Dilema: Nová generace pěchotních zbraní a munice
-
15. 8. 2014
-
11 komentářů
-
Jan Grohmann
Americká armáda US Army v rámci programu LDAM (Lightweight Dismounted Automatic Machinegun) a CLAWS (Combat Lightweight Automatic Weapon System) vyvíjí novou generaci pěchotních zbraní. V rámci programu SAAC (Small Arms Ammunition Configuration) se pak testuje nová pěchotní munice nahrazující náboje ráže 5,56, 7,62 i 12,7 mm.
Hledání ideálního náboje
Země NATO používají již téměř 30 let stejnou puškovou munici. Náboje 5,56 × 45 mm najdeme v útočných puškách, karabinách nebo lehkých kulometech.
Výkonnější munici 7,62 × 51 mm v univerzálních kulometech, puškách pro přesnou střelbu nebo v odstřelovacích puškách. Nejvýkonnější náboj 12,7 × 99 mm pak vojáci nabíjí do těžkých kulometů a těžkých odstřelovacích pušek.
Kromě toho se v posledních letech rozšířily i specializované náboje. Ve Spojených státech to je .300 Winchester Magnum (7,62 × 66B) pro odstřelovací pušky a z Finska přišla .338 Lapua Magnum (8,6 × 70).
Proč mají vojáci s uvedenými náboji problém? V případě puškového náboje 5,56 mm je to především omezený dostřel.
Účinný dostřel munice 5,56 mm je 300 - 400 metrů, i když zkušení střelci dokážou zasahovat cíle i na delší vzdálenost. Lehká 5,56mm střela je také náchylná na vítr, což omezuje její přesnost na dlouhé vzdálenosti.
Foto: 7,62 × 51 mm NATO, prototyp munice 6,5 × 43 mm, 6,5 × 39 mm Grendel, 6,8 × 43 mm Remington SPC a 5,56 × 45 mm NATO. / PEO Soldier
Problémy jsou také s penetrací některých překážek a také s omezeným účinkem v cíli – někdy je nutné zasáhnout protivníka vícekrát pro jeho vyřazení z boje.
Při zavádění munice 5,56 mm omezený dostřel nebyl problém, protože se zjistilo, že k přestřelkám mezi vojáky dochází v 90 % do vzdálenosti 300 metrů. Avšak v Afghánistánu vojáci často potřebovali vést palbu na cíle vzdálené až 1 kilometr.
Důvodem byla především výzbroj protivníka v podobě AK-47 využívající sovětský náboj 7,62 × 39 mm. Povstalci tak dokázali vést (hustší) palbu na větší vzdálenost než spojenečtí vojáci.
Řada armád proto začlenila do družstev pušky pro přesnou střelbu v ráži 7,62 mm. Výkonnější munice 7,62 mm má větší dostřel a větší efekt v cíli.
Nevýhodou je však velká hmotnost (2× větší než munice 5,56 mm), větší zpětný ráz nebo někdy příliš velký výkon – při boji na blízkou vzdálenost dokáže munice 7,62 mm prostřelit několik zdí a tím ohrozit civilisty nebo spřátelené jednotky.
Při používání munice 7,62 mm také klesá schopnost zasáhnout cíl – voják unese dvakrát více munice 5,56 mm, než voják nesoucí munici 7,62 mm, takže má větší šanci zasáhnout (více) cil (cílů).
Foto: M855A1 EPR. / PEO Soldier
Řadu z těchto problémů řeší nový americký náboj M855A1EPR (Enhanced Performance Round) v ráži 5,56 × 45 mm. M855A1 EPR má větší ranivost v měkkém cíli a větší průraznost (ocel) než náboj 7,62 × 51 mm NATO. Přitom je rychlejší a přesnější než původní munice 5,56 mm.
Problém však stále zůstává – krátký dostřel. Americká armáda US Army proto spustila na začátku letošního roku trojici programů s cílem vyvinout novou generaci pěchotních zbraní a příslušné munice.
