11:55 23.01.2015
- 0
- 0
to liberal: No převeďme to na na etnikum v jehož přípaě už mají soudy jasno - na občany židovské národnosti. Pokud by někdo skandoval "Židy v ČR nechceme", tak už to je skoro ...Zobrazit celý příspěvek

to liberal:

No převeďme to na na etnikum v jehož přípaě už mají soudy jasno - na občany židovské národnosti. Pokud by někdo skandoval "Židy v ČR nechceme", tak už to je skoro totéž co "Juden raus" i když analogie by byla spíš skandovat "Judaismus v ČR nechceme". Ovšem v případě judaismu i islámu je víceméně jasné kdo jej zastává, u islámu je to tedy pravda o něco pestřejší.Skrýt celý příspěvek
liberal shark

11:40 23.01.2015
- 0
- 1
to Todomatch

Souhlasím, ovšem soud by nejprve musel prokázat, že výrok "Islám v ČR nechceme" je "hlásáním náboženské zášti". Tu argumentaci bych si s chutí přečetl :-).

to Todomatch

Souhlasím, ovšem soud by nejprve musel prokázat, že výrok "Islám v ČR nechceme" je "hlásáním náboženské zášti". Tu argumentaci bych si s chutí přečetl :-).
Todomatch

11:20 23.01.2015
- 2
- 0
to liberal shark: Citace ze zákona jež uvádíte se může paradoxně obrátit proti záměrům těch, kteří protestovali před Hradem proti Islámu. Pokud by se toho chopil nějaký právník ...Zobrazit celý příspěvek

to liberal shark:

Citace ze zákona jež uvádíte se může paradoxně obrátit proti záměrům těch, kteří protestovali před Hradem proti Islámu. Pokud by se toho chopil nějaký právník zastupující islámskou komunitu, mohl by obvinit odpůrce Islámu, že hlásá náboženskou zášť viz. vámi zmíněný § 260 odst. 1. Dokonce nejen propagace ale i podpora hnutí, které by hlásalo zásť vúči muslimům lze považovat za hnutí jež naplňuje uvedené: "(1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které .... nebo hlásá .... náboženskou .... zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let."Skrýt celý příspěvek
liberal shark

10:54 23.01.2015
- 0
- 1
Podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. února 2003 (podání č. 41340/98 - 41344/98) je právo šaríja "nekompatibilní se základními principy demokracie". Pro mně ...Zobrazit celý příspěvek

Podle rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ze dne 13. února 2003 (podání č. 41340/98 - 41344/98) je právo šaríja "nekompatibilní se základními principy demokracie". Pro mně osobně věc je to dostatečný argument. Sice nelze zakazovat islám jako takový (svoboda vyznání), ale podpora a propagace práva šaríja by se měly trestně stíhat podle TZ :
Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka
§ 260
(1) Kdo podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem, filmem, rozhlasem, televizí nebo jiným podobně účinným způsobem,
b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.Skrýt celý příspěvek
Argonaut.CZ

09:44 23.01.2015
- 2
- 0
Souhlas! Podle mě je islám ve své podstatě nereformovatelný právě díky neomylnosti Alláha. Ve spojení s posledním příspěvkem p. Cílka je zřejmé, že islám reaguje na specifickou ...Zobrazit celý příspěvek

Souhlas! Podle mě je islám ve své podstatě nereformovatelný právě díky neomylnosti Alláha. Ve spojení s posledním příspěvkem p. Cílka je zřejmé, že islám reaguje na specifickou situaci an specifickém území. Je naše hloupost a naivita, že si nechráníme vlastní identitu. Humanismus se v Evropě zvrtl v multikulturalismus a postupné omezování svobody projevu.

Dovolím si ještě jednu poznámku reagující na fakt, který jsem si dlouho neuvědomoval. Evropa, zejména některé země (Itálie, Německo, ...) by rády přijímaly muslimské uprchlíky s tím, že je to naše morální povinnost. Proč něco takového neudělá například Saudská Arábie, či jiné bohaté a MUSLIMSKÉ země?

Určitě by byl zajímavý článek, který by popsal fungování společnosti právě v Saudské Arábii, o které naši hlasití obránci lidských práv taktně mlčí.Skrýt celý příspěvek