Druhá mise Hydronautu dovršena. Výsledky zužitkují vědci i astronauti

Jako ve vesmíru, jenže ve vodě. Simulovat situace v kosmické lodi si dala za úkol druhá mise projektu Hydronaut. Potápěči se ponořili čtvrtého června a pod vodou strávili něco přes čtyřicet hodin místo plánovaných osmačtyřiceti. Ponor byl zkrácen kvůli velkému chladu v ponorce. Letošní podmínky byly podle pořadatelů těžší než loni, kdy potápěči trhli nový rekord.

Věda na palubě ponorky  

Svoji misi organizátoři pojmenovali Science on board, což je výstižné. Na rozdíl od první mise, o které jsme také psali, nyní nebylo na pořadu dne lámání rekordů, ale vědecký výzkum v podvodní laboratoři Deep Lab H03. „Před rokem se nám během týdenní mise stanici podařilo otestovat a potvrdit, že je bezpečná a spolehlivá. Teď jsme se naplno zaměřili na vědu,” upřesnil projektový manažer unikátní vědecké laboratoře Jiří Schneider.

Třináct metrů pod hladinou zatopeného lomu v Jesenném potápěči měřili v atmosféře habitatu hodnoty oxidu uhličitého, zkoumali kognitivní funkce mozku, úroveň stresu nebo vlhkost a účinky světla na cirkadiánní rytmus. Zaměřili se ale třeba i na schopnost týmové spolupráce.

Výsledky naměřených hodnot a vědecké výstupy z ponoru mají obohatit vesmírný výzkum a pomoci při plánovaní kosmických misí. „V případě problémů totiž není možné vesmírnou stanici urychleně opustit bez ohrožení života takzvanou Kesonovou nemocí. Při plánování misí je proto třeba brát v úvahu i mnohahodinový čas pro dekompresní výstup v návratovém modulu,“ připomněl Miloš Čihák, zástupce projektu pro mediální komunikaci.

Dekompresní výstup, který je nutný k bezpečnému návratu na hladinu, si ostatně vyzkoušela i tříčlenná posádka Hydronautu – konstruktér a duchovní projektu Matyáš Šanda, speleolog Ivan Rous a slovenský expert na hyperbarickou medicínu Miroslav Rozložník. Posádce zabrala dekomprese kolem dvou hodin a o její bezpečnost se stejně jako před rokem postarali potápěči z liberecké Vodní záchranné služby. Na místě byla také připravena barokomora, na níž dohlížel specialista na hyperbarickou medicínu.

Mission 2 v České televizi. / Zdroj: FaceBook

Simulace kosmického prostředí

Podvodní laboratoř pro výzkum extrémního prostředí na zdraví a psychiku člověka tak dovršila svoji druhou misi. Specifikem této komunitně vlastněné a třináct let vyvíjené laboratoře je prostředí zvýšeného tlaku, které je vhodné pro vědecké, univerzitní a materiálové výzkumy. Jedná se o jediné podvodní zařízení svého druhu na světě, ve kterém je možné simulovat vliv kosmického prostředí v pozemských podmínkách.

Předchozí testovací mise, které se zúčastnili potápěči František Harant a Matyáš Šanda vydržela pod vodou necelých 170 hodin a vytvořila tak nový český rekord v délce pobytu pod vodou. Důležité také bylo, že tím prokázala funkčnost a bezpečnost, což projektu Hydronaut přineslo spolupráci například s ESA BIC Prague, ČVUT, Ostravskou univerzitou a dalšími institucemi nebo firmami.

Záměrem projektu Hydronaut je pak tuto kooperaci prohlubovat. „Chceme rozvíjet spolupráci s dalšími institucemi, které mohou unikátnost našeho projektu využít například k biologickým, medicínským, psychologickým či psychosociologickým výzkumům. Hydronaut lze využít i k výcviku záchranářů i potápěčů. Sloužit může také pro výzkum stresu v extrémních podmínkách, schopnosti přežití v uzavřeném prostoru, ověření schopností týmové spolupráce nebo pro výzkum materiálů v prostředí vlhkosti a tlaku,“ uzavírá Miloš Čihák.