Program CLAWS, LDAM a SAAC
Program CLAWS se snaží najít novou rodinu univerzálních zbraní nahrazující útočné pušky, karabiny, lehké kulomety a pušky pro přesnou střelbu. Všechny zbraně programu CLAWS budou komorovány na stejný náboj a budou využívat maximální počet shodných dílů.
LDAM naopak hledá náhradu za univerzální kulomety M240 (7,62 × 51 mm) a také možná za „půlpalcové“ (12,7 × 99 mm) těžké kulomety M2. Program LDAM požaduje dostřel na úrovni munice 12,7 mm (1500 – 2000 m) ale při mnohem menší hmotnosti náboje.
Hlavní otázkou je však munice, kolem které se bude stavět zbraň. V rámci programu SAAC se hledá nová generace munice překonávající současné ráže. Horkým kandidátem pro program LDAM je například náboj .338 Lapua Magnum (8,6 × 70). Kromě toho budou testovány náboje 8,59 × 64 mm Norma, 9 × 90 mm MEN nebo 10,6 × 83 mm Barrett.
Foto: Klasická munice 5,56 × 45 mm a vpravo experimentální beznábojnicová munice. / PEO Soldier
SAAC také hledá náhradu za munici 5,56 × 45 mm. Hlavním požadavkem je účinný dostřel alespoň 600 metrů pro útočné pušky a 1000 m pro kulomety. Munice se nemá stát novým standardem jen pro útočné pušky, ale také pro pušky pro přesnou střelbu a lehké kulomety. Podle deníku Think Defence se uvažuje o rážích 6,35, 6,5, 6,86 a 7 mm.
Společným jmenovatelem pro všechny ráže je minimální hmotnost a objem. Řešením pro všechny ráže proto může být beznábojnicová munice, kde je střela zcela zasazená do plastového obalu – podobně jako u brokových nábojů.
Munice obsahuje speciální „prachovou“ náplň s extrémně vysokou teplotou vznícení (HITP). Například experimentální beznábojnicové náboje v ráži 5,56 mm mají až o 47 % menší hmotnost a o 40 % menší objem než klasické náboje 5,56 × 45 mm.
Samozřejmě je zde jedna zásadní podmínka, pro americký vývoj nové munice – novou ráži musí zavést do výzbroje ostatní země NATO.
Zdroj: IHS Janes, Think Defence
Související články
Izraelská odstřelovací puška DAN .338
Na probíhající evropské vojenské výstavě Eurosatory 2014 představila izraelská zbrojovka IWI (Israel ...
-
17.06.2014
-
2 komentářů
-
Jan Grohmann
Polsko nabízí Francii útočné pušky MSBS-5,56
Do soutěže na nákup nových útočných pušek pro francouzskou armádu se přihlásil další zájemce – ...
-
07.07.2014
-
9 komentářů
-
Jan Grohmann
Pušková střela EXACTO : Vystřel a zapomeň
Americká agentura pro pokročilé obranné technologie DARPA (Defense Advanced Research Projects ...
-
13.07.2014
-
0 komentářů
-
Jan Grohmann
Polská armáda nakupuje útočné pušky Beryl
Polský Inspektorát pro vyzbrojování objednal u firmy Fabryka Broni 5200 útočných pušek wz.96C Beryl. ...
-
08.08.2014
-
22 komentářů
-
Jan Grohmann
docela nechápu u vývoje beznábojnicové munice tu logiku, proč dělají beznábojnicouvou munici stejných proporcí jako je 5.56, vždyt ta úspora váhy nahrává nábojů jako je 6,5 grendel ...Zobrazit celý příspěvek
docela nechápu u vývoje beznábojnicové munice tu logiku, proč dělají beznábojnicouvou munici stejných proporcí jako je 5.56, vždyt ta úspora váhy nahrává nábojů jako je 6,5 grendel nebo 6,8 spc, maji udělat tu beznábojnicovou munici těchto ráží, váha se ušetří, i kdyby ve výsledku váha takovyho 6,5 grendel caseless byla totožná s váhou normální 5,56 tka je to pořád pokrok, proč dělat 5,56 caseless když záská akorát výhodu váhy, jinak ale pořád střílí stejnýma prdítkama jako předtímSkrýt celý příspěvek
Náboj 6.5 mm Grendel má zajímavé parametry viz např.: http://www.quarry.nildram.co.u...
