Čínský drak: silnější, než se zdá

čínská armáda — *Foto: Příslušníci čínské námořní pěchoty, ilustrační foto / Wikipedia*

Čínská vláda plánuje zvýšit v letošním roce vojenské výdaje na 114,3 miliardy dolarů, což je o 10,7 % více než v roce předešlém. Čína si tak upevňuje pozici země s druhým největším vojenským rozpočtem na světě – hned za Spojenými státy. Nenechte se ale mýlit, skutečný vojenský rozpočet Číny je daleko vyšší…

Zmatek s čínským vojenskými výdaji

Podle údajů čínského ministerstva obrany operovala oficiálně čínská armáda v roce 2012 s částkou 106,4 miliardy dolarů, což bylo o 11,5 % více než roku 2011. Čína tudíž letos pokračuje v raketovém zvyšování vojenských výdajů. Na druhou stranu má však stále 4–6x menší rozpočet než Spojené státy.

Proč tak velký rozsah v násobku? Problém je, že čínský vojenský rozpočet není transparentní, a proto nepodléhá velké nezávislé kontrole jako armádní rozpočty v západních zemích. V důsledku toho se výrazně liší oficiální informace a údaje jednotlivých organizací.

Například světově uznávaný Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) odhadl čínské zbrojní výdaje v rroce 2012 až na 143 miliard dolarů, tzn. téměř o 40 miliard více, než vykazují platné oficiální údaje. Závěry SIPRI kupříkladu přebírá i Wikipedie.

ÄÃnskÃ½ vojenskÃ½ rozpoÄet

Grafika: Vývoj čínského vojenského rozpočtu podle oficiálních údajů čínského ministerstva obrany / Wikipedia

Čínský vojenský rozpočet vs. západní vojenské rozpočty

Spojené státy se zatím sice nemusejí bát o své prvenství, ale na rozdíl od Číny své vojenské výdaje škrtají. Na příští rok plánují vydat na obranu 525 miliard dolarů a 86 miliard na probíhající vojenské kampaně v Iráku a Afghánistánu (celkově o 47 miliard méně než roku 2012). Avšak vzhledem k probíhajícím vládním škrtům musí navíc americká armáda v příštích deseti letech ušetřit na výdajích 470 miliard dolarů.

Zdá se, že Spojené státy mají před Čínou ještě slušný náskok, ovšem na výši čínského vojenského rozpočtu můžeme kromě dolarové hodnoty (a vlastně i musíme) nahlížet z hlediska parity kupní síly (PPP).

Pořadí deseti zemí s největším vojenským rozpočtem (Zdroj: SIPRI)

		Rozpočet v miliardách dolarů	Rozpočet v miliardách dolarů podle PPP
1	Spojené státy	711	711
2	Čína	143	228
3	Rusko	71.9	93.7
4	Velká Británie	62.7	57.5
5	Francie	62.5	50.1
6	Japonsko	59.3	44.7
7	Indie	48.9	117
8	Saudská Arábie	48.5	58.8
9	Německo	46.7	40.4
10	Brazílie	35.4	30.8

Údaje o vojenských rozpočtech jednotlivých zemí jsou uvedeny v amerických dolarech, ale dolarová hodnota neodpovídá vždy tomu, co si může tak která země za své peníze pořídit. Problém je, že ceny služeb a zboží se v jednotlivých státech liší.

Pokud nakoupíte ve Spojených státech za 1000 dolarů určité zboží (v našem případě třeba pušku), pak ve Švýcarsku za stejné nebo podobné zboží zaplatíte 1050 dolarů, v Rusku 800, zato v Číně už jen 500 dolarů. Budeme-li konkrétní, tak Američané si koupí svou karabinu M-4 například za 1000 dolarů, ale Číňané stejně kvalitní domácí pušku QBZ-95 za 500 dolarů.

Zjednodušeně řečeno, díky levnějším výrobním a životním nákladům si může Čína dovolit nakoupit za stejné peníze mnohem více domácího vojenského vybavení a vojenské techniky než Spojené státy či evropské země.

Pokud použijeme údaje SIPRI, mohla si tudíž Čína v roce 2012 zakoupit doma vojenské vybavení a techniku, které by měly ve Spojených státech nebo v Evropě hodnotu 228 miliard dolarů – a to už je rozhodně zajímavější (a znepokojivější) údaj…

Zdroj: Japan Times, Wikipedia

Nahlásit chybu v článku