Náboj 6.5 mm Grendel má zajímavé parametry viz např.: http://www.quarry.nildram.co.u...
Sa mi zda, ze viacere staty NATO, hlavne USA hladali nahradu za naboje 5,56 × 45 mm, vo vykonejsej razi (uprostred medzi 7,62 × 51 mm) 6.5mm Grendel. ...Zobrazit celý příspěvek
Sa mi zda, ze viacere staty NATO, hlavne USA hladali nahradu za naboje 5,56 × 45 mm, vo vykonejsej razi (uprostred medzi 7,62 × 51 mm) 6.5mm Grendel. http://en.wikipedia.org/wiki/6...
pripadne v razi 6.8 mm Remington SPC
http://en.wikipedia.org/wiki/6...
Ten naboj 6.5mm Grendel by eliminoval nedostatky naboja 5,56 × 45 mm, mal vacssi ucinny dostrel, vykonejsi a prieraznejsi naboj,... nevyhodov by bolo o nieco vacsia zataz na vojaka pre nesene zasoby streliva, ale zase nie take ako pri strelive 7,62 × 51 mm. Mate niekdo nieco, co je s tymito experimentamy, zvacsenie na naboj 6,5mm a viac ?Skrýt celý příspěvekjancz: To me docela prekvapuje, i kdyz ... Samovolne odpalovani, to bylo jasne, to byla hlavni vyzva projektu. Bylo vcelku predpokladatelne, ze beznabojnicova munice bude timhle ...Zobrazit celý příspěvek
jancz: To me docela prekvapuje, i kdyz ...
Samovolne odpalovani, to bylo jasne, to byla hlavni vyzva projektu. Bylo vcelku predpokladatelne, ze beznabojnicova munice bude timhle problemem trpet rozhodne vic, nez klasicka (a i u te se to stava(lo), zvlaste u kulometu).
Naopak zanaseni zplodinami vidim jako problem spise konstrukcni, byt je jasne, ze protoze se komora otevira i dozadu, tak jiste uniky tam proste byt mohou/musi.
Jako naprosto nepochopitelnou bych bral tu treti vec. Cekal bych, ze dnesni polymery budou minimalne stejne odolne jako mosaz ... inu nekde soudruzi s USA udelali chybu ...Skrýt celý příspěvekLongsword: co jsem si četl o beznábojnicové munici a o projektu LSAT, tak ses stále potýkají se třemi zásadními problémy: 1) nadměrné znečištění, 2) samovolné odpalování nábojů v ...Zobrazit celý příspěvek
Longsword: co jsem si četl o beznábojnicové munici a o projektu LSAT, tak ses stále potýkají se třemi zásadními problémy: 1) nadměrné znečištění, 2) samovolné odpalování nábojů v přehřáté halvni, 3) citlivost munice na transport, a celkové zacházení (prostě je to křehky a rozpadá se to)Skrýt celý příspěvek
Prekvapuje me, ze se tu zatim nikdo nezminil o prokektu LSAT. Ten, pokud vim, bezi uz nekolik let a pracuje s beznabojnicovym systemem (dokonce ve dvou variantach) a uspora vahy ...Zobrazit celý příspěvek
Prekvapuje me, ze se tu zatim nikdo nezminil o prokektu LSAT. Ten, pokud vim, bezi uz nekolik let a pracuje s beznabojnicovym systemem (dokonce ve dvou variantach) a uspora vahy byla primo fantasticka.Skrýt celý příspěvek
Ukazuje se , že jedinou možností jak zvýšit účinný dostřel útočných pušek je navýšit hmotnost střely a zvýšit její parametry E0. Tedy nutno se přiblížit k vlastnostem střeliva ...Zobrazit celý příspěvek
Ukazuje se , že jedinou možností jak zvýšit účinný dostřel útočných pušek je navýšit hmotnost střely a zvýšit její parametry E0. Tedy nutno se přiblížit k vlastnostem střeliva 7,62x39 a tedy i ke kultivovanosti střelby s příslušnou zbraní ( AK47, SA58,... ).
Vyplývá to minimálně ze dvou tvrzení obsažených v článku
1) Avšak v Afghánistánu vojáci často potřebovali vést palbu na cíle vzdálené až 1 kilometr.
Důvodem byla především výzbroj protivníka v podobě AK-47 využívající sovětský náboj 7,62 × 39 mm. Povstalci tak dokázali vést (hustší) palbu na větší vzdálenost než spojenečtí vojáci.
dále se píše
Při používání munice 7,62 mm také klesá schopnost zasáhnout cíl – voják unese dvakrát více munice 5,56 mm, než voják nesoucí munici 7,62 mm, takže má větší šanci zasáhnout (více) cil (cílů).Skrýt celý příspěvekNovější generace munice ráže 5,56x45, počínaje dnes již letitou M855 nepotřebují k požadovanému výkonu extrémně dlouhé hlavně. 20“ byl aplikován především pro původní lehkou M193 ...Zobrazit celý příspěvek
Novější generace munice ráže 5,56x45, počínaje dnes již letitou M855 nepotřebují k požadovanému výkonu extrémně dlouhé hlavně. 20“ byl aplikován především pro původní lehkou M193 (3,56g).
Pro orientaci uvádím V0 a Eo u starší verze HaK 416 se standardní střelou M885 (SS109, 4g).
hlaveň 10“ 788 m/s, 1240J,
hlaveň 14,5“ 882 m/s, 1555J,
hlaveň 16,5“ 890 m/s, 1580J,
hlaveň 20“ 917 m/s, 1680J.
Z uvedeného je patrné, že rozdíl ve výkonu mezi karabinou 14,5“ a dlouhou puškou 20“ není nikterak výrazný. Zato pro manipulaci, především ve stísněných prostorech, je karabina nesrovnatelně přívětivější.
Potenciál nábojů novější generace, jako např. M855A1, by měl být ještě lépe využitelný právě v hlavních délky karabiny M4 (14,5").Skrýt celý příspěvekNo mozna by pomohlo prodlouzit hlaven, on naboj 5,56 byl konstruovan pro 20ti palcovou hlaven ,to znamena 50 cm, samozrejme pak se zlepsuji i vlastnosti munice ,na to se dost ...Zobrazit celý příspěvek
No mozna by pomohlo prodlouzit hlaven, on naboj 5,56 byl konstruovan pro 20ti palcovou hlaven ,to znamena 50 cm, samozrejme pak se zlepsuji i vlastnosti munice ,na to se dost zapomina .Kdyz si pak vemete ze vetsina utocnych pusek pouziva 16ti palce (40cm) a 805ka ma hlaven jen 360mm ,nedivim se ,ze munice nesplnuje pozadavky. Ale to plati obecne o vsech razich, dnesni doba proste moc zkracuje ,tak aby puska byla takticka ,snadno se s ni manipulovalo a ja nevim co, vykon pak chybi. Mozna jedinou vyjimkou je HK ,ktera sve zbrane nabizi standartne s 18,5 palcovou hlavni. Myslim si ze munice 5,56 je dostatecne ucinna ve zbrani na kterou byla koncipovana . Problem zhorsene manipulace s metr dlouhou zbrani bych vyresil snadno, s klasicke konfigurace bych presel na bullpupy a i pri 20ti palcových hlavnich by pusky byly o dost kratsi. Dnesni konstrukce bullpup zbrani sou dotazene do maximalnich uzivatelskych komfortu ,se spoustou picatiny railu, podvesnych granatometu a dalsiho prislusenstvi srovnatelneho s klasickou konstrukci, takze nevidim problem. Steyer,Tavor,Thales, v 7,62treba Kel TekSkrýt celý příspěvek
Munice ráží 5,56x45, 7,62x51 a 12,7x 99 vcelku logicky pokrývá široké spektrum úkolů, které jsou na „malorážové“ palné zbraně moderní pěchoty kladeny. Zkušenosti s asymetrických ...Zobrazit celý příspěvek
Munice ráží 5,56x45, 7,62x51 a 12,7x 99 vcelku logicky pokrývá široké spektrum úkolů, které jsou na „malorážové“ palné zbraně moderní pěchoty kladeny.
Zkušenosti s asymetrických konfliktů, jako je Afganistan, jsou sice důležité, avšak tento typ války není v širokém spektru možných konfliktů zdaleka převažující, naopak. V jiných lokalitách bude možné mnohem lépe zajistit přímou palebnou podporu pěchoty palubními zbraněmi těžké pozemní techniky (OT,BVP,T).
Nedostatky stávající munice lze řešit modernizací, viz např. M855A1EPR, popř. doplněním sestavy jednotek o účinnější podpůrné zbraně (DMR 7,62x51), nebo nahrazení zbraněmi výkonnější a pro dané specifické úkoly vhodnější ráže (např. z OPu 7,62x51 přezbrojit na Opu 338LM).
Pro stávající zavedené ráže je vyvinuto široké spektrum různých zbraní, na světovém trhu se nachází i značné množství výrobců, tzn., že zde existuje nemalá konkurence a tudíž i tlak na příznivou pořizovací cenu. (Tuto výhodu však mohou využívat pouze ozbrojené síly nakupující prostřednictvím tendrů a nikoli „pseudotendrů“, jako např. MO ČR).
Prodloužení účinného dostřelu zbraně, zde zúžím na útočnou pušku, vyžaduje nejen opatření v oblasti munice, ale i v konstrukci zbraně, zaměřovačů, ale i pozorovacích schopností vojáka obecně. Mám-li cíl zničit, musím ho nejprve, samozřejmě i rychle vyhledat a identifikovat, až pak mohu zahájit účinnou palbu. Osobně jsem přesvědčen, že právě omezené pozorovací schopnosti dnes limitují řadového vojáka (střelce) v ničení cílů na větší vzdálenosti. Budeme-li předpokládat, že je každá moderní útočná puška vybavena kolimátorem, což nepochybně zlepšuje efektivitu palby, zejména na kratší vzdálenosti (do 100m), je vyhledávání, identifikace a střelba na maskované cíle v členitém terénu v dálkách nad 200m již nemalý problém (předpoklad moderně vystrojeného a profesionálně jednajícího protivníka).
Situaci vylepšují zvětšovací moduly, či optické zaměřovače se zvětšením (Trijicon ACOG), zde ale existují omezení, resp. problémy s praktičností, neboť tyto mívají omezené zorné pole, a pro dynamickou střelbu na krátké vzdálenosti, či rychle se pohybující cíle se příliš nehodí, a na bojišti je vždy nutné kalkulovat s prudkými změnami situace, především pak při vedení bojové činnosti u základních jednotek. Takže asi nejpraktičtějším systémem umožňujícím přesnou i rychlou palbu ve dne se prozatím jeví kombinace zaměřovacího dalekohledu a kolimátoru, kdysi toto řešení přinesla v integrované podobě HaK G-36, dnes se na útočné pušky hojně aplikuje Trijicon ACOG s RMR.
Při zdokonalování útočné pušky je nanejvýš žádoucí poučit se z chyb projektů již realizovaných. Nakonec složitá, rozměrná a těžkopádná CZ 805 budiž takovým příkladem. Voják sice potřebuje co nejvíce účinnou základní organickou zbraň, ale tato musí být především uživatelsky vstřícná, tzn. nejen z hlediska vnějších proporcí, hmotnosti, vyvážení, ale také např. i chování při střelbě, a to ve všech předpokládaných režimech palby. Vždyť voják se se svou organickou zbraní pohybuje po bojišti neustále, a vzhledem k celkovému objemu a hmotnosti dnešní výstroje a výzbroje musíme konečně začít respektovat fyzické možnosti jednotlivce ve všech souvislostech. Mj. zde je obecně popsán i důvod značné obliby lehké, dobře vyvážené, přesné, ergonomické a kultivované M4.
Modernizací munice stávající ráže 5,56x45 může být dosaženo požadovaného zlepšení, naopak značný prostor, tedy spíše velká rezerva, existuje v konstrukci zbraní a příslušenství, kdy je nanejvýš žádoucí zbraňový komplet útočné pušky, jehož hmotnost a členitost v posledním období povážlivě narůstaly, odlehčit a tvarově optimalizovat, tedy omezit nežádoucí hrany a výstupky na minimum. V podstatě to vyžaduje aplikaci nových materiálů (kompozitů, polymerů) a integraci doplňků do stavby zbraně. V tomto ohledu je XM8 nepochybně zajímavým příkladem.
Tento, z technického hlediska naprosto logický směr však naráží na ekonomické zájmy výrobců, ale i zájmy uživatelů, jelikož výrobci příslušenství se nebudou chtít vázat na konkrétní konstrukce zbraní a vyrábět širokou škálu různých modifikací stejného přístroje, rovněž pro výrobce zbraně je nejjednodušší vybavit ji lištami Picatinny (MIL-STD-1913, STANAG 4694) a uživateli, ty si vyber, a rovněž i uživatelé chtějí mít co největší prostor pro individualizaci zbraňového kompletu. Přirovnal bych to trochu k dřívější situaci s autorádii, kdy se pořídil automobil a pak se do normalizovaného lože vybralo vhodné rádio. Dnes si zpravidla můžete pořídit nový vůz pouze s integrovaným multifunkčním přístrojem. Přes některé nedostatky, je integrovaný přístroj celkově dokonalejší řešení.
Aktuální stav: moderní útočná puška při osazení „potřebným“ dnes většinou připomíná vánoční stromeček, je těžká a členitá. Zkuste se s takovou zbraní pohybovat přískoky, či delší dobu plazit pod palbou, zjistíte, kolik komponentů při tom postupně vyřadíte, poškodíte, nebo dokonce ztratíte, a jak vás budou výčnělky při smýkání zbraní po zemi obtěžovat. Mj. vojenské zbraně dodnes podstupují tzv. pádové zkoušky, rovněž příslušné zaměřovače musí projít mil-spec testy, ale plně osazené zbraňové komplety v dodávané konfiguraci zpravidla již nikdo řádně v pádových testech neprověřuje… Mj. asi proto, že všichni tuší, jak by takové přezkoušení „vánočního stromečku“ při opakovaných pádech na beton, či smýkáním po zemi dopadlo…
Takže spíše evoluce spojená s modernizací a optimalizací vlastností stávajících ráží a uplatnění moderních materiálů a technologických postupů v konstrukci zbraní, větší integraci příslušenství do konstrukce samotné útočné pušky bych viděl jako odborně a ekonomicky rozumnou cestu dalšího vývoje.
Revoluci by znamenalo až hromadné zavedení zbraní na beznábojnicovou munici, např. již s elektrickým pohonem automatiky. Prakticky jediný, údajně dotažený projekt beznábojnicové G11 byl u HaK z mnoha důvodů, včetně politických, zastaven.
Když vidím některé „sofistikované“ projekty vojáka 21. století, musím se smát. To jsou nejen drahé, uživatelsky nevstřícné, ale v praxi a v boji zejména, zcela neživotaschopné hračky.